Nejhorší na tom je, že Trumpův úspěch u lidí a tedy v politice většina odborníků odvozuje od jeho letitého účinkování v reality show The Apprentice, kde byl hlavní tváří dlouhých 17 let. Zde byl vykreslován jako úspěšný a tvrdý businessman, který však dokáže být i skvělý člověk. S tímto kreditem vešel ve všeobecnou známost a Republikáni toho využili. To, že celá show běžela dle scénáře a vše bylo nahrané asi jako Policie v akci je věc druhá. Pro představu stačí říct, že v ČR tato reality show také běžela a to pod názvem Šéfka. Geniální podnikatelku tam představovala Monika Štiková, dnes Binias. Obrázek o tom, jak podobné reality show odpovídají realitě nechť si každý udělá sám. Každopádně Donaldovi to poprvé na Bílý dům stačilo.

Ve vyšší střední třídě, ta cena není zas takový rozdíl, bavíme-li se o nových vozech. Nejvyšší rozdíl je právě u těch malých městských autíček. Teslu model 3 long range bez autopilota, s dojezdem 700 km, koupíte za milion. Nové auto se spalovákem ve stejné třídě a aspoň s trochu podobnou výbavou a výkonem za ty peníze koupíte těžko. Známý si právě Teslu 3 koupil před dvěma lety a libuje si, že 7 měsíců v roce nabíjí z FVE v podstatě zdarma, v zimě ze sítě za 5-6 Kč nebo z PREpointu za 7-8 Kč kwh. Auto mu v pohodě utáhne vlek s motorkama i velký obytný přívěs, jelikož má skoro 500 koní. Předtím měl BMW X5 3.0 a zpět by neměnil.

Před necelým rokem jsem poslouchal podcast s nějakým odborníkem na retail/prodej. Docela hezky tam vysvětlil, jak toto slevové nebo spíše cenové peklo vzniklo. Řetězce svou slevovou politiku a další prostředky k ovlivnění spotřebitelského chování, přizpůsobují velmi podrobným datovým analýzám a vytvářejí určité prodejní strategie. Něco zlevní, něco jiného zdraží a zjednodušeně je jejich cílem, aby si zákazník vybral právě tento řetězec pro "velký týdenní nákup". Ve většině světa to funguje. Ne tak docela v ČR. Zde se z nakupování ve slevách stal národní sport, kroužkuje se v letácích, jak o závod a zřejmě není nic neobvyklého, že rodina při velkém týdenním nákupu objede všechny nákupáky ve městě, vždy nakoupí jen věci ve slevě. Ekonomicky to smysl příliš nedává. Strávený čas, přepočtený na peníze, cena pohonných hmot a další vstupy násobně převýší to, kolik člověk ušetří. Ale děje se to. Zákazník tak obchodníkům značně narušil ten tradiční přístup ke slevám a zavedené strategie. Obchodníci na to zareagovali ještě agresivnější slevovou politikou. Postupně vyšponovali tu hypotetickou běžnou cenu zboží, aby z ní mohli dávat klidně 50% slevu a stejně na tom vydělali. Uvedu -li příklad, tak třeba 1 kg kuřecích prsou řetězec prodával se ziskem za 109 Kč. Ve slevě je prodával i za 79 Kč/ kg v podstatě bez zisku (vydělal jinde). Jenže většina zákazníků je nakupovala pouze ve slevě, když nebyly ve slevě, tak šla jinam, kde ve slevě byly. Obchodník proto postupně zvýšil běžnou cenu na 209 kč/kg a 20 dní v měsíci je prodává ve slevě za 109 - 159 Kč/kg a lidé jich kupují plné vozíky.

Problém v ČR je, že většina lidí začne pravidelně pít alkohol kolem 15ti let věku. Rychle si na tom vybudují psychologickou závislost…alkohol se prostě stane součástí jejich běžného života. V podstatě u každého posezení s přáteli, u každé oslavy, ale klidně i u rekreačního sportování se chlastá. Většina lidí, co pravidelně pije alkohol, se alespoň jednou týdně opije. Ani rozumný člověk sám od sebe nepřestane pokud nemá nějaký vážný problém. Pro řadu lidí z mého okolí byl výstupní stanicí z toho kolotoče každotýdenního chlastání lockdown při covidu. Tak 2/3 lidí co znám i dál chlastalo doma nebo někde po garážích, ale zbytku včetně mě to prostě přišlo hloupé sedět ve dvou doma a nasávat u televize. Nejen mě to otevřelo oči a k tomu běžnému popíjení při každé příležitosti jsem se už nevrátil. Musím říct, že to má samé pozitivní stránky. Mnohem lépe spím, mám více energie, o víkendu nevyspávám kocovinu, ale dělám věci co mě baví, zjistil jsem, že se umím bavit i bez pití a v neposlední řadě ušetřím spoustu peněz. Věřím, že pokud by víc lidí mělo takovou bezprostřední možnost srovnání života s chlastem a bez něj, tak by situace v ČR nebyla tak tragická.

Schválně jsem se kouknul na ty propírané zápasy. Po tom, co čtu na internetu jsem čekal, že teda soupeřky každým druhým úderem posadila na zadek, ale tak to vůbec nebylo. Ani jedno KO/ ani jedno počítání. O sílu úderu tedy nešlo. Ta Alžířanka měla hlavně strašnou technickou převahu…super práci nohou, neustále měnila úhly a to s pohlavím ani s hladinou testosteronu nemá nic společného, to je čistě o tom, jak kdo umí boxovat. Prostě byla technicky o třídu lepší než ty soupeřky.

Schválně jsem se kouknul na ty propírané zápasy. Po tom, co čtu na internetu jsem čekal, že teda soupeřky každým druhým úderem posadila na zadek, ale tak to vůbec nebylo. Ani jedno KO, ani jedno počítání. O sílu úderu tedy nešlo. Ta Alžířanka měla hlavně strašnou technickou převahu a super práci nohou a to s pohlavím ani s hladinou testosteronu nemá nic společného. Prostě byla technicky o třídu lepší než ty soupeřky 🤷‍♂️

Tak držím palce. Docela se divím, že máte takovouto spíše negativní zkušenost. Já dělám třeba manažera a věnuji se pro zaměstnavatele i recruitmentu a co jsem tak článek prolítl, tak na to jdete vlastně docela dobře (profil/používání LinkedIn, úprava životopisu vždy na konkrétní pozici, rekvalifikace, širší záběr…). V ČR bych Vám doporučil státní správu, jelikož tam je na pozice často služebním zákonem vyžadovaná VŠ (v podstatě jakákoliv) a těch uchazečů s VŠ se tam moc nehrne za ty peníze, co tak vím. Jinak není úplně pravda, že by starší lidé nebyli perspektivní a zaměstnavatelé je automaticky vyřazovali. Já je třeba zaměstnávám docela rád. Za práci bývají vděční, k zaměstnavateli jsou loajální, mají dost času (nemusí vyzvedávat děti ve škole apod), většinou už mají život v nějakých pevných kolejích. S nemocností na tom také nejsou výrazně hůř než ostatní. Občas se člověk setká s přístupem “snad už to tady nějak do důchodu doklepu” , ale to kdyžtak vyřeší zkušebka…

Hlavním důvodem je, že ženský skateboarding v disciplínách bowl/park zažívá rozmach až v posledních letech a to právě i díky zařazení do programu OH. Deset let zpět byste ženy schopné vůbec nějak odjet závod v takovém parku (reálně tam udělat alespoň nějaké základní triky) spočetli na prstech. Současné závodnice jsou tak defacto první početnější generací žen závodících v bowlu/parku. Mladé závodnice se tak prosazují už jen proto, že žádné starší a zkušenější , co by se těmto disciplínám věnovaly od dětství, v podstatě nejsou.

Systém jsem zažil ve Skandinávii i v Německu a vracení fungovalo stejně jako se skleněnými lahvemi. Myslím, že v Dánsku bylo možné lahve/plechovky i sešlapávat a šlo jen o to, aby zůstal čitelný čárový kód. Stejně se znovu nepoužívají a linka je hned lisuje. Na ulici jste pak opravdu na pohozené lahve ani plechovky nenarazili. Pokud se někomu zrovna nehodilo zálohovaný obal nosit sebou (třeba v parku), tak ho prostě postavil k nejbližšímu koši a on se ho někdo do pár minut ujal. Člověk běžně potkával lidi, co vratné obaly takhle po městě sbírali jako přivýdělek. Argument s nárustem dopravy je také nesmysl, těch použitých lahví/plechovek bude maximálně stejně, jako teď, akorát neskončí ve žlutém kontejneru, v komunálu nebo dokonce někde ve křoví, ale v té lince, kde je stroj rozřeže a slisuje. Svozů tedy naopak ubyde.

U auta nelze počítat jen s cenou pohonných hmot . Vždy musím počítat i s amortizací a náklady na servis/provoz. Pro pochopení, pokud si koupím auto za 600.000 Kč, tak mi nebude sloužit navěky a bez dalších nákladů. Při nájezdu 350.000 km už se pravděpodobně nevyplatí další opravy a auto půjde za pár korun na náhradní díly nebo do šrotu a já si budu muset koupit nové nebo být bez auta. Za těch najetých 350.000 km tedy platím mimo jiného 600.000 Kč v ceně vozu. Mezitím samozřejmě budu platit běžný servis a další náklady. Každý ujetý kilometr tak majitele vozu stojí minimálně 5 Kč, ale spíš více (rozpočtená pořizovací cena + další náklady na provoz + cena paliva).

Dle komentářů zde většina lidí článek nepochopila. Je třeba dodat, že je opět napsán dost zavádějícím způsobem a zřejmě záměrně tak, aby některé čtenáře zmátl. Armáda nekoupila za 42 mil. Kč od nějakého obchodníka drony, co normálně stojí cca 300k. Objednala si od Vojenského technického ústavu projekt, kde měl za použití komerčně prodávaných součástek vyvinout dva drony a ověřit jejich využití pro účely armády a to včetně atestů a vševojskových zkoušek, přičemž ten projekt běžel přes 3 roky. Samotné ceny těch dronů tedy budou jen marginální položkou v rámci celého projektu a článek vůbec neříká, za kolik je ústav koupil. Jinak upravené komerční drony se hojně užívají na Ukrajině. Pokud tedy s touto myšlenkou přišel někdo z armády před rokem 2018, tak se docela trefil. Jinak Vojenský technický ústav je státní podnik spadající pod ministerstvo obrany, pokud tedy na zakázce podnik něco vydělal, tak ten zisk opět skončil ve státním rozpočtu. Kdyby to ale autor článku napsal tímto způsobem, tak nikoho nešokuje a nerozčílí a nebude to mít takový ohlas ☹️.

My Turecko v hotelu bez cestovky zvažovali vloni a to zejména kvůli pro nás relativně nízkým cenám způsobených propadem kurzu TRY. Hledali jsme v dubnu/květnu termíny na konec srpna nebo kdykoliv v září. Zpáteční letenky z Prahy vycházely kolem 4.000 Kč /osoba a 4* - 5* hotely s plnou penzí nebo all inclusive a dobrými recenzemi stály přes booking.com na 10 dní od 10.000 Kč/osoba výš. Za 12.000 -15.000 Kč/dospělá osoba by člověk v pohodě sehnal all inclusive v 5* hotelu na 10 nocí. Celkově by to takto s předstihem vycházelo levněji než firstminute a asi i lastminute s cestovkou. Tím, že jim lira stále padá, tak si myslím, že situace bude dost podobná i letos. Nakonec jsme se teda shodli, že resort prostě nechceme ani za tyhle peníze a letěli za 2.000 Kč/osoba na 14 dní do Valencie a v Orpese jsme si pronajali 2kk za 1000 Kč/den. Jinak si myslím, že zrovna destinace jako Turecko by v bytě/apartmánu a s jídlem v restauracích klidně vyšla levněji než s cestovkou v hotelu.

Úřeďáky samozřejmě psali zpětně, ne na místě. Ve 13:20 nemohli vědět, že dotyčný zavraždil svého otce, když se všude, včetně článků zde na seznamu uvádí, že první hlídka do Hostouně dorazila 13:33 a tělo objevili kolem 13:45. Článek je zbytečně napsán zavádějícím způsobem.

Přečetl jsem si nějaké zahraniční zdroje. V detailech se liší, ale šlo o to, že chodila se 14 letým klukem, kterému tvrdila, že je jí taky 14. Měli spolu opakovaně sex, který byl dobrovolný. Po nějaké době se začali hádat a vzájemně se obviňovat z nevěry. Ona mu vlezla do telefonu a našla tam fotky a videa na kterých měl ten kluk sex s jinou nezletilou holkou. Ty fotky a videa si natočila na svůj mobil, on jí u toho ale přistihl, pohádali se a rozešli. Ona z pomsty ty videa rozeslala nějakým jeho kamarádům. Právě to rozesílání dětského porna (video bejvalého s jinou nezletilou) mladistvým má být to zneužití v dalších 4 případech. Rozšířením videa to celé prasklo. U ní v mobilu pak našli vyšetřovatelé fotky a videa, dokazující sex s tím 14 letým. Obhajoba staví na tom, že ona je velmi nedospělá a chová se jako puberťačka, prý to má na svědomí, že jí v dospívání ve škole šikanovali, trpěla anorexií a depresemi. Několik let s kvůli tomu stranila vrstevníků a učila se doma. Jsou prý na to i nějaké psychologické posudky, lékařské zprávy z té doby apod. Z toho popisu to na mě nepůsobí, jako by se jednalo o nějakou protřelou sexuální predátorku. Spíš má mentálně blíž k těm náctiletým než k lidem ve svém věku. Zachovala se jako žárlivá puberťačka a rozesíláním toho videa se sama usvědčila. Myslím, že potřebuje spíš pomoc než tvrdý trest.