někdy v zimě r 1988 jsme cestovali s ženou z Nových Zámků na Slovensku v nedělní odpoledne směr Bratislava - Břeclav - Ostrava-Svinov - Opava. Byl sníh a spadl strom na troleje. V Bratislavě nás nasoukali do kloubového autobusu Ikarus, který nás převezl za karpatský tunel někde do Devínské nové Vsi. Pak následovala jízda osobáčkem do Břeclavi. Přestup do nočního narychlo přistavěného vymrzlého rychlíku v kterém nic nesvítilo, příjezd do stanice O-Svinov někdy mezi 3-4 ranní. Konečně jsme se ohřáli u kamen v čekárně a pak tradá prvním ranním osobákem do Opavy. Tehdá nám Dráhy vystavili papírovou zpožděnku rychlíku na 420 min. Celkové zpoždění však bylo 9 hodin. Od té doby je jsem se zařekl, že vlak už nikdy pokud nebudu okolnostmi donucen.
fabuluji, ale nejhorší na tom může být, že se v tom zařízení třeba léta neprováděly zákonem povinné revize jak technických zařízení, nedej bože i zdravotnických pomůcek podléhajících povinným kontrolám (zdravoťáci určitě znají pojem pbtk). to by pak mohlo být i na trestní oznámení úplně jiného druhu.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Bohužel co napíši adresát číst nebude. Je nutné dát se ale do péče lékařů, Vo tom žádná. Každopádně respektuji co se odehrává, ale vzdát se není cesta. Jsem rovněž z Ostravska, život není cesta z kopce ale boj.
2 odpovědi