Bohuzel u nas je mnoho maminek jejiz deti trpi PAS, VD, AS a dalsimi poruchami a z mnoha z nich se staly nejen samozivitelky, ale nechape je ani jejich nejblizsi okoli prarodice a dalsi. Je to moc smutne.
Ano, bohužel je to tak. Pro mámu je to obrovský tlak, je nešťastná sama ze sebe, z dítěte (má strach co bude), lékaři též nejsou všichni sympatičtí, a místo toho, aby se jí dostalo podpory od partnera a rodiny, tak řeknou, že je to její vina. Já mám naštěstí muže, který je podporující a uznal v podstatě hned, že děti jsou celí oni (máme vývojovou dysfazii a ADHD). On se podpory nedostal (dys a ADD), rodiče ho hodili jako ještě malého do života a plav...
Dobrý den, každé dítě je úplně jiné, stejně jako my dospělí. Nelze srovnávat. Já byla to hodne poslušně dítě až do dospělosti. Nechala jsem si vše líbit. Bohužel však díky různým situacím jsem si musela částečně vypěstovat ostré lokty. Můj muž byl nechtěný prvorozený, zustalo mu to doteď a má skoro 40. Ačkoliv má slušnou práci, zajistí nás, zbožňuje ho, tak pro své rodiče bude vždy nymand. Naše děti mají zvýšenou senzorickou citlivost aj, tzn musíme se uzpůsobit jim. Naopak to prostě nelze. Věkem se to ale lepší. Možná by by bylo dobré, aby tchýni vytyčil hranice i její syn, je to i jeho dítě. My si své hranice museli též uzpůsobit vůči rodině.
to určitě ne .. sám logoped Vám řekne jaké říkanky má říkat a cvičit doma u on jen kontroluje pokrok (tak to bylo v hluboké minulosti co si pamatuji když sem tam chodil a pamatuji i ty říkanky).. k tomu není nutné někoho navštívit ale stačí si to zjistit ... časté vady se stejným průběhem vyslovení se napravují stejně r/l , ř/ž .. u vážnějších už to je horší .. Například pokud říká místo r l tak bude říkat slovo v sobě obsahujcí po sobě slova tdak
Každé dítě dítě je jiné, tzn i postavení jazyka, čelistních svalů, myofukce apod. Vyslovování "r" je už jen perlička, na tom logopedie opravdu nestojí.
To je mi líto a nechápu prarodiče, kteří nemají zájem o vnoučata, protože to je krásné období. Na druhou stranu, každý jsme prostě jiný. Mějte se krásně 🙂))).
Děkujeme. My jsme sami pro sebe, snažíme se myslím na max. Kromě každodennosti jezdíme co nejvíc na výlety, poznáváme různá města, jezdíme plavat apod. Aspoň víme, že budeme prarodiče, co to nejvíc půjde.
Já myslím, že není dobré s tím člověkem takhle pracovat. Ne že bych chtěl nad někým lámat hůl, ale vy jen dosáhnete toho, že to na něm nikdo nepozná, ale vadu má dál. Jeho bližší okolí potom trpí, a nikdo jim nevěří, že není v pořádku.
Tito lidé, jak je nazývate, jsou kolem Vás. Obsluhují Vás, řídí, pomáhají. Mají ucnak, střední i výšku. Mají rodiny. Nejsou to žádní lidé, někde tam na okraji společnosti.
Je právě dobře dětem pomáhat a připravit je na běžný život.
Ano, když jsem v roce 77 nastupovala jako učitelka na zdrávku , ze 3 tříd zhruba po 38 studentkách maturovalo 19 matek v různém stupni těhotenství🙂))). Já jsem měla 1.dceru po VŠ v 26 a už jsem byla stará prvorodička, 2.ve 32, protože se dřív nezadařilo, a to už tam byly matky s 3.-5.děckem. Antikoncepce byla, sama jsem ji 2 měsíce užívala i přes manželovu nechuť-holt jsem byla ta chytrá, ale naštěstí mi nedělala dobře, tak jsem přestala. A předpis byl v Praze bez problémů, mladší kolegyně se pak divily, protože v menších městech to byl ještě problém. Ale jak píšete, každá doba má svoje + a -. Naštěstí já děti miluju, takže být v 52 babičkou bylo skvělé, ještě jsem vnukům stačila, teď v 72 s holkami 8 a 6 je to už horší, už leccos pobolívá, ale jsem s nimi hrozně ráda, jsem holt rodinný typ, bohužel manžel si holky už neužil.
Jsem ráda, že jste pečující babička. Bohužel moje maminka zemřela ve svých 65letech, dcera měla 3,5r. Mladšího se nedožila. Otec zemřel 2 roky na to. On se však nikdy o nás nestaral. Manželovym rodičům je +- 55, rozvedení, každý si žije po svém. O nás se nezajímají. Na jednu stranu jsem ráda, když vím, jací jsou, na druhou zavidime prarodiče dětem, kteří chodí s našimi do MŠ a ZŠ. Mladší syn si užívá "babičky" ve školce, je tam se starší generaci moc rád.
Ano, lehké to není. Ale právě mám zkušenost s oběma dětmi. Když nastal čas, tak jsem je oba zapsala na čekací listinu asi ke třem logopedům a povedlo se. A tak se to povedlo všem v okolí, kdo to začali řešit včas.
Další věc je i ta, že když už seženete logopeda, tak musíte doma s dítětem denně pracovat. Ta jedna návštěva měsíčně nestačí a to je opět o pohodlnosti rodičů. Ono je pak lehké napsat, že logoped je na nic.
Ano, je to především domácí práce, ale pod dohledem klinického logopeda. Ne, jak si část pisatelů zde myslí, že přečtou knihu, či najdou program na YouTube.
Co se týče části kliniku. Pokud Vám klinik, řekne, že za dysfazku můžete Vy, nebo je to vymyšlená diagnóza, na dítě křičí, má neúměrně požadavky na nezralý mozek apod, tak to není profesionál a je třeba hledat jiného.
Co se týče dostupnosti logopedie, je rozdíl hledat např v Karlovarském kraji, kde jsou 4 klinicky (pouze 1 je opravdu profík), nebo v Jihomoravském kraji. Průměrná doba čekání jsou 2 měsíce plus. Někde se čeká i víc jak 12 měsíců. Že máte dostupnost u Vás a okolí neznamená, že je to tak všude.
Pokud byste chtěla více informací, popř terapie apod, tak doporučuji fb Rodiče dětí s vývojovou dysfazii, Vývoj řeči v souvislostech, Asociace klinických logopedie či web Odkaz
Stačilo by, kdyby rodiče začali problém řešit včas, třeba ve čtyřech letech. Přece slyším, jak dítě mluví. Pak by ani ta roční čekací doba nebyla žádná katastrofa. Stále by bylo dost času na mluvení zapracovat před nástupem do 1. třídy. Jiný případ jsou ta vážnější onemocnění, to pak je nedostatek logopedů opravdu problém.
Dobrý den, ono i když jste aktivní a ve 2letech vidíte, že dítě mluví min, nerozumí, obratite se na pediatry, tak Vás v 98proc odpinkne, dítě má čas, je malý, je to kluk, školka ho rozmluví. To stejné s rodinou, nikam nechoďte, ještě bude mít nálepku blbečka, však Tonda taky začal mluvit až... Ten tlak okoli je obrovský. Navíc klinických logopedu je v ČR jen 920, na všechny děti a dospělé. Jen dětských dysfatiku je v ČR přes 100.000, nepočítám x tisíců děti s dyslalii, dysartrii, mutismem apod. A další věcí je, že není klinicky logoped jako Klinicky logoped. 1/3 by tam neměla ani být. Tzn čekáte s dítětem půl roku, logoped neumí s dítětem pracovat a jděte hledat znovu.
A ano je část rodičů, kteří na to kašlou (i vysokoskolaci, aby nebyla nálepka), ale většina rodičů je aktivních. Narazí však na malý počet odborníků na tisíce dětí.
Není vše tak lehké, jak si myslíte. Do toho byste musela vpadnout prostřednictvím svých dětí.
Jenze dětí s opravdovym problémem je jen malá část. Ta větší je opravdu zanedbané mluvení s dětmi odmalicka. Dají mobil a mají klid...... Dneska si lidi doma nepovidaji. Pracuji ve škole a děti neví naprosté životní základy.
Nelze aplikovat jen povědomí z Vašeho okruhu. Já zas mám možnost to vidět celorepublikové a většina rodičů se opravdu snaží na max. Bohužel, pokud i vidíte problém v řeči a porozumění už u 2leteho dítěte, obratite se na pediatra o žádanky, min ke klinickému logo a psycho, tak Vás odpinkne s dovětkem "je malý, má čas, je to kluk, MŠ ho rozmluví". Na spoustu rodičů tlačí okolí, ať nikam nechodím, ať nemají nálepku, vždyť Tonda od vedle taky mluvil později apod. Chybí velká osvěta pro rodiče, rodiny a pediatry. Ti mají být jako první v řadě odborníků a posílat děti na svůj popud i rodičů k odborníkům. Bohužel většina pediatrů má chybné mínění o logopedii. Výslovnost "r" je až úplný vrchol všeho. Logopedie je obrovský rozsáhlá, řeší motoriku jemnou a hrubou, porozumění, řeč.
Vím, že část rodičů na své děti kašle, ale většina má snahu, bohužel narazí na špatný zdravotnický a školský systém.
Pokud byste měla chuť se dozvědět o svých svěřencích víc a lépe jim pomoct do života, tak doporučuji fb Rodiče dětí s vývojovou dysfazii, Vývoj řeči v souvislostech, fb Asociace klinických logopedie. Jsou tam též pedagogové, speciální pedagogové, logopedie aj,Asociace má na svém db několik webinářů o vadách řeči. Popř web Odkaz
Otázkou toho, že dnes rodí starší matky, což jsem i já😃, je především to, že dnešní dospělí jsou informováni o sexu (do zač 90 let byly běžné mámy kolem 18let, prostě si pár nedal pozor a nebyla dostupná antikoncepce. Museli se brát a taky od 90 tech je obrovská rozvodovost. Moje máma byla za exota, protože mě měla ve svých 30letech, tzn za zenitem. Spousta současných dospělých 50+ měla děti velmi brzo, nebyli ani zralí a dle mého okolí nejsou někteří zralí ani teď. Chtějí si užívat a ne být za plotnou, či se starat o vnoučata) a mají velkou finanční zátěž skrz hypotéky, nájmy apod. A ano finančně na tom nebyli dobre minulé generace, žilo se ve více lidech na jednom místě. I tam bylo dost konfliktu. Každá doma má svoje +-. Jestli se dožijí 60tky, tak taky budu asi říkat "to za nás".. Prostě to tak je. Neurovady řeší i "mladí" rodiče.
Obecně si myslím, že je velmi málo opravdu zdravých dětí. U části z nich to vyplyne až později.
Jinak pokud by Vaše dcera ocenila profesně informace o dětech s neurovadami, aby jí to pomohlo je více pochopit, tak doporučuji fb Rodiče dětí s vývojovou dysfazii, Vývoj řeči v souvislostech, fb Asociace klinických logopedu aj. Popř web Odkaz . Jsou různé podporující metody a terapie, jak těmto dětem pomoci k normálnímu životu. Je to cesta velmi trnitá, ale pokud se dite-rodic-pedagog spojí a táhnou za jeden provaz, tak to výrazně pomůže v jeho životě. Nepodporující pedagog dane dítě utopí a to si to pamatuje až do dospělosti.
Jsem ráda, že Vaše rodina takovou problematiku nezná, ale je dobré o ní vědět více. Hezký den🙂
Dysfázii jsem si vyhledala, o ADHD taky vím dost díky dceři, chápu i to , že je lepší diagnostika, což bezesporu je, ale matou mě ty příčiny. Jasně, chemie je všude okolo nás, ale mluvila jsem o tom i se svými bývalými studentkami ze zdrávky, kde jsem 11 let také učila-dnes je jim 52, takže jsou zkušené- a dost se jich přiklání i k tomu, že hraje roli i věk rodičů. Mně to připadá docela logické, protože třicetiletá a starší matka má v sobě víc škodlivin než dříve ty dvacetileté, a totéž lze říct o otcích. Nevím, je to jen úvaha. A je pravda i to, že za nás se prostě tyto děti hodnotily jako pomalejší, nevyzrálé apod. U nás v rodině naštěstí tyto problémy nebyly a nejsou ani u 4 vnoučat- 20,18, 8 a 6 🙂. A ještě Vám chci poděkovat za fundovanou a kultivovanou odpověď, dokonce s oslovením, bez napadání apod., to se dnes moc nevidí, ale takhle by měla diskuze vypadat. Díky.
Otázkou toho, že dnes rodí starší matky, což jsem i já😃, je především to, že dnešní dospělí jsou informováni o sexu (do zač 90 let byly běžné mámy kolem 18let, prostě si pár nedal pozor a nebyla dostupná antikoncepce. Museli se brát a taky od 90 tech je obrovská rozvodovost. Moje máma byla za exota, protože mě měla ve svých 30letech, tzn za zenitem. Spousta současných dospělých 50+ měla děti velmi brzo, nebyli ani zralí a dle mého okolí nejsou někteří zralí ani teď. Chtějí si užívat a ne být za plotnou, či se starat o vnoučata) a mají velkou finanční zátěž skrz hypotéky, nájmy apod. A ano finančně na tom nebyli dobre minulé generace, žilo se ve více lidech na jednom místě. I tam bylo dost konfliktu. Každá doma má svoje +-. Jestli se dožijí 60tky, tak taky budu asi říkat "to za nás".. Prostě to tak je. Neurovady řeší i "mladí" rodiče.
Obecně si myslím, že je velmi málo opravdu zdravých dětí. U části z nich to vyplyne až později.
OK, v tomhle máte pravdu, nicméně podle mě cesta existuje, jen je plná úskalí a trnů...
Ano, ale ne každý má stejné podmínky. Můj muž by byl dnes též diagnostikovány jako dysfatik.a ADD. Jeho rodiče se na něj v 90letech vykašlali, hodili ho do vody a plav. Pamatuje si tuto křivdu doteď. Já začala řešit řeč a porozumění u starší dcery od jejich 2 let, tzn kolečko klinického logo, psycho, neuro, foniatra a terapie. Nechtěla jsem si nic vyčítat, udělat prostě max. Pediatricka na mě jen zírala a říkala, že nechápe, proč to jako řeším. Nic mi neporadila, kam.se obrátit. Veškeré informace o.odbornicich, terapiích, SPC aj jsem se "trapné"dozvěděla z fb Rodiče dětí s vývojovou dysfazii. Začala jsem být i aktivní politický, protože mě vytočil nefungující zdravotnický a školský systém. Jenže když Vám okolí stále říká, je to dobrý, neřeš to, tak to neřešíte... První, kdo by měl být aktivní, je pediatr a to už u dětí 2+, jenže. Oni sami se nechtějí vzdělávat v logopedii a psychologii.
Za těch 6 let, co v tom s oběma dětmi jsme, tak se posunula osvěta o dysfazce, vznikly další fb SK, web Odkaz , vychází články, knihy, webináře přímo od Asociace klinických logopedie, ALE pořád na to množství nešťastných děti a rodičů je to málo.
Nějak nechápu, kde se bere tolik dětí s logopedickými vadami, když dětí se podle statistik celkově rodí málo. Jsem ročník 52, takže jsme byly silné poválečné ročníky a chodil s námi 1 spolužák, který, když byl nervózní-např.u tabule, tak koktal, ale to je všechno. Sama jsem 40 let učila, ale na střední škole, kde už děti s logopedickými vadami nebyly, ale dcera učí 1.stupeň a ten nárůst potvrzuje. Vím, že narůstá počet autistů, kde ten problém zřejmě souvisí s touto diagnózou, ale proč je obecně ten nárůst tak velký, to je pro mě záhada.
Dobrý den paní učitelko, jsem rodič 2 malých dysfatiku (řeč, porozumění motorika, sociální nezralost). Vývojová dysfazie je neurovyvojova vada, stejně jako PAS, ADHD aj. Dětských dysfatiku se v ČR udává přes 100.000, plus k nim x tisíců děti s dyslalii, autismem apod. Děti s PAS se udává asi 10.000, o něco víc je děti s ADHD. Co to způsobuje se přesně neví. Obecně za to může genetika, životní prostředí, jídlo, vzduch, poškození mozku v 1trimestru, stres, porod a poporodní péče, zamlkle infekce, novorozenecká žloutenka. Jsou rodiny bez genetického základu, porod v pořádku, a stejně mají dysfatika.
Dříve se VD, PAS, AdHD udávalo chybné jako LMR, LMD. Ve Vašem okolí mohly být pomalejší děti, s motorickým neklidem, sociální nezralosti (pláč, vztek, nekontaktní) aj akorát to nikdo neřešil a děti se v tom plavaly. Nyní je mnohem lepší diagnostika, ale i tak stále zdravotnický a školský systém pokulhává.
Logopedie synovi velice pomohla. Bylo to náročně, ale vyplatilo se. Dnes je mu přes 30 a má dva synky. Myslím, že je to důležité.
Je to hodně důležité, i když to není vidět, jako fyzicky problém. Je dobré, že jste to řešila. Bohužel rodiče mého muže, 37let, se na to úplně vykašlali, aby oni neměli nálepku. Malého kluka hodili do systému bez pomoci. Pamatuje si to doteď.
Za nás byla logopedka učitelka ve školce. Také neznám nikoho z okolí, s vadou řeči. Byla to od Vás dobrá práce, paní Tůmová.
To buďte rád,ostatní a že jich je, takové štěstí nemají. Jen dětských dysfatiku je v ČR přes 100.000, x tisíců dalších dětí s dyslalii, mutismem aj. Že něco neznám osobně, neznamená, že to neexistuje.
A co shání za Logopedy? U třetí doktorky mě vzali do měsíce?! Ano, musel se zaplatit poplatek 500,- což mi teda nevadilo. A kdybych zvedla zadek a popojela 10km tak mám termín za 3 týdny.... ono se musí trochu chtit hledat
No víte, je rozdíl mezi běžnými dospělými odborníky a nízkým počtem kliniku, těch je pro celou ČR jen 920, řeší děti i dospělé. A asi by se Vám nechtělo jezdit z Karlovarského kraje (4 klinici, použitelná je jen 1) do Prahy, Středočeského a Plzeňského kraje aj s malým dítětem, od 2-3-4let (ať už auto, vlak, bus). Jinak soukromý klinicky logoped si účtuje 1500Kc/hod, na pojišťovnu cca 500Kc/20-30min. Obvykle se chodí 1-2 za měsíc.
Kdyby rodiče s dětmi doma mluvili, snažili se je korigovat a správně vyslovovat (pořád dokolečka dokola) ,tak by ten nárůst takový nebyl. Jenže než by matka dítěti něco říkala, pozorovali spolu okolí, a to se snažili společně popsat, tak vrazí dítěti mobil, a má klid... potom se řeší špatná výslovnost hlásek nebo koktání. Mám vychované 4 děti, a ta poslední měla z výslovností velké problémy- zvládli jsme to sami, denním nácvikem slovíček a hlásek, které jí dělaly problémy- je to jen o tom chtít to změnit sám, a ne čekat, že mi někdo dítě opraví!!
Dobrý den, jenže je rozdíl mezi dyslalii, tzn výslovnost a těžší logopedickou vadou - vývojovou dysfazii. Dětských dysfatiku je v ČR přes 100.000 na 920 klinických logopedie. 1/3 z nich je navíc nepoužitelná. U dysfatika to není jen řeč a výslovnost (ta je jen vrcholem pyramidy), ale celý komplex omezení. To se nedá spravit podomácku bez pravidelného vedení klinického logopeda. Spoustu těchto dětí chodí x let ke klinikovi, některé ještě v pubertě.
Z pozice školního logopeda vidím, že spousta rodičů začne problémy s výslovností a komunikací obecně řešit v 1.třídě. PROČ? Vždyť mezi třetím a čtvrtým rokem se problémy objevují nejčastěji a to je ta správná doba hledat řešení. I kdyby byla objednací lhůta rok, pořád může být dítě v péči logopeda celý další rok, než nastoupí do školy...
Dobrý den, prvně je problém, že i když jste aktivní řidič a řešíte řečovou vadu vc porozumění už třeba od 2let dítěte, tak Vás ve většině případů odpinkne pediatr s tím, že dítě má čas, je to kluk, MS ho rozmluví. Dále i rodina okolí nejčastější matce dítěte rika, že je čas, vždyť Tonda od vedle taky začal mluvit až. Nebo ať dítě nemá "nálepku", že chodí k odborníkům. Velice chybí osvěta, jak samotných rodičů a rodiny, tak právě pediatrů. Ti mají o logopedii zkreslené myšlenky, že se tam učí jen vyslovovat "r". Tak na co by tam chodil, když neumí ve 3-4 letech mluvit, či min. Ne za vše mohou rodiče, toto je otázkou spíše nefungujícího systému a provázanosti dite-rodic-zdravotnictvi-skolstvi
13
Sledujících
1
Sleduje
13
Sledujících
1
Sleduje
Ověřený uživatel
Tento účet je ověřený Seznamem a představuje skutečnou osobu, registrovanou firmu nebo subjekt.
Až doteď snášela blahobyt z jeho peněz...
2 odpovědi
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Úplně tam ty peníze stříkají že článku😃😃😃😃
1 odpověď