Pokud máte na mysli kolonoskopické pracoviště, pracovalo se celou pracovní dobu, ale na pacientech, u kterých byla pravděpodobnost onemocnění vyšší. Jestliže budete ochotná vy a většina občanů ČR platit vyšší zdravotní odvody, pak bude mít naše zdravotnictví větší zdroje lidské i přístrojové a vyšetření se dočkáte dříve.
Pokud máte na mysli ostatní lékaře, které se na případu účastnili, i ti pracovali, jenom nedošli ke správné diagnóze. Kdybyste vystudovala medicínu, pochopila byste, že to není tak jednoduché, jak vám to nabízí Google nebo nějaký pan chytrý.
Diplomaticky jste mi utekl od primárního problému....ale dobře....nepochybuji, že na kolonoskopickém oddělení se nepracuje....vím, že jde vzít člověka přednostně za určitých okolností....to případ slečny nebyl, na tom se asi shodneme......ovšem přistupovat k pacientovi a usuzovat dle jeho klinického vzhledu nebo mládí tímto zpusobem mi přijde neprofesionální.....a začínat od nejpravděpodobnějších diagnoz?...jak psal zřejmně mladý pan doktor...to přeci takhle nemuže fungovat....nato nemusím mít vystudovanou medicínu...na to mě stačí empatie a schopnost vcítění se......ale chápu, že vystudovaným lékařum stačí dostatečné IQ.....empatie atd.....tam dnes už místo nemají......,a vyšší odvody?..si děláte legraci snad....systém je nastaven tak jak je nastaven....muj syn platí zdr. pojištění cca 10000kč měsíčně....má vysoký plat....je mu 36let a krev mu brali naposledy když mu bylo 14let....k doktorum nechodí.....on naopak platí na ty, co jsou nemocní a leží po nemocnicích....takže o tomhle mi ani nemluvte....kde jsou všechny ty miliardy?........a ano lékaři pracovali...udělali nejnutnější a nazdar....ale chápu, že za nitky netahá obyčejný lékař...takže se na ně vlastně ani nemužu zlobit.....moji zkušenost z nemocnicí před 5 lety nechcete slyšet....věřím, že byste ani nevěřil.....klidně by mě nechali umřít...a jen proto, že jsem u extrémně silné bolesti trvající 42 dnu bez přestávky neřvala jako tur......3 měsíce jsem se pak učila spát....rok se mi klepaly ruce ...zánět kořenového nervu uskřinutého u míchy na C7 až 6.....neudělali mi nic....ani rengen....měla jsem 44kg....
Máte pravdu. Jen jednoduchý člověk nazve diagnostický postup lékařů v daném případě obyčejnou fušeřinou. Naše zdravotnictví má jen určité kapacitní možnosti a pokud byla čekací doba na kolonoskopii půl roku, tak proto, že na toto vyšetření šli dříve pacienti, u kterých bylo podezření na vážnější onemocnění větší.
Máte pravdu. Vdaném případě se nejedná o fušeřinu....tady nebyla odvedena práce žádná....
Vyklízela jsem k vuli ní celou pudu....zustala jen střecha a trámy,,,,kuna nikde...hledala jsem opravdu poctivě....tak jsem myslela, že tam není....zatarasila jediný otvor kterým mohla přijít....silná dřevěná deska, podepřená provizorně trámem.....já osobně bych s tím nehnula.....večer si tak v klidu vykuřuji venku pod tím otvorem.....najednou rána, trám letěl nad mou hlavou....vzápětí z té výšky letěla dřevěná deska....pak kuna....přeskočila vzdálenost cca 3 metry na střechu garáže....nechybělo mnoho a musela jsem si jít měnit spodní prádlo....možná i vrchní.....
Nemyslím si. Nebude to samozřejmě na den přesně. Ale studie prokazují vliv našich návyků na šanci dožití jsou. Například lidé, kteří mají v 50ti podprůměrné VO2 Max, tzn. lidé bez fyzičky, mají o 80% nižší šanci dožít se 65 let.
Mojí mamince je 90let.....v životě snad neudělala ani kotoul....do 35 ůlet svého života vážila pouhých 43kg na 160cm.....později se dopracovala na 52kg......sport je pro ní cizí slovo....ale nekouří a nikdy nepila alkohol.....celý život čilá....mrštná.....jí všechno.....před chvílí přijela busem z města vzdáleného 15km.....v každé ruce igelitku cca 8 až 10kg....baví ji to.....
Je to nešvar. Jsou restaurace, kde vyvěsili cedule "pohyb dětí po restauraci jen na vlastní odpovědnost rodičů". Pletly se totiž pod nohy číšníkům, kteří nosili horká jídla. Když byl můj syn malý, prostě jsem ho nasáčkovala do kočárku, cestou jsem si koupila obložené chlebíčky a dvě až tři hodiny jsem courala venku. Kluk se sladce vyspal a oba jsme byli na čerstvém vzduchu. Nepamatuji si, že by to dítě kdy zlobilo. Zavřený v místnosti může být doma. Proč ho zavírat ještě někde jinde? A otravovat případným řevem lidi, co si přišli do bistra dát kávu a něco na zub, protože se třeba potřebují odreagovat. Upřímně 👀 nechápu!
Ano, také jsem to takhle dělala....rozhodně mě neubylo, naopak, pohyb na čerstvém vzduchu udělal dobře nejen miminku, ale i mě.....
Jsem Husákovo dítě a mé dětství bylo rozhodně hezčí a veselejší než dětství mnoha dětí v současnosti.....jako dítě mě politika nezajímala, tudíž jsem nijak zatížena nebyla....ve škole byla legrace.....na tábory jsem jezdila ráda, program bohatý......ale HLAVNĚ, když jsem přišla ze školy, tak celý den venku na čerstvém vzduchu....běhali jsme po vesnici....po lese.....nemuseli dávat pozor aby nás něco nepřejelo--protože vesnicí projelo tak jedno auto za hodinu....všude plno třešní, švestek, jabloní atd.....lezli po stromech....jezdili na starých kolech.......a dneska?.....když jdu třeba se psem na procházku, v lese žádné děti nepotkám.....po vesnici občas posedává osamnělý jedinec s mobilem v ruce na lavičce atd.......mohla bych pokračovat dlouho.......myslíte, že dnes jsou děti opravdu štastnější ?
Platím si zdravotní a sociální. Jako snad všichni. Ale myslím, že u paní Bohdalove mluvíme každá o něčem jiném. Důchodcům to platí stát. Takže daňovi poplatníci. Pokud ona tedy porušuje nařízení lékařů, přejídá se a přepíjí se, tak to,že ji pak ze státní kasy léčí mi opravdu jedno není.
Tak je jí přes 90 let....celý život pracovala, zdravotní si předpokládám platila....a na stará kolena si nemuže dovolit být nemocná?.....já Vám asi opravdu nerozumím....
0
Sledujících
3
Sleduje
0
Sledujících
3
Sleduje
Možná ani člověk nemusí být až tak starý, aby měl tyhle pocity....Vánoce jsem vždy milovala, jsem perfekcionistka a vše muselo být dokonalé.....ale je tady jeden zásadní rozdíl....mě to vždy moc bavilo....letos jsem vlastně dělala vše k vuli druhým....a včera jsem se dozvěděla, že o to ani moc nestojí.....a co z toho plyne?...dělat věci tak jak chceme a cítíme....ne, tak jak si myslíme, že to má být nebo se od nás očekává....a to ještě tak stará nejsem....