Protože někdo to tak má. Když jsem kdysi vysedávala v kanceláři, dost často mě něco napadalo 15 min před odchodem a systém "8:00 zapínáme mozky, 16:30 vypínáme je" mi silně nevyhovoval. Teď pracuju doma na OSVČ, tudíž mi kromě práce nikdo nic nezaplatí („čas v práci“) a do kanceláře určitě zpět nechci.

Hlavně to je celé satira. Autor nic z toho nechce.

S aktuální situací tady to není možné srovnávat, nikdo tady do nás odevšad netlačí, jak je Putinova válka super, a za podporu Ukrajině nehrozí nikomu postih. V Rusku ano. Nevšimla jsem si masových protestu za socíku proti čemukoliv, co dělalo SSSR a spol., což je situace srovnatelnější. A není to tím, že by tehdejší lidi byli horší než ti současní, jen za to postih hrozil (a ještě menší než teď v Rusku). Většina dnešních internetových bojovníků by nedělala nic, ozvalo by se zase jen pár statečných.

To není o Rusech, ale o zhoubné masírce jednostrannou propagandou. Naše velkohubé přesvědčení, že bychom si v takové situaci hledali informace a bouřili se masivně proti nespravedlivé válce na náměstích bez ohledu na hrozící kriminál, protože jsme přece úplně jiní než nějací „russssáci“, zavání spíš Dunning-Krugerovým efektem než objektivitou. (Dělali bychom to samé co oni.)

Kdybych byla z jiné planety a běžně si pročetla titulky některých novin, měla bych pocit, že záchody hrají v této válce stěžejní roli, možná dokonce, že se válčí kvůli nim. Tu posedlost záchody nechápu. Jinak – na Ukrajině se nejspíš nebudou mít výrazně jinak než v Rusku a nejspíš to bude podobné i s těmi nešťastnými záchody. Což vůbec nesouvisí právem jedné země napadnout druhou (takové právo není); vůbec bych to ale nepletla dohromady.

Pán psal, že je Čech žijící na Slovensku. Eura tedy odpovídají a podmínky mohou být jiné.

Obecně souhlasím, že ročník narození právo na úctu rozhodně nezakládá. Z toho článku nicméně trochu cítím, že autorka předpokládá, že starší ročníky si onu nepodmíněnou úctu jaksi hromadně vynucují a je třeba je za to hromadně pokárat. To už pravda být nemusí, určitě ne u všech.

Válka je zlá a probouzí ty nejhorší vlastnosti, bez ohledu na to, na jaké straně stojíme. Na Ukrajině to bude to samé.

Viděla bych v tom jediný význam - do té věci na kolečkách se víc vejde, a tak doufají, že si tam toho lidé víc nahážou a víc utratí. Permanentní péče o naše pohodlí, řinoucí se ze všech stran, je zpravidla spíše manipulace (a tady to nebude jiné).

Myslím, že ten odpudivý důchodce neexistuje. Vytvořil ho autor blogu podle vzoru různých článků tzv. "ze života" kvůli tomu, aby naštval hodně lidí Poradím mu: k absolutní odpudivosti onoho imaginárního důchodce ještě chybí stále opakované tvrzení, že on má na všechno nárok a ať se uskromní ti mladší, zvlášť ti, kteří nemají rodinu a děti. To se to potom bude krásně hádat 😄 (Pro jistotu shrnutí: Jsem přesvědčena, že hrdina článku neexistuje. Nemyslím, že by se mladí měli uskromnit kvůli důchodcům. Jen se o to dobře hádá.)

Nevěřím, že takhle panoptikální osoba existuje.

Kdyby se to stalo v Rusku, tak se to nikdy nedozvíme, protože by se to ututlalo a nejspíš by si ani nikdo netroufl to vůbec zveřejnit. Dělat by to tajné služby ovšem neměly, ať ti novináři dělali cokoliv. Možná to ale provádějí i jinde, nejen na Ukrajině.

Myslím, že to procento lidí s obavami nesouvisí ani tak s tím, jak všichni znají pravý stav věcí, ale s tím, že přibližně stejné procento článků hlásá do světa, že taková válka bude. Média mají obrovskou moc ovlivnit veřejné mínění.

Samo o sobě je to zjednodušující a paušalizující moralizování, ale pokud je to satirická odpověď blogerce Anetě, jejíž hlavní tvůrčí téma je obtížní důchodci, jejich nesnesitelnost a nespravedlivé výhody, je to docela vtipný a výstižný. Mám dojem, že jsem od ní nějaké podobné myšlenkové veledílo zaměřené na důchodce četla. (Jinak: obecně jsem proti skupinovému posuzování a paušalizování. Neposuzuju skupiny lidí stejného věku jako homogenní masu.)

Aneto, vy musíte být těmi důchodci úplně posedlá. Nerozumím tomu. Nemanifestuje se tím nějaký váš psychický problém?

Myslím, že většina lidí není nadšena cestováním v narvané MHD; jestli má být "čas pro sebe" doba, kdy visím na tyči a zoufale se snažím nespustit z očí kabelku, tak mi to nepřijde jako něco nepostradatelného. Chápu, že každý jsme jiný, ale nemyslím, že by to příliš mnoho lidí oslovovalo jako benefit... Samozřejmě taky chápu, že to ve většině případů jinak nejde a prostě je třeba se do té práce nějak dostat, jen nerozumím, proč by se nad tím mělo jásat. (Já sama jsem před deseti lety přešla na OSVČ, kde mám méně peněz a jistot, ale mimo jiné jsem se zbavila úmorného každodenního dojíždění, které pokládám za žrout času a energie.)

No, já jsem ošklivý fuj chcimír, který si myslí, že špatný mír je lepší než dobrá válka, a chci být konzistentní chcimír, takže fandím Rusům i Ukrajincům, kteří před válkou zdrhají. (A nakonec, kdyby to udělali všichni, nemá se tam kdo zabíjet.)

Tak to ho nejspíš sklátil ten obrovský úspěch v Nigérii a náhlý vzestup mezi nejúspěšnější influencery. No nic, nemocný býváme někdy každý, ať se Péťa brzo uzdraví.

Ruské zdroje ovšem popírá to, že zprávy vycházejí údajně z ukrajinských a evropských zdrojů (uvádí Rozhlas): Odkaz  

Lidí jsou různí; na základě dvou případů ohodnotit celou skupinu je zkreslující. Možná autorka čeká na výkřiky typu "No, a ty mladý jsou horší, verbež jedna, protože...," aby se mohla pořádně pohádat. Není to pravda, je to o lidech a jsou slušní i hulváti v jakémkoli věku.