Bože, to je žvást. Copak vztah je obchod? Feminismus je politizov. pohl. ideologie, sraz automob. veteránů je koníček, jak to chce autorka srovnávat? To by přece mělo být vzájemně dobrovolné, na základě blízkosti, ne post-ideologické účetnictví, jak může označit to, že přinutí muže navštěvovat s ní "feminist. eventy", že to má jako požadavek (chodila by s ním na red-pillerské srazy?), za upřímnost? To je peklo. A že muži nechtějí cit. intimitu, nebo ji dokonce ani neznají, že jim jde jen o fyzický, mechanic. sex? Vícekrát jsem četl od "kouček" v žens. vztahy/sex rubrikách (ostatně jiné než obsluhované kompletně ženami snad ani neexistují): mužům vadí, že ženy baví víc sex s vibrátory a jin. sex. pomůc. (dementní označ. "hračky"), tak potom, co se uspokojíte, řekněte svému kocourkovi: víš, on mi ten vibrátor pak nedokáže šeptat do ouška sladká slůvka jako ty... A to je třeba ta přirozeně kvalifikovaná typicky ženská cit. intimita? Nebo třeba nevyzpytatelná ženská nevěra, kapitola sama pro sebe. Bože, to je tak moc, již nikoli explicitně, ale tragicky vstřebaně, post-feminist. článek, tak plný stereotypů a sexist. předsudků o mužích, věta "osobně si myslím, že mužům vadí být redukováni jen na nářadí" snad hovoří za vše, zvlášť když jí absurdně předchází několik odstavců omílání již klasic. fem kolovrátkových promluv o těch našich tradič. rolích bla bla bla (již tedy pokrok. bez "braníčku a propoc. tílka") - čili autorka si nevidí do pus(s?)y. Ne, podle mě muže nepotřebuje, zatím není k čemu (/komu se skutečněji vztahovat), páč prostě zřejmě není jak (se skutečněji přiblížit).

Ano, potřebují, a to navzdory nerealistickému fantazírování o silných a nezávislých ženách. Moderní civilizace je totiž v chodu udržována muži. Ano, to jsou všichni ti popeláři, instalatéři, stavitelé, montéři, energetici či vojáci, kteří udržují svět pro ženy ve stavu maximálního pohodlí. Myslete na to, až budete zapínat tu pračku, sušičku a troubu nebo třeba jen vypnete sprchu a spláchnete záchod a další vymoženosti, které Vám umožňují "nezávislost" na mužích.

Tím prosím pěkně absolutně nesnižuji hodnotu žen, jen je třeba být realista. Ženy a muži prostě přinášejí do vztahu (a společnosti) vklady dle svých predispozic a ty jsou jasně fyziologicky dány.

Můžete tady mít x chlapů co budou vařit, prát a uklízet, ale když půjde o život a ochranu, budou to v konečném důsledku muži, kteří obětují to nejdražší -> život. Ne ženy.

To se nebude manželovi líbit. Zásada: nemluvit o svých bývalých! Dokonce případně ani ve zlém.

Tohle až se Saša dozví🫣😅. Aby ji taky neprovedl nějakou taškařici😅

Ve 34 letech vypustí bejvalýmu kola, úžasné. Nedělaj to náhodou normální lidi tak maximálně v pubertě?

Věk nehraje roli. V podstatě mu nic zlého neudělala. Určitě by se tomu jen zasmál. Taky mu mohla vybílit konto.

A teď má sympaťáka manžela.

Máš blbý vkus, s tím nic nenaděláš.

Otázka, která je opravdu důležitá: Kdy už konečně to utrpení jak vojáků, tak civilistů na Ukrajině skončí?

Milá Marto, rozumím tomu, že jste na - pořád ještě svého - muže strašně naštvaná. Nicméně situace se má tak - Váš muž trpí provozní slepotou. Chlapům většinou vůbec nedochází, že my ženy vnímáme spoustu věcí o hodně jinak než oni. Troufám si tvrdit, že on si dokonce myslí, že máte normální spokojené manželství a bude fakt hodně překvapený, až odejdete a podáte žádost o rozvod. Osobně bych doporučila, aby jste před tímto velkým a obtížně vratným krokem udělala ještě jeden pokus o urovnání vztahů - nejlépe v garáži - s kafem a koláčem v ruce. I když Vám to teď příjde skoro nemožné. Zkuste se zajímat o jeho milovaného veterána. Když uvidí Váš zájem o něj a jeho záliby, pak nastanou dvě možnosti vývoje 1. Začne se víc zajímat o Vás a Vaše potřeby a Vaše přání budou vyslyšena nebo 2. Jeho vztah k Vám a Vašim potřebám se nezmění - pak je čas odejít.

Nemyslete si, že být sama je nějaké terno. Sice se Vám to spousta lidí snaží na každém kroku namluvit, ale fakt nic moc.

Sice nevím, jak jste na to přišel. Ale když čtu, jak moc měla od života naloženo, dalo by se to chápat. Jsme lidi a máme nějakou hranici toho, co vydržíme. Teď už má její duše klid a věřím, že jsou spolu s milovaným mužem.