Poslední sobou na mne články ohledně mateřství vyskakují velmi často, dle jejich obsahu mám pocit, že společnosti totiž vadí matka, jako taková… A na žádnou jinou sociální skupiny jsem tolik dehonestace opravdu nečetla…

Je špatně, když sedí s dítětem doma, když jde s kočárkem na procházku s kamarádkou, když používá kočár, když dítě nosí v nosítku, když kojí, když dítěti dává UM, když s ním jde nakupovat, když je na rodičovské moc dlouho, když jde moc brzo do práce, když je dítě ve školce do 17 hodin, když má dítě kroužky, když dává přednost domácímu vzdělávání…

A mohla bych pokračovat…

A lze na to na vše pohlížet i jinak… Nedávno jsem jela s dvouletou do centra Prahy. Auto jsem brát hned z několika důvodů nechtěla. Kočár jsem nebrala, protože jsem se nedávno s ním vešla až do 3. autobusu, do nosítka si dítě taky nedám, protože jsem si už několikrát vyslechla přednášku o tom, že dítětem v přeplněném autobuse akorát překážím, jako s batohem, a na další konfrontaci, kdy do nás někdo záměrně strká, aby mi ukázal že mu nosicí dítě vadí, nemám energii… Nj, ale teď vlastně zjišťuju, že dvouleté dítě nepustí nikdo sednout, protože všichni mají spoustu práce koukat do telefonu, nebo ignorují ten fakt, že tam vůbec je a že se možná té tyče zatím neudrží, nebo dělají vše možné, aby to vypadalo, že dítě vůbec nevidí a nemuseli opustit prostor své sedačky…

Takže ano, bohužel se musím smířit s tím, že jako matka, ať se vydám jakýmkoliv směrem, vždy ve společnosti budu někomu vadit, teď je jen otázkou, zda dám přednost komfortu mého dítěte, nebo tomu, co si kdo o mne myslí…