A ještě drobnost pro ty, kteří se létáním na Vivatu nezabývali. Kategorie motorizovaných kluzáků (nyní označovaná TMG - Touring Motor Glider) byla v sedmdesátých a osmdesátých letech hodně rozšířená, hlavně v Německu a Švýcarsku, Francii i jinde. To bylo v dobách před masivním rozšířením ultralehkého létání. Prostě mít éro na místní polétání, s nízkými pořizovacími náklady a s laciným provozem. Aerotechnik s Vivatem nevymýšlel trakař, jen chtře použil genialitu konstrukce Blaníka a tehdejším Spatzům a ASKáčkům udělal důstojnou konkurenci. Dnes při dostupnosti a výkonech všech možných ULA už TMG tolik nefrčí...
V povídání je, myslím, drobná chybka. Nevím, kolik bylo vyrobeno Vivatů "bez startéru", myslím si, že skoro žádný. Ono totiž Vivaty měly startér buď elektrický (L-13SE) anebo ruční (L-13SW - to W bylo u ruční verze dvojité, snad jako "Walter" podle motoru). Ruční startér totiž neznamenl, že by se vždycky muselo švihnout rukama za vrtuli, i když to byla docela běžná praxe. Baterka měla malou kapacitu a po delších pauzách bývala vybitá. Pak byly L-13SE v nevýhodě. Ruční startér měl rukojeť ve tvaru T na prostředním panelu a za ní ocelové lanko, které vedlo na cívku pod vrtulí. Razantním zatažením se (v lepším případě) nastartoval motor, jako se startují přívěsné lodní motory. Vivata s ručním starérem jsem zažil, myslím že ho měli v Karlových Varech, nebo Kroměříži, ale mně osobně se to nelíbilo, protože se muselo táhnout dost daleko a v ose lanka, a mně vadil loket, kterým jsem vrážel do raménka mikrofonu. Tahání lanek u vrtulke Hoffman bylo mnohem elegantnější. A na Vivata i po těch letech a všech dalších zlinech a cesnách nedám dopustit!
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Autor se cítí zmaten, ale systém za to nemůže, ani digitalizace.Jde jen o lidský faktor. Pokud má pacient v ruce žádanku potvrzenou lékařem, jmenovkou a s IČP (číslo) jeho ordinace (to už teď systémy ve zdravotnictví umí tisknout samy), není žádný předpis, příkaz ani regule, kde si pacient má nechat udělat odběr krve a vyšetření. Jedinou podmínkou je, že laboratoř má smloluvu s jeho pojišťovnou. Může mít žádanku z Brna a odběr si nechat udělat v Aši. Všechna ostatní "omezení" (vyšetření "v naší laboratoři" či "naší nemocnici") jsou jen nepoctivé obchodní kličky některých zařízení, které si tím přihrávají zisk z provozu laboratoře. Elementary, dear Watson! 😉