Nevím, jestli zvýhodňuju, ale synovi jsem vysvětlil, že holky mají přednost (takový ten galantní prvorepublikový přístup) a tak když sestra dostane jako první na oslavě zákusek, čokoládu, první jahody ze zahrady atd., nebere to syn jako životní prohru.
Zajímavá je situace u zubaře, když se řeší, kdo půjde první a "sestra přece má přednost".:-)
Dělají to všichni. Je to banda surovců. Včera ukazovali sekeru Kundrátka a pro srovnání loňskou sekeru Řepíka. Jestli si na to nepamatujete, bylo to při úniku třineckého útočníka, kdy bylo jasné, že už ho Řepík nedožene, tak vzal hokejku pěkně do obou rukou a jako když chceš motykou vykopat brambory... Prásk přes žebra.
To je sice pravda, ale co by poradil pan doktor člověku, který ty tři knedlíky jí, k tomu se hodně hýbe a stejně má celkový cholesterol 7,5? Snížit dávku na 2 knedlíky asi nepomůže.
Měli jsme teď ve firmě akci, něco jako den zdraví a někteří známí firemní tlusťoši měli nejlepší výsledky. 130 kilo živé váhy a cholesterol 4,5... Kdo z nás to má?
23
Sledujících
0
Sleduje
23
Sledujících
0
Sleduje
Jedno takové malikaté delirium...
Ztratil úplně všechny pojmy, a obraceje se na Švejka, řekl tesklivě: „Paní, dejte mně první třídu.“ Učinil pokus spustiti si kalhoty.
„Hned se zapneš, svině,“ rozkřikl se Švejk, „už tě znají všichni drožkáři, poblil jsi se už jednou a ještě teď tohle. Nemysli si, že zůstaneš zas něco dlužen, jako posledně.“
Polní kurát melancholicky opřel hlavu do dlaní a počal zpívat: „Mne už nemá žádnej rád...“ Přerušil však okamžitě svůj zpěv a poznamenal: „Entschuldigen Sie, lieber Kamerad, Sie sind ein Trottel, ich kann singen, was ich will.“
Chtěl patrně zahvízdat nějakou melodii, ale místo toho řinulo se mu z pysků takové mohutné prrr, až drožka stanula. Když potom na výzvu Švejkovu pokračovali dál v cestě, polní kurát počal si zapalovat špičku na cigarety.
„Nehoří to,“ řekl zoufale, „vy mně do toho foukáte.“
Ztratil však okamžitě niť pokračování a dal se do smíchu. „To je legrace, my jsme sami v elektrice, že ano, pane kolego.“ Počal se šacovat.
„Já jsem ztratil lístek,“ křičel, „zastavte, ten lístek se musí najít.“
Máchl rukou resignovaně: „Ať jedou...“
Potom brebtal: „V nejčastějších případech... Ano, v pořádku... Ve všech případech... Vy jste na omylu... Druhé poschodí?... To je výmluva... Nejde o mne, ale o vás, milostivá paní... Platit... Mám černou kávu...“
3 odpovědi