Švejka jsem četl snad padesátkrát, mám i knížky s výklady Švejka a popisem rakouské armády, takže jsem to věděl.
Ale proboka, který dnešní maturant zná vojenský slang z první světové? To jako kdyby se mě nekdo u maturity zeptal na nějaký ustálený obrat z pruskorakouské války 1866, o čemž jsem četl jen v Neffově pentalogii Sňatky z rozumu. Taky budu v nati.
Samorosty byly v módě v šedesátých a na počátku sedmdesátých let. Dokonce existovaly články a celé knížky o tom, jak je hledat, sbírat, upravovat a aranžovat. Pamatuji jako malý kluk, že můj táta se jim o dovolené věnoval a ohromně tím relaxoval. Skoro žádný nepřežil do dalších prázdnin, až na jeden, ke kterému mám vázané vzpomínky na dětství, prázdniny, a který mám z nostalgických důvodů dodnes. Stejně tak módní v té době byla láhev od luxusního pití se svíčkou, ze které stékaly krápníky vosku pomalu až na stůl; myslím, že se tehdy vyráběly speciální svíčky pro tento účel. Tyhle flašky měly hlavně noční bary a chataři, viděl jsem je i na polici za pultem horské chaty.
Víčko ukroutím, pokud na lahvi zůstanou cancourky, které mě píchají do rtů, odříznu je nožem. Odřezky 5x1x1 mm pak letí někam na zem; určiě je nebudu hledat v trávě nebo mezi jehličím v lese, abych je ekologicky vyhodil do kontejneru. Takže jaká ekologie?
Ale i s tím si EU poradí: nože ve švýcaráku jsou nebezpečná vraždící zbraň, takže v rámci předběžné opatrnosti (eufemistický výraz pro předposranost) budou zakázány - viz Odkaz .
Lidová strana vznikla za první republiky (msgre Šrámek) a s výjimkou okupace 1938-1945 byla součástí jakékoli vlády - za komunistů byla pevnou a nerozbornou součástí Národní fronty, po Listopadu jakékoli vlády kromě krátkého obndobí kolem roku 2010 - pravicové, levicové, všechno jedno, lidovci si vždy vrzli a snažili se hrát významnou roli jazýčku na vahách. Je to prostě strana bezcharakterních politických prostitutů, které teď dostihla karma a doufejme, že po nejbližších volbách upadnou v zapomenutí.
Ad telefon: když mi 1995 umřel táta, ještě nějaký čas jsme platili u SPT Telecomu příšerně drahý tarif, asi 400 Kč měsíčně. Našel jsem tehdy populární VOIP připojení a chtěl jsem pevnou linku zrušit. Madam z Telecomu to odmítla s tím, že máme obnovit dědické řízení, aby notář určil, kdo zdědil pevnou linku - já nebo moje matka; madam evidentně žila ještě v době komančů, kdy se podplácelo za dvojlinku a ještě více za samostanou linku a čekalo se kolik měsíců nebo let na přidělení. I využil jsem toho, že moje křestní jméno je stejné jako mého zemřelého táty, jeho jménem jsem linku zrušil, zařídil VOIP a místo těch čtyř stovek měsíčně jsem platil pár kaček. Nakonec umřelo i to VOIP a mobil je někde úplně jinde.
Pamatuji se, že pribináček se prodával ve voskovaném kelímku, víčko bylo jen natlačené dovnitř a dalo se jednoduše vytáhnout takovým jazýčkem. Dřevěné špachtličky byly na hromádce v krabici vedle pribináčků v chlaďáku. Kdyby to dnes viděl nějaký výbor evropské unie, tak se posere a vymyslí nějakou směrnici, jak to prodávat hygienicky, aby lidstvo nevymřelo. Ale přežili jsme to bez epidemií, asi proto, že žádná EU o tom nevěděla.
Celkem dost dobře nerozumím tomu, proč z něj dělají poloboha, ne-li rovnou celého boha.
Cyklista to byl marný; v horských etapách tragický, v časovkách mizerný, v týmu nepoužitelný. Uměl jen jedno jediné: v rovinatých etapách se nechat parťáky dotáhnout za uši kilometr před cíl, tam zapnout své klokaní běhy a utrpět slavné vítězství. Jistě; ta hora svalů nemůže být špičková v kopcích ani v časovkách, ale srovnejte to s Merckxem, kterého chtěl překonat - ten vyhrával všude, i když, pravda, v jiné době.
Letos jsem sledoval speciálně Cavendishe na live v letour.fr v průběhu etap; pokud byla etapa jen mírně kopcovitá, byl na chvostu, všelijak ztrácel a zase dotahoval a kolem sebe měl dva, tři parťáky z Astany, kteří měli jeden jediný úkol: trápícího se Cavendishe třeba za trenýrky dorvat do cíle dřív než ho sežere sběrný autobus.
A nakonec i ten osudový pád v sobotní etapě se odehrál na úplném chvostu pelotonu, což je z hlediska možné kolize to nejhorší místo.
Letos na Tour byl hodně vzadu: po páteční 7. etapě byl celkově 169. ze 172. klasifikovaných a za ním byli jen tři nešťastníci z Astany, kteří za něj dřeli. Pro mě je to prostě známka, že Cavendish prostě není kvalitní cyklista; letos tedy určitě ne.
Mám za to, že ho prostě dostihla karma a moc rád bych věřil tomu, že ho už na Tour nikdy neuvidím, maximálně jako komentátora nebo experta. Lidsky je to prý fajn chlap, pohodář, kamarád; osobně ho samozřejmě neznám a posuzuji ho na základě výsladků a kariéry, a tam bohužel žádná sláva.
Nelíbí se mi postoj, bohužel dost rozšířený mezi politiky; odsun Čechů z pohraničí 1938-1939, vraždy četníků a celníků odnéry v téže době, totální nasazení za okupace, popravy za heydrichiády, holokaust, koncentráky - to vš je jen drobná bezvýznamná lapálie trvající pouze šest let, která nevyváží utrpení chudáčků němčourů během půl roku na jaře a v létě 1945.
Článků o brutálním odsunu Němců jsou mraky. Články o neméně britálním odsunu Čechů 1938-1939 jsem nezaznamenal.
Nevím jak teď, ale když se personalista při pohovoru s uchazečem zeptal "Proč chcete pracovat u nás", očekával fráze typu nová pracovní výzva, vyzkoušet nové věci, posunout se vpřed, osobnostní rozvoj, kariérní postup a podobně, a odpověď většinou pravdivá "dělal bych věci, které umím, a potřebuji si vydělat na živobytí", vám přinesla záporné body.
A nezapomenu na rozhovor s jedním "vysokým manžerem", který prohlásil, že nového zaměstnance, který do roka kariérně nepostoupí na manžerskou pozici, prostě vyhodí jako málo ambiciózního. To že někdo nechce dělat manažera, ale baví ho práce projektanta, programátora, obchodníka v terénu nebo cokoli a v této pozici je spokojený, bylo mimo rámec jeho chápání.
Bydlím ve svém cihlovém 2+1 a jsem absolutně spokojený. Myslím, že dost těch, co chtějí svůj domek, podlehli romantickým představám. V reálu se poté co přijdou z práce převléknou do montérek a až do večera něco montují, natírají, opravují, okopávají, zatloukají, lezou po žebříku, sekají, ... Pokud je to baví, nic proti tomu, ale mě to neláká, nejsem přemkopodlahovký kutil a nechci se kolem baráku pinožit jako Pat a Mat (jsem kutil podobné úrovně). Já když si chci vymalovat, sjednám si malíře, kuchyňskou linku mi upraví truhlář, kdybych měl zahradu, sjednám si zahradníka nebo ji prodám.
Asi tak, každý jsme jiní a zevšeobecňování "všichni chtějí domek" moc nevěřím.
Pro mě byl rozhodující poslední obrázek článku, na prvním místě Calibri, na druhém Skeena. Tato dvě písma jsou nejúspornější (slovo Písmo je nejkratší co do rozměru). Delší texty na monitorech budou kompaktnější, kolonky formulářů firefoxu nebo edge počítané na délku textu kratší. Jemné nuance v křivkách, vyvážení, proporcích mezi jednotlivými písmy nevnímám a jsou mi jedno, čitelné jsou všechny, proboha jen ne Comic Sans!
Proč v zákoně není "Pokud je rovnoběžně se silnicí vedená cyklostezka, jsou cyklisté povinni použít cyklostezku".
Rašínovo nábřeží v Praze: cyklisté po něm skoro nejezdí, ale motají se po silnici. Ptal jsem se jednoho, proč tam nejezdí, že prý to tam drncá, kličkují mezi chodci a není to pohodlné. Cyklopruhy si nechali namalovat vloni, i když je tam široký poloprázdný chodník. A vrchol zde: Odkaz , věta: "... Rychlejší varianta po vozovce. Nejlépe uprostřed pruhu a nenechat se natěsno předjíždět auty...."!
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Maldý bílý heterosexuální člověk žijící v místě, kde žili i jeho předkové, cítí, že se stává občanem druhé kategorie oproti migrantům, afričanům, arabům, sexuálním menšinám, a to i těm čerstvě vynalezeným. Cítí, že je progresivisty, vládou a EU tvrdě tlačen k tomu, že je prostě musí milovat více než sebe sama a svou rodinu. Jejich zločiny nejsou zločiny, ale multikulti obohacení. Pak samozřejmě volí ty, kterí mu slíbí řešení problémů v jeho prospěch; jestli je to řešení reálné nebo ne, je věc další.