Václav Klaus aneb Václav Ješita I. byl před Sametovou revolucí zaměstnancem Prognostického ústavu. Bydlel v paneláku v bytě 2+1 a pár dní před 17. listopadem 1989 poskytl rozhovor rakouské televizi, kde obhajoval hospodářskou politiku KSČ. Pak se vnutil do vznikajícího Občanského fóra. A jeho podíl na divoké privatizaci v 90. letech je známý. Výroky o zhasnutí a rozsvícení, více Kožených, utahování opasků, pojem špinavých peněz byl mimo jeho rozlišovací schopnosti, opoziční smlouva atd. Třešinkou na dortu byla jeho amnestie pro podvodníky a tuneláře. Klaus by se neměl ukazovat na veřejnosti a trousit knížecí rady. Ve světě se proslavil kauzou s perem: Klaus z pouzdra na stole vyjmul chilské protokolární pero, zálibně si ho prohlížel, uznale pokyvoval hlavou, schoval ho pod stůl a pak zasunul do kapsy u kalhot, v okamžiku, kdy je psací pomůcka bezpečně ukryta, se na prezidentově tváři objevil rozjařený úsměv. Nejhorší bylo, že to pak zlehčoval, jako kdyby si vzal jednorázovou propisku. „Protokolární pero bylo uměleckým výrobkem z dílny chilských šperkařů,“ sdělila Paola Elbietová z tiskového oddělení chilského prezidentského paláce La Moneda. Rytinami zdobené pero bylo podle ní vyrobeno z polodrahokamu lapis lazuli, typického výraznou modrou barvou.
Mlčící většina v ČSSR nechce rychlé politické změny, tržní hospodářství a Perestrojka nejsou dobrou cestou!
Klause nesnáším už dlouhá desetiletí, ale tohle video je pro mě docela bomba. Děkuji za odkaz.
Vidíte, já to pořádně čtu až tady na diskuzi nebo v článku, jak plno lidí živořilo. Dle mého názoru to je nemysl a hodně pokroucený výklad. Za Rakouska žilo hodně lidí na venkově, kdo nebyl sedlák, dělal čeledína nebo děvečku u někoho jiného. Peněz moc nedostal, měl spíš zdarma stravu, ubytování. Za republiky se pak lidi stěhovali do měst a hlavně do Prahy. To jde vysledovat, jak počet obyvatel Prahy rostl. Vznikaly tu nové továrny nebo rostla výroba a hlavně lidi z venkova přicházeli do Prahy za prací. Sedlák s majetkem neodešel, spíš někdo, kdo moc neměl a ve městě byla šance vydělat více peněz. A ti lidé s minimem prostředků si stavěli ty chudinské kolonie. Nakonec i dnes najdete lidi, kdy někdo při odchodu na důchod přenechá byt dětem a jde bydlet třeba na nějakou chatu, která není určená k celoročnímu bydlení. Tam si to všelijak zvelebí, zateplí, jde tam být celoročně. Samozřejmě nesplní to normy na běžný byt, ale dost lidí je tam šťastnějších než v tom městě. Je tam příroda, les, klid atd. Ti lidé to neberou, že jejich bydlení je provizorium. A před 100 lety tu bylo jiné vnímání, ani v té praze nebyly koupelny v bytech, to měli jen bohatí. Jsem z rodiny, vlastně oba rodiče, kdy předkové původně žili na venkově a poté přišli do Praha. V těch koloniích nebydlela většina lidí, já měl ty předky někde na Vinohradech, snad i Žižkov. Staré cihlové domy, ale někdo bydlel v té kolonii. Dnes by mu svépomocnou stavbu proti všem normám nikdo nepovolil, tehdy to šlo. Dnes i lidi s vysokým příjmem splácí hypotéku, takže pak jim zas toli nezbyde.
Myslím, že nejde popřít, že spousta věcí byla tristních. Dělníci živořili, ať už měli plat ekvivalentu 15 USD nebo 24 USD. Ten počet zastřelených demonstrujících při hladových demonstracích v 30. letech je také dost hrozný. Domnívám se, že kdyby tehdy bylo tak dobře, jak si to vy představujete, tak by po válce neměla KSČ ani zdaleka tak velkou podporu, jakou měla. Osobně se obávám, že nynější stupňování pravicového elitářství časem způsobí, že lidé ze vzteku začnou volit opačný extrém, a v budoucnu se můžeme dočkat komunismu verze 2.0. Čímž neříkám, že bych se na to těšil, ale může to reálně nastat.
obáváte se špatně: " Československo bylo částí poraženého státu a mírová konference nepřiřkla Československu žádné reparace, naopak mírová konference postavila se na to stanovisko, že hodnota odhadnutých převzatých statků má býti zaplacena do reparační pokladny. Teprve reparační komise v dubnu 1921 přiznala Československu formálně nárok na reparace a toto formální uznání nároku na reparace umožňuje dnes československým vyjednavačům, aby se přímo zúčastnili porad o Youngově plánu. "
z digit. repozitáře Poslanecké sněmovny
Dle mých info měl být tehdy běžný dělnický plat 800kč, poštmistr bral myslím 1200kčs, ale znám to z vyprávění člověka, která dávno nežije.
Pokud to bylo takto, tak je to jenom důkazem, že v tehdejším systému bylo něco hodně špatně, když republika měla velmi dobré makroekonomické ukazatele, a přitom spousta lidí živořila.
Ani moc nevím, o nějakém mýtu blahobytu první republiky. Naopak, všeobecně se mluví o ekonomické krizi 30 let. Jestli se o něčem mluví, tak za totality se vzpomínalo na tu dobu jako na krátké období demokracie. Po válce jsme tu měli nemálo padlých a válečných invalidů, většina našich pradědů nebojovala v legiích, ale za císaře pána a jeho rodinu. Ač dlel mého názoru začalo Rakousko válku proti Srbsku odmítajícímu vydat atentátníky následníka trůnu oprávněně, stalo se poraženou zemí. Což vedlo k naší samostatnosti po cca 300 letech. Po válce není nikde blahobyt, po té druhé tu byly potraviny na příděl snad ještě začátkem 50. let.
Věřím, že jsme byli velmi rozvinutou zemí, cca 10. na světě. Hospodářská krize zasáhla celý svět, takže logicky i naši malou zemi. Na Wericha bych se neodvolával, byl jasně levicový, po válce se vrátil z USA do Československa, hrál pak v režimní agitce Císařův pekař. Jeden ze zdrojů je od Richarda Hindlse, který kandidoval do senátu za socialisty. Je to jeho určitý pohled, v něčem může mít pravdu, ale neberu to jako nestranný pohled.
V té době se v naší zemi nežilo hůře než v Německu nebo Západní Evropě, životní úroveň tu byla srovnatelná, ne-li lepší. Německo muselo totiž platit válečné reparace, naše země, ač součástí poraženého Rakouska, platit nemusela. Dnes jsme vůči Evropě jasně chudší, míněno té na západ. Tehdy jsme na tom byli stejně či lépe. Dnes je vyšší životní úroveň, bavíme se o době před 100 lety. Dnes tu jsou moderní superpočítače, každý mobil je malý počítač, tehdy lidi začínali chytat rozhlas na nějaké krystalky, nevím přesně to
Obávám se, že nemáte pravdu v tom, že jsme nemuseli platit válečné reparace. V několika různých zdrojích jsem se dočetl, že jsme je platit museli, a to dost veliké (splatili jsme je v plné výši krátce před nacistickou okupací). To si myslím může být i jeden (ne jediný) z faktorů, proč byl takový nepoměr mezi dobrými makroekonomickými ukazateli a špatnou životní úrovní. Pro zajímavost - běžný dělnický plat býval 500 Kč měsíčně, což představovalo ekvivalent zhruba 15 USD.
Jestli jste nezaznamenal, tak se média neustále vrací k tématu druhé světové války. A o to smutnější je, že období vlády komunistů bylo stejně kruté, možná leckdy ještě horší pro tisíce lidí a chcete, aby se na to zapomnělo. Naopak, mělo by se o tom více mluvit, aby krutost té doby pochopili nejen mladí, ale hlavně ti, kteří stále komunistům fandí.
Zejména s vaší druhou větou nemohu souhlasit. Počet obětí komunismu v Československu vůbec nelze srovnávat s počtem obětí v našich zemích za protektorátu nebo za inkvizice v 17. a 18. století. I pravicové vojenské diktatury v Chile a Argentině byly krutější. Sice neměly zálibu v monstrprocesech a když se někdo znelíbil, tak si pro něj přijeli vojáci za bílého dne a už o něm nikdo nikdy neslyšel, ale touto cestou bylo "zlikvidováno" více lidí než u nás za represí v 50. letech. Ano, nesmírně kruté bylo období vlády Stalina v SSSR. Ale považuji za velkou podpásovku vzít sumarizovaný počet obětí komunismu a plošně je připisovat všem komunistům všech zemí a dob, když minimálně 90 % z toho má na svědomí stalinismus. Mimochodem sám jsem v KSČ nikdy nebyl, ale poznal jsem blíže několik lidí, kteří ve straně byli a kterých jsem si přitom velmi vážil. A měl jsem bohužel i tu smůlu, že jsem poznal pár poděsů mezi odpůrci režimu, kterým jsem zpočátku naivně důvěřoval právě proto, že to byli odpůrci režimu, a doplatil jsem na to...
Nemohu si pomoci, ale mě je přístup těch mladých lidí bližší, než přístup autora článku, ač k nim věkově nepatřím. Nepovažuji za normální se 35 let od revoluce pořád hrabat v komunismu a komunistech a současně s tím přehlížet palčivé problémy, které by bylo potřeba řešit tady a teď. Když v roce 1980 bylo 35 let po válce, tak se média také pořád nevracela k druhé světové válce a nacismu a místo toho věnovala pozornost tehdy aktuálním tématům. Ano, odehrály se za komunistů ošklivé věci, ale v naší historii se dají najít stokrát horší období, jako protektorát či éra inkvizičních procesů, a také se těmito obdobími pořád nezaobíráme.
A váš názor na riešenie situácie keď sú obyvatelia obce sústavne napadaní? Sám píšete že sú tam ďalšie medvede.Odvoz nie je kam,sú premnožené.Vaše zvrhlé názory na opatrenia EÚ sú hodné na psychiatra.Sám tam nežijete tak sa nemontujte do opatrení ktoré sú nútení urobiť,aby sa tam dalo žiť.Pokial viem ,tak keď zablúdil medveď na Moravu tak neprežil ani jeden,alebo tam máte tiež medvede???????
Naprostý souhlas. RNDr. Evžen Korec CSc. roní krokodýlí slzy nad medvědy, ale že by medvědi mohli v té obci napadnout a usmrtit člověka je mu očividně zcela lhostejné. I člověk s tituly může být psychopat a k tomu cvok...
"V dospělosti se pak často děje, že si s bývalými spolužáky ze základky připadáme jak z jiné planety"
Ale blbost, jako děti jsme se poznali nejlíp. V ČR jsme poměrně homogenní společnost, instalatéři s bioložkami i inženýry si tak po letech mají co říct.
Naopak na středních školách jiných než gymnázia si celý večer můžete povídat o tom co celý rok řešíte i v práci. To je vážně "zábava"
Autor evidentně nedělal technickou školu!!!!
Já mám rád oboje srazy, ale větší půvab mají pro mě srazy základkové, podobně jako ve vašem případě. Se spolužáky ze základky mě pojí řada mimoškolních zážitků a klukovských uličnictví, kdežto se spolužáky ze střední školy mám společné zážitky víceméně jen ty studijní.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Ááá, konečně ta stará dobrá skupina gerojů jako vy. Vám by pomohla ale asi jedině ta facka... xD
5 odpovědí
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Vidím to stejně jako vy, ač jsem sám boomer. Komentář pana Matějky mi připomíná jednu hlášku svobodníka Halíka, hned z první nebo druhé stránky Černých baronů.