Vážená nejchytřejší Báro, víte, ta kafe za 120, 2 trika týdně, kino každou sobotu a obden hoštění opulentními jídly jsou takové legendární zaklínadlo poučujících přemoudřelců. Ještě jste zapomněla na tisíce za pivo a cigarety, tím zase moudře argumentují další vám podobní. Jo a když pak najdou někoho, komu se těžko vyjde s penězi, přestože trika nakupuje, když se ta stará rozpadnou, do kina nechodí, Netflix nemají, do restaurací chodí 1× ročně a jsou abstinující nekuřáci... musejí vyrukovat s další moudrou poučkou, že je to jejich vina, protože se měli lépe starat, aby si sehnali něco lépe placeného, což každý může. Chytře radit se dá prostě vždycky. Jen se možná ten moudrý podiví, že ho nikam nezvou. Asi jsou všichni hlupáci, co nemají zájem o kvalitní řady, navíc zdarma 😆

Obávám se, že jestli bude toto někdo vymáhat, bude home office spíš mizet. Medvědí služba.

Tak tohle se mě naštěstí netýká, protože jako chudý lid do podobných obchodů nechodím a neznám je. Po přečtení tohoto moralizujícího článku má chuť k tomu vůbec nevzrostla.

Kdybych byla z jiné planety a běžně si pročetla titulky některých novin, měla bych pocit, že záchody hrají v této válce stěžejní roli, možná dokonce, že se válčí kvůli nim. Tu posedlost záchody nechápu. Jinak – na Ukrajině se nejspíš nebudou mít výrazně jinak než v Rusku a nejspíš to bude podobné i s těmi nešťastnými záchody. Což vůbec nesouvisí právem jedné země napadnout druhou (takové právo není); vůbec bych to ale nepletla dohromady.

Obecně souhlasím, že ročník narození právo na úctu rozhodně nezakládá. Z toho článku nicméně trochu cítím, že autorka předpokládá, že starší ročníky si onu nepodmíněnou úctu jaksi hromadně vynucují a je třeba je za to hromadně pokárat. To už pravda být nemusí, určitě ne u všech.

Válka je zlá a probouzí ty nejhorší vlastnosti, bez ohledu na to, na jaké straně stojíme. Na Ukrajině to bude to samé.

Viděla bych v tom jediný význam - do té věci na kolečkách se víc vejde, a tak doufají, že si tam toho lidé víc nahážou a víc utratí. Permanentní péče o naše pohodlí, řinoucí se ze všech stran, je zpravidla spíše manipulace (a tady to nebude jiné).

Myslím, že ten odpudivý důchodce neexistuje. Vytvořil ho autor blogu podle vzoru různých článků tzv. "ze života" kvůli tomu, aby naštval hodně lidí Poradím mu: k absolutní odpudivosti onoho imaginárního důchodce ještě chybí stále opakované tvrzení, že on má na všechno nárok a ať se uskromní ti mladší, zvlášť ti, kteří nemají rodinu a děti. To se to potom bude krásně hádat 😄 (Pro jistotu shrnutí: Jsem přesvědčena, že hrdina článku neexistuje. Nemyslím, že by se mladí měli uskromnit kvůli důchodcům. Jen se o to dobře hádá.)

Nevěřím, že takhle panoptikální osoba existuje.

Kdyby se to stalo v Rusku, tak se to nikdy nedozvíme, protože by se to ututlalo a nejspíš by si ani nikdo netroufl to vůbec zveřejnit. Dělat by to tajné služby ovšem neměly, ať ti novináři dělali cokoliv. Možná to ale provádějí i jinde, nejen na Ukrajině.

Myslím, že to procento lidí s obavami nesouvisí ani tak s tím, jak všichni znají pravý stav věcí, ale s tím, že přibližně stejné procento článků hlásá do světa, že taková válka bude. Média mají obrovskou moc ovlivnit veřejné mínění.

Samo o sobě je to zjednodušující a paušalizující moralizování, ale pokud je to satirická odpověď blogerce Anetě, jejíž hlavní tvůrčí téma je obtížní důchodci, jejich nesnesitelnost a nespravedlivé výhody, je to docela vtipný a výstižný. Mám dojem, že jsem od ní nějaké podobné myšlenkové veledílo zaměřené na důchodce četla. (Jinak: obecně jsem proti skupinovému posuzování a paušalizování. Neposuzuju skupiny lidí stejného věku jako homogenní masu.)

Aneto, vy musíte být těmi důchodci úplně posedlá. Nerozumím tomu. Nemanifestuje se tím nějaký váš psychický problém?

Myslím, že většina lidí není nadšena cestováním v narvané MHD; jestli má být "čas pro sebe" doba, kdy visím na tyči a zoufale se snažím nespustit z očí kabelku, tak mi to nepřijde jako něco nepostradatelného. Chápu, že každý jsme jiný, ale nemyslím, že by to příliš mnoho lidí oslovovalo jako benefit... Samozřejmě taky chápu, že to ve většině případů jinak nejde a prostě je třeba se do té práce nějak dostat, jen nerozumím, proč by se nad tím mělo jásat. (Já sama jsem před deseti lety přešla na OSVČ, kde mám méně peněz a jistot, ale mimo jiné jsem se zbavila úmorného každodenního dojíždění, které pokládám za žrout času a energie.)

No, já jsem ošklivý fuj chcimír, který si myslí, že špatný mír je lepší než dobrá válka, a chci být konzistentní chcimír, takže fandím Rusům i Ukrajincům, kteří před válkou zdrhají. (A nakonec, kdyby to udělali všichni, nemá se tam kdo zabíjet.)

Tak to ho nejspíš sklátil ten obrovský úspěch v Nigérii a náhlý vzestup mezi nejúspěšnější influencery. No nic, nemocný býváme někdy každý, ať se Péťa brzo uzdraví.

Lidí jsou různí; na základě dvou případů ohodnotit celou skupinu je zkreslující. Možná autorka čeká na výkřiky typu "No, a ty mladý jsou horší, verbež jedna, protože...," aby se mohla pořádně pohádat. Není to pravda, je to o lidech a jsou slušní i hulváti v jakémkoli věku.

Nejradši mám e-knihy a audioknihy (nezabírají místo a audio se dá poslouchat, když dělám něco jiného, takže získám čas "na čtení", který jinak nemám). Papírovou knihu si koupím výjimečně - když ji opravdu chci a neexistuje jako audiokniha nebo e-kniha. Ale spousta lidí, a to nejen postaršího věku, má nejraději ty papírové, tak asi potřebné stále jsou.

K hračkářství se stavím velmi rezervovaně, podle mého úsudku ty jejich bláboly zas tolik lidí nezajímají - ale uvědomělé redakce jako je tato by je měly platit zlatem, protože mají bezpečný zdroj námětů. (Psát o oslnivých úspěších naší vlády - nejlepší na světě v sobě skrývá značné riziko.)

Myslím, že je to nesmysl. Více starších lidí je třeba náchylnější volit nějakého populistu, který jim ucpe ústa pětikilem a koblihou, ale vůbec není pravda, že ti mladší jsou odolnější vůči propagandě, jen neslyší na důchody (logicky), ale na jiné věci, třeba na černobílá radikální řešení... A hlavně to proboha není o věku, někdo má rozum už ve 20 a má ho furt a někdo ho nemá nikdy (ani ve 20, ani v 60). Ten autor Frustrovaný Mileniál se buď baví dokonalou satirou, nebo je to vážně asi dost nespokojený člověk, kterého prostě baví představa, kolik lidí naštve. Já se ovšem bavím při představě, jak se při uskutečnění jeho nosné ideje předestřené v tomto článku může vzteknout, až sám dosáhne onoho magického senilního věku 43 let a začne vykřikovat, že takhle ne, že to myslel na ty dementní staříky, které viděl kolem sebe on, kdežto teď je to jinak a ti dnešní spratci zpovykaní přece nesmějí mít víc práv než on, protože jsou úplně blbí. Oni totiž ti bijci za mládí vpřed dost často postupně metamorfují v zapšklé starce, když se jich to mládí vpřed už jaksi netýká.