Toto je jeden z nejhezčích článků na Seznamu za dlouhou dobu. Negativní komentáře nechápu.

Je vidět, že autor není přímý pamětník. Andropov byl v úřadu od konce r. 1982 zhruba do začátku jara 1984, tedy nikoli pouhé 3 měsíce.

Čeští diváci měli rovněž možnost Mario Adorfa vidět ve westernu Zlatokopové z Arkansasu.

Nemohu si pomoci, ale mě je přístup těch mladých lidí bližší, než přístup autora článku, ač k nim věkově nepatřím. Nepovažuji za normální se 35 let od revoluce pořád hrabat v komunismu a komunistech a současně s tím přehlížet palčivé problémy, které by bylo potřeba řešit tady a teď. Když v roce 1980 bylo 35 let po válce, tak se média také pořád nevracela k druhé světové válce a nacismu a místo toho věnovala pozornost tehdy aktuálním tématům. Ano, odehrály se za komunistů ošklivé věci, ale v naší historii se dají najít stokrát horší období, jako protektorát či éra inkvizičních procesů, a také se těmito obdobími pořád nezaobíráme.

Perfektní článek, autorovi dík.

Článek je mi napůl k pláči a napůl k smíchu. Je-li autor mileniál, tak naprosto nemá ponětí o tom, jak je na tom průměrné lidské tělo po 60. roku věku, a sepisuje plky o něčem, o čem nemá elementární představu. Příště by mohl zkusit vyplodit text třeba o nukleární fyzice nebo břišní chirurgii...

S panem Čabanem v 90 % případů nesouhlasím, ale tentokrát mě příjemně překvapil. Situaci vystihl naprosto trefně. Obávám se ale, že pojedeme pořád ve stejných kolejích a že na to, aby politici byli ochotni přehodnotit přístup, by se muselo přihodit něco ještě mnohem otřesnějšího...

Mám rád anglické pořekadlo "Don't count your chickens before they are hatched."

Článku tleskám. Takhle perfektní vhled jsem už dlouho nečetl.

Naprostý souhlas. Ale bohužel nám vládne partička z jižní Moravy, pro kterou je fair play na jednom z posledních míst.

Volný vstup veřejnosti do lesů zde platí již od dob Marie Terezie. Takže naše vláda nás chce vrátit do první poloviny 18. století...

Pane Coufale, musíte přísně rozlišovat mezi Stalinem a jeho kumpány na jedné straně a běžnými vojáky sovětské armády na druhé straně. To, že nás ve finále Stalin uchvátil jako kořist, je samozřejmě pravda. Ale většina těch obyčejných sovětských vojáků, kteří přijeli 9. 5. 1945, měla čisté úmysly - podívejte se na některý klip z 9. 5. 1945 na Youtube, jak se rudoarmějci s nelíčenou srdečností vítali s Pražany.

Hlavně si to lidičky každý rozhodněte sám po zralém uvážení a nenechte se ovlivňovat hraběcími radami, včetně těch od politiků.

Porovnejme si přístup nesympatického dědka Čarnogura a našeho prezidenta. Tady se názorně zhmotňuje myšlenka, o které jsem osobně přesvědčen už dlouho, a sice že ne každý bývalý disident zasluhuje obdiv a ne každý bývalý komunista zasluhuje odsudek.

Slečna Anténa mě docela pobavila. Teď píše, že vydělává přes 150 000 měsíčně, nedávno tu tuším psala, že je nezabezpečená, kdežto rodiče ano, a ona má právo chtít, aby se s ní ti rodiče rozdělili...

Vy blázne, pokud by ty paneláky byly natolik špatné, jak vysvětlíte, že se v podmínkách volného trhu prodávají za mnoho milionů?

Napoleon má na svědomí hodně krve a mrtvých (a já vůbec nejsem jeho fanoušek), ale jestliže kladete rovnítko mezi něj a Hitlera, tak Hitlerovi lichotíte. Jako zajímavost - na Borodinském poli je postaven i pomník padlým vojákům Napoleonovy armády, ale žádný pomník padlým Hitlerovy armády tam nestojí, ač na podzim roku 1941 proběhla bitva prakticky ve stejných místech.

Pane Mitrofanove, díky za Váš komentář, který mi doslova mluví z duše. Ještě doplním pozoruhodnost, že nebyly žádné růže pro oběti z Klánovického lesa, které byly zabity týmž pachatelem. To znamená, že katolická církev má větší empatii vůči vrahovi dvouměsíčního dítěte, než vůči tomu dítěti. Závěr ať si každý učiní sám...

Tak pro starší ročníky ta písnička vůbec není neznámá. Českou verzi nazpívala na počátku 70. let Vlaďka Prachařová pod názvem Nejdu, nejdu ven a v rozhlase ji hráli docela často. Můžete si ji také najít a poslechnout na Youtube.

Tato legenda bývá zmiňovaná v průvodcích Českým Švýcarskem, a Jindra Šťáhlavský podle ní složil písničku Starý Mlýn, kterou je možné si poslechnout na Youtube. Dnes už nikdo nezjistí s určitostí, zda se příběh opravdu odehrál, anebo je smyšlený. Ale jak kolem sebe někdy pozoruji lidskou chamtivost, tak bych se ani moc nedivil, kdyby šlo o skutečný příběh.