Já mam dcery v pubertě, i když vědí, že dárky jsou ode mě tak každý rok píšou dopis Ježíškovi (jinak by dárky nedostaly). Nejlepší je to, že té dopisy schovávám do beden (každé dítě má svoji) a na 18 narozeniny jim to dam, ať vědí, co se všechno přes te leta nasbíralo (první obrázek, dopis k mamince z vyznáním lásky a tak 🙂 ). A ano, i u nás se děti dozvěděli ve školce pravdu o Ježíšku, ale já jsem řekla, že existuje, jenže má tolik děti, které musí navštívit, a tím, že je starý už tolik sám toho nestihá a proto rodiče musí mu pomáhat 🙂 Docela dlouho to vydrželo, až jednou, náhodou, děti našly dárky ve skříně, ještě nezabalený 😄 Ale jsme se z toho docela zasmáli 😄
Nikdy jsem neměla problém pořídit dárky, to je spíš typické pro škrty.... 😉 Osobně miluji dárky dostávat a dávat 😇 Pro tchyni a tchána koupím koš jídla (zjistila jsem , že to se jím nejvíce líbí), z manželem se rozvadím, takže dárek už neřeším a dětem koupím to, co najdu v dopisů do Ježíška. No a možná potěším sebe nijakým hezkým dárkem 😊
Vaše rodiče se k výchově nestavili zrovna správně. Nicméně věřte tomu, že Vaše děti moc dobře vidí a vnímají jaký máte Vy vztah se svojí sestrou, jak se o ní vyjadřujete apod. A tento vzorec chování si také ukládají do paměti...Není nad to být spokojený sám se sebou, s nikým se v ničem neporovnávat a hlavně nezávidět. Žijeme každý sám za sebe.
Zrovna se ségrou mám dobrý vztah, částo si voláme a i pokud to jde navštěvujeme, ale moje děti samé vidí, že "teta" a její děti jsou divný.... Sice jím říkám, že každý je jiný ale ona opravdu si myslí, že je neomylna.... No mojí řidiče ji tak vychovali a víte co? Dříve mi bylo líto, že jsem stála vždycky v pozadí, teď jsem ráda, protože to mě naučilo věřit v sebe a počítat jen se sebou 😊 díky tomu nejsem zklamaná životem i lidmi 😉
Srovnávání sourozenců moc nerozumím. Od té doby, co mám vlastní děti, se snažím k sourozencům chovat tak, jak bych si přála, aby se k sobě v dospělosti chovaly moje děti. Proč řešit, kdo má větší majetek nebo nedej Bože HEZČÍ děti. To jako fakt??? Nic není víc v životě pomíjivého než krása...Třeba taky jednou ty její děti budou hezčí a úspěšnější než ty Vaše - zrovna tak jako Vy jste dnes hezčí než ona.
Já nesrovnavam sourozence, jen ukazují fakta. Podlé mě ségra byla hezčí, lepší ale jen kvůli tomu, že ji rodiče říkali že je hezká a šikovná, naopak já jsem byla ta horší a proto jsem věřila, že ségra je opravdu taká jakou jou popisovali rodiče. Pak kdy jsem se začala separovat od rodiny zjistila jsem, že opak byl pravdou. Popravdě já vždycky měla x kluků a ségra žádného, ale brala jsem to tak, že mě jen lituji, proč by měli chtít byt se mnou kdy jsem ošklivá... tak jsem to brala. Děti od ségry možná budou hezky, pokud se začnou usmívat, bohužel se chovají jak jejich maminka a se tváří furt nasra...ne...samá mám děti a právě tím co jsem vynesla se života snažím se k obu mít stejný přístup a vztah. U mně není někdo lepší nebo hezčí, jsou to moje děti a mám je stejně ráda. A proto u nás doma neexistuje přetáhnovani se nebo rivalizace 😊
Ona je to i otázka výchovy. Sama jsem měla rodiče, kteří na mě odmala nakládali "je to tvůj život". Nepamatuju, že by mi s něčím pomohli do školy, v životě naprosto minimálně. To bych opravdu musela hledat. Sourozence nemám a otec navíc hodně brzy zemřel, takže "musím makat, jsem na to sama" mám v sobě odmala. Vidím i na své rodině a okolí, že když přijde na problém, vzdávám se po daleko delší době, mám prostě nacvičenou vyšší vytrvalost. Ale je to prostě za cenu toho vyššího stresu a jakési životní trpkosti, které ono "jsem na to sama" přináší. Funkčnější mi přijde ono okřídlené "člověče přičiň se a pánbůh ti pomůže", ale moje zkušenost je, že nepomáhá 😄 Realita ovšem je ta, že život je pořád prostě jen komplikované házení kostkou a nasbírat pár špatných pokusů do začátku na psychice nikomu nepřidá.
Možná změna myšlení vám pomůže. Naprosto vás chápu, ale vy rovnou předpokládate, že to co děláte nikdo ne ocení... Já mám ještě 3 sourozence takže konkurence doma o to kdo je lepší a koho rodiče pochválí byla velká. Já jsem v očích rodičů byla vždycky ta špatná, takže přestala jsem se snažit pro jiných a začala myslet jen na sebe (trochu to trvalo, ale pak se mi velmi ulevilo). Víte jak mě potěšilo, kdy před nějakou dobou můj táta řekl, že na rozdíl od sourozenců mám jsem nejlíp... ale nevíte jak bolelo, kdy mě rodiče nikdy ne pochválili i když bylo za co... prostě beru věci tak jak jsou a ano, psychicky mě to hodně zmocnilo ...
Můj recept na hubnutí ve více fázích:
Výsledek: za 8 měsíc zhubla jsem 6 kg (z 75 kg na 69 kg). Tělo mám zpevněné, svalnaté. Dříve jsem si připadala jako hroch teď ráda ukazují břicho. Ale chce to samodisciplíny a trpělivosti. Popravdě teprve v po 7 měsících cvičení vidím jak hezké mám telo 😊
taky jsem člověk, co vždycky makal jak šílený a snažil se, a výsledek tomu neodpovídal, občas jsem si říkala, že to už ani není možný, že nějaká pravděpodobnost musí přece existovat, že se zadaří, že přece nemůžete stokrát hodit kostkou, aby vám stokrát padly jedničky a dvojky, přinejlepším nějaká ta trojka... zvlášť když vidím svého muže, jak v klidu proplouvá a padají mu slušná čísla... to tak prostě je. Život opravdu rozdává karty neférově a matematicky to naprosto sedí. Hodit 1-1-1-1-1 je matematicky stejně pravděpodobné jako 6-6-6-6-6. Ale velmi často je váš úspěch závislý na tom, zda vám druzí lidé dají šanci, no a vystresovaný, frustrovaný člověk prostě nebývá druhým sympatický.
Já jsem váš opak, a z toho co vidím, okolí cítí, že se snažíte a chcete být lepší a úspěšnější ale tím samým stavíte studenou bariéru. Jako příklad, mám ségru dvojče, vždycky lepší známky, podle mě byla i hezčí, je štíhlejší, vysokou skončila bez problémů, já jsem její opak a stejně učitele, žáci měli raději mě... Proč ? Protože ségra je namyšlena... A myslí si, že kdy měla dobre známky tak všechno ví lépe.... tak to nefunguje 😉 Naopak to já mám lepší práce, větší majetek, hezčí děti, hodně cestují a vzhledově jsem "už" hezčí , a především se hodně úsměvam a beru život taký jaký je. Moje životní filozofie, změn to co můžeš, akceptuji to co změnit nejde 😉
Znám to, sice nejsem flakač ale hodně věcí dělám jen pro sebe, díky tomu se lidé snaží být se mnou, protože se myslí, že budou výjimkou kdy jich pustím ke svému životu. Nepustim... nepotřebuji totiž kolem sebe mít falešných lidí... No a defakto, chci byt samá a nemůžu 😂 no a doporučuji vypnout soc.media to ještě víc probuzi fantazie 😁
2
Sledujících
0
Sleduje
2
Sledujících
0
Sleduje
No nevím, já jsem tam viděla finanční gramotnost až 2x, po první, paní si vzala vodku, která byla ve slevě (mohla si vzít dražší, která chutná stejně), po druhé, ví, že dávat 80 kč za kilogram jablek je nesmysl ... To že si místo jablek vzala cigarety a vodku je důkazem jen toho, že nedbá o zdraví ale rozhodně nic nemluví o finanční gramotnosti ....