Nepříjemných situací v Lidlu jsem zažila nepočítaně. Ale co mi vadí nejvíce je kontrola tašek. Je to ponižující. Odmítám to a když si trvají na svém, požaduji zavolat policii. Napsala jsem na Lidl, proč to musí na pokladnách dělat, protože to mi bylo od pokladní sděleno (že to mají nařízené). Lidl odpověděl, že se mi omlouvá za nepříjemnosti a chtěli vědět, kde se mi to stalo. Vůbec mi neodpověděli na přímý dotaz, zda to mají v obchodech nařízené. Od známé, která pracuje v jiném obchodě vím, že to opravdu nařízené mají, ale lidem vedení společnosti říká, že ne. Když jdu na samoobslužnou, tak mě nikdo nekontroluje. Ale zase musím čekat, když kupuji něco, co mohou až plnoletí. Dokonce mi mi bylo jednou řečeno, proč si beru do obchodu jinou tašku, proč ji nenechám v autě. Jenže já ze zdravotních důvodů auto řídit nemohu. Vysvětlovat jim tohle přece nemusím. A o tom, že nemají správně cenovky snad ani nemá cenu psát. Podle cenovky jsem si vzala jiný produkt a na pokladně bylo zle, když jsem jim řekla, že mají špatně cenovky a že produkt nechci. Vedoucí mě jako malou holku odvedla k regálu, posunula cenovky na správné místo a mně řekla, že snad nejsem slepá (bohužel velmi špatně vidím). Přede všemi na mě řvala, jak na malého fracka. Občas do tohoto obchodu musím zajít a je mi to velmi nepříjemné.
Tanec jako takový byl zařazen pod sport, jakýkoli. U většiny tanců je potřeba choreografa a zvládnutost povinných prvků, jako třeba u krasobruslení, moderní gymnastice nebo akvabel. V naší republice je například mnoho postupových tanečních soutěží od krajských kol až po mistrovství světa, kam se naši tanečníci běžně dostávají a neztratí se. Jen se o tom nikde nepíše.
Do sběrného dvora to mám daleko,nejede tam ani autobus. Nemocnice jehly nebere a k lékaři,který mi inzulín předepisuje jezdím do Prahy. Takže ,,velmi nebezpečný odpad",který do nedávna brala nemocniční lékárna,budu muset vozit autobusem do nemocniční lékárny v Praze. Přitom zdejší nemocnice bere tento odpad od sester z domácí péče,tak proč ne od diabetiků?
Napíši odlehčený rozpočet na letní aktivitu a také trochu srovnání. Jezdíme 20 let na soustředění na 14 dnů. Areál zdražil postupně z 350 Kč na den na 650 Kč na den.Potřebujeme vedoucího (ten vše zařizuje,dělá program,objednává pobyt,autobus,vyřizuje přihlášky,platby,řeší diety u dětí a mnoho,mnoho dalšího). Dále je potřeba minimálně pět trenéru a zdravotník(doplnění lékárny stojí také dost peněz) Trenéři jsou celý den v zápřahu (tréninky,zábava pro děti,výlety,soutěže atd.) Když máte dobrou partu,dáte každému pár korun za těch 14 dnů. Musíte také nakoupit nějaké odměny. Spousta aktivit se neobejde bez pomůcek. Naštěstí po 20. letech už máte něco našetřeno,ale tkzv.zábavný park se musí doplňovat a obměňovat. Trenéři si na to berou dovolenou,neplacené volno, jste neustále pod hledáčkem hygieny a jednou nohou v ,,kriminále" Soustředění stojí 12 000 Kč. Jen ubytování a strava vyjde na 9100 Kč. Autobus vyjde na cca 30 000 Kč. Všichni vedoucí a trenéři si musí zaplatit u lékaře,že mohou pracovat s dětmi a na poště(třeba) bezúhonnost. A přidám,že znám soustředění,kde děti tuto částku a i vyšší platí za týden.
Zdaleka mi není přes sedmdesát,ale mám neuropatií zpomalené ruce. Tato nemoc není vidět,ale v rychlém pohybu velmi brání.Několikrát jsem na kase byla slovně napadena: ,,No tak vás bych teda s touhle rychlostí šneka nezaměstnal". Sama trpím tím,že jsem pomalá a tohle mi je líto. Nyní chodím i s větším nákupem na samooblužky,ale už i tam mi někteří nadávají,co jsem za šneka.
Tohle jsem zažila na vlastní kůži. Právníkem protistrany byl bývalý předseda soudu. Všechny soudkyně před ním sedaly na zadek. Případ se táhnul skoro 9 let. Ale já jsem si trvala na své pravdě. Potom k soudu přišla tkzv. mladá krev, která ho neznala. On se snažil ovlivnit i je, a to i přede mnou. Byl si jistý svým postavením. Soud jsem nakonec po právu vyhrála. Ale každý to štěstí nemá.
Kontrola v butiku? Zbytečné. Do marketu kontroly nechodí a tam by se namlsaly. Najít cenovku, která má být na regálu u zboží je taková národní hra. A když opravdu chcete vědět, kolik to stojí... nádech a výdech... hledat někoho, kdo by vám to řekl a když už ho najdete, překousnout kyselý obličej, že jste si vůbec dovolili se na něco zeptat.
... v míře nepřiměřené místním poměrům... tak tohle je přesně ta malá větička,kterou posuzuje pouze soud,když už by na něj došlo. A dobrý právníknebo naopak soudce toto rozcupuje,protože to není dáno jasně a srozumitelně. Sousedi nademnou si nechali upravit byt na klíč a firma nedala izolaci pod plovoucí podlahu. Slyším každý jejich krok a vlastně vše,co se v tom bytě děje. Nemám vůbec žádnou šanci s tím něco dělat. Jsou to mladí lidé,takže za pár let se můžu těšit na bezesné noci s plačícími miminky a potom na jejich veselý dupot.
Tanci se věnuji více,jak 45 let,dříve aktivně jako tanečník,v současné době jako choreograf a trenér. V naší republice je spoustu tanečních soutěží,které by stály za shlédnutí.Dokonce jsou tu tři,kde tanečníci začínají na krajských kolech a postupují dál,třeba až republiku a Evropu a svět. Tanec byl před pár lety dokonce zařazen pod sport. Ale bohužel tuto škálu zajímavých,náročných a různorodých druhů tance(street dance,modern dance,jazz dance,show dance atd.) nikde neuvidíte. Možná letmé sestřihy na ČT24 v divných vysílacích časech.
U své banky jsem byla přes dvacet let a vystačila s tlačítkovým telefonem. Letos banka nekompromisně zpoplatnila SMS u internetového bankovnictví a tak jsem si musela pořídit nový telefon. Pořád mi říkali,že je to dobrá investice. Od té doby,co ho mám,mi neustále chodí divné SMS a dle toho,co tu čtu,abych se bála něco otevřít. Já v tom dobrou investici nevidím. SMS bankovnictví nadále mohou bezplatně požívat u této banky důchodci,takže v systému to nebude.
Oba rodiče jsou inženýři. Titul mají zapsaný pouze v OP. Oba pracovali v šlechtitelských výzkumných ústavech. Mamka se zasloužila o to,aby se v našich podmínkách daly pěstovat určité druhy zeleniny na zahradách drobných pěstitelů a zemědělců s co největším výnosem. Táta zase vyšlechtil druh cukrové řepy pro naše podmínky a i pro podmínky severnějších států. Nikdy se titulem neoháněli a nikdy se nedožadovali díků. Nikdy se o nich nikde nepsalo. Možná bych to měla napravit.
Syn nemohl najít práci. Není manuálně zručný a tak hledal práci v oborech na různých pobočkách prodejen. Po telefonickém rozhovoru ho vždy hned zvali na pohovor,ale jakmile viděli,že nevypadá jako Ken od Barbie,tak ho nechtěli. Líbilo se jim,jak umí mluvit,nelíbil se jim vzhled (a tím nemyslím neupravenost apod.). Řekli mu,že vybrali někoho jiného a za chvíli na tuto pozici opět měli poptávku. Takhle to vypadá z té druhé strany.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Klobouk dolů před prodejci,pokud to nebylo nahrané. U nás by už na Vás volali policii. Pokud se opravdu takhle usmívali a brali to s nadhledem,tak chci věřit,že stále ještě nejsme zatraceni.
1 odpověď