Zajimavy clanek, se kterym souhlasim. Velmi se mi libi veta: " ... je mi stokrát sympatičtější nevíra než zvrácená víra." To je asi podstata celeho clanku.

Jinak mne prekvapila informace o tom, ze se Putin coby prislusnik KGB chodil za sveho drazdanskeho pobytu modlit do pravoslavneho kostela. To povazuji v kontextu nesmiritelneh komunistickeho ateismu prakticky za vyloucene. Jde zrejme o dodatecne vznikloui legendu se zjevne propagandistickymi cily.

Ja se ptam,zda ma smysl ucastnit se podobnych internetovych debat, pokud se na nich opakovane objevji ty same nepravdy a lzi. ktere jiz byly mnohokrat vyvraceny, napr. o udajnem "prislibu NATO" nerozsirovat svou pusobnost az k hranicim Sovetskeho svazu, pozdeji hranicim Ruske federace. Tato lzive nafoukla bublina byla jiz mnohokrat propichnuta.Kdo mazajem opakovaty lzi znovu a znovu ?

Nesouhlasim jiz s prvni vetou clanku : TGM - symbol demokracie a pravdy. Jsem si temer jist, ze podobne kriticky nazor mela velka cast Nemcu, Madaru, Polaku a asi i Slovaku v tehdejsim Ceskoslovensku.Ti vsichni Masaryka jako symbol demokracie nevnimali a jeho praktickou politiku odsuzovali, zejmena to pocestovani statni spravy.To vsechno byla draci setba,kterou jsme pote sklizeli v roce 1938.

Myslim, ze k objasneni cele nafouknute zahady Masarykova puvodu by stacil maly vzorek DNA od pribuznych byvaleho prezidenta. Zahada by byla pravdepodobne rychle rozresena. Pribuzni se vsak boji takovy vzorek poskytnout. Asi si uvedomuji mozne nasledky testu, proto radeji trvaji na soucasnych pozicich dedicu "symbolu demokracie a pravdy"

V dobe, kdy se mela herecka setkavat s prominenty Treti Rise, zadna KGB neexistovala. Na to uz nekdo v diskusi poukazal, ja to pouze potvrzuji. Ze strany autora clanku jde o trapne nepochopeni historickych realii. Proc se o podobne clanky pokousi ?

Z basne Josefa Svatopluka Machara: "Zde poprve ji videl Flaminius, Helladu celou ... Laur zkrvaveny, ktery utrh sobe u Kynokeskefal, vencil skrane jeho, a sedel v pyse sily sveho mladi, a hrdost rimska lezela mu v licich ..."

S clankem souhlasim, ale zda se mi prilis dlouhy, coz snizuje jeho udernost. Asi by slo vse vyjadrit mene slovy.

Clanek dlouhy, ale slaby, se spoustou chyb. Ta paralela soucasneho deni na Ukrajine se situaci kolem Mnichova v roce 1938 se zdanlive nabizi, ale mam za to, ze slo o dve dost odlisne situace. Mnichov nespadl z nebe, ale byl vysledkem velmi spatne sjednaneho "versailleskeho miru", ke kteremu politici noveho ceskoslovenskeho statu hodne prispeli (zde zjednodusuji, v nasem pripade slo spise o "mir saintgermainsky").Neco mezi tretinou a ctvrtinou obyvatel noveho Ceskoslovenska tvorili lide, kteri tento stat neprijali za svuj, urazel je jiz jeho nazev,

Clanek vypadal nadejne, ale bohuzel predstavuje v nejlepsim pripade slaby prumer, ci spise podprumer. Autor vychazi z nekterych autoru, ktere i ja povazuji za autority (napr. Solonin, Suvorov), bohuzel celkova interpretace clanku mi neumoznuje se s nim ztotoznit. Krome mnoha vecnych chyb, ktere by se daly mozna daly vysvetlit jako preklepy ci prehlednuti (?), jsou zde jeste i chyby interpretacni. Chtel jsem na ne poukazat, ale je jich tolik, ze by z toho vznikl novy clanek. Do toho se mi ted poustet nechce...

Velmi slaby clanek, ktery je pro mnoho svych chyb zavadejici. Nepostihl hlavni charakter bitvy - neslo o cerny stret dvou mechanizovanych uskupeni, ale o sovetsky utok na pripravenou nemeckou obranu. Nemci vyuzili delsiho dostrelu svych tankovych kanonu a lepsi kvality svych zamerovacu, a nicili sovetske tanky z mnohem vetsich vzdalenosti. K nemeckemu uspechu prispelo i to, ze vetsinou strileli ze zakrytych postaveni, zatimco sovetsti tankiste vedli palbu za jizdy.

Jinymy slova, bitva uProchorovky nebyla sovetskym vitezstvim, ani neskoncila nerozhodne. Po jedinem dnu bitvy musely byt zbytky porazene 5. gardove tankove armady vyvedeny do tylu a kompletne doplneny. Podobne znicil jeji velitel, generalporucik a pozdejsi marsal tankovych vojsk Pavel Rozmistrov 5. GTA v prubehu valky jeste dvakrat. Jeho pameti jsou snuskou vojenskych omylu a zamernych lzi.

Souhlasim s autorem clanku, ze dohoda z Jalty neni vubec nic, na co bychom meli byt dnes hrdi. Nejvetsim zklamanim je jiste Roosvelt, ktery se sveho ctvrteho zvoleni domohl pouze podvodem, kdy americke verejnosti utajil svuj zdravotni stav, pri kterem neslo pouze o oslabeni fyzicke, ale take mentalni. Churchillova politicka pozice mezi dvema supervelmocemi byla v teto trojici oslabena, a jakkoliv je mu ke cti, ze zvazoval zvraceni jaltskych dohod vojenskymi prostredky (operace "Unthinkable"), sam dosel k nazoru, ze tato varianta je nerealna.

Myslim, ze se dohody z Jalty se tykaly i Ceskoslovenska, ackoliv to ze zaverecnych protokolu vyslovne nevyplyva. Je desive, jak dnesni pomery, ktere po osmdesati letech rozdeluji svet mezi tri hlavni hrace, pripominaji Jaltu. Jde o dohodu tri cyniku. Naproti tomu byl na Jalte alespon Churchill, ktery zastaval demokraticke principy, i kdyz s jeho omezenim demokracie "pouze pro bile".

Clanek povazuji za hodne zmatecny. Pochybuji o Pierrove ucasti ve francouzskem odboji, na to byl prilis mlady. Clanek si pote v nadpisu a v textu plete dve francouzske valky - v Indocine a v Alzirsku.Myslim, ze Pierre Brice bojoval pouze v te indocinske, a to proti Vietminhu (nikoliv proti Japoncum, jak by se ze spatne datace v clanku mohlo zdat). Autorka se v teto otazce zjevne neorientuje.

Jinak se asi pripojim k tem statisicum lidi, kteri byli ve svem zivote Vinnetouem ovlivneni. Presto se domnivam, ze ty filmy byly zatizeny neskutecnou radou chyb, a proto, spise nez filmy, mam radeji Mayovy knihy. Ostatne po prvnich zfilmovanych "mayovkach" byly ty dalsi filmy jiz tak plytke, a zapletky tak hloupe, ze se na to v podstate neda divat.

Celkem standardni vyber bitev se standardnimi komentari. Umim si predstavi jine komentare a take zcasti jine bitvy a tazeni, napr.treti bitvu u Rzeva, probihajici ve stejne dobe jako bitva u Stalingradu. Pocet zde nasazenych rudoarmejcu staligradskou bitvu predcil. Pro Rudou armadu ovsem tato bitva skoncila fiaskem, proto se o ni tak malo pise. A podobnych prikladu by se dalo najit vice, stejne jako chyb v jednotlivych komentarich k bitvam.

Clanek pojednava o dvou dramatickych a kontroverznich udalostech II. svetove valky, nicmene je zatizen radou chyb. Zde jsou ty dve nejvetsi.

1) Malmedsky masakr nebyl Nemci vyvolan zamerne. Nekolik aktivnich americkych zajatcu se bezprostredne po boji pokusilo o unik, k tomu vyuzili i to, ze je strezila nemecka jednotka, ktera k ostraze nemela zadny vycvik a prvotni utek umoznila. Pote se k uprchlikum prdavali dalsi, na coz strazni reagovali strelbou na celou skupinu zajatcu. Rozhodne vsak neslo o planovany masakr. Nas pohled byva casto zkreslovan na zaklade filmu "Bitva v Ardenach", kde je cela tragedie vylicena zcela nepravdive.

2) U Chenogne byla situace zcela jina, zde slo z americke strany o planovane pobiti zajatych Nemcu. Mezi zabitymi nemeckymi vojaky vsak bylo malo esesmanu, dost mozna, ze zadny.

Mezi obema vrazdami zajatcu tak vidim podstatny rozdil. Jednim z dukazu je i to, ze americky soud zadneho esesmana neodsoudiul k trestu smrti, jak by se dalo ocekavat. Ovsem ani za masakr u Chenogne nebyl nikdo potrestan, ackoliv zde by to bylo na miste...

S vyznenim clanku bych celkem souhlasil, i kdyz jej povazuji za ponekud zdlouhavy. Jen nevim, co znamena v clanku pouzite slovo "paywall" ? Zajimalo by mne, kolika ctenarum je jeho vyznam jasny ?

Clanek je podle meho soudu prilis rozvlacny, ale odpoved v nem je obsazena. Mnichovska konference nebyla o tom, zda Ceskoslovensko odstoupi Sudety, to bylo jiz pred konanim konference rozhodnuto (viz preambuli Mnichovske smlouvy), ale podstatou konference bylo poskytnuti zaruk zbytku Ceskoslovenska. To probehlo a fungovalo az do brezna 1939, kdy se osamostatnilo Slovensko a ceskoslovensky stat tak z pohledu mezinarodniho prava zanikl. S nim zanikly i veskere mezinarodni garance a v danem prostoru vzniklo bezpecnostni vakuum. Proto ani Britanie a Francie neuvazovaly o jakekoliv vojenske intervenci, nicmene v teto dobe poskytky garance Polsku v pripade nemeckeho napadeni.

Ja bych jen doplnil konec clanku : Gustav Husak nepatril k negativnim, ale velmi negativnim postavam nasi historie. S jeho jmenem je nerozlucne spjata normalizace, ktera mne a mou generaci pripravila o nejlepsi leta zivota, kdy jsme prisli o moznost cestovat a tim profesionalne rust a vyvijet se. Byl jsem tehdy alergicky na Husakovu zvlastni smes cestiny a slovenstiny a domnival jsem se, ze to uz nikdy nezaziju. Bohuzel ted vidim, jak jsem se mylil.

Utoky na pani Pekarovou Adamovou se mi vubec nelibi. Ja jsem na stredni a vysoke skole studoval celkem deset let (zadny rocnik jsem neopakoval) a temer kazde leto sravil nejmene mesic na studentske brigade. Delal jsem vsechno mozne, vse mne obohatilo a za nic se nestydim. Jeden rok jsem treba pracoval na (tehdy) holesovickych jatkach, kde mi pod rukama proslo denne pres tisic prasat. Dalsi dvoje prazdniny jsem pracoval na patologii. To uz jsemn ovsem byl studentem mediciny a pritomnost na pitevne mi hodne dala.

Prispevek se mi vubec nelibi, povazuji jej za nevyvazeny, a proto neobjektivni (ovsem chapu pravo kazdeho vyjadrit svuj nazor). Ministr Vit Rakusan ma jiste sve chyby, ale pri srovnani s celou nasi politickou garniturou jej povazuji za osobnost, kterou jsem ochoten volit. Vidim, ze v teto diskusi je prede mnou je asi sedm dalsich prispevku, vsechny vuci ministru Rakusovani nepratelsky vyhranene. Verim, ze u voleb bude pomer opacny.

Ja francouzsky umim dobre, presto nechapu, proc svou zpravu uverejnujete ve francouzstine. Navic mne udivuje, ze vas toto prohlaseni prednich slovenskych odborniku na dusevni zdravi neprimelo alespon k zamysleni. U nas v Cechach plati zdravotni pojistovna krome vyjadreni jednoho odbornika jeste vyjadreni dalsiho, v ramci tzv. "prava na druhy nazor". Vy tady tech "druhych nazoru" mate alespon stovku, presto nechcete sve jednani zmenit. No,asi se slovensti obcane brzy dockaji - mene, tekel, ufarsim.

Pani Miroslavy Nemcove si po leta vazim za vse, co vyjadruje i za to, co kona, j napriklad jeji manifestacni odchod ze salu po druhe Zemanove inauguracni reci. Bohuzel tento komentar se ji prilis nepovedl. I kdyz chapu, co chtela vyjadrit, premiera Fialu zde prilis adoruje a velkoryse prehlizi vsechny jeho nestastne kroky a pochybeni. Take mi vadi nadpis clanku "Vira v cestu...", na mne to zni prilis metafyzicky, receno jinak, prilis krestansky.

Jinymi slovy, kdyz podobny clanek necha lhostejnym mne, trvaleho volice pravice, myslim, ze tezko presvedci nekoho nerozhodnuteho, tim mene nekoho z opacneho tabora. Francouzi maji krasne prislovi : "reculer pour mieux sauter" (ustoupim, abych mohl lepe skocit). Myslim proto, ze by soucasna vlada nemela lakovat vse na ruzovo, ale i priznat sva pochybeni. Jen tim zvysi svoji verohodnost. Jinak i male dite vidi, ze "cisar je nahy".