Ne není. Postačí nahlédnout do judikátů.
"Soud uvedl, že registrační značku vozidla lze k majiteli či provozovateli přiřadit pouze na základě údajů z registru silničních vozidel (dále jen „registr vozidel“), který není veřejným seznamem. Podle § 5 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o podmínkách provozu vozidel“), se informace z registru vozidel poskytují jen těm soukromým osobám, které prokáží právní zájem na poskytnutí údajů. Z pouhé informace o registrační značce tak není žalobce jednoznačně identifikovatelný. "
Obávám se, že citujete rozsudek krajského soudu, který byl překonán rozsudkem Nevyjššího správního soudu (13. 8. 2020):
"Registrační značka silničního vozidla, jehož vlastníkem nebo provozovatelem je fyzická osoba, je osobním údajem ve smyslu § 4 písm. a) zákona č. 101/2000 Sb., o ochraně osobních údajů."
(Nekomentuji obsah samotného rozhodnutí, pouze doplňuji informace ohledně judikátů.)
Já vím, co mi chcete sdělit, ale pro nás zkratka není alternativa svycarska, svedska nebo bulharska centrální banka 🙂
Naše alternativa je česká koruna a ČNB nebo eurozona a ECB.
Nic jiného. Těžko přijmeme švýcarský frank.
Neříkám, že máme zachovat či přijímat tu či onu měnu. Říkám, že úroková sazba nesouvisí s měnou. (Kdyby ČNB řídila eurozónu a ECB byla v ČR, situace - zjednodušeně řečeno - by byla úplně opačná.) Tak mi přišla vaše poznámka o koruně trochu mimoběžná.
Protože Švýcarska narodni banka ma úrokovou sazbu 1,25.
Hypoteky se odvijeji od úrokových sazeb centrálních bank a nikde v eurozóně nevrostly hypoteky tolik jako v ČR.
Hypoteky vystoupily na úroveň úrokových sazeb, které stanovila ČNB.
Kdyby ČNB neexistovala a meli bychom urokove sazby ECB, hypoteky by vzrostly někam ke 4%.
Nyní se drží nahoře, protože jsou banky liné zlevňovat.
Je to úplně stejne jako s benzínem. Rychle se zdraží, a zlevňuje se pomalu.
Zkrátka důvodem vysokých hypoték v ČR byla politika ČNB.
Kdyby ČNB neexistovala a meli bychom ECB, bylo by to u nás jako jinde v eurozóně.
Ano, a k nízkým úrokům nepotřebují ve Švýcarsku eurozónu. Rozumíte, co se snažím sdělit? 🙂
To, jak se chová úročení hypoték a jaká je role centrálních bank, je mi známo. Pouze poukazuji na to (v souvislosti s vašimi slovy "děkujme za to naší koruně"), že úroková sazba nezávisí na samotné měně.
s ČNB.
U nás vystoupila sazba az 7,5%, a proto jsou uroky hypotek tam, kde jsou.
V eurozone ECB zvedlla sazby pouze na 4,5%, a proto jsou sazby tam, kde jsou.
1) Poukazuji na to, že nízké sazby nezávisejí na členství v eurozóně. Jak je možné, že ve Švýcarsku bez eura mají úroky jen 1,4 %?
2) Není žádná záruka, že pokud by v ČR bylo euro, české banky by se u hypoték "řídily" sazbou ECB - když se dnes "neřídí" sazbou ČNB.
Já kupuji černou perlou za 500 často a vždy celý balík. Vyjde na 12 500, a pokaždé je výhra 7 800. Nikdy více ani méně.
Mám pro vás nabídku.
Prodám vám papírek s nápisem "los" za 12 500 korun.
A obratem vám jako bonus k losu zaplatím 10 000 korun.
Oba vyděláme, a loterijní společnosti přijdou na buben. :)
Je to politika, ne únos. Pokud ANO nabídne funkci hejtmana ODS, může vůči ODS zcela stejně postupovat i STAN. Jestliže se Starostové prezentují jako oponent ANO (zcela v pořádku), pak by logicky mělo hrát roli i to, že mohou zabránit návratu ANO ke krajské moci (a zároveň se na ní sami nadále podílet).
"Spolu získalo o deset procent méně hlasů než hnutí STAN a nikdo nemůže očekávat, že křeslo jen tak přenecháme."
-- Spolu získalo o 16 procent méně hlasů než ANO. Hnutí ANO se přitom přenechání funkce hejtmana zřejmě až tak nebrání. Pak by byla otázka, zda je pro STAN důležitější konkrétní funkce (s tím rizikem, že nebude mít v kraji nic), nebo pokračování koaliční spolupráce na vládním půdorysu.
Kde EU tvrdila, že víčky zachrání svět? Proč si vymýšlíte? Copak víčka jsou jediné ekologické opatření, které EU zavedla a říká, že se tím všechno vyřeší? Drobné plastové díly jako plastová brčka nebo právě víčka od lahví se prostě při třídění snadno ztratí a skončí v přírodě. Zkuste někdy opustit svou komfortní zónu a podívat se na to, co mají v žaludku ryby a mořské želvy. Proto tohle opatření. Váš argument s Asií je pouhý alibismus. Když Asie moc neřeší, můžeme se na to vykašlat taky? Nikdo nebude dělat nic? Kromě toho i tam se situace mění, sice pomalu, ale přece. Řada asijských států už vnímá změny, které je postihují a skutečně ohrožují. V JV Asii se už pravidelně zpožďuje monzun, což znamená třeba o jednu sklizeň rýže za rok méně = velký ekonomický problém.
1) Když doma vyhazujeme (samostatné) plastové lahve i (samostatná) plastová víčka do kontejneru na plast, jak tím ohrožujeme ryby a želvy?
2) Jestliže se při třídění plastového odpadu v ČR něco "snadno ztratí", jak to z ČR doputuje až do moře?
3) Pokud už chce EU zasahovat proti plastům, nebylo by nejlepší obranou nikoli povinné spojování - nadále plastových - lahví a víček, ale tlak na nabídku (aspoň volitelnou) nápojů ve skleněných lahvích? Voda na cesty je jedna věc, mléko nebo minerálka zas jiná.
Šestileté gymnázium zabírá šest učeben. Čtyřleté gymnázium potřebuje čtyři. Zároveň se ovšem vyšší gymnázium s tím šestiletým tak či tak překrývá (z hlediska kapacity). Čemu pomohou dvě "ušetřené" učebny nižšího gymnázia, pokud by další kompletní "cyklus" čtyřletého gymnázia potřeboval učebny čtyři?
Jaká soudnost? Se samýma jedničkama a počtem bodů 80 v Praze šup na učňák a v Horní Dolní s 50 body šup na gympl? Tak to nám přeji štěstí, až nás budou léčit doktoři z Horní Dolní a spravovat sifon chudáci pražáci, jejichž potenciál uspěšně pohřbíváme.
1) Není to s těmi body trochu zjednodušující? Nevypovídá to např. nic o počtu (kapacitě) škol tam nebo tam.
Pro názornost, škoní rok 20/21, podíl žáků v 1. ročníku: Praha - gymnázium 28 %, učiliště 22 %. Středočeský kraj - 23 % / 34 %. Liberec - 16 % / 38 % atd. Viz Odkaz
Ostatně když je Praha zřejmě nejnáročnější (z hlediska bodů na gymnáziích), proč se tam přesto hlásí mnoho dětí ze Středočeského kraje? Problém asi bude (také) jinde než v bodové hranici.
2) Odkdy stačí ke získání lékařského diplomu absolvovat gymnázium v Horní Dolní? ;)
Postupně došlo ke zničení učňovského školství (i s možností nástavby s maturitou) a tak se všichni chtějí dostat na střední školu, i když jim na to zřejmě výsledky základního vzdělání nestačí. Dříve těch škol bylo daleko méně, ale dostali se tam ti nejlepší. A tak dnes děti, které vychází ze základních škol nemají možnosti vybrat si co dál. Ze základním vzděláním nejsou téměř zaměstnavatelní, kromě v nějakých pomocných nebo podřadných pozicích. To pochopitelně pro jejich budoucnost není přijatelné. Kdyby měli možnost si vybrat odpovídající učební obor, každý by po nich "hrábnul", ale kde nic není, ani čert nebere...Dobrý řemeslník je dnes vzácný.
A proč tedy kraje učňovské obory nepropagují, neprezentují jejich výhody? Namísto silových řešení v podobě "optimalizace" (rozuměj rušení) jiných oborů.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Jaké je prosím vysvětlení pro to, že stávající návrh českého zákona překračuje rozsah evropské normy NIS2? Potřebuje české prostředí nějaká nadstandardní opatření? Pokud ano, proč?