Tento člověk zastává zcela zvrácené názory a jeho zaslepenost mu ani neumožňuje si otevřeně přiznat, že by hájil cokoliv, co by někdo mohl nazývat slovem s negativní konotací. Jednoznačně to prokázal včera při debatě s Tomášem Roudem (Odkaz ), kde se celou dobu v kuse vyhýbal přímé odpovědi, měl neuvěřitelný problém uznat, že různá zákonná práva pro různé lidi jsou zkrátka diskriminace, neboť tento termín vnímá negativně a něco, co sám hájí přeci nemůže být ochotný nazvat tímto pojmem, (ač tam, kde diskriminaci zrovna neschvaluje tento termín samořejmě uznává). Neustálé hájení zvráceností a zbabělé schovávání se za eufemismy a odbíhání od tématu k nesouvisejícím blábolům, kdykoliv se ho někdo snaží konfrontovat s jeho skutečnými názory, aby to náhodou někomu neznělo, jako něco, co by se někomu třeba nemuseli líbit. Vyhýbání se nazývání věcí pravým jménem, přetvářka a faleš. To je jeho doména.
Přístup ke známkám, jako k soukromým údajům, má mít pouze ten, koho se známky týkají, stejně jako k jakémukoliv jinému účtu. Není důvod, proč by mu tam měli čumět jeho rodiče, nebo kdokoliv jiný, komu do toho vůbec nic není. Kdyby tu např. banky dávaly běžně přístup k vašemu účtu vašim manželům/manželkám nebo zaměstnavatelé k údajům o vaší výplatě, ani si nechci představit to tóčo o úchylkém toxickém kontrolingu, ale jakmile jde o osoby pod 18 let, kteří jsou evidentně pro společnost něco jako absolutní poddruh, tak všem přijde normální, aby jim jejich rodiče čuměli do soukromí a kontrolovali je jako kdyby byli nějaký jejich majetek. Známky jsou soukromou věcí studenta a pokud má někdo potřebu někoho takto kontrolovat, tak je to tak leda autoritář, toužící mít perverzní kontrolu nad členy svojí rodiny (což je dočtete snad všude, pokud by šlo o vztah mezi dvěma dospělími)
Opět další článek, co se pouze snaží vyvolat humbuk na bázi lidově tvořivé ekonomie. Je zcela irelevantní, jestli se nějaká doba počítá či nepočítá do pracovní doby. Mzdu dostává každý vždy za hodnotu, kterou reálně vyprodukuje, resp. za množství peněž, které jsou spotřebitelé ochotni zaplatit za produkty jeho práce. Existuje jakási zvláštní a zcela iluzorní lidová představa, že když má zaměstnanec např. tzv. "placené volno", že mu snad zaměstnavatel toto platí ze svojí vlastní soukromé kapsy, a že kdyby bylo toto volné "neplacené", tak že si snad ony peníze naopak strčí sám do kapsy. Peníze dostanete za odvedenou hodnotu, vyprodukovanou v době, kdy práci odvádíte a je absolutně irelevantní, jestli je volno placené, či neplacené. Když je neplacené, tak budete mít o to větší základní mzdu. Je-li placené, mzda se vám o poměrnou částku musí logicky snížit. To jen neznalci ekonomie mají stále dojem, že si nějakým definováním placeného či neplaceného volna vytváříme hodnotu z ničeho.
Kampak se místním inteligentům ztratila jejich oblíbená fráze "škoda každé rány, která padne vedle"?
Kdyby byl naopak článek o tom, jak učitelka fyzicky napadla žáka, tak bude místní Novinková sebranka ještě skákat do vzduchu radostní a vykřikovat, jak je to super a že by se to tak mělo dělat všude.
Také jste jim měly vysvětlit, že zákon a morálka jsou dvě zcela rozdílné věci a že zákon, který trestá "zločiny" bez oběti (jako je např. zcela dobrovolný pohlavní styk dvou lidí) je nelegitimní zákon, který nemá ve svobodné společnosti co dělat a že jeho vymáhání je tudíž stejný morálně zvrácené, jako když byli lidé před rokem 1989 trestáni např. za to, že si dovolili kritizovat vedoucí úlohu komunistické strany nebo se odmítali podrobit pracovní povinnosti.
A od koho konkrétně by tu vyšší mzdu měly dostávat? Pokud vím, nikdo jim nebrání, aby si platily samy sobě za to, že se starají o své VLASTNÍ dítě. Chtělo by to v první řadě chápat základní ekonomické principy - jako např. to, že každý člověk (na nepokřiveném volném trhu) může dostat pouze tak velkou mzdu, jakou hodnotu svou prací vyprodukoval (resp. na kolik si produktů jeho práce cení zákazníci, ochotni za tyto produkty platit)
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
O dotyčné nevím vůbec nic a (na rozdíl od místních diskutujících nemám potřebu nikdy mluvit za kohokoliv jiného a dělat si závěry o tom, co si teď asi dotyčná osoba myslí, což evidentně nikoho absolutně nezajímá) Pokud bych se ale někdy já osobně rozhodla svobodně si vzít život a někdo mi to překazil a pak bych musela číst ty názory místních uživatelů tady, že prý takovému člověku "děkují" a že já mám dle nich "štěstí" a že budu prý za takovou záchranu "vděčná" a že to dopadlo "skvěle", tak budu mít sto chutí jim za tyhle kecy nejraději jednu vrazit. Běhá mi mráz po zádech z představy, že bych nebyla pro společnost víc, než nějaký kus masa, kterému odpírají právo na svobodnou volbu ohledně vlastního života a ještě mají tu drzost psát o tom, že prý budu za něco takového někomu děkovat.
(jo a k těm debilním hejtům, co budou teď na 100% následovat, stačí se podívat, jak vypadají komentáře v případě, že sebevrahem není "mladá dívka" či jiný "mladý člověk" kolem 18ti let, ale třeba člověk, kterému je 65+, tam už je najednou názorů respektujících právo na sebeurčení ve vyznění, že "člověk nemá svobodu se ani svobodně zabít" znatelně víc, hezkej dvojí metr)