Tak nevím. Loupat čerstvá rajčata, ano, samozřejmě. Tvrdé slupky (stejně jako ty z paprik), které se pak při vaření scvrknou do nechutných tvrdých roliček taky nemiluju. Pokrm plný vitamínů, ano, samozřejmě - ale proč se tedy v receptu použijí rajčata konzervovaná? A jak se oškrábe slupka z čerstvé papriky (bez napaření)?
Teda, nevím kde jste žila. Já jsem ročník 1949 a my jsme na lavicích měli připravené sešity, pravítka, kružítko, atd, atd. Tak jak zde píší i ostatní. A přezůvky s dřevěnou podřážkou, na to mě podrž. Co Vám to Vaši kupovali...? A kde vůbec, to zírám.
No to jsme skoro stejně mladé, já chodila do vesnické malotřídky ... ta podrážka byla opravdu dřevěná, když se otrhalo to plátno bylo to krásně vidět. Nějaký sešit z prvních tříd bych asi na půdě ještě našla, ale že by tam byly připravené na lavici, to si fakt nepamatuju. Násadku jsme s mamkou taky kupovali v našem papírnictví, pamatuju si, že jsem si ho sama vybírala, bylo pruhované... ani kružítko tam nebylo, stopro ne, to jsem měla půjčené od mamky, ještě z let jejího studia.
Tak my jsme koncem 50.let určitě nic na lavici připravené neměli. Svoje pero - dřevěnou násadku s perkem - jsem dlouho schovávala, pak se nějak ztratilo. Školní přezůvky byly z modrého tuženého plátna s dřevěnou podrážkou (to vím docela přesně, protože jsem s ní rozbila okno, když jsem ji hodila po spolužákovi, co mi vylil inkoust z kalamáře na lavici). Později přibyly ještě podložky s řádky, aby se psalo rovně, no a když přišlo na střední rýsování tak byla podobná perka na násadce co měla mininádržku s tuší a tenounkým drátkem na protahování, protože tuš samozřejmě rychle zasychala, písmenka se psala do šablonek, takže se při jejím posunování všechno rozmazalo ... pak nastoupily Tabulky, kde byly vzorce a čísla pro geometrické výpočty, někomu nebude neznámé ani "logáro" tedy logaritmické pravítko. Dobu samozřejmě nelze zastavit, ale trochu se děsím toho, až se všechna ta technika závislá na elektronice podělá, asi se zase začnete vy mladí učit psát jako my v první třídě rukou. Já už mám s ručním psaním docela potíže, písmenka skáčou jako koza, skoro to ani po sobě nepřečtu.
Hi Markét,
"just in time" is also used in some control processes of production, for example, bringing certain components exactly at the moment when they are to be assembled into the product. So there is no need to first deliver them to the storeroom and then handle them again for assembly (so-called JIT technology).
Řekněme nahlas i toto: Systém hodnocení kvality vědy se u nás už snad dvě desítky let potácí mezi různými variantami. Výzkumné ústavy a výzkum obecně je u nás financován podle toho kolik zjednodušeně řečeno "nasbírá bodů" za své publikované výplody. Totéž platí pro platový postup výzkumníků. Výzkumníků je hodně a předmětů ke zkoumání už méně. Takže se zkoumá leccos, často bez vztahu k něčemu užitečnému, nebo něco, co už je vyzkoumané jinde a výzkum se "potvrzuje" zkoumáním téhož v místních podmínkách. To pak obvykle končí právě v těch Scopusových a podobných časopisech. Ale nějaký bodík to hodí, nedá to tolik práce tak proč to nedělat? Výstup je schválen jako dostatečný pro pokračování financování projektu a jede se dál.
Anglické výpůjčky jsou oblíbené, souhlasím 🙂
Teppich - myslíte úplný původ? Nalezneme v orientálním jazyce tápēs (hodně podobné českému ,,tapeta"), zřejmě kvůli tomu, že ty koberce se tenkrát dávaly i na zeď jako dekorace, ale to jsem si jen domyslela.
Dohledávám si to vždy přes dwds.de, nebo duden.de
Podívejte se vždy u toho slove úplně dolů
Nojo, taky tapiserie, že .... díky za nasměrování!
Dobrý den Aleno,
je plno takových slov, která se u nás doma česky vůbec neřeknou, jako lajntuch, štrúdl nebo tébich, fusekle či sichrhajcka. Prostě to tak říkala babička, a její babička, a babička té její babičky ... myslím, že je to tím, že moji předci kdysi hodně dávno přišli odněkud ze Saska, a i když se koncem 19. století počeštilo i jejich jméno, prostě se to u nás tak vžilo, mluví tak i moje děti - ale vnučky (9 a 12 let) už zhusta místo češtiny používají anglický slang, to je samý prenk a bulšit, a jakou mají radost když se jim podaří nějakého otravu vyfakovat! U většiny těch slov z němčiny i z angličtiny se český význam dá porovnáním odvodit, jen si neumím představit z čeho vznikl ten německý Teppich. Neměla byste nějaký tip?
I can't stop loving you, all you modern language teachers. With this new approach everyone must like such teaching. I see it on the example of my granddaughter, for whom I download all the videos. I believe that she will remember all the words and phrases much better than by poring over the vocabulary
Chápu, že dost seniorů s láskou vzpomíná na staré dobré časy a nechá si vylízat mozek různými sliby pánů Babišů a spol. Ale jsoučasně je potřeba si uvědomit, proč největší část voličů jsou právě senioři? Protože byli zvyklí, že se k volbám chodilo a mají to zažité jako svoji povinnost, ať už voli kohokoliv. Znám dost seniorů, znám ale i hodně mladých, kteří se na otázku "jdeš volit?" na mě pohrdavě podívají a řeknou: volby jsou mi ukradený ...
Ani tehdy ani teď jich moc nebylo - tehdy hlavně proto, že dostupnost nutné techniky byla velmi omezená, prakticky vyhrazená jen těm "nejpokrokovějším" a tedy podporovaným a propagovaným. Ale chtěla jsem říct, že už tehdy to byl postup u nás známý. Ani dnes to není samospasitelné řešení - nehodí se do všech půdních podmínek a oblastí, a vzhledem k tomu, jak se během posledních dekád macešsky k půdě chováme myslím, že těch vhodných míst bude čím dál tím méně.
No, opravdu nic nového. O bezorebném setí jsme se učili před 50 lety na tehdejší Vysoké škole zemědělské .... ale jak ta naše společnost kolektivně hloupne a uznává jen to, co dělají v některé (nejlépe zaoceánské) cizině a když teď to "doporučují odborníci v USA" tak holt zase objevíme Ameriku. A o provázanosti chovu zvířat a polního hospodaření a nutnosti jejího zachování raději ani nemluvím. Když se Nizozemci vzhledem k jejich obrovské intenzitě chovu i pěstování a ekologické hrůze z toho plynoucí rozhodnou snížit stavy dobytka, tak my hurá taky. Je to marný, je to marný, je to marný.
Hi there, dear Věra,
I believe you can learn a foreign language without all that grammar stuff. That's how babies learn their mother tongue after all. Although not all adults can do that otherwise everyone would already speak advanced English. Well, that's undoubtedly a topic for a long debate.😉
As a teacher, I find it quite difficult sometimes to explain something without using all these grammar terms such as a subject, object, subordinate clause, auxiliary verb or passive voice. I simply have no other choice but to find a way. I'm glad you find my way of explaining things comprehensible. Thank you so much for your kind words! 🙂
Have a wonderful weekend,
Markét
I started learning English more than 60 years ago, as a schoolgirl. And precisely in cases where more similar options can be used to express, but the meaning changes, I was quite confused. And I also learned to use a lot of words incorrectly, which I have a hard time getting rid of. But it is true that if a person can/must communicate with native speakers for some time, he will eventually fixate on the correct use and combination of words. Have a nice time, I look forward to the next video.
0
Sledujících
1
Sleduje
0
Sledujících
1
Sleduje
Jako outline scénáře k seriálu Čtyři ženy Karla IV. dobrý.... škoda, že nejsou prostředky k natočení, bylo by to zajímavé. Na rozdíl od Žižky nebo Husa bez romantizujících fabulací.