Na tom, jak přesně se virus rozšířil, se podle veřejně dostupných informací dodnes neshodují ani americké zpravodajské služby. Jedna se střední mírou jistoty dospěla k závěru, že šlo o nehodu v laboratoři, tři se s malou mírou jistoty domnívají, že šlo o přirozenou nákazu, a další tři neví. [1]

Abychom mohli odpovědět na otázku, zda byl virus uměle vytvořen, museli bychom prvně vědět, že se s ním v laboratoři nejen pracovalo, ale byl tam i modifikován. Pak bychom museli zjistit, zda se ven dostal omylem, nebo úmyslně.

Co se týká té otázky, zda vakcinace může změnit lidskou DNA, tak nejsem biolog ani doktor, ale mám za to, že ano. Vpíchnutí jehly přece způsobí poškození buněk a když to tělo opravuje dělením jiných buněk, může při kopírování jejich DNA dojít k chybě. Takže myslím, že vakcinace může měnit DNA minimálně stejně jako říznutí se nožem při krájení cibule.

Z nabízených možností odpovědí si, jako obvykle, nevyberu ani jednu.

[1] Odkaz  

Zřídí i nějaké směnárny, nebo lidé, kteří platí bezhotovostně, budou muset ještě vymyslet, jak mince vyměnit za bankovky a vložit je zpátky na účet? Slevový kupón to řeší pouze za předpokladu, že v tom obchodě chcete i nakoupit, což nemusí zdaleka vždy platit.

Čtyřkorunová výše zálohy je navíc docela nešťastné číslo. I pokud ten automat bude vracet nejmenší možný počet mincí, tak si spočítejte, kolik mincí a jakých denominací to bude vracet. Kdyby ta záloha byla pět korun, tak by stačilo vracet prostě 5, 10, 10+5, 20, 20+5, 20+10, …, ale pro zálohu 4 Kč to bude muset vracet 2+2, 5+2+1, 10+2, 10+5+1, 20, 20+2+2, 20+5+2+1, … Nemluvě o tom, že tu pětikačku za vrácení jedné lahve by aspoň šlo nacpat do vozíku.

Ale nebojte nic, je jen otázka času než někoho napadne to chytře zdanit a nevracet plnou výši té zálohy. Ceny v obchodech se tím nezmění, tak na to lidé nebudou tak citliví jako třeba na zvýšení DPH. A že pak při vracení u automatu dostanou míň je nebude tolik trápit, protože buď mají někde haldy mincí minimální praktické použitelnosti, nebo dostanou slevový kupón, jehož výše byla zanedbatelná už na začátku a pak bude zanedbatelná prostě jen ještě o trochu více.

Jinak kdyby to někdo přecejen náhodou chtěl vyřešit, tak by stačilo přidat vedle mincí a slevového kupónu ještě poukázku. Na poukázce by byl QR kód (+ čitelný identifikátor pro ty, kdo nemají/nechtějí smartphone). Pak by šlo v aplikaci nebo na webu naťukat ty kódy a nechat si peníze vyplatit převodem na účet. Jen by to chtělo kvalitní papír (nebo scannovat průběžně), protože termopapír příliš rychle bledne.

Hanba je mobilizovat kohokoliv proti jeho vůli. To je prostě zotročování. Sebrat lidem poslední zbytky osobní svobody a pak to nazývat bojem za svobodu je absurdní.

Je těžké tak složitou myšlenku vtěstnat do 1600 znaků, ale pokusím se. Představte si, že by stát v dnešní podobě de facto neexistoval. Narodili byste se a na svém rodném teritoriu si mohli dělat co chcete, pokud byste tím nepoškozovali jiné lidi – to by se totiž bránili.

Kdo by ale bránil vás? Kdo by vymáhal vaše majetková práva? No, asi nejjednodušší by bylo připojit se k nějaké organizaci, která tohle zajistí. Takové organizaci byste buď platili nějaké poplatky, nebo přímo nabízeli své služby.

Jednou takovou organizací by mohl být nějaký hypotetický nástupce tohoto státu, který by prostě nabízel různé služby. Bylo by ale na svobodném zvážení každého, zda o ty služby za daných podmínek bude mít zájem. Zrovna tak by si mohl vybrat konkurenci, a nebo některé služby odmítnout zcela.

V souvislosti s brannou povinností je ta otázka na jednotlivce potom jednoduchá. Chcete, aby se ostatní zavázali vás chránit a na oplátku se nabídnete vy, že budete chránit je, a nebo radši budete doufat, že se nic nestane?

To jen předestírám takovou úvahu k zamyšlení. Prakticky to implementovat je otázka mnoha desítek let, ale rámcově ta cesta vede přes postupné zeštíhlování státu (minarchismus), oddělování vynucených poplatků/služeb od státu (např. do občanských sdružení), rušení zbytečných/nemorálních zákonů, decentralizaci (přenášení pravomocí na nižší úrovně, např. kraje nebo obce) apod.

Byly tam s příbuzným, který u sebe neměl telefon mobilní, pravděpodobně tedy věku seniorního. Děvčatům, nedbajíce doporučení z fóra lidového, by bohužel bývalo bylo stydno, pokavaď by nad dědkem zlomily hůl a samy se z lesa do bezpečí uchýlily, pročež zdržely se déle nežli by jim libo bylo. Padla tma a místo shledání se s bližním, strašidelné chrochtání lesních tvorů je vylekalo. Strom však byl jim oporou před celou lesní oborou.

Senior ovšem, domnívaje se, že nad ním tu hůl nejspíš zlomily, protože diskuze na Novinkách už také párkrát četl a ztratil o lidech jakékoliv iluze, mezitím vrátil se domů. Ani tam děvčata nenašel a zavolal jim. Proto už jej pak nemusela hledat policie, kterou si děvčata přivolala, aby nemusela noc strávit doslova na větvi.

Tohle je jeden z možných scénářů, který se tam mohl odehrát. Pokud neznáte detaily, jak je můžete s klidným svědomím soudit, zesměšňovat a urážet?

Bojí se, že na něj spáchají atentát, tak své sídlo raději nechá zbourat, aby Ukrajina věděla, kde na něj rozhodně neútočit? Jestli ono by nedávalo větší smysl to sídlo v takovém případě naopak nechat udržovat, pořádat v něm hostiny, ale nejezdit tam (pokud dotyčnému nevadí hazardovat se životy ostatních).

Ale tak co holt čekat od propagandy… Jejímu cílovému publiku to nevadí, jak je z této diskuze zjevné.

Pro zajímavost: Na kanadském ostrově Vancouver, který je jen asi o třetinu menší než celé Slovensko, žije necelých devět set tisíc lidí, z nichž tři čtvrtiny obývají 6 největších měst, která se všechna nachází v jihovýchodní části ostrova. Dále na sever a na západ se nachází rozlehlá a málo dotčená divočina, kterou obývá několik tisíc medvědů černých (kteří jsou menší než medvědi hnědí). Ekonomice ostrova dominuje IT, rybářství, těžba dřeva a turismus, tedy odvětví, která nevyžadují dlouhodobý zábor půdy.

Když někdo cestuje do této části ostrova, s výskytem medvědů musí počítat. Je poměrně běžné si v takovém případě pro jistotu vzít dlouhou zbraň.

Ve 141 slovenských městech žije jen něco přes polovinu populace. Na tom Vancouveru v 6 městech žijí tři čtvrtiny populace.

K tomu si připočtěte, že někde se musí těžit nerosty, pěstovat zemědělské plodiny, stavět továrny… A hustota zalidnění je vysoká skoro v celé Evropě, takže se to nedá vyřešit tím, že by se ten průmysl posunul o pár kilometrů dál.

Proto na Slovensku v absolutních číslech ne až tak velký počet medvědů představuje tak vážný problém. Pro ty medvědy tam není místo, pohybují se i blízko lidských obydlí a lidé nejsou zvyklí chodit do lesa s flintou na rameni.

Měli bychom si v Evropě přestat hrát na spasitele a klást si nereálné požadavky: zachraňovat miliony imigrantů z jiných kontinentů (tj. ještě zvyšovat hustotu zalidnění), chránit medvědy, do toho se snažit budovat energetickou a průmyslovou soběstačnost, … To prostě všechno nejde.

„Nebojte, on nic neudělá“ řadím do podobné kategorie jako „on si jen očichá“. Jako dobře, ale kdyby jim nějaký úchyl začal očichávat pr*el a slintat jim na kalhoty, asi by se jim to taky nelíbilo.

Ostatně člověk, snažící se marně přivolat psa, který ne a ne uposlechnout, nevzbuzuje úplně velkou důvěru, že ví, co ten pes udělá nebo ne.

Tak na tom Allegru sortiment dříve prodávaný CZC hlavně nenakupujte, ať tyhle nadnárodní korporace konečně pochopí, že zákazníci nejsou dobytek, který si koupí spolu s celou pastvinou.

Důvěra se buduje dlouhé roky. V kamenné prodejně CZC jsem nakupoval, vracel i reklamoval zboží. K této prodejně a jejímu personálu jsem měl důvěru a proto jsem tam rád chodil.

Allegro zavedenou firmu koupilo a vykastrovalo jí tak, že z ní zbylo jen logo. Pod tím logem se už ale skrývá úplně jiná firma, čímž se veškerá dosavadní důvěra ztratila.

Nechť je to pětipísmenné červenomodré logo za desítky miliard bolestivou připomínkou toho, že takto tedy ne. To je podobné jako s těmi ošizenými „tradičními“ piškoty Opavia – korporátní psychopati změnili naprosto vše kromě vzhledu obalu a doufali, že lidi to ze setrvačnosti budou kupovat dál. [1]

Nesmí jim to procházet. Zrovna tak jako u těch piškotů jim nic nebránilo výrazně změnit obal a název (a to, že to neudělali, svědčí o nekalém úmyslu, ba až podvodu), tak Allegru nic nebránilo prorazit na trhu s elektronikou pod vlastní značkou, má-li co nabídnout.

[1] Odkaz  

Závěry některých diskutujících, že za tím stojí Rusko, jsou předčasné. Je to zcela validní vyšetřovací verze, protože podobná psychologická operace může zapadat do jejich strategických zájmů, ale možných aktérů, kteří to mohou chtít udělat, je více.

V rovině asi méně pravděpodobného, ale ne nemožného leží třeba varianta, že za vším stojí žák, který je zkrátka jen dost chytrý na to, aby výhružku neposílal jen své vlastní škole. Při posuzování pravděpodobnosti takového scénáře bych vycházel spíše z finanční a operační náročnosti než potřebných znalostí. Nic z toho ale nedokážu posoudit bez toho, abych ta data viděl.

V případě, že za vším stojí teroristická skupina, státní aktér a nebo osoby jednající v domnělém či skutečném zájmu státního aktéra, obávám se toho, aby k naplnění hrozeb sporadicky nedošlo. Proti nikdy nenaplněným verbálním výhružkám si totiž společnost rychle vypěstuje imunitu – jediný uskutečněný útok takovou imunitu okamžitě prolomí, donutí adresáty brát hrozby opět vážně a provádět stovky zbytečných evakuací a v neposlední řadě zasype lavinou kritiky toho jednoho případného nešťastlivce, který zrovna v tom jednom osudném případu evakuaci nenařídil. Tisíc evakuací za cenu jedné exploze…

Ve výsledku je vše otázka zdrojů. Stojíme tedy před dilematem, kolik investovat do zabezpečení škol tak, abychom taková rizika vyloučili a výhružky mohli ignorovat. Pokud se tak stane, výhružky se mohou jen přesunout na jiné cíle a cyklus se bude opakovat.

Mějme oči na stopkách. Hranice jsou dokořán, ve větších městech nikdo nezná nikoho a elity mají zjevně jiné starosti.

Odhaduje se, že GNU/Linux má globálně něco přes 30 miliónů uživatelů, takže nasbírat za půl roku přes milion stažení je mimořádně dobrý výsledek.

Článek je po slohové i faktické stránce naprostý paskvil, viz např.:

> OpenKylin je založen na operačním systému Linux, podle serveru The Register se konkrétně velmi podobá operačnímu systému Ubuntu. Uživatelům Windows tak bude pracovní prostředí velmi povědomé, [...]

Ubuntu ve výchozí instalaci vypadá úplně jinak než Windows a jeho uživatelům povědomé rozhodně není. Ten Kylin (resp. jedna z jeho edicí, asi jich mají několik) je na Ubuntu zřejmě založená, ale desktopové prostředí to má na první pohled úplně jiné.

> Hlavní výhodou open-source softwaru je fakt, že zdrojový kód je volně přístupný a že jej může každý libovolně upravovat a měnit za účelem vývoje daného systému či programu.

To je vlastnost svobodného softwaru. Svobodný software musí být open-source, ale ne všechen open-source je automaticky svobodný software.

> Celý svět otevřeného softwaru je poslední roky hlavním konkurentem společnosti Microsoft.

To je velmi odvážné tvrzení. Kéž by. Myslím, že firmy jako Apple nebo Google/Alphabet přecejen ale představují pro Microsoft poněkud větší konkurenci.

To je zase článek. Jak čipy zjistí, kdo třídí špatně?

Nebude to náhodou tak, že v popelářském voze bude váha, před vyprázdněním popelnice se nascannuje její kód, a rozdíl váhy po a před se naúčtuje koncovému zákazníkovi?

Pokud ano, s tříděním to souvisí pěkně prosím jak? Někdo může třídit 100 % svého odpadu a přesto smíšeného odpadu může vyprodukovat víc než někdo, kdo netřídí vůbec, ale má odpadu celkově méně.

Aby mohlo být splněno v titulku proklamované tvrzení „čipy [na popelnicích] zjistí“, tak by to se stávající technologií znamenalo, že by na každou popelnici musel být nainstalován poměrně výkonný počítač (napájený neznámo odkud) a kamera.

Vyhazování odpadu by potom vypadalo tak, že si stoupnete k této moderní fízlovací popelnici a budete jí ukazovat každou jednotlivou položku, kterou do ní vyhazujete. Když popelnice sezná, že daná položka skutečně patří do smíšeného odpadu, pokutu vám pro tentokrát zatím tedy neudělí. Když tam ale hodíte něco, co tam nepatří, nebo nedejbože vám dojde trpělivost a hodíte tam celý pytel najednou, aniž byste jej před zraky popelnice nejprve rozpitvali, popelnice se zamračí, zaznamená si sken vaší duhovky, vaše rebelství okamžitě oznámí Straně a na základě jejího podnětu vám bude vyměřena pokuta a snížen sociální kredit.

Osobám s nízkým sociálním kreditem pak budou odejmuta práva kupovat některé výrobky. Zvlášť závažným rebelům bude instalována autonomní popelnice, která za nimi bude sama jezdit a dohlížet tak na jejich řádnou převýchovu doslova na každém kroku.

Já jsem naivně doufal, že ty brýle testovali. Místo toho se jednalo o kontrolu dodržování nesmyslných byrokratických pravidel.

Označením CE výrobce prohlašuje, že jeho výrobek splňuje evropské normy. V naprosté většině případů to nikdo nezávisle nekontroluje.

Daleko větší smysl by dávalo mít nějakou definici ve smyslu: „není-li upřesněno jinak, slunečními brýlemi se rozumí výrobek, který…“.

Pokud prodejce prodává výrobek pod označením „sluneční brýle“, který splňuje normu, bylo by to legální.

Pokud prodejce prodává neoznačený výrobek, který běžnému člověku způsobí zdání, že se jedná o sluneční brýle, a splňuje normu, bylo by to legální.

Pokud prodejce prodává výrobek, který vypadá jako sluneční brýle, normu nesplňuje, ale výrobce o této skutečnosti naprosto jednoznačně informuje zákazníka, bylo by to legální. Informování by muselo brát v potaz slabý zrak, špatný sluch, stáří apod. V extrémnějších případech, kdy by hrozila vážná újma, by mohl být vyžadován písemný souhlas, třeba i formou notářského zápisu, resp. nějaké jeho modernější/vhodnější obdoby.

Porušit normu bez jasného souhlasu by pak bylo považováno za podvod.

Tento jednoduchý mechanismus pak lze uplatnit úplně na všechno od slunečních brýlí přes potraviny až po lékařskou péči. Vybavuji si případ nějakých zubařů z Ruska, kteří dostali časově omezené povolení, nabrali (spokojené) pacienty a pak u stomatologické komory pohořeli při zkouškách na neznalosti češtiny. Než je nutit zavřít, ať ti pacienti mohou přinést ověřené prohlášení, že jim to nevadí. Obdobně třeba s experimentální léčbou čekající na schválení.

Matka Kamaly Harris je Indka a její otec je Jamajčan, který má smíšený irsko-jamajský a afro-jamajský původ. Označovat Kamalu Harris za černošku mi tedy – z českého pohledu – přijde poněkud zavádějící. Domnívám se, že soudobý americký pojem „black person“ by bylo lepší překládat spíše jako „osoba tmavé pleti“ než černo-ch/ška.

To, čemu my říkáme černoch, se v Americe říká spíše Afroameričan. A Afroameričané jsou jen podmnožina všech „černých“ – tím se dostáváme k dalšímu rozdílu, protože mluvit o „černých“ v češtině zní velmi hanlivě, ale v angličtině nikoliv.

Místo v článku uvedeného tvrzení „[…] viceprezidentky Kamaly Harrisové, která je skutečně první černošskou ženou […]“ bych tedy osobně napsal „[…] která je skutečně první ženou tmavé pleti […]“.

Vojenská neutralita a členství v alianci nereálná kombinace není. Neutrální může být jakákoliv entita – jak jeden stát, tak třeba celý kontinent nebo hemisféra.

Aby NATO jako takové bylo neutrální, museli by se všichni jeho členové zavázat, že nebudou podnikat žádné vojenské operace mimo území aliance. Na to nepřistoupí nejen Spojené státy.

Pak je tu ale ještě možnost, aby členský stát, který chce být více neutrální, deklaroval, že za útok podle článku 5 nebude považovat situaci, kdy je členský stát aliance napaden v reakci na své vojenské angažmá mimo alianci, a tedy mu nepřijde na pomoc.

Jinými slovy, pokud by ČR chtěla být jakžtakž vojensky „neutrální“, ale současně nechtěla dělat riskantní, politicky náročný a při unáhleném a nerozvážném postupu vysloveně destruktivní krok v podobě vystoupení z NATO, mohla by:

1. Odmítnout účast na všech zahraničních misí mimo území aliance nebo cvičení v mezinárodních vodách, vyjma případné obranné reakce na uskutečněný či připravovaný útok na alianci. Útoky na obchodní lodě aliance v mezinárodních vodách mimo území aliance lze považovat též za útok na alianci.
2. Upozornit ostatní členské země, že pokud budou po vlastní ose provádět vojenské operace ve třetích (nečlenských) zemích, případný následný přesun konfliktu na jejich území nemusí být považován za útok.
3. Připomenout, že obrana vlastního území je zodpovědnost primárně daného členského státu, a aliance má spíše pomáhat přečíslit a odradit výrazně početnějšího protivníka.

V současné době by to ovšem od ČR znělo mimořádně směšně – dlouhodobě na vlastní obranu kašle.

Když je v takto požehnaném věku největším zdravotním problémem člověka to, že snáze podléhá únavě a občas bývá dezorientovaný, je to důvod k radosti.

Když jedním ze dvou nejvýznamnějších kandidátů do nejvyšší exekutivní funkce jaderné supervelmoci a významné globální ekonomiky je jednaosmdesátiletý děda, který podléhá únavě a bývá dezorientovaný, je to důvod k obavám.

Dovolte mi to převyprávět vhodnějšími slovy.

Mafie se rozhodla zvýšit jednu složku výpalného a rozšířit okruh jejích plátců. Zatímco se lid bouří, představitelé mafie argumentují, že oni se cítí oprávněni zabavovat majetek cizích lidí. Každému, kdo se nepodvolí nátlaku a poplatky nebude včas hradit, bude udělena pokuta a přidělen exekutor, který mu začne majetek odebírat. Pokud bude svůj majetek fyzicky bránit, bude eliminován mnohonásobně početnějším komandem disponujícím zbraněmi, které si nikdo jiný než pistolníci mafie pořídit nesmí.

Výtěžky z tohoto výpalného se použijí na tvorbu propagandistických pořadů, které společnost pomohou převychovat, usměrnit a potlačit v ní touhu po odporu. Otroci si musí kovat vlastní okovy.

Zaměstnanci mafie osobní odpovědnost odmítají se slovy, že „jen plní rozkazy“. Dotazy, zda je někdo násilím nutil pro mafii pracovat a konat tak v rozporu s dobrými mravy, zůstávají bez rozumné odpovědi.

Ta cedule není dostatečně výstražná. Když opomenu, že v té anglické verzi mají překlep, tak mi tam chybí červená nebo žlutá barva, velký vykřičník a nejlépe ještě nějaký piktogram (např. znázornění vojáka, granát, lebka a zkřížené hnáty, …).

Pak by ještě bylo zajímavé tam rozmístit nějaké RFID tagy. Kdyby šel okolo slepec, zařízení v kapse by mu zapípalo a upozornilo ho na nebezpečí. To by se ale muselo prvně standardizovat a používat na více místech, aby to mělo smysl. Cena tagu začíná na pár jednotkách korun, takže by to šlo instalovat poměrně masivně, a čtečky si pořídí jen ti, kdo je potřebují.

Paní Černochová je zase náš podřízený a já od ministryně obrany očekávám spolehlivé a přesné informace. Její tvrzení, že do „do Polska dopadla prokázaná ruská raketa“ se ukázalo jako nepravdivá poplašná zpráva. Kdyby to bývala byla pravda, domnívám se, že by NATO muselo reagovat minimálně vytvořením ochranného perimetru za svými hranicemi s Ukrajinou, aby udrželo věrohodnost deklarovaného úmyslu území aliance bránit. To by samo o sobě ještě neznamenalo válku s Ruskem, ale riziko eskalace by to mimořádně zvýšilo. Dokážu si snadno představit, že pro někoho právě nějaká obdobná zpráva může být spouštěčem k tomu, aby třeba prodal akcie, nemovitost, nebo vycestoval ze země.

A čeho jsme se dočkali místo omluvy? Zoufalé výmluvy, že raketa byla vyrobena v Rusku a na jejím výroku tedy nic špatného nebylo. To by stejně šlo napsat „německé auto usmrtilo chodce“ a až vyjde najevo, že mělo českou SPZ a řídil ji Čech, tak se absurdně vykrucovat, že Škodovka přece patří Němcům…

Chyba se dá pochopit. Pak se dá zjistit, co se stalo špatně a jak tomu předejít příště. Když tu chybu někdo kvůli svojí aroganci ani nedokáže uznat, nemá na takto důležité strategické pozici co dělat.

Řehkovi politické názory mi nejsou sympatické, ale respektuji ho jako zkušeného vojáka. O politických názorech lze diskutovat – možná bych já přesvědčil jeho, proč povinná mobilizace je hloupost a udělal z něj libertariána, možná on by vysvětlil mně, proč je to utopie a udělal ze mě etatistu.

„Strategickou komunikaci“, kterou sliboval Fiala před volbami, si prostě fakt představuji jinak.

Myslím si, že svoboda projevu by měla být státem omezena jen zhruba v těchto případech:

i.) Bezdůvodné šíření poplašné zprávy. Za poplašnou zprávu považuji např. zvolání „Hoří! Hoří!“ v divadle plném lidí, protože se jedná o varování před bezprostředním nebezpečím a z principu věci po příjemcích takové zprávy nelze vyžadovat, aby si ji nejprve ověřili než propuknou panice. Zde pro toleranci není prostor, společnost se kvůli nějakým „vtipálkům“ nesmí vůči takovým zvoláním stát imunní, protože pak by nebylo, jak varovat, když se skutečně něco stane. Jedná se v podstatě o „vyhrazený komunikační kanál“.

ii.) Podvody. Objednávané zboží či služba má odpovídat popisu a způsob popisu může být do značné míry standardizovaný. Oproti tomu státní normy by se měly postupně zjednodušovat a omezovat jen na nejzákladnější bezpečnostní aspekty. O to je ale důležitější vyžadovat precizní popis a různé pojistky pro ochranu hendikepovaných (slabý zrak, stáří, …) – mám nějakou konkrétní představu, ale to už je na jinou diskuzi, sem se mi to nevejde.

iii.) Výhružky. Obvykle jsou vyřčeny v emocích a vypovídají něco o stavu dotyčného. Adresát nemůže vědět, jak moc jsou myšleny vážně, a měl by mít právo se začít bránit dříve než dojde k jejich naplnění. Proto mají být jednak trestné a jednak mají za určitých dalších okolností (kdy nelze vyčkávat na příjezd policie a hrozba vypadá věrohodně) legitimním důvodem k nutné obraně.

Asi iv.) Šíření mimořádně zneužitelných informací, např. návodů na výrobu zbraní hromadného ničení. (Zde si nejsem úplně jistý.)

Soukromé smluvní vztahy teď neřeším.

> Každý vězeň dostal u wagnerovců přívěsek, na němž byly dvě číslice: první bylo pořadové číslo věznice, druhé číslo patřilo samotnému vězni.

A v jaké to bylo číselné soustavě? Desítková to být nemohla, protože to by těch vojáků mohlo být nejvýše 100, a nebo by kódy nemohly být unikátní a pak by z toho o počtu naverbovaných nešlo vydedukovat nic.

Čili se zřejmě muselo jednat o číselnou soustavu se základem větším než 200, tj. používající přes 200 různých symbolů.

Otázkou je, proč nepoužili prostě desítkovou soustavu a více číslic než dvě…