Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Pokud má žák k dispozici psaný obsah výkladu, tak má větší šanci na osvojení látky než při pouhém pasivním poslechu téhož obsahu. Důkazem je, že básně se učíme z knih nikoli poslechem. Uvádím zde školství záměrně jako názorný příklad systému, kde jsou dlouhodobě vykazovány za mnoho peněz špatné výstupy. Podobná nekvalita a neefektivita procesů je ale podle mě i na úřadu vlády, ministerstvech a mnoha dalších státních úřadech. Takže začít s úsporami by se mělo tam.
Kdyby to tak bylo, bylo by to krásné. Ale to je pouze vaše představa a neznalost. Víte, co je za odpad Wikipedie?
Takže to nezaplatí stát ale zaměstnavatele kterým to stát neřídí. A ti si to přirazí do cen takže to zaplatíme my všichni a je to další zdaneni
Z ekonomického hlediska je to přirozené. Pokud potřebujete nebo vyžadujete produkt, k jehož výrobě je potřeba výkon práce s vysokou mírou rizika pro ty, kdo jej vyrábějí, je zcela v pořádku, že si za takový produkt připlatíte. Jedná se o zvýšené náklady na výrobu produktu, které zohledňují zdraví zaměstnanců, kteří jej vyrábějí. Je zela správné, že si za něj připlatí ten, pro kterého je vyráběn.
Za práce kategorie čtvrté se považují práce, při nichž je vysoké riziko ohrožení zdraví, které nelze zcela vyloučit ani při používání dostupných a použitelných ochranných opatření. Jsou to práce s nejvyšší mírou rizika.
Například z důvodu zátěže teplem se do kategorie čtvrté zařazuje práce vykonávaná v charakteristické směně za podmínek, kdy jsou překračovány přípustné hodnoty zátěže teplem stanovené právním předpisem upravujícím podmínky ochrany zdraví při práci a ani při používání osobních ochranných pracovních prostředků a úpravy režimu střídání práce a bezpečnostní přestávky nelze vyloučit poškození zdraví osob.
U fyzické zátěže kategorie čtvrtá není. Nejzávažnější je kategorie třetí.
Co to proboha je podle ctyrkolky ta narocna profese?Definice a popis kapku schazi .. neschovava se pod otazniky pro budouci vydani vyjimek??Neuveritelne... Nekteri z z darmozroutu jiste neumi kladivo natoz sekeru chytnout do ruk a uz maji jasno v tom kdo ma narocne povolani?Fyzicke vs. Psychicke resili?
Mýlíte se, náročné profese jsou definovány. Podle v současné době platného návrhu to jsou práce zařazené do kategorie čtvrté ve smyslu kategorizace prací. Kategorizaci prací podléhají všechny práce.
Pochopil jsem to správně?
Obě skupiny o pět let dříve do důchodu.
4.kategorii to zaplatí stát a 3.kategorii zaměstnavatel, povinně dle zákona.
Za 20 let to bude 70let a tak stejně půjdou v 65letech.
Pochopil jste to špatně. Podle v současné době platného návrhu se to týká pouze těch zaměstnanců, kteří vykonávají práci zařazenou do kategorie čtvrté. Vybrané skupiny zaměstnanců z kategorie třetí budou pouze od zaměstnavatele dostávat peníze, aby mohli jít do předčasného důchodu, nikoliv, že půjdou dříve do starobního důchodu jako zaměstnanci vykonávající práci zařazenou do kategorie čtvrté.
Ty které jsou vystaveny výraznému chladu, teplu, vibracím nebo celkové fyzické zátěži.
A stavebnictví se to netýká? a proč ne celí rok venku v zimě jsme zažili i -27st v létě na sluníčku hnus Fialovej dají vám flašku sodovky nebo dělejte prací se zahřejete. To se týká všech co dělají venku celí dok nemluvě o přepravě materiálu.
Podle v současné době platného návrhu se to týká pouze těch zaměstnanců, kteří vykonávají práci zařazenou do kategorie čtvrté.
A to je ten bordel, proč se bere až těch posledních 10 let, to se dříve tam flákal?
Na to je velice jednoduchá odpověď. Záměstnavatel má zákonnou povinost uchovávat evidenci o výkonu rizikové práce po dobu deseti let. U předcházejících let tedy není možné doložit, zda a v jakém rozsahu zaměstnanec vykonával rizikovou práci.
Myslel jsem, která kategorie bude mít ten nárok, ne kdo bude zařazovat. Ale myslet si, že se tam u státní organizace nikdo nesveze a bude to spravedlivé nebo že tam budou všechny náročné práce, je naivní.
Podle současného platného návrhu novely zákona by měly mít nárok zaměstnanci vykonávající práce v kategorii čtvrté, tedy té nejhorší. Tedy např. se může jednat o laboranty v referenčních laboratořích. Tedy může se jednat o zaměstnance státem řízené organizace. Ale jejich případné zařazení je spravedlivé, neboť jejich práce je velice nebezpečná. Takže se svou naivitou se značně mýlíte.
Ta bude přece dána zákonem. Takže se tam sveze kde kdo.
Kategorizace prací je nástroj ochrany zdraví při práci, který existuje téměř čtvrt století (např. k stanovení četnosti pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců). V rámcí ní je výkon každé práce u konkrétního zaměstnavatele zařazen do jedné ze čtyř kategorií. Nyní má být využita pro stanovení doby odchodu do důchodu.
Takže nebude dána žádným zákonem a nesveze se tam kde kdo. Zeptejte se svého zaměstnavatele do jaké kategorie je vámi vykonávaná práce zařazena. Sdělit vám to je jeho zákonná povinnost.
Jak přišli na ty náročné profese?Nenašel jsem nikde seznam o které se jedná, jen okrajově.Příklad:takový pokrývač,izolatér, klempíř, tesař, kopáč, stavební dělník, popelář atd.Všichni pracují venku za jakéhokoliv počasí(teplo, zima, déšť).
Seznam nikde není a nikdy nebude. Pojem "náročné profese" je definován parametry. Pokud budou v konkrétním případě splněny, bude se jednat o výkon náročné profese. Pokud nebudou nikoliv. V praxi to bude znamenat, že při výkonu té samé profese u jednoho zaměstnavatele budete náročnou profesi vykonávat a u jiného nikoliv, neboť parametry nebudou naplněny. V kategorii čtvrté to je méně pravděpodobné, ale nelze to vyloučit. V kategorii třetí, které se to však v současné době již netýká, by to byla mnohem, mnohem častější.
Nejde tedy přímo o profese, ale podmínky jejího výkonu.
Děkujeme za vysvětlení. To nic nemění na faktu, že rozdělení do těchto skupin dle pěti/čtyř/xxxkoalice a jejích poradců je irelevantní.
Jasně jste prokázala, že nevíte o čem píšete. Rozdělení prací do kategorií je provedeno pro účely zajišění ochrany zdraví při práci již více než dvacet let (např. pro určení četnosti pracovnělékařských prohlídek zaměstnanců). Tento nástroj byl využit při zpracování návrhu novely důchodového zákona. Tedy vaše tvrzení je zcela nesmyslné, neboť výkon jednotlivých prací má opravdu rozdílný dopad na zdraví osob, které je vykonávají.
..nic proti těm profesím, co jsou vyjmenované v článku jako "vybrané těžké". Ale co třeba taky zemědělství, hornictví, stavebnictví..nebo takové práce v chemickém průmyslu nebo tam, kde je rizikové pracoviště. Doktoři, pojišťovny na to mají zpracované už dávno své mustry, tak proč zase vláda vymýšlí nějaký paskvil. Ať už radši nic nevymýšlí a jdou si hrát piškvorky.
Riziková pracoviště již téměř čtvrt století neexistují. Pochopitleně, že se to netýká jen v článku uvedených profesí. Důležité bude, zda zaměstnanec splní kritéria, která budou určovat zařazení mezi tyto profese. Bude jedno, zda v hutnictví či zemědělství.
Vláda nic nevymýšlí. Využívá to, co již přes dvě desetiletí existuje.
Nejlepší pozměňovací návrh byl od Okamury a to možnost odejít do důchodu po odpracování 45 let, to by ty náročné profese vyřešilo aniž by se musely konkrétně jmenovat.
Oni nebudou nikde konkrétně jmenovány. Budou stanoveny parametry. Pokud je zaměstnanec splní, bude mít nárok. Pokud nesplní, nárok mít nebude.
13
Sledujících
0
Sleduje
13
Sledujících
0
Sleduje
Řešení s předdůchodem se mi líbí, zaměstnavatel nejlépe ví, jak je profese náročná a naspořené peníze se mohou využít i na přilepšení při práci v posledních rocích před důchodem. Člověk pak může přijmout méně náročnou i hůře placenou práci třeba na kratší úvazek. Výše peněz na účtu pak bude přímo úměrná době, po kterou se bude riziková práce vykonávat.
3 odpovědi
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
Vůbec jste nepochopil, jak je to myšleno. O tom, komu bude zaměstnavatel připlácet nebude rozhodovat on. Též nebude rozhodovat o náročnosti profese, potažmo o výši zaslané částky.