Ve Švédsku jsem nějakou dobu žil a že by zrovna jejich kuchyně byla nějaký zázrak, to si opravdu nemyslím. Naše kuchyně je podle mě tedy mnohem lepší. A i když to tady nejspíše schytám, tak zrovna námi vyzdvihovaná a vychvalovaná svíčková mi stačí tak 2x do roka. A co vím od cizinců, tak většinou ze slušnosti ji pochválí, ale znovu ji nikdo moc jíst nechce.
Dobré je, že koblihy narazily na svůj strop. Prostě přes nějakých 33% se nejsou schopni dostat a vládnoucí potenciál mají jedině ve spojení s SPD, což nechce ani Babiš a sami většinu nedají. Navíc se dá očekávát, že do voleb se nálada ve společnosti ještě zlepší. Inflace už není daleko od požadovaných 2% a po letech poklesu by letos měly konečně růst i reálné mzdy. Koblihám preference ještě klesnou pod 30%, jsem optimista.
My s dvěmi dětmi přežili v bytě 2+1 v prvorepublikovém činžáku, který má cca 45 metrů čtverečných. Mikro chodbička kam se vešel akorát věšák na bundy a botník, z chodbičky vejdete do mini kuchyně s jídelním stolem a z kuchyně vedou dva pokoje. Jeden malý který měli děti a dnes tam mám já svou pracovnu a jeden velký průchozí pokoj, který slouží jako naše ložnice a obývák dohromady. A přes tento velký pokoj se chodí na WC a do koupelny. A celý život nám to stačilo.
Podle některých komentářů kritizující pojišťovnu či její vedení mám pocit, že si někteří lidé myslí, že peníze rostou na stromě, že zdroje jsou neomezené, nebo že jsou zblbnutí Paroubkem že dluhy se platit nemusí a že se může jet na dluh do nekonečna. Kdyby pojišťovny měly platit komukoliv veškerou experimentální léčbu v zahraničí, tak jsme do roka bankrot.
Zaráží mě, že pan advokát nezná zákony. Těmi se totiž šéf pojišťovny řídí. Zdravotní pojišťovna nemůže z veřejného pojištění platit experimentální léčbu v zahraničí. Pan advokát ucítil u rodičů Martínka peníze a tak za nimi jde a chce je podojit. Pochybuji, že žaloba na šéfa pojišťovny je z hlavy rodičů Martínka, ti teď mají hlavní starost o kluka a ne o nějakého šéfa pojišťovny.
Myslím si, že se to s demokracií a lidskými právy až moc přehání. Spousta lidí má roupy a pocit beztrestnosti a tak dělají všelijaké naschvály. Potřebovali by pořádně seřezat do modra, pak na půl roku zavřít do vězení, kde by se museli věnovat fyzicky namáhavé práci. Věřím, že po takových trestech by více než 90% aktivistů roupy přešli.
Ono dělat pivní osvětu na novinkách to je jako když Galileo Galilei se snažil vysvětlit, že Země není placatá ale že je kulatá. Těžko budete vysvětlovat strejcům co si doma “pochutnávají” na lahvovém Argusu či Bráníku z petky a občas si zajdou na čepovaný Staropramen, Gambáč, Kozel či podobnou laskominu, že existují i jiné druhy piv. Naštěstí když pojedete v září do Žatce na Dočesnou, tak vidíte že tam pivovary mají spoustu druhů piv a že lidé to rádi ochutnají. Už to naštěstí není jen o desítce nebo dvanáctce.
To jsou přesně ta piva, která chcete ochutnat a vášnivě o nich diskutovat s kamarády. Ale když jdete večer s kamarády posedět, tak stejně skončíte u klasické desítky, jedenáctky či dvanáctky. Mě teda z dlouhého pobytu v Anglii chutná i stout, takže bych vydržel celý večer na stoutu či na pšenici z Bavorska, které mám rovněž rád.
Pravdou je, že Francouzi jsou divný národ. Neznám žádnou sousední zemi, kde by měli rádi Francouze. Britové je nemusí, Němci je nemusí, Italové je nemusí, Španělé je nemusí a nemusí je dokonce ani Belgičané kteří jsou takový poloviční Francouzi. Já s nimi problém nemám, ale zase když jsem jel autem do Anglie, tak v Calais před cestou na trajekt buzerovali a důkladně kontrolovali auto jen Francouzi. A při cestě nazpět zase francouzský celník v Doveru nejméně 10 minut zkoumal můj pas. Britové naopak těžce v pohodě, pouze se zeptali zda máme peníze na pobyt v Anglii a když jsem jim ukázal kreditní kartu, tak jen zamávali a popřáli mi příjemný pobyt v Anglii.
Mě se líbí když pošlete rusofily či fanoušky Ruska do Ruska, tak to je jako když píchnete do vosího hnízda. Oni Rusko obdivují, milují, ale žít tam nechtějí. To samé když nadávají na vládu a stěžují si na drahotu, tak vždycky poukazují na mzdy v Německu a v Česku, ale nikdy nepoukazují na mzdy ve svém ráji v Rusku. Já bych všem rusofilům a fanouškům Ruska tak moc přál ten ruský blahobyt.
Taky nechápu, proč se na školách protlačuje zrovna drahé lyžování. Jako je pravda, že na lyžáky se jezdilo i za socialismu. Ale nebyl povinný a jezdívali jsme i v červnu na vodu a o to byl mnohem větší zájem. V pondělí ráno jsme se sešli na Hlavním nádraží v Praze, jeli s námi celkově 4 učitelé. Náš třídní, zástupce ředitele a ještě další 2 učitelé, přičemž jeden z nich jel školní 1203 s valníkem, na valníku lodě, a uvnitř 1203 raft, složené stany, plovací vesty a naše věci. Vlakem se jelo do Českých Budějovic a pak lokálkou do Vyššího Brodu. A sjížděli jsme Vltavu z Vyššího Brodu do Boršova a spalo se ve stanech v kempech. Učiliště mělo všechno vlastní od Škodovky 1203 po ty lodě, stany a plovací vesty. Hádám, že takový výlet vyšel na pětinu toho co lyžák.
Jinak pokud by stát myslel ekonomicky, tak to udělají jako v Německu. Školní jídelny úplně zruší a školákům do škol objednají jídlo z vývařoven. Vaření ve velkém náklady obrovsky srazí a přitom jídlo má svou kvalitu. A odpadly by i řeči že v té jídelně je jídlo super a v druhé je naopak příšerné. V Německu pro školy vařil Eurest a jídlo je srovnatelné s jídlem v závodních kantýnách. Navíc je taktéž dotováno německým státem, takže takové jídlo stojí cca 2 eura a děti v tom mají pestré a chutné jídlo o třech chodech a mají i na výběr tuším ze 3 jídel. Stejně to funguje i ve Francii, kde pro děti zase vaří firma Sodexo. Nevím proč to nejde i u nás.
Do takové jídelny by byla radost chodit. Já měl štěstí, že jsme s bráchou v 70. letech chodili do školní jídelny velice krátce. Matka totiž vařila v restauraci, takže se pro nás jídlo na oběd vždy našlo. Ale i tak jsem si dokázal vytvořit k některým jídlům ze školní jídelny odpor a nepozřu je, například hrachovou kaši. Nejčastějším jídlem v jídelně 70. let byla ona UHO či UBO bez chuti, mírně zapáchající a k tomu tuhé šlachovité hovězí, nebo tlusté vepřové jednou s knedlíkem, podruhé s kolínkama a potřetí s rýží.
Tak zrovna ty iPhony osobně kupuji výhradně bazarové přes inzerát. V Praze se vždy najde vášnivý příznivec Apple, který musí mít každý rok nejnovější iPhone. A od těchto “nadšenců” obvykle koupím rok starý iPhone, který je ještě v záruce. No a za polovinu původní ceny má člověk špičkový, rok starý telefon, který mu vydrží dalších 4-5 let.
24
Sledujících
0
Sleduje
24
Sledujících
0
Sleduje
V Rakousku celkem běžné, že některá piva mají jen flašková. Ale autor asi nebude moc pivař. Mě tedy čepované pivo chutná podstatně více než lahvové, proto do hospody chodím na čepované. Lahvové si můžu dát ještě levněji doma a nemusím kvůli němu jít do hospody. Když jdu do hospody asi tak 3x do měsíce kde si dám cca 6 piv, tak fakt nemusím řešit, jestli si dát lahvovou Plzeň za 40 korun nebo čepovanou za 80. Navíc nelze očekávat, že hospodští budou prodávat lahvové pivo za stejnou cenu jako v supermarketu. A už vidím ten řev jaký jsou hospodský zloději, když v supermarketu pivo běžně stojí 20 korun a on ho má za 35 korun…
1 odpověď