Tento článek by mohl mít ještě pokračování - dělali jsme jako rodiče co jsme mohli, přesto s námi dítě nemluví. Vše jsme dělali jak nejlépe jsme uměli a dítě milovali ( což je taková populární výmluva. Sama jsem rodič a vím, že v hodně situacích to dítě prostě nedostane to nejlepší, co by si zasloužilo - protože životní okolnosti, protože jsem unavená, protože se mi jednoduše nechce - ano, jsme jen lidi a někdy upřednostníme své pohodlí ). A je v pořádku, pokud o tom vím a jsem si toho vědoma, že jsem třeba v danou chvíli nebyla pro dítě dobrý rodič a dál s tím pracovat, ne dělat, že vlastně vše je super - což ve svém okolí vidím často.

Všichni děláme chyby, nebo se vyskytneme i ne svou vinou v životních situacích, které nás stojí hodně sil, ale důležité je, umět se sebou pracovat a mít sebereflexi, pracovat na vztahu s dětmi v každém věku. Pokud dítě tu sebereflexi má, ale rodič ne, je to k udržení vztahu hrozně náročné. Ten vztah se snaží budovat jen jedna strana, druhá si žije ve svém zidealizovaném světě perfektního rodiče a opakuje své chyby pořád a pořád dokola, což je pro druhou stranu extrémně vysilující.

Na nevolnosti pro některé léčba je. Já po Covidu získala intoleranci na mléčné a lepek - vypozorovala jsem to náhodou sama, když na gastru bylo vše ok. Nevolnosti se s dietou výrazně zlepšily.

Carboplatin a Paclitaxel se už používají u jiných rakovin. Rozdíl 10% cca ve " zlepšení" statistik. Ne každý tuto chemošku snese a ke všemu ve studii nebylo onemocnění rozšířené. Já bych tak optimistická nebyla, ale asi lepší než nic.

Tady jde vidět, jak špatně nemocnice na tom jsou. Sleduji tu situaci dlouho a třeba u rekonstrukcí oddělení ani s rodiči nadále počítat nechtějí,ani je to nenapadne. Plenty chybí ve většině nemocnic. Pokud tam chce být osoba blízká déle, nezeptají se spolubydlících zda jim to vadí a automaticky už vyhazují ( i jen tento krok by ukázal snahu ze strany nemocnice ). Pořád tady brečí nad tím, že rodič nahrává, ale PČR či hasiči taky nahrávají zásahy a dalších x profesí - v obchodech atd.To taky můžou lidi říct, že jim to vadí. A proč nahrávají? Protože je třeba se smířit s tím, že každý zdravotník není empatický profesionál, ale někdo, kdo reálně lidem ubližuje. Dřív jsem si taky říkala, že lidi přehání, dnes si to nemyslím. Kdo nejvíc křičí ze zdravotníků, ten má největší problém sám se sebou. Kdo dělá práci dobře, ten to neřeší

Je to komplikace veliká, škoda, že nejdou samotesty...my to řešíme tak, že jeden antigen je na pojišťovnu, druhý prostě platíme, abychom pokryly tréninky hokeje a plavání. Syn má z PCR testů trauma a kdybych ho to nechala absolvovat 2x do měsíce, tak radší nebude sportovat. Ano, jsou teď nově PCR i ze slin, což by šlo, ale časově je to náročné, protože labina, která je dělá, je dál od bydliště. Tak holt platíme antigen z vlastní kapsy a chodíme jen do vedlejší ulice. Nejsem nadšená, ale sportu se nevzdáme.

Já za sebou tři těhotenství, ve všech nějaká respirační nemoc. Bronchtitida u prvního, u druhého silný kašel a u třetího navíc cukrovka oproti prvním dvěma a Covid - ten měl nejlehčí průběh oproti předešlým nemocem. Nezlehčuji, jen ať se třeba ostatní těhotné nebojí, že pokaždé to bude mít hnusný průběh. A tedy musím říct, že jsem měla nejvíc strach ze sraženin...těch jsem se bála. Je dobře, že to paní a dítě zvládly.