Já neodmítal ani kamarádský vztah, tam mi bylo jedno sex. orientace nebo věk. Chtěl jsem mít hlavně někoho na kulturní akce, sport, turistiku, popovídat si, oslavu narozenin, Nového roku, atd... To mi poskytli až ty lesby, heterosexuálky neměli zájem ani o kamarádský vztah.

No s těmi značkovými hadry a luxusním autem jsem to přehnal, já na zlatokopky necílil. I když brácha i matka si to stále myslí o mojí ženě. Ale být opačný extrém také není dobře. Hlavně se na nikoho moc citově neupínat, je lepší mít dlouhodobé přátelé a rozložit ty city tak mezi více lidí. Problém je když je někdo několik let sám v tom věku a vadí mu to. Z člověka ta zoufalost doslova vyzařuje a ostatní odrazuje. Jak jsem našel ty kamarádky se kterými jsem mohl trávit volný čas, tak to bylo daleko lepší.

Na schůzky ve 28 letech jsem chodil s děvčaty od 15 - 32 let měla tuším ta nejstarší, žádná neodmítla první schůzku kterou jsem požádal. Ten týdenní vztah byl s 21 letou. Já vypadl docela mladě a nezkušeně, starší jsem vůbec nezajímal ani jsem s nimi popravdě necítil moc dobře a nerozuměl a nebylo si co říct. Byly jsem vývojově a životními zkušenostmi úplně jinde. Píšu že jsem nijak neprožil pubertu nikam nesměl a hlídal bráchu. Když jsem poznal manželku měla 17 let a je tedy o 11 mladší. Zajistil jsem byt a při studiu vysoké školy jsem ji s láskou živil, nic nemusela jen se učit o vše jsem se staral a dělal v domácnosti já, jen k žehlení mne nikdy nepustila 🙂. Teď je jí 34 a máme dvě děti. Zatím nemá pocit že si nic neužila, se mnou se nenudí 🙂. Horší je to ale u mne, mne to dost trápí že jsem si nic neužil. Ani už nesportuje a nestačí mi, řekla ať si třeba na taneční akce najdu nějakou mladší kamarádku, že jsem jak nevybouřený puberťák co začal ve 45 letech vymetat bary a diskotéky. Chce do wellness hotelu a já pod stan nebo půjčit obytnák. Tak jsme se dohodli že s ní do wellness a já ať si pak vezmu děti i ty své lesb. kamarádky a vezmu je obtňákem kam budou chtít. Takže jsem rád že mám kamarádky co se mnou pojednou na dovolenou a manželce to nevadí. Já ji také nedržel v kleci, má kamarády, u jednoho i přespávala když jezdila na zkoušky vysokou školu, nevadilo mi to, já nežárlím, důvěřuji. Na začátku jsem ji řekl že když pozná lepšího, tak ji v klidu pomůžu se stěhováním a popřeji ji šťastný život z lásky k ní aby byla šťastná, hádek a násilí jsem si užil v dětství dos

Nedá se uspět s upřímností u kluka kterého v 19 letech na diskotéce učila líbat 13 letá holka když se k ní při tanci nahnul aby jí něco řekl. Od 17 do cca 25 let jsem dělal i DJ a akcích na horské chatě. A byl tam lyžák 7 třída. To byl jediný "úspěch" a asi spíše díky tomu, protože tam byl hluk a jako DJ jsem nemohl jít ven a bavit se s ní, takže mne vůbec neznala. U kluka co neměl pubertu a zamrzl někde ve 13 letech, takže ta 13 létá holka mu byla tak adekvátní jeho vyspělostí a spíše ještě zkušenější. Takže jsem slečnám většinou připadal jako Mimoň, Marťan, exot co žil mimo civilizaci - Tarzan 🙂 Je mi 45 a stále to říká i manželka, že jsem Mimoň, zamrzlý v pubertě. První dovolená v zahraničí - na Slovensku pro mne byla svatební cesta a byl jsem z toho dost mimo, nevěděl jsem co tam budu dělat, tak jsem si vzal úkoly z práce a notebook abych se nenudil 🙂. Kdybych na těch schůzkách nezačal hrát toho frajera, tak bych neměl manželku. Takže asi tak.

Přemýšlel jsem, a bylo to tím chováním. Nestačí jen vzhled, vzdělání, myšlení, ale hlavně je nutné chování které by mělo být adekvátní věku a společenským zvyklostem. Teď už vím že stačilo koupit značkové hadry, boty a hodinky, půjčil luxusní auto v půjčovně a vymyslet si nějaké zábavné příběhy nebo přečíst a zahrát Edwarda Lewise z filmu Pretty Woman a nebo nějakého grázla se kterým se nebude slečna nudit. A nebo frajera co má spoustu ženských a už hledá něco na stálo - alfa samce. Rozhodně se nedá uspět s upřímností. Zvláště ne u kluka co bydlel od 13 do 15 let v horách ve wellness hotelu a nikde nebyl protože mu matka řekla že otec neplatí, nejsou peníze a bydlíme v hotelu a nepojedeme z hotelu do hotelu, to samé na školní výlety, tábory a kroužky. Škola cca 15 km daleko takže jsem byl někdy rád když jsem ve 21 hodin přišel do hotelu a nebylo více jak metr čerstvého sněhu. Otec jezdí kamionem, tak ať tě někam vezme. Vlastně jsem všude byl, ale nic jsem tam zajímavého pro děvčata nezažil. Romantické příběhy o tom jak jsem jezdil ve spřežení s aljašskými malamuty a toulal se v nocích po horách slečny nějak nebraly. Nebo jak jsem šel v 15 letech pěšky z Ostravy do Bohumína a poprvé stopoval a zastavil mi kamion a v něm byl otec co jel z Polska do Itálie. Jak jsem se přestěhoval do města tak to jsem byl už úplný Mimoň, nevěděl jsem co se dá dělat ve městě, nikoho tam neznal, tak jsem jezdil na víkendy na kole do hor. Hlídal mladšího bráchu a matka chodila do barů a diskoték a vodila chlapy domů. Doteď si pochvaluje to že jsem byl bezproblémový a ani neví že jsem měl pubertu

No jmenovalo se to kondiční cvičení s hudbou a pasovalo to do rozvrhu tak jsem tam vlezl 😀. Jinak jsem chodil na orientační běh když to pasovalo do rozvrhu. Ve 21 letech jsem na seznamce oslovil jednu 16 letou. Napsala mi že abych ji vzal někam mimo město že jí tam každý zná. Divné pomyslel jsem si. Tak jsem jí napsal: Ty se nemůžeš projít s klukem po městě? Tak jsme se prošli a po 30 min. rozloučili, řekl jsem jí že budeme zatím kamarádi a uvidíme. Pak na mne začala dost tlačit, zamilované psaní, srdíčka atd... To jsem nedal a už se nechtěl sejít, po pár týdnech si našla jiného párkrát jsme si napsali jako kamarádi a pak ignorace. Tím jsem se seznamku prozatím skončil. Až ve 23 letech jsem si dost psal s jednou 18 letou, měli jsme se poprvé sejít až přijede z dovolené na kterou jela s rodiči. Pak ignorace i od jejího bratra na kterého jsem měl kontakt. Po asi 5 letech jsem zkusil její email znovu a odpověděla mi její maminka že dcera na té dovolené onemocněla zápalem plic a zemřela tam. Pak ve 28 ty lesby a seznamka asi 30 schůzek z toho jeden týdenní pokus o vztah, ale prý ke mně nic necítila, ale píšeme si dosud, našla pak jiného, pak dalšího a po 9 letech se rozvedla a teď to s blížící se čtyřicítkou zkouší na seznamce znovu sama a bez dětí, vysokoškolačka. Je mi jí docela líto, fajn holka. A pak jsem jí našel.

Ano nechění muži ale i ženy vždy existovali. Jen jsem někde četl statistiku že v USA bylo 30 letých "paniců" tuším 8% v roce 2010 a v roce 2022 už nějakých 30%. Podobný nárůst i v jiných státech. Nejvíce asi v Japonsku, tam už to řeší zcela otevřeně robotkami se kterým někteří muži žijí. Takže k nějaké změně dochází i porodnost klesá.

Souhlasím s vámi, jenže reálný svět je omezený prostorem ve kterém se pohybujete. Třeba já studoval techniku, tam bylo děvčat jak šafránu a v práci je to ještě horší. V tomto jsem záviděl jednomu známému co šel na zdravotního bratra 😀. Takže já jsem našel až ve 28 letech přes seznamku. To byl rok 2008. Desítky schůzek i dvě denně, první schůzka super, kytka nebo dárek s datem na památku, pozvání na večeři nebo oběd nebo čajovna podle toho co slečna chěla, povídání si, někdy pusa na rozloučenou a poděkování za hezký večer a pak totální ignorace. Tak jsem to pak dělal také tak a užíval jsem si jen ty první schůzky a nic dalšího ani nečekal. Jako lezlo to dost do peněz, ale byl jsem rád že jsem poznal někoho nového a měl s kým povečeřet. Musím ale napsat že schůzku žádná neodmítla ve věku cca 15 až tuším 32 let měly, takže asi jsem tak špatný profil neměl nebo špatně nevypadám. Pak jsem si vzal tu první co mne neignorovala. Jsme spolu 16 let, je o 11 let mladší, jen už nesportuje a na taneční akce také není, prý si na to mám najít nějakou mladší kámošku 😕

Nebude si každá povídat. Heterosexuálka mi nikdy nenapsala první pokud něco nepotřebovala nebo mne neudržovala jako zálohu. Veškerá komunikace byla na mne a pokud jsem ji dostatečně nebavil tak šla za jiným. Mněl jsem úspěch jen u lesbiček jako kamarád, ty si vzpoměli na narozeniny a slavili je se mnou. Ty si vážili kamaráda, když jsem jim třeba dělal doprovod. Heterosexuálky o kamaráda nestojí, mají jich dost a další čekají, ty mne úplně ignorovali asi do 28 let. Pak jsem si vzal tu první co projevila zájem, chtěl jsem už rodinu.

Aha, takže asi to chování 🤔, tak sprostě nemluvím a k ženám jsem se nijak špatně nechoval. Ty lesby neměli problém s mým chováním. Prakticky mne moc děvčat ani neznalo, jen pár spolu studentek. Takže chování asi těžko mohla nějaká posoudit. A to jsem chodil jsem i na aerobik 😀 kde jich bylo asi 30.

Tak to jste super máma. Ta moje mne od děvčat jen odrazovala, ještě ve 28 letech říkala že mám na holky ještě čas. Pak řekla že by byla vhodná nějaká rozvedená s dětmi tedy pokud nejsem na kluky. Pak jsem ji asi rok nechtěl vidět. Moji manželku moc dobře nepřijala ani po těch 16 letech co jsme spolu. Takže asi v tom byl problém, děvčata to asi nějak tušili 😀

Já jsem nikdy nebyl nepřítel žen. Naopak já vyrústal převážně s děvčaty. Před školou na mne často čekali aby mne doprovodili a já ji vyprávěl vtipy. Pak ve 13 brutální rozvod rodičů plný násilí a ztráta domova a přátel a pak už se to se mnou vezlo. Už se pak se mnou nechtěli žádné nové děvčata kamarádit a ignorace. Až ve 28 letech dvě lesby, které byly rády za mou společnost a doprovod třeba na kulturní akce, dělal jsem karate tak se cítili asi bezpečněji 🙂. Jezdili jsme spolu na chatu, slavili narozeniny, Nový rok, oslavy, čajovny, pizzérie, atd.. Bylo to super, kdybych pak nepoznal současnou manželku tak bych asi žil se dvěma lesbama, navíc chtěli po mne i děti. Děti jsem jim nedal ale jsou moje kamarádky dosud, manželka je také zná a toleruje mi je, to byla má podmínka našeho vztahu.

To je zajímavé. Tak třeba já byl dalo by se říct incel do 29 let. Vysokoškolák, sportovec, 175 cm, 74 kg, žádné zubní kazy, nekuřák, bez brýlí, fotku (45 let) vidíte vedle jména nebo na Facebooku mám ještě fotky z mládí od 18 let. Takže vypadám tedy blbě jo? Jinak tedy nevím. Jako už na tom nesejde, mám už rodinu. Vzal jsem si tu první co projevila zájem, už jsem chtěl mít děti. Bylo jí 17 tak jsme museli s dětmi čekat až dostuduje, živil a podporoval jsem ji i na vysoké škole. Ale zajímalo by mne tedy proč ta dlouhá ignorace ze strany žen.

Takže když má někdo nějaké psychické problémy třeba po tom co prožil tak se mu to zapíše do genů a budou to dědit jeho děti? A když se z těch problémů dostane tak se to z genů zase vymaže? To je podle mne blbost Víte že třeba dislexie je dědičná v daleko větší míře než třeba mírný autismus, Asperger? A přesto nikdo lidi s dyslexií nijak v rozmnožování neomezuje.

Jedna moje kamarádka má Marii Curie Sklodowskou jako vzor. Úžasná a chytrá žena, cestuje po světě, má už i jeden menší patent a pamětní tablo ve škole kam chodila, vyšlo už o ní mnoho článků. Jenže nemá rodinu, je lesba. Takže je to o prioritách, bohužel pro ženu s rodinou je to o dost těžší. Ikdyž Marie .... to zvládla i s rodinou. Ovšem teď je toho už hodně vynalezeno a oběveno a cokoliv nového je stále náročnější. Na druhou stranu i mnoho vědců mužů bylo singl až do smrti.

Tak to určitě 🤭🤣. Chlapi si alespoň přiznají že je první zaujme postava a sympatie. Ale ženské spustí o inteligenci, práci a lásce. A to poznáte na jakou vzdálenost? První vás zaujme tak možná nějaké značkové oblečení a luxusní doplňky, některé luxusní auto, když už si nepřiznáte ty vzhledové sympatie. Ale skutečné podvědomé touhy podle kterých většina dívek vybírá partnera jsou úplně jiné než si ženy samy myslí a veřejné prezentují. Už třeba místa kde je hledají, koho asi tak najdou v baru nebo v hospodě? Tam se jich vždy několik snažilo o které jsem nestál. Často to musí být bavič co jí vyléčí z mindáků, přestože ona se prezentuje jako normální holka a nedej bože když má nějaké trápení chlap to je pak tragéd, nebo grázl aby se s ním nenudila. Ale když jsem chodil do aerobiku kde jich bylo na mne kolem 30, tak nic, byl jsem neviditelný, podobně kolo, běh, studium na vysoké, atd... Ve 28 letech jsem zjistil že mám větší úspěch u leseb a bi. alespoň jako kamarád, ty si jinak váží kamaráda a třeba jeho doprovod do společnosti a kulturou, vzpomenou si i na narozeniny a oslaví s vámi i Nový rok. Tak jsem trávil čas se svými lesb. a bi. kamarádkami které dokonce i sportovali. Hetero. ta jich může mít na každém prstě 10 a další čekají, nikdy napíše první, pokud zrovna něco nepotřebuje nebo vás neudržuje v záloze.🤢🤮

Problém bude až si AI začne sama psát příspěvky do diskuzí 😀 Co pak budeme dělat? To pak bude příběh od AI a pod ním i diskuze od AI. To už nebude ani nikdo číst. Lidé si přestanou povídat i přes internet, nikdo nebude vědět jestli komunikuje se strojem nebo člověkem.😕 Nedávno se tak nešťastně zamiloval jeden 14 letý chlapec do AI se kterou si psal až spáchal sebevraždu.😢

Jak si to kdo udělá tak to má. Například ta moje mne stále nechce pustit k žehlení, už jsem jí tolikrát prosil, jinak zvládám asi vše když je potřeba. A nijak ji neomezuji, Spíše přemlouvám aby si s někým vyrazila a poznala další lidi že se o děti postarám. No nechce 🙁 Bojím se že vyhoří. Já bych zlatou klec nesnesl, takže má také volnost a důvěru. Ale úplně volný vztah nemáme. Hned na prvním rande jsem každé řekl že mám kamarádky i hezký kamarádský vztah i se svou "ex" to bylo pro mne důležité zachovat si přátelé. A dále jsem pokračoval jen s těmi kterým to nevadilo. Je blbost něco tajit a hrát divadlo a pak se po několika měsících nebo letech trápit s tím co je to vlastně za člověka. Hned na prvním rande nastavit hranice, probrat pokud možno vše co je pro vás důležité a podle toho pokračovat.

Jestliže všichni, tak to je mi líto. A měla by jste se zamyslet nad tím v jaké společnosti se pohybujete a jestli by se na tom nedalo něco změnit.

I za mne prosím. A abych si našla takového chlapa jako jsem já 🙂