Tak například Agrofertu se daří, ale měl jsem hodně na mysli spíš dřívější projekty jako je Tatra do Ruska nebo vagony pro pražské metro.

Česko - Ruské obchodní vztahy byly vždy silné. Ne radostné, ne svobodné, ale objemné a komplikované.

Ta ambasáda je svými proporcemi, řekněme, dosti vypovídající o důležitosti země pro Spojené státy. Povolení použití americké munice v Rusku na samém konci Bidena ve funkci je také dost vypovídající. Rusy rád nemám, ale řekl bych, že s Trumpem se v tomto regionu mnoho věcí změní.

Toš medvede dó na Prahe, to uz nie žadne blbovinke.

Ještě, že jste se "probral". Tohle člověk fakt nechce. Jednou jsem také málem brousil...

Tam toho moc vidět není. Zas klasicou skříň nebo plachtu by to rozervalo a asi by s tím mostem takto neodjel. Kdo ví...

Vypadá to na nějakou pumpu betonu atd.

Dopravní psychologie mě trochu zajímá. Řídit něco, co neustále někde zastavuje a jede po neměnné trase, je celkem blbárna a člověk spadne lehce do rutiny, kdy pozornost opadá. Některé věci pak dělá téměř automaticky, bez pozornosti sebe sama. Rutina bývá největší zabiják a není se bohužel moc čemu divit. Člověk není stavěný na to opakovat stále dokola tu stejnou věc. Není v tom vývoj. Mozek se přirozeně přepíná do myšlenek na něco jiného a nechá jet tělo na automatiku. Japonci se v tomto směru robotizují vědomě. U strojvedoucích bývá zvykem, možná i předpisem, že na činnost, kterou provádějí, musí ukázat pohybem ruky. Pro naši kulturu je to špatně představitelný postup. U nich to ale funguje. Zvědomují si tak své jednání, aby nedocházelo k automatice a případnému opomenutí.

Není to ještě tak dávno, z pohledu Země, kdy se lidé za projev náklonnosti ke zvířatům veřejně upalovali na hranicích, ženy zvláště. Na této šílené story je naprosto zásadně pozitivní jedna věc - a to, že naprosté většině dnešních lidí to přijde šílené a nechutné. To, že dokážeme projevit soucit se zvířetem, ukazuje na fakt, že už ho stále častěji umíme projevit i vůči sobě navzájem a podobné jednání nám přijde nereálné. Něco se mění a nepokoje, které vládnou společnosti, jsou toho průvodním projevem. Veverce je to jedno, ta se inkarnuje třeba znovu do veverky, možná jen proto, aby někde znovu způsobila rozruch, jako to už udělala spousta bytostí dříve a téměř totožným způsobem.

To je hezký článek 🙂

Tisk by měl být především nestranný a nezávislý.

Lze nad tím kroutit hlavou, ale je dost pravděpodobné, že článek je vyňatý z kontextu. Několik let jsem žil ve Švédsku, kde toto není dle zvykového práva všech nijak zvlášť omezené. Italové tam pořádali doslova komerční nájezdy na houby, zvláště pak lišky. Les zplundrovali, houby naházeli do dodávek s chladícím agregátem a šup na italské trhy, kde jsou tyto houby velmi žádané. Takže ona existuje i druhá strana mince a vzhledem k lokalitě by mě nepřekvapilo, kdyby se jednalo o něco podobného a prostě je vyhmátli.

Když jsem lítal, byl jsem po přistání vždy vděčný, že žiju a to letadla miluju. Ani by mě nenapadlo se během letu sebrat a někde postávat. Lidé dnes létání berou jako naprostou samozřejmost a neohrozitelnou jistotu. Ke každému letu mám respekt a vúči posádce naprostý. Přeberte si to jak chcete.

Tohle ale není žádná novinka. V roce 2013 jsem žil ještě ve Švédsku. Bylo to před masivní migrační vlnou. Už tehdy mi kolegové říkali, že v Malmö se za měsíc stane 18 loupežných přepadení v průměru a 9 vražd. A policie je zcela a naprosto bezbranná. Z Ronneby se kolega s rodinou odstěhoval kvůli drogovým gangům na venkov. Jordbro na přesměstí Stockholmu jsem sám procházel a husí kůži mám dodnes. Je to smutný pohled, ale je to realita.

Hezký článek. Bydlel jsem v Markarydu a na výstavy trucků jsem také do Jönköpingu jezdíval. Zamiloval jsem si vyhlídku na jezero z rozpadlé haciendy Brahehus. Město jsem nikdy neprošel, tak se někdy podívám. Vi ses! 🙂

V tom davu poznal Eminema, to je jasný.

Jsem zvědavý, kdy Země odstartuje misi na ochranu před námi... ( 🙂 )

Titulek by se měl trochu opravit, Češi ze sebe dělají hlupáky sami, tím, že to kupují. Když chodím nakupovat pravidelně, mám snad naučené nějaké cenové měřítko. Jak už tu někdo napsal, je mi šumák kolik procent je kde uvedeno, důležitá je koncová cena. Někdo si i pohyb cen svých oblíbených potravin píše. Já tím zas nechci ztrácet čas, stačí mi jen mentální koncept. Druhá stránka je ta, že průměrné ceny stoupají průběžně a tak se mění i to pomyslné měřítko. Není to tak dávno, co jsem považoval cenu kostky másla 45 korun za absurdní a dnes považuji za úspěch koupit pod 60 korun. Nesouhlasím s cenou = nekupuji. Dokud mám alternativu, je to jediný logický přístup. Kdyby Češi uvažovali tržním způsobem, tak by se ta hranice nastavila sama, protože ty krámy by prostě neprofitovaly.

Tohle považuji za evoluční propad a své dítě budu chránit před tímhle neobhajitelným svinstvem do posledního dechu.

Kovářova kobyla no....