Vysypal jste těch otázek na mě strašně moc, od „soustav veličin“ až po diferenciální rovnici. Myslím si, že se pouštíte do velmi složitých témat, která dalece překračují vaše stávající možnosti.

Opravdu bych doporučoval najít si nějaké kurzy a vzdělávat se postupně, neskákat mezi tématy a mezi různými úrovněmi fyziky. Zaměňujete jednotky a veličiny, což je učivo základní školy, a vzápětí vytáhnete kvantovou mechaniku a diferenciální rovnice, k čemuž byste potřeboval umět velmi dobře i matematiku, zde jmenovitě diferenciální počet.

Těší mě váš zájem o tato témata a přeji mnoho úspěchů, ale nepodceňujte prosím roli, jakou v učení se čehokoliv hraje trpělivost a schopnost se soustředit. Já vám s tím bohužel takto nejsem schopen pomoci – jednak je těch otázek strašně moc a každá by vydala na přednášku, jednak řada těch témat dalece přesahuje mé znalosti.

Ne, podobné to vůbec není. I se svými velmi chabými znalostmi biologie vím, že když se říznu nožem při krájení cibule, tak tělo pak bude muset namnožit buňky, aby to opravilo, a že při tom buněčném dělení s nenulovou pravděpodobností může tu DNA zkopírovat blbě. Otázka zněla, zda vakcinace může změnit lidskou DNA, no a protože vakcíny se můžou podávat injekčně, což způsobí mechanické poškození podobně jako to říznutí nožem, a při buněčném dělení se může zkopírovat DNA chybně, tak ta odpověď vychází jednoznačně. Na blbou otázku blbá odpověď, ale to není můj problém, já si tu otázku nevymyslel.

Na tom, jak přesně se virus rozšířil, se podle veřejně dostupných informací dodnes neshodují ani americké zpravodajské služby. Jedna se střední mírou jistoty dospěla k závěru, že šlo o nehodu v laboratoři, tři se s malou mírou jistoty domnívají, že šlo o přirozenou nákazu, a další tři neví. [1]

Abychom mohli odpovědět na otázku, zda byl virus uměle vytvořen, museli bychom prvně vědět, že se s ním v laboratoři nejen pracovalo, ale byl tam i modifikován. Pak bychom museli zjistit, zda se ven dostal omylem, nebo úmyslně.

Co se týká té otázky, zda vakcinace může změnit lidskou DNA, tak nejsem biolog ani doktor, ale mám za to, že ano. Vpíchnutí jehly přece způsobí poškození buněk a když to tělo opravuje dělením jiných buněk, může při kopírování jejich DNA dojít k chybě. Takže myslím, že vakcinace může měnit DNA minimálně stejně jako říznutí se nožem při krájení cibule.

Z nabízených možností odpovědí si, jako obvykle, nevyberu ani jednu.

[1] Odkaz  

Tak k tomu, abychom mohli čas jakkoliv měřit, nebo ho vůbec pozorovat, tak potřebujeme nějakou změnu. Dřív lidi používali pohyb slunce po obloze nebo přesýpací hodiny, dnes je vteřina (v systému standardních jednotek SI) definovaná jako počet „kmitů“ atomu cesia-133.

Čas mezi dvěma událostmi tedy můžeme vyjádřit prostým počtem vteřin, který jsme mezi nimi napočítali.

Occamova břitva, kterou zmiňujete, je filozofický, nikoliv fyzikální princip, ale vzhledem k tomu, že tento princip říká, že bychom měli volit nejpřímočařejší vysvětlení a ne jej zbytečně komplikovat, tak ani tímto způsobem určitě nedojdeme k rekurzivní definici, k jaké jste dospěl vy. To je jako byste prohlásil, že váha (veličina) má dva rozměry: kilogram a počet dioptrií, které potřebujeme k přečtení výsledku na digitální váze. Přitom kilogram je jednotka té váhy, takže říct, že jedním rozměrem váhy je její vlastní jednotka, je nesmysl. To, kolik na odečtení výsledku z váhy potřebujeme dioptrií, nebo kolik energie potřebujeme na měření času, je irelevantní, pokud to není přímo součástí definice té dané jednotky (což zde není).

Pokud vás zajímá fyzika, mohu vřele doporučit dohledat si na YouTube kanál Maxwellovi démoni nebo přednášky profesora Kulhánka. Na mladší diváky, což bude předpokládám i váš případ, cílí kanál Science ON. A jestli umíte anglicky a zajímáte se o to, jak fungují počítače (obyčejné, ne kvantové), tak se určitě podívejte na Bena Eatera, který je staví ze základních součástek a pěkně vysvětluje, jak fungují. Taky se hodí mít v knihovničce pár encyklopedií a občas si v nich listovat.

Zkusme si představit přístroj, kterému zadáme číslo a on nám zobrazí jeho prvočíselný rozklad.

Pokud uvnitř tohoto přístroje bude jen běžný procesor, jaký bychom našli ve stolním počítači nebo mobilu, tak bude muset vyzkoušet ohromné množství dělitelů jednoho po druhém. Zkusí jedno číslo, nevychází to, zkusí druhé, třetí, … až nakonec se mu podaří toho dělitele najít, nebo dokázat, že to žádného dělitele nemá, protože už je to prvočíslo.

Kvantový počítač to dokáže (resp. dokázal by) spočítat výrazně rychleji, protože v těch qubitech nemá uložený jeden konkrétní stav (jako normální počítač), ale v podstatě několik stavů – a umí s nimi i počítat. Té situaci, kdy něco nemá jeden stav, se ve kvantové fyzice říká superpozice. V superpozici se může nacházet třeba foton nebo elektron, ale jen dokud ten přesný stav nezkusíme zjistit. Jakmile ho zjistit zkusíme, tak to do jednoho konkrétního stavu zkolabuje. Čili v tom kvantovém počítači musí s těmi qubity pracovat tak, aby je udržovali v té superpozici a k tomu kolapsu nedošlo. Jak to dělají netuším.

Dejme tomu, že ten přístroj ale máme. V tu chvíli jsme schopni prolomit asi nejpoužívanější šifrovací algoritmus dnešní doby, RSA. A skutečně k tomu ta cesta vede přes prvočíselný rozklad.

Tohle je konkrétní praktický důsledek toho, co přinesou kvantové počítače. Čas nám to pochopit samo o sobě asi nepomůže, ale kvantové počítače určitě najdou široké uplatnění ve fyzice a urychlí výpočty i tam, takže to třeba nějakým fyzikům pomůže ověřit nějakou jejich teorii. A to už by pak naše porozumění času zlepšit skutečně mohlo.

Myslím, že i kvantový procesor může obsahovat křemík, takže tohle je špatně formulovaný dotaz, ale snad rozumím, jak to myslíte.

Pokud vím, tak kvantový počítač je hybrid vždy a celá ta kvantová část funguje v podstatě jako koprocesor k normálnímu procesoru. Je to logické, protože pořád musí někde běžet operační systém, řešit I/O a kdesi cosi a teprve ve chvíli, kdy je připravena konkrétní úloha, jejíž vyřešení by na standardním CPU bylo pomalé nebo nemožné, tak dává smysl obrátit se na ten kvantový procesor (QPU) a nechat si to spočítat od něj. Předpokládám, že to bude velmi podobné jako delegování některých výpočtů na GPU (např. v minulosti při těžbě kryptoměn, než začaly dominovat ASIC, a nebo dnes ve strojovém učení).

Qubit je jednotka informace, k té nic nepřipojíte. Jinak ano, ty úlohy vhodné pro kvantové výpočty může připravit normální počítač, ale stačí jeden. Jistě, když už stavíte nějaký majestátní sálový počítač za miliony dolarů, který bude tak velký kvůli naprosto extrémním požadavkům na chlazení toho kvantového procesoru, tak asi nebudete šetřit na tom okolním hardwaru a nedáte tam jednosocketovou desku s Celeronem, ale i víceprocesorový systém tvoří pořád jeden počítač.

PS: Optimální počet otazníků na jednu otázku je jedna.

To si takhle sbíráte Hřiby a najednou vás obviní z útoku na veřejného činitele.

Nevím, kolik jste viděla PET lahví pohozených v přírodě, ale já bohužel pár ano a opravdu nevím, jak zablácenou, sešlápnutím či tepelnou roztažností zdeformovanou lahev bez etikety a bez víčka bude ten bezdomovec vracet do automatu, který bere lahve pouze, cituji, „včetně etikety, nezdeformované a nesešlápnuté“.

Zřídí i nějaké směnárny, nebo lidé, kteří platí bezhotovostně, budou muset ještě vymyslet, jak mince vyměnit za bankovky a vložit je zpátky na účet? Slevový kupón to řeší pouze za předpokladu, že v tom obchodě chcete i nakoupit, což nemusí zdaleka vždy platit.

Čtyřkorunová výše zálohy je navíc docela nešťastné číslo. I pokud ten automat bude vracet nejmenší možný počet mincí, tak si spočítejte, kolik mincí a jakých denominací to bude vracet. Kdyby ta záloha byla pět korun, tak by stačilo vracet prostě 5, 10, 10+5, 20, 20+5, 20+10, …, ale pro zálohu 4 Kč to bude muset vracet 2+2, 5+2+1, 10+2, 10+5+1, 20, 20+2+2, 20+5+2+1, … Nemluvě o tom, že tu pětikačku za vrácení jedné lahve by aspoň šlo nacpat do vozíku.

Ale nebojte nic, je jen otázka času než někoho napadne to chytře zdanit a nevracet plnou výši té zálohy. Ceny v obchodech se tím nezmění, tak na to lidé nebudou tak citliví jako třeba na zvýšení DPH. A že pak při vracení u automatu dostanou míň je nebude tolik trápit, protože buď mají někde haldy mincí minimální praktické použitelnosti, nebo dostanou slevový kupón, jehož výše byla zanedbatelná už na začátku a pak bude zanedbatelná prostě jen ještě o trochu více.

Jinak kdyby to někdo přecejen náhodou chtěl vyřešit, tak by stačilo přidat vedle mincí a slevového kupónu ještě poukázku. Na poukázce by byl QR kód (+ čitelný identifikátor pro ty, kdo nemají/nechtějí smartphone). Pak by šlo v aplikaci nebo na webu naťukat ty kódy a nechat si peníze vyplatit převodem na účet. Jen by to chtělo kvalitní papír (nebo scannovat průběžně), protože termopapír příliš rychle bledne.

Vždyť v článku píšou: „podle prvotních poznatků policie muž stál v prostoru určeném a vyznačeném pro diváky“. Tak proč hned blbec? Pokud to tedy nemyslíte tak, že blbec je každý divák, který jde na závody...

Doplnění (ať nemusím odpovídat dolů všem jednotlivě): To video jsem viděl taky, jestli mě nešálí zrak, drží v ruce mobil a natáčí. V době srážky je blízko u silnice, ale záběr se na něj otočí až několik vteřin poté, co auto začne brzdit, takže nelze vyloučit, že předtím stál na ještě horším místě, nebo že zareagoval pozdě, protože koukal na displej místo na dráhu.

Problém s těmito rychlými soudy je v tom, že vychází ze strašně krátkého časového okna. Potom stačí, aby se objevil jeden střípek informace, a najednou se celá událost může dostat do úplně jiného světla. Tady bychom z 18vteřinového videa mohli zhodnotit, že pán je blbec. Za týden se může objevit podrobnější článek, kde se dozvíme, že pán přišel na závody poprvé v životě, nevěděl, jak to funguje, zeptal se pořadatele, odkud smí natáčet, ten ho postavil na úplně nevhodné místo, nebo dokonce mu třeba řekl, že teď se ještě nezávodí a projedou si to jen pomalu na zkoušku, i když řidiči třeba pokyn jet pomalu vůbec nedostali, a najednou vyznění bude úplně jiné.

To, že něco zpozoruji, neznamená, že si na to okamžitě musím udělat názor. Ve skutečnosti je to většinou spíš na škodu než k užitku.

Prezentovat domněnku jako fakt také není dobrá vlastnost. Navíc ta domněnka ani nedává smysl (Janoušek, různí "influenceři" v drahých autech, ten doktor, kterého před pár dny poslali do vězení za to, že asi osmkrát řídil pod vlivem, ...).

No ano, za svou svobodu bojovat můžete a pokud o ni nechcete přijít a je ohrožena, tak dokonce musíte. To není v rozporu s tím, co píšu. Klíčové je jak to slovo pokud, tak i rozdílné představy různých lidí o tom, co to ta svoboda je a jak jí nejlépe dosáhnout.

Povinná plošná mobilizace pobere i lidi, kteří z jakýchkoliv důvodů bojovat nechtějí, a podřídí je jednomu centrálnímu velení, které pokud se dopustí chyby nebo zrady, tak může zpečetit osud milionů lidí. K čemu byla ta slavná státní armáda v letech 38 a 68?

Daleko lepší by bylo obranu decentralizovat a stavět ji na lidech, kteří budou dobrovolně bránit své domovy, sousedy apod. Budovat cokoliv na bázi dobrovolnosti je vždycky složitější, ale kromě toho, že je to nejsprávnější z etického hlediska, tak to nakonec často k vede mnohem lepším výsledkům. Zeptejte se generálů na Ukrajině, jak se jim velí nedobrovolným brancům…

Můj základní politický názor je, že každý má mít právo dělat si co chce, pokud tím nepoškozuje jiné lidi. Když vezmu vaše připomínky postupně:

ad dopravní nehody – jistě, pokud někdo na veřejných komunikacích ohrožuje jiné lidi, má z nich být vykázán. Řešení je přísněji trestat agresivní nebo nedbalé řidiče. Za porušení zákazu řízení by mělo být běžné vězení (jak jinak jim v tom zabránit, když zákaz nerespektují?).

majetkové trestné činy – legalizace a z toho vyplývající zlevnění drog by jejich výskyt pravděpodobně snížilo, protože feťáci nebudou potřebovat shánět tolik peněz

ad duševní poruchy – to se vás samo o sobě netýká

sociální problémy, bezdomovectví, násilí – pokud někdo fetuje v soukromí a neobtěžuje tím ostatní, je to jeho věc a jeho svoboda, pokud tím ostatním začne škodit (hluk, překážení chodcům, agresivita, …), tak svou svobodu překračuje a může být trestán. Hodný a zlý policajt: hodný policajt vymezí oblast, kde nikoho neobtěžují a můžou se tam klidně ufetovat k smrti, zlý policajt chytá obtěžující feťáky mimo tuto oblast a trestá je několikadenním nuceným absťákem (pod lékařským dohledem)

náklady na léčbu – to je vlastnost stávajícího zdravotního systému, ve kterém jim to musíte platit taky. Buď můžete požadovat zrušení povinného zdravotního pojištění, nebo se dožadovat legalizace drog a zavedení spotřební daně, která léčbu pokryje, nebo legalizace prodeje drog pouze registrovaným feťákům, kterým pak některá léčba nebude z veřejného zdravotního pojištění hrazena

Hanba je mobilizovat kohokoliv proti jeho vůli. To je prostě zotročování. Sebrat lidem poslední zbytky osobní svobody a pak to nazývat bojem za svobodu je absurdní.

Je těžké tak složitou myšlenku vtěstnat do 1600 znaků, ale pokusím se. Představte si, že by stát v dnešní podobě de facto neexistoval. Narodili byste se a na svém rodném teritoriu si mohli dělat co chcete, pokud byste tím nepoškozovali jiné lidi – to by se totiž bránili.

Kdo by ale bránil vás? Kdo by vymáhal vaše majetková práva? No, asi nejjednodušší by bylo připojit se k nějaké organizaci, která tohle zajistí. Takové organizaci byste buď platili nějaké poplatky, nebo přímo nabízeli své služby.

Jednou takovou organizací by mohl být nějaký hypotetický nástupce tohoto státu, který by prostě nabízel různé služby. Bylo by ale na svobodném zvážení každého, zda o ty služby za daných podmínek bude mít zájem. Zrovna tak by si mohl vybrat konkurenci, a nebo některé služby odmítnout zcela.

V souvislosti s brannou povinností je ta otázka na jednotlivce potom jednoduchá. Chcete, aby se ostatní zavázali vás chránit a na oplátku se nabídnete vy, že budete chránit je, a nebo radši budete doufat, že se nic nestane?

To jen předestírám takovou úvahu k zamyšlení. Prakticky to implementovat je otázka mnoha desítek let, ale rámcově ta cesta vede přes postupné zeštíhlování státu (minarchismus), oddělování vynucených poplatků/služeb od státu (např. do občanských sdružení), rušení zbytečných/nemorálních zákonů, decentralizaci (přenášení pravomocí na nižší úrovně, např. kraje nebo obce) apod.

Je to skoro relevantní, jen si odečtěte kolo, které je slyšet a opticky vás zvětšuje, odečtěte si sledování okolí, protože je tma, a dostanete úplně jinou situaci, kdy sama stojíte v potemnělém lese s klackem v ruce a odháníte divočáky, kteří na smrt vyděšení vybíhají z okolních křovin. Já takovou situaci zažil a nějakým křehkým holkám bych to určitě nedoporučoval. Ten divočák možná uhne z nějaké pěšiny, ale v lese absolutně nechápe, že jen chcete tady projít. Začnou se schovávat, jakmile se znovu přiblížíte, protože jsou po směru, střetnete se s nimi nanovo atd.

Byly tam s příbuzným, který u sebe neměl telefon mobilní, pravděpodobně tedy věku seniorního. Děvčatům, nedbajíce doporučení z fóra lidového, by bohužel bývalo bylo stydno, pokavaď by nad dědkem zlomily hůl a samy se z lesa do bezpečí uchýlily, pročež zdržely se déle nežli by jim libo bylo. Padla tma a místo shledání se s bližním, strašidelné chrochtání lesních tvorů je vylekalo. Strom však byl jim oporou před celou lesní oborou.

Senior ovšem, domnívaje se, že nad ním tu hůl nejspíš zlomily, protože diskuze na Novinkách už také párkrát četl a ztratil o lidech jakékoliv iluze, mezitím vrátil se domů. Ani tam děvčata nenašel a zavolal jim. Proto už jej pak nemusela hledat policie, kterou si děvčata přivolala, aby nemusela noc strávit doslova na větvi.

Tohle je jeden z možných scénářů, který se tam mohl odehrát. Pokud neznáte detaily, jak je můžete s klidným svědomím soudit, zesměšňovat a urážet?

Bojí se, že na něj spáchají atentát, tak své sídlo raději nechá zbourat, aby Ukrajina věděla, kde na něj rozhodně neútočit? Jestli ono by nedávalo větší smysl to sídlo v takovém případě naopak nechat udržovat, pořádat v něm hostiny, ale nejezdit tam (pokud dotyčnému nevadí hazardovat se životy ostatních).

Ale tak co holt čekat od propagandy… Jejímu cílovému publiku to nevadí, jak je z této diskuze zjevné.

Pro zajímavost: Na kanadském ostrově Vancouver, který je jen asi o třetinu menší než celé Slovensko, žije necelých devět set tisíc lidí, z nichž tři čtvrtiny obývají 6 největších měst, která se všechna nachází v jihovýchodní části ostrova. Dále na sever a na západ se nachází rozlehlá a málo dotčená divočina, kterou obývá několik tisíc medvědů černých (kteří jsou menší než medvědi hnědí). Ekonomice ostrova dominuje IT, rybářství, těžba dřeva a turismus, tedy odvětví, která nevyžadují dlouhodobý zábor půdy.

Když někdo cestuje do této části ostrova, s výskytem medvědů musí počítat. Je poměrně běžné si v takovém případě pro jistotu vzít dlouhou zbraň.

Ve 141 slovenských městech žije jen něco přes polovinu populace. Na tom Vancouveru v 6 městech žijí tři čtvrtiny populace.

K tomu si připočtěte, že někde se musí těžit nerosty, pěstovat zemědělské plodiny, stavět továrny… A hustota zalidnění je vysoká skoro v celé Evropě, takže se to nedá vyřešit tím, že by se ten průmysl posunul o pár kilometrů dál.

Proto na Slovensku v absolutních číslech ne až tak velký počet medvědů představuje tak vážný problém. Pro ty medvědy tam není místo, pohybují se i blízko lidských obydlí a lidé nejsou zvyklí chodit do lesa s flintou na rameni.

Měli bychom si v Evropě přestat hrát na spasitele a klást si nereálné požadavky: zachraňovat miliony imigrantů z jiných kontinentů (tj. ještě zvyšovat hustotu zalidnění), chránit medvědy, do toho se snažit budovat energetickou a průmyslovou soběstačnost, … To prostě všechno nejde.

Mně mléčná Studentská pečeť dřív chutnala hodně. Vadí mi, že to přestali dělit na čtverečky a místo toho jsou tam nějaké imbecilní vlnky, takže se to nedá nějak normálně lámat. Zhruba od té doby mi taky přijde, že je nějak šizený ten obsah a není tam tolik rozinek.

Beztak si myslím, že to dělení na čtverečky odstranili proto, aby mohli méně nápadně čachrovat s gramáží. Dokud tam byly ty čtverečky, museli by buď změnit jejich velikost (a to v obou osách, takže by se změnila současně délka i šířka celé tabulky), nebo ubrat celou jednu řadu. Tloušťku tabulky zmenšovat moc nejde, protože jak jsou lidi zvyklí to brát mezi prsty, tak budou citliví na změny v řádu jednotek milimetrů. Ale když čtverečky zruší, tak si s tím můžou hýbat dle libosti a nikdo nic nepozná.

Další věc je, že teď obchoďáky tlačí různé dementní varianty. To si taky říkám, jak se to vlastně stalo, že na původně české čokoládě, která dodnes nese český název a prodává se asi takřka výhradně na českém/slovenském trhu, dnes čteme nápis „Caramel & Cookies“ místo „Karamel a sušenky“. Myslím, že z angličtiny už tak přejímáme dost slov v případech, kde česká alternativa prostě ani neexistuje, nebo zní příliš křečovitě. Nevidím důvod, proč tu angličtinu cpát ještě tam, kde česká slova vypadají úplně normálně.

Nemáte někdo tip na nějakou dobrou čokoládovnu ve střední Evropě (extra bonus, pokud jsou to Češi), kterou nevlastní žádná nadnárodní korporace typu Nestlé, ale je to prostě malá/střední/rodinná firma? Znám Lidku (Odkaz  ), ale ještě jsem ji nezkoušel.

Obě varianty jsou správně. Ne každá věta je jednoznačná. I tu vaší větu by šlo interpretovat tak, že mu vpíchl svalstvo, které požírá jed. Představte si tu jejich větu napsanou s jedinou drobnou změnou: „Vpíchl mu svalstvo-požírající jed“. Právě tou pomlčkou (nebo spojovníkem nebo jak se to jmenuje) se podobné situace řešívají v angličtině. To ale neznamená, že to mají špatně, jen je to prostě nejednoznačné.

Já bych napsal: „Anglický doktor v přestrojení podal partnerovi své matky místo vakcíny proti covidu jed způsobující nekrózu tkáně“.