Myslím že 99% problémů je v lenosti jídelen cokoli měnit. Dnešní děti /a dokonce i ročníky jejich rodičů narozené v 80-90 letech/ rozhodně nevyrůstaly na knedlících, moukou zahuštěných omáčkách, špatně uvařených těstovinách a rýži, karfiolu a-la mozeček, rybě na česneku a podobných chuťovkách, které jsme coby obědy konzumovali my za minulé éry a kvůli tomu zhusta na obědy ani nechodili. Kuskus, luštěniny, ryby a zeleninu klidně sní i dnešní důchodce a rozhodně není zvyklký na omáčky, karbanátky, svíčkovou apod, ani na maso každý den. Jediný problém může být s tím, že i mezi dětmi jsou vegetariáni , kteří maso prostě jíst nebudou.
u nás se do rozhudy cukr nedával, dávala se i pažitka a sladká mletá paprika. Dokonce mi někdo nabídl i verzi s uzenou rybou. Pak si vzpomínám na pomazánku bez másla a bez cibule, se smetanou, troškou soli a lehce opraženým podrceným kmínem. Plnila se jí rajčata nebo půlky paprik a podávala jako studené vegetariánské občerstvení nebo k večeři. Rohlík nebo celozrnný chléb "graham" k tomu ,mňam,. Jiná pomazánka pro děti byla opravdu s cukrem, žloutkem, citronem, citronovou kůrou a s rozinkami a dávala se na palačinky, ty se pak nechaly zapéct. Nebo se vynechalo vajíčko a mazala se na čerstvé pečivo. Babička dělávala tvaroh doma z kysaného mléka a byl měkký, říkala, že ten tvrdý je už převařený a používal se jen na posyp knedlíků.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
A když procházeli hranici Ukrajinci, brali s sebou i mazlíčky, kolikrát jen taška a kočka pod paží. Nebo se kvůli nim vraceli domů. Je to jako s tou Exupéryho liškou, když si ochočíš zvíře, bereš si za ně i zodpovědnost.