Mne se oba dily filmove komedie o Svekovi zdaji spise prumerne. Ano, je tam rada vtipnych scen, ale take rada hluchych mist, zejmena ve druhem dilu. Mslim, ze se film zasadne lisi od literarni predlohy, proto se domnivam, ze se nemuze za znalce Svejka prohlasit nekdo, kdo videl pouze film, ale knihu necetl. S tim, jak leta bezi, ocenuji na filmu o Svejkovi ty zabery stare Prahy, ktera uz dnes neni k videni.
Medvedevuv agresivni slovnik je jiz mimo jakykoliv komentar a svedcil by o narusene osobnosti, nebyt toho,ze si Putin tuto alkoholem narusenou osobnost vydrzuje, aby za nej rikala vyhruzky,, ktere on rikat nechce..Tim za ne jakoby nema zadnou odpovednost a vzdy se muze "stahnout", s tim, ze to neni oficialni statni pozice.. Napada mne kubanska krize z roku 1962, udajne nejvetsi konfrontace mezi Vychodem a Zapadem, kdy ovsem obe velmoci kolem sebe naslapovaly po spickach ve snaze nevyostrit situaci. Napriklad blokadu Kuby nazyvaly pouhou "karantenou". Medved hrozi, jako by nevedel, ze Rusko nema sanci prezit jakoukoliv, byt omezenou, jadernou vymenu se Zapadem, presto vyhrozuje jako utrzeny ze retezu.
Celkem dobry clanek, ktery opousti tradicni mantru o zradci Curdovi, a snazi se jeho osobnot ukazat komplexneji. Zcela jiste se prihlasil jako vysadkar na misi do okupovane vlasti dobrovolne s vedomim veskereho rizika. Pak mel ale velkou smulu. Kdyby vse dopadlo jen trochu jinak, mohl mit v Treboni svoji sochu, jeho jmeno by nesla nektera z hlavnich ulic a asi take nektera skola. Jeho pribeh ukazuje, ze situace v Protektoratu nebyla cernobila, a nemuzeme ciny tehdejsich osob hodnotit dnesnimi etickymi normami.
O pricinach a dusledcich otoceni divizi skupiny armad Stred z moskevskeho smeru na jih bylo jiz napsao mnoho pojednani, casto s rozpornymi zavery. Tato autorova stat predstavuje pouze jeden z moznych vykladu, pricemz urcite ne ten nejpravdepodobnejsi.Matouci je jiz samotny nazev clanku. Je pravdou, ze objektivni faktory, jako je nutnost obnovy techniky, doplneni munice a unava vojaku se musely resit., nicmene wehrmach pote v dalsich bitvach (zejmena ve dvojite bitve u Vjazmy a Brjanska) prokazal, ze je jeste velmi silny. Prorazil sovetskou zavoru, sestavajici ze tri frontu, a otevrel si cestu k Moskve. Konecne sovetske vitezstvi nebylo nijak predem dane, a predstavovalo spise souhrn stastnych nahod.
Clanek hodnotim jako prumerny, myslim, ze o tak zajimavem zvireti se dalo napsat ctivejsi sdeleni. Take o spravnosti nekterych tvrzeni ponekud pochybuji. Neni mi uplne jasne, co presne znamena vyraz "alpské oblasti střední a jižní Asie..." ? Chce se tim vyjadrit, ze jde o "horske" nebo "vysokohorske" oblasti ?
Clanek je sice prehledny, ale pro nekoho, kdo se o problematku zivota tygru trochu zajima, neprinasi nic noveho. Skoda, ze nebyla rozvedena ta legenda o tom, ze si mandzusky tygr vyhledava medveda jako svou obet a aktivne za nim leze do nory, Drive jsem se domnival, ze obe velke selmy stretnou nahodne nebo v boji o ulovek, ale zrejme tygr jako vrcholovy predator povazuje i hnedeho medveda za svoji prirozenou korist.
Nevim, proc autor clanku pise o priznani francouzske viny na smrti Ben M´Hidiho jako o senzaci. Myslim, ze jiz v roce 2001 vysly ve Francii pameti brigadniho generala Paula Ausaressese, ve kterych okolnosti zavrazdeni alzirskeho odbojoveho predaka zcela otevrene popisuje. Patri to zcela jiste k tmavym momentum francouzske historie, na ktere nebudou Francouzi jiste nikdy hrdi. Na druhou stranju je treba videt i M´Hidiho podil na organizaci bombovych atentatu, ktere vybuchovaly predevsim na diskotekach a kavarnach a zabijely predevsim mlade a zcela nevinne lidi. Ta valka byla velmi spinava na obou stranach a je tezke obvinovat jenom jednu stranu a obhajovat druhou. Dodam jenom, ze v te dobe nebylo Alzirsko francouzskou kolonii a Alzirane meli vsechna obcanska prava, jako etnicti Francouzi, jinymi slovy byli plnopravnymi francouzskymi obcany.
Shodou okolnsti jsem na tomto webu cetl pred chvili jiny clanek teze autorky o operaci Barbarossa., Oba clanky maji jeden spoolecny rys- jsou velmi spatne a neprehledne napsane a vyskytuje se v nich mnoho nepresnosti nebo primo vecnych chyb. Znovu se musim ptat, proc autorka pise o tematu, ke kteremu zjevne nema velky vztah.
Clanek neni moc prehledne napsany, je v nem zbytecne mnoho jmen nepodstatnych osob, coz komplikuje rychlou orientaci v textu.Take zaverecnou anketu povazuji za ponekud zmatecnou - jde o udalost, na kterou nemuze mit vetsina ceskych ctenaru zadny nazor, pouze tu klasickou verzi o "neobutem pistolnikovi, ktery si sel ukrojit kus slaniny."
Autor to pise velmi zmatecne. Sklanim se nad siri jeho zajmu, ale vojenska historie k nim bohuzel nepatri. Druhy strategicky sled,ktery autor zminuje, tvorilo sedm sovetskych armad, z nichz nektere jiz byla zasazeny v cervenci 1941. Zbytek byl zcela rozbit v bitve u Smolenska v cervenci a srpnu 1941. Sovetske veleni nicmene ziskalo cas k mobilizaci dalsiho strategickeho uskupeni, tentokrat dokoncde v sile celych tri frontu (Zapadniho, Centralniho a Brjanskeho). I tuto vice nez milionovou silu wehrmacht celkem rychle prolomil, a zdalo se, ze ma cestu na Moskvu dosiroka otevrenou. Vse ovsem Nemcum zkompolikovasly brzy nastupujici podzimni deste a selhavajici logistika. Jinymi slovy, z autorovy teze nemohu prijmout prakticky ani vetu...
S manzelkou jsme prozili v Misni pet nadhernych dnu, behem ncihz jsme meli moznost to prekrasne mesto dobre poznat. Vnimam vse trochu jnak, nez autor clanku, ale celkovy zaver je stejny a jednoznacny - Misen je prekrasne mesto, ktere stoji za navstevu. Pro mne osobne byla pri ceste zpatky jeste tresinkou na dortu navsteva renovovaneho muzea Karla Maye v Radebeulu, predmesti Drazdan.
K Hitlerovi byva zpravidla prirovnavan Stalin, jiste mimo jine pro jeho velmi ucelovy pakt s nemeckym diktatorem. Myslim vsak, ze z pohledu ideoveho souzneni a cynismu pri prosazovani vlastich cilu se Hitlerovi mnohem vice podobal Lenin. Nepochybuji o tom, ze pokud si dnes nekdo oblekne tricko s napisem "Lenin je in", dosahuje stejneho efektu, jako kdyby mel na triku napsane "Jsem slaboduchy a nestydim se za to".
Clanek ovazuji za prumerny, vlastne vubec nevysihl podsatu bitvy, ktera v autorove interpretaci vyzniva pro Persany dost chaoticky. Nakonec (a zde v diskusi to jiz nekdo zminuje) Persane disponovali zkusenymi namorniky z rad obyvatel Stredomori, at se jiz jednalo o naverbovane zoldnere nebo o muze, povolene do lodstva po rozpoutani valky. Fenicane toho byli typickym, ale nikoliv jedinym prikladem.Nakonec Salamina nebyla pro Persany zadnym zasadnim zlomem, Perska rise existovala pote v plne sile jeste dalsich 150 let
V clanku je nekolik spornych hodnoceni ci tvrzeni, o kterych lze uspesne pochybovat. Do oci bijici je opakovana zamena prijmeni Zajcev a Zaitcev. Puvodne jsem myslel, ze jde o preklep, ale chyba se opakuje vicekrat. To si autor po sobe nedokaze clanek precist ? K dalsim chybam se jiz nevyjadruji, byl by to dlouhy seznam.
1
Sledujících
3
Sleduje
1
Sledujících
3
Sleduje
Ctu tu diskusi a je mi z ni smutno - prevazuje proputinovsky a proficovsky ton v situaci, kdy by mela sjednocena Evropa pomahat Ukrajine celit ruske agresi. To chceme obhajovat unor 2022, kdy Rusko bezprecedentne napadlo Ukrajinu ? To uz z nasi kolektivni pameti zmizel srpen 1968 ? Kolik ruskych (a predtim sovetskych) agresi musime jeste zazit, nez pochopime ?