Mě jako konečného odběratele zajímá konečná cena, to je částka, kterou mám zaplatit (včetně DPH) děleno počtem spotřebovaných u elektřiny kWh a plynu m3, tedy údaj, který ukazuje počítadlo a to bude ve výsledku opět více než za minulé období jako je to již posledních třicet let každý rok. Rozpis všech složek na faktuře je jen pro zmatení zákazníka. Dovedete si představit, že by vám číšník dal účet, kde by byla cena piva na účtu rozepsána na Bio slad, Bio chmel, chlazení, rozvoz, za rezervu pro sudy ve sklepě, za sešmajdané boty číšníka při roznosu a já nevím za co všechno.
Bez stýskání po minulém režimu, bez nostalgie, bez vzpomínek na mládí, bez vzpomínek na Československo a bez dalšího, konec ČSA jako jednoho podniku opravdu není tragédie, ale v součtu konce stovek tradičních podniků to tragédie je.
Ještě větší tragédií se to jeví v obraze jakým způsobem k tomu došlo.
Já sám bohužel ze zdravotních důvodů krev darovat nemohu. Dárců krve si velice vážím. I přes dnešní možnosti internetu si osobně myslím, že dárcovství je málo propagováno, k jeho propagaci by média měla přistupovat bezplatně. Na druhou stranu se poklesu dárcovství nedivím po aférách státu s Diag Human a Covid19 také včetně jeho testování a vakcinaci považuji za velký přešlap zdravotnictví. To vše narušuje důvěru občanů ve zdravotnictví a tím pádem má i negativní vliv na dárcovství.
Vyspělost země se nedá měřit jenom podle vyspělosti výrobků běžné spotřeby. Myslím že do poloviny šedesátých let jsme byli vyspělá země včetně těch výrobků běžné spotřeby. Nůžky mezi námi a západem se začaly rozevírat až po tzv. normalizaci, tj. po roce 1968. Do té doby nám mohly závidět i mnohé západní země, kde ve velkých městech byla třeba úroveň vyšší než u nás, ale mnohde na venkově nás nedostihly ani dodnes. U nás je životní úroveň přiměřeně stejná jak ve městech, tak na venkově. Na západě je v některých zemích mezi venkovem a městy velký rozdíl. Bohužel jsme po roce 1989 dost zaspali, hodně jsme kecali a málo pracovali, mezitím nás začali předhánět v ledasčem i po válce rozvojové země.
Každý kdo tehdy pracoval v zahraničním obchodu, v orgánech působících v zahraničí nebo cestoval mimo země Varšavské smlouvy byl v evidenci StB. Tím pádem i pracovník zahraničního obchodu Babiš, což je známá věc. Otázkou je do jaké míry byli ti evidovaní aktivní směrem k obchodu ve prospěch ČSSR nebo naopak ubližování svým bližním. Lipavský kdyby již v té době žil by byl z titulu své fukce také evidován a dle jeho dosavadního chování bych jej zařadil do kategorie těch, kteří ubližovali spoluobčanům.
Stát by měl postavit továrnu na zpracování vytříděných plastů, bohužel nemůže, protože musí zaplatit pokutu v miliardách za nezpracování plastů do EU a po její zaplacení mu už nezbývají peníze na výstavbu. Pokud by se mu však nějakým zázrakem továrnu podařilo postavit, tak bude pokuty platit dále, protože úředníci EU placení z těchto pokud zase vyměří pokutu za to, že továrna nemá odběratele zpracovaného produktu. A tak si tam spokojeně žijí dokud jim to budeme trpět.
To by znamenalo nejméně zdvojnásobení počtu STK, taková prohlídka jak je popisovaná v článku je nejméně na celý den, samozřejmě přístrojové vybavení: od toho by se odrážela i cena takové prohlídky v pěticiferném čísle. Vše to směřuje k likvidaci motorismu, tak jak jsme jej znali dosud. Vrátit se však k zvířecím potahům nepůjde, i ty by musely na prohlídku a chybí pro to infrastruktura - stáje na sídlištích i u továren.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
To není nic nového, že se politici obyčejným lidem vysmívají.