V Rakousku na venkově bydlí cca 40% obyvatel. Není to výspěla země?

Stejně sem už moc nechodí. Mám dojem, že po Covidu (a zejména od začátku války) Prahu opustilo mnoho lidí zaměstnaných na nízkopříjmových místech.

Já si pamatuji jak za dob Covidu se tady objevovala prognóza, že během následujících let Praha vylidní, protože s zavedením povinného Home Office se spousta lidí odstěhují 😄 Po 4 letech se tady objevil úplně jiný scénář. "Miluji" takové futuristické prognózy.

Není to špatný nápad. V poslední době v Praze častěji narazím na řidiče Boltu či Uberu, kteří neumějí ani česky ani anglicky, řídí se jako blázni a občas se chovají neadekvátně. A nejde o Ukrajince...s nimi jsem nikdy žádný problém neměl, spíš jde o Uzbeky, Indy apod. Jednou jsem napsal na podporu Uberu stížnost na řidiče, který se mě pokusil okrást (platil jsem kartou, platba proběhla, ale řidič mi záčal prokázovat, že peníze nedorazily a že bych musel zaplatit v hotovosti). Uber na to reagoval standardní hlášku že to bere velmi vážně a přijme proti řidičovi opatření, ale upřímně já se pochybuji, že toho řidiče vyhodí.

Proto momentálně radši využívám Liftago.

A nejde o rasismus či xenofobie, já jsem také cizinec a nemám problém s zahraničními řidiči. Spíš jde o kvalitu služeb a osobní bezpečnost...

Dlouhodobě se zabývám demografie (ještě z dob studia na vysoké škole) a můžu říct že lidí kteří nechtějí mít děti z nějakých ideologických důvodů je málo. Navíc se zvýšením věku podíl takových lidí v populaci klesá (což může znamenat že s dosažením finanční stability postoj mladých k zakládání rodiny se mění). Nejvíc odráží od rodičovství ekonomická situace, zvyšující se náklady na bydlení, atd. Jen pro příklad - evropské země s nejnižší koeficientem plodnosti (Itálie, Španělsko, Portugalsko) mají největší podíl rodin s dětmi, které žijí za hranicí hudoby a nejvyšší podíl děti kteří žijí v chudobě (ve Španělsku je to nakonec 30% všech deti). Navíc současné mladé generace (gen Z a mladší milénialové) jsou mnohým chudší než jejich rodiče, takže není čemu se divit. Chcete zvednout porodnost, tak prosím vyřešíte situace s bydlením. Když Vám nájem sebere půlku výplaty, tak děti je to poslední o čem budete přemýšlet.

Mám spoustu přátel, kteří by děti chteli ale momentalně si je prostě nemůžou dovolit.

A jsou to normální vzdělání a pracující lidí.

Přeji všem krásný den.

Jižní Korea - je země s mnoha nevyřešenými sociálními problémy...Je to meritokracie s obrovským sociálním rozvrstvením, nízkou sociální mobilitou, s vysokou korupcí a nepotismem. Současný prezident žádný problém nevyřešil, spíš situace zhoršil....nyní, když bylo riziko impeachmentu vysoké, rozhodl se uzurpovat moc a obvinit své odpůrce ze spolupráce s KLDR. Tohle je nějaký cirkus

Proboha.. co společného má xenofobie s válkou na Ukrajině? Putin zaútočil na Ukrajinu z politických a ekonomických důvodů. Zaprvé spoustu ukrajinských podniků do roku 2014 byly zaměřené na ruský trh (protože ještě za komunisté tvořily jediný řetězec), pak se ale zameřily na evropský trh což pro ruskou ekonomiku hodně bolelo, další věc je že Rusko po roce 2014 začalo ztrácet politický vliv na Ukrajinu což pro ruský režim bylo hrozbou:pokud Ukrajinci by dokázali porazit korupce a vybudovat atraktivní stát, spoustu ruskych občanů

by začalo pokladat vlade nepříjemné otazky...no a poslední-putinova popularita v posledních letech začala klesat. Ekonomika Ruska stagnovala, byl zvýšen věk odchodu do důchodů, nebyla zvládnuta koronakríze, tak byla potřebná "rychlá vítězná valka" aby odstranila pozornost Lída.

Jen pro info...ruskou agresie odsuzuji a putina nenávidím, když zemře tak budu rád. Ale říkat že Rusko zaútočilo na Ukrajinu z důvodu "xenofobie" je stejná kravina jako říkat že George Bush zaútočil na Irák protože chtěl ovládat jejich ropu😆

<<Ekonomové připravili pro Česko daňovou reformu, ve které se inspirovali Ronaldem Reaganem.

<<Pomohla by těm nejchudším.

Snad si to nemyslíte vážně? Reaganomika byla pro USA těžkou ránou...poškodila americký průmysl a zemi zanechala obrovský schodek rozpočtu.

Vzhledem k tomu, že v 80. letech 20. století horních 5 % Američanů akumulovalo až 18,3 % národního důchodu, byly peníze ušetřené snížením daní z velké části použity ve finančních transakcích na akciovém trhu za účelem osobního obohacení, nikoliv za účelem investic do ekonomiky. Počet Američanů žijících pod hranicí chudoby vzrostl z 29 milionů v roce 1980 na 31,7 milionů v roce 1988. Ministerstvo pro bydlení a rozvoj měst zároveň připustilo, že počet bezdomovců v zemi vzrostl o 240 %. Přestože se příjem většiny Američanů zvýšil, průměrný roční příjem chudých klesl z 9 400 USD na 8 800 USD. Všechny tyto údaje jsou veřejně dostupné. Tak proč klamete lidi?

Bylo by také hezké dodat, že španělská ekonomika vytváří především málo placená a nekvalifikovaná pracovní místa (hlavně v cestovním ruchu) a mladí Španělé nadále zemi opouštějí.

A ještě trochu zajímavého:

Odkaz  

Vždycky mi fascinují podobné članky. Autoři staví do kontrastu progresivní mládež, která změní svět k lepšímu, se zlými starými lidmi, kteří tahají planetu vstříc katastrofě. Jen jaksi zapomínají zmínit fakt, že všechny totalitní režimy se opíraly o masová hnutí mládeže. Sovětští průkopníci, Hitlerjugend, Rudé gardy v Číně, ustašovská mládež...seznam by mohl pokračovat dál a dál. Zatímco povalečné Německo obnovili ti samí "zlí důchodce" Adenauer, Erhard a spol. Samozřejmě, že mladá generace bude mít spoustu problémů, které se za ta léta nahromadily - to je nedostatek bytů a ekonomická stagnace (a tím vyvolaný nedostatek vysoce placených pracovních míst), ale nevidím, že by ti woke aktivisté se je nějak snažili vyřešit nebo zařadit na pořad dne

V roce 2016 nakonec konal povolební průzkum a zjistilo se že z hlediska vzdělání mezi voliče Trumpa a Clintonové není moc velký rozdíl, Trumpa volilo 44% lidí s vysokoškolským vzděláním, Clintonovou 49%, ty rozdíly byly spíš finanční a generační. Popisovat všechny voliče Trumpa jako sedlaky s obezitou prostě není správné.

To není pravda. Příspěvky mají hmatatelný vliv na porodnost druhých a třetích dětí, nicméně nemůžou ovlivnit porodnost prvních děti. Pro informace - nejvyšší porodnost v Evropě za poslední 20-30 let měly severské země a Franice (tj.nejvíce prosperující, které sypaly hodně peněz do pronatalitní politky), naopak nejhůř na tom byli státy jižní Evropy a nejchudší postkomunistické země (například, Ukrajina a BiH). V rozvinutých zemích blahobyt má přímý vliv na porodnost.

Věřím Vám ale zároveň by to chtělo nějakou lepší statistiku, nemůžeme spoléhat pouze na subjektivní zkušenosti. Já zároveň znám několik bohatých podnikatelských rodin (jak Čechů tak i cizinců) které mají 2 a více...

Třeba poslední průzkumy v USA říkají že nejbohatší skupiny lidí momentálně tam mají vyšší porodnost

Odkaz  

Německo tradičně bylo dost skeptické vůči programům na podporu porodnosti. Bych řekl že pronatální politiku tam vnímají dost bolestivé protože u hodně lidí to vyvolává asociací s 3 Říší... Kindergeld (příplatek na dítě) v Německu je nějakých 250 eur měsíčně což je skoro nic s ohledem na to že státní školka tam stojí 300 eur (soukromá 800 a víc). Navíc v Německu nejsou normální podmínky pro pracující matky. S narozením dítěte příjmy rodiny výrazně klesají, takže dovolit si více než 1 dítě mohou buď velmi bohaté rodiny nebo naopak ty nejchudší které nemají žádné ambice a celý život pobírají dávky. Přidejte k tomu fakt že v Německo a Rakousko maji nejméně majitelů vlastního bydlení v celém EU.

Pane, mluvíme o dnešní době, ne o tom co bylo před sto lety. Před sto lety ta společnost byla úplně jiná než dnes, velkou role hráli tradice a náboženství, jiná byla i struktura ekonomiky, většina lidí pracovala v zemědělství a pro takovou společnost každé dítě navíc bylo dalším párem pracovních ruk. Nebyla žádná antikoncepce.

Já mluvím o moderní době a především o rozvinutých zemích který už prošli tzv. "demografickým přechodem". Statistiky říkají jasně- v takových zemích porodnost záleží na blahobytu: čím vyšší blahobyt, tím vyšší je porodnost. Nejlíp v Evropě na tom za poslední 30-40 byly Severské země a Francie - to byly silné sociální státy které hodně investovali do pronatální politiky a donedávna měli koeficient plodnosti kolem 2 děti na ženu. Jenže v poslední době i tam došlo k postupně demontáži sociálního státu, zhoršení situaci na trhu práci, a dalším negativním trendům v jejichž důsledku porodnost klesá. Naopak nejhorší situace je dlouhodobě na jihu Evropy - v Itálii, Řecku, Španělsku. To jsou zemi které se dlouhodobě potýká s hospodářskou krizí, mají vysokou míru nezaměstnanosti (především u mladých ročníků) a sociální benefity tam mají jenom omezený počet lidí (především státní zaměstnance).

Jaky je závěr? Dobře nastavené státní programy na podporu porodnosti fungují i když mají omezený účinek. Pravděpodobně to nepomůže znovu dosáhnout baby-boomu, ale aspoň pomůže zabrzdit stárnutí a rychlé depopulaci. Stárnutí populace povede k poklesu ekonomických inovace (důchodce změny moc nechtějí), zhoršení infrastruktury a snížení podnětů k rozvoji země.

To není uplnĕ pravda, finanční motivace ovlivňuje porodnost druhých a třetích děti, ale ano - nemůže ovlivnit porodnost prvních. Jak jste říkal, buď člověk děti chce a nebo ne, takže pokud je přesvědčený že děti nechce, tak peníze ho názor asi nezmění. Můžou ale ovlivnit rozhodnutí rodičů, ktere už jedno dítě mají a chtějí i další ale se váhají kvůli nejistotě. Když se podíváte na demografické statistiky v rozvinutých zemích za poslední cca 30-40, tak uvidíte že nejvyšší porodnost v Evropě měli ty bohatší zemí které štědře platili dávky rodinám s více dětma - Francie, Švédsko, Island, atd. Naopak nejhůř na tom jsou státy jižní Evropy (kde je tradičně vysoká míra nezaměstnanosti a mladé lidé bydlí se svými rodiče do 30-40 let) a také ty nejchudší postkomunistické země jako Bosna, Albánie a Ukrajina.

Výše dávky na 1 dítě v Polsku je momentálně 800 zlotych nebo cca 4500. To je prostě směšné (i oproti ČR).

Samozřejmě porodnost se dá ovlivnit sociálně ekonomickými faktory (například Švédsko v devadesátých letech dokázalo zvednout porodnost na úroveň 2,1 děti na ženu), ale několik tisíc korun spíš vypadá jako úplatek pro voliče. Kromě toho finanční motivace má na porodnost jen omezené působení, důležité jsou i další faktory jako dostupnost bydlení, vybavenost dětskou infrastrukturou (školky, školy, atd), sociální stratifikace, atd

A kde je to jinak? Dostupnost bydlení zhoršuje ve všech vyspělých zemích, Česko na tom ještě není tak blbě. V nemecky mluvících zemích vlastní bydlení má méně než polovina obyvatel.

Ne všichni lidé, kteří měli chudí rodiče jsou socky. Víte v dnešní době prosperita člověka je čím dál tím méně závislá na jeho profesionálních dovednostech, ale spíš souvisí s tím kolik toho zdědil. To vůbec neznamená že bohatý člověk, který si vydělal sám je zloděj, nicméně to vede čím dál tím k silnější sociální stratifikaci a napětí ve společnosti. To je problém který nemá jednoduché řešení. Ale říkat vším chudým "socky" a vším bohatým "zlodeje" za mne není ten správný postup...

Težko si představím že tuto paní (Malačovou) by někdo volil s ohledem na její výkon v Babišové vládě.