Naopak mírotvůrce, válečné štváče Hamásu tu obdivuje málokdo.

To je tedy velmi odvážné rozhodnutí, to je pane premiér. Hamás si zjevně sabotáž jednání měl pořádně rozmyslet, no za chvíli se z děsivé organizace stane pár zatvrzelých a bezmocných fanatiků bez prostředků, tedy kromě bohatých lídrů co trpí přepychem a plánují fantastické věci kdesi v cizině.

To nebude konečné číslo, jistě ještě budou potřeba další. A s každým novým předsunutým stanovištěm a základnou se snižují možnosti agentů Hamásu škodit nevinným lidem v Gaze a Izraeli.

Doplním že se jedná o místní lidi, které UNRWA zaměstnává, to se potom takové věci mohou stát, a dobrá myšlenka je zničena a pošpiněna.

Z celkového počtu více než 30.000 zaměstnanců UNRWA tvoří 99 % místní pracovníci, z nichž většina jsou palestinští uprchlíci. V Gaze má UNRWA přes 13.000 zaměstnanců.

Na 20 arabských a muslimských zemí, které mezinárodní právo také nijak zvlášť netrápí, se jím ale velmi odvážně ohánějí. Tento rozpor poukazuje na politickou a selektivní povahu mezinárodního práva. Státy často uplatňují mezinárodní normy a principy, které se jim hodí, a ignorují ty, které jsou pro ně nepohodlné.

a druhá:

Dvojí užití (dual-use) zboží: Kromě kompletních zbraní se Írán zaměřuje i na pašování komponentů a technologií s dvojím užitím, které lze použít jak pro civilní, tak pro vojenské účely. Tyto součástky jsou pak sestavovány do raket a dronů přímo v Libanonu. Izrael upozorňuje na to, že tyto materiály často proudí do Libanonu přes oficiální kanály, a snaží se přesvědčit mezinárodní komunitu, aby prodeje tohoto zboží důkladněji kontrolovala.

Všechny tyto trasy jsou neustále v hledáčku izraelských, amerických a dalších zpravodajských služeb, které se snaží pašování zbraní narušit a zastavit. Neexistuje jen jedna "hlavní" trasa, ale spíše se jedná o síť, která je neustále upravována a přizpůsobována bezpečnostní situaci v regionu.

Jistě zde to je, na dvě části:

Trasy, kudy se zbraně dostávají z Íránu k Hizballáhu v Libanonu, jsou komplexní a neustále se mění, aby se vyhnuly detekci a útokům. Obecně lze identifikovat několik hlavních cest.

Pozemní trasa přes Sýrii: Toto byla historicky nejdůležitější a nejčastěji používaná trasa. Zbraně byly z Íránu transportovány přes Irák do Sýrie, kde je podpora režimu Bašára Asada umožňovala dále převážet do Libanonu. Tento "koridor" byl zásadní pro logistiku Hizballáhu. Sýrie sloužila jako klíčový tranzitní bod, kde zbraně byly uskladněny a poté převezeny do Libanonu. Pádem Asadova režimu na konci roku 2024 se však tato cesta stala mnohem obtížnější.

Námořní trasa: Po pádu Asadova režimu a ztížení pozemní dopravy se staly námořní cesty pro Írán a Hizballáh důležitější. Zbraně se pašují přes civilní přístavy, jako je například přístav v Bejrútu. Podle zpravodajských informací se Hizballáhu podařilo získat kontrolu nad částí přístavu prostřednictvím sítě spolupracovníků, což jim umožňuje přepravovat zbraně a další materiál bez kontroly. Izrael se snaží tyto snahy blokovat, a to i pomocí útoků.

Vzdušná trasa: Ačkoliv byla tato trasa v minulosti používána, nyní je stále obtížnější. Íránské revoluční gardy v minulosti využívaly civilní lety do Sýrie a Libanonu k pašování zbraní a peněz. Zpřísnění kontrol na letištích a úsilí libanonských úřadů a mezinárodních sil tuto trasu značně ztížily. Podle některých zpráv se nyní letecká trasa používá spíše k pašování hotovosti než těžkých zbraní.

Pardon, měl jsem teď plnou hlavu Gazy a Hamásu.

Zeptal jsem AI a toto je výsledek:

Historicky se zbraně do Gazy dostávaly primárně tunely, které vedly pod hranicí s Egyptem. Tyto tunely sloužily k pašování nejrůznějšího zboží, ale i zbraní, včetně raket, z Egypta do Gazy. Izrael a Egypt se dlouhodobě snažily tyto tunely ničit.

V současné době je situace velmi nepřehledná. Po zničení mnoha tunelů a zpřísnění egyptské a izraelské blokády se hlavní zdroj zbraní pravděpodobně přesunul do skrýší a podzemních skladů. Ozbrojené skupiny, jako je Hamás, si po léta budovaly rozsáhlou podzemní síť tunelů a skrýší, které slouží nejen jako úkryty pro bojovníky, ale i jako sklady pro zbraně a munici.

Přesný rozsah a počet těchto skrýší není znám, ale je jasné, že je to jeden z hlavních důvodů, proč je pro izraelskou armádu tak obtížné zničit všechny zbraně a infrastrukturu ozbrojených skupin v Gaze.

Ano, opravdu se to nemusí povést, rád bych ale věřil že to půjde.

To je výsledek neustálého útočení na Izrael, Hizballáh nyní pocítí tíhu svých činů.

Kdo by to byl řekl, že Hizballáh nakonec opravdu přijde o zbraně, Hamás už jich také nemá takovou spoustu jak dříve, tak se klukům z IDF povedlo téměř nemožné.

Činy zákeřného vraha palestinskému lidu ani Gaze nijak nepomohly, byly nakonec tragickým a marným aktem násilí založeným na zkresleném a nebezpečném světonázoru. Ve skutečnosti měly pravděpodobně opačný účinek.

Není úplně špatná myšlenka, aby se Evropa podívala do "zrcadla", co se týče svobody slova a bezpečnosti, když už radí všem okolo.

Zajímavá myšlenka.

Z toho plyne, že likvidace Hamásu a jemu podobných skupin, je krok správným směrem k lepšímu životu pro všechny co chtějí pouze mírové soužití bez zbytečného násilí.

Jahjá Sinvár měl přezdívku "řezník z Chán Júnisu". Tuto přezdívku získal kvůli své roli v mučení a zabíjení Palestinců, které podezříval z kolaborace s Izraelem. V 80. letech vedl vnitřní bezpečnostní službu Hamásu, al-Majd, jejímž úkolem bylo identifikovat a eliminovat informátory pro izraelské úřady.

Snadno, zatímco humanitární krize pro obyvatele Gazy představuje obrovskou tragédii, pro Hamás může být cynickým nástrojem k dosažení politických, vojenských a finančních cílů. Tím, že Izrael čelí mezinárodní kritice, se Hamás snaží vyhrát "propagandistickou válku", radikalizovat obyvatelstvo a upevnit svou moc, zatímco utrpení civilistů využívá jako politickou zbraň.

Izraelská vláda veřejně nepropaguje vyvraždění ani odsun Palestinců. Takové prohlášení by bylo okamžitě mezinárodně odsouzeno jako porušení mezinárodního práva.

Jedna věc je také jistá: nikdo neprofituje z hladu v Gaze více než palestinští teroristé Hamásu. Samotná islamistická organizace se netají tím, že přesně toho chtěla dosáhnout, když její teroristé 7. října 2023 napadli Izrael, zabili, mučili a znásilnili 1200 lidí a několik stovek unesli. Zdroj: německý Bild