Doporučuji autorovi si ujasnit pojmy "movitý" a "mohovitý".

Nic ve zlém, autor však asi nevědomky podlehl jazykovému nešvaru, který se používá běžně i v mediích.

Pokusím se vysvětlit:

Konkrétně: v domovech pro seniory je nutno pečlivě rozlišovat:

Klient "movitý" a "mohovitý" je pohyblivý pracháč.

Klient "nemovitý" a "nemohovitý" se nemůže pohybovat a navíc je chud (nejhorší varianta)

Klient "movitý" , leč "nemohovitý" je například čiperný stařík, ale bez peněz.

Klient "nemovitý" a "mohovitý" se nemůže pohybovat, ale má na to, aby si vše zaplatil.

Snad je to nejlépe pochopitelné u věcí:

S "majetkem "nemovitým" (např. rodinným domem) se dost těžko pohybuje, majetek "movitý" (např. šperky po babičce) lze celkem jednoduše odnést, Případné následky zde zahrnuty nejsou.

Tož tak!

Postava vévody Václava je pro Lucembursko velmi významná. Objevuje se i ve vitrážích presbytáře lucemburské katedrály (původně jezuitského kostela) Notre-Dame de Luxembourg.

Počátkem 90. let byl na dveřích restaurace (tuším Na Náměstí) v Měříně uveden jako vedoucí jistý Svatopluk Kuřátko. Najde se pamětník?

Karel IV. dal nepřímo podnět k pogromu Židů v Norimberku. Při něm zahynulo 560 Židů.

Zhruba na místě ghetta vznikl dnešní Hauptmarkt a hlavně kostel Frauenkirche od Petra Parléře.

Dnes onen masakr Židů připomíná i deska uvnitř kostela.

Prvním českým králem z rodu Habsburků byl Rudolf (1281-1307), v Čechách vládl 1306-1307.

Druhým českým králem z rodu Habsburků byl Albrecht (1397-1439), zeť císaře Zikmunda Lucemburského. V Čechách vládl 1438-1439.

Ferdinand I. byl tedy až třetím (!) českým králem z rodu Habsburků.

A kde je Duka?????

Vyprávění o premiéře Eroicy na Jezeří je jen "zbožná legenda".

Ve skutečnosti premiéra 3. Beethovenovy symfonie se konala již v roce 1804 ve slavnostním sále (dnes nazývaném Eroica-Saal) Lobkovického paláce ve Vídni za řízení samotného skladatele.

Jen si dovolím doplnit výčet kulturně-historických faktů z okolí týneckého zámku o informaci, že na fotografii bývalého poutního kostela Nanebevzetí Panny Marie je zachycen i domek, ve kterém vyrůstal (poněkud kontroverzní) spisovatel Josef Hais Týnecký (1885-1964). Na domku má pamětní desku.

Při pravé ruce fotografa kolovratské hrobky, přebudované z barokní hřbitovní kaple sv. Barbory, (samozřejmě mimo záběr) je pak hrob české malířky Vilmy Vrbové-Kotrbové (1905-1993), vynikající autorky dětských portrétů.

Nádraží Vyšehrad bylo velmi důležité pro obyvatele Podolí, protože se odtud po otevření tunelu, snadno jezdilo do Příbrami, tj. na Svatou Horu. Jen taková drobnost....