Trochu se zamyslete, co znamená být doktorand. Je to absolvent VŠ, který se připravuje na vědeckou dráhu. Stejně jako lékař při atestaci nebo právník během práce jako koncipient. Mnoho významných objevů bylo právě v rámci něčí dizertace.
Pravidelně je to velmi specifická, kvalifikovaná práce na "zkrácený" úvazek klidně s 80 hodinami přesčas měsíčně nad rámec běžných 168 hodin. S nulovou jistotou budoucnosti, která závisí na tom, zda vám vyjde grant. Na těch jsou v podstatě životně závislí, protože jinak skončí na těch 12 000.
Vtipné je, když si uvědomíte, že na stejných projektech dopomáhá nevědecká pracovní síla s řádově nižší kvalifikací někdy za vyšší platy s nulovým zájmem na projektech a nízkými požadavky na produktivitu, protože jsou placeni přímo institucí. Navíc s pocitem, jak oni jsou ta pracující třída platící daně, aby si doktorandi prodlužovali mladí.
Mimochodem to, že vám přijde něčí výzkum k ničemu, neznamená, že k ničemu opravdu je a naopak onomu výzkumníkovi může připadat nesmyslná vaše práce.
P.s. nejsem doktorand a takhle to probíhá i na přírodovědeckých a technických oborech
Ono upřímně co čekali s pravicovou vládou? Je celkem bizarní mít vyšší plat ve veřejném sektoru než v soukromém.
Nevím na co si stěžují třeba učitele za 6 let vyrostli z 26 000 na 43 000. Pokud to dostali podle tabulek, tak to stejně dostali ti, pro které končí historie VŘR.
Ale výzkumných pracovníků se to nedotklo na VŠ.
Zdravotníkům se přidávalo, takže RNDr. Biochemik má po 6 letech biochemie 2/3 co MUDr. Biochemik s dvěma semestry, protože na nezdravotníky se zapomnělo...
Jedním z nebezpečí těžkého covidu je nepřiměřená reakce imunitního systému. Kolchicin brání polymeraci jednotlivých komponent buněčné kostry (cytoskelet) - snižuje možnost pohybu leukocytů a snižuje množení buněk, což vede k redukci zánětu.
Nevím, co se vám na tom nezdá. Je to jako když se používají kortikoidy...
1. Článek je o tržbách nikoliv o ziscích - určité segmenty sortimentu tvoří velké tržby, ale malé zisky.
Zásadní informace je, že stouply tržby zejména od poskytovatelů zdravotnických služeb - jedná se o výdeje do nemocnic a ordinací. Ne každá lékárna je v nemocnici a také ne každá dodává drahé léky (zejména biologickou léčbu) do ordinací.
Jinými slovy zatímco pár vyvoleným lékárnám stoupl jeden segment (pro ně velmi významný) za poslední 2 roky o třetinu, zbytek je pořád na tom stejném. Navíc jim klesly tržby na volném prodeji - přitom je vysoká inflace a všechny zdražovalo - i volně prodejný sortiment.
Lékárny dlouhodobě bojují s poklesem úhrad od pojišťoven - lék, který v roce 2017 stál 2 500,- dnes stojí 450,- (a přitom všechno ostatní zdražuje). A k drahým novým lékům se ne každý dostane (jeden příklad za všechno Odkaz ).
Mohl to být boží zásah nebo síla ducha.
Nebo třeba anomální aktivita endonukleáz, které prostě vystříhaly virové sekvence z DNA jako to dělá crispr u bakterií. Je to jedna z teoretických možností léčby - ale pokud vadí řetězec RNA v lipidovém obalu neměnící genetickou informaci člověka (očkování), tak úsek RNA zabalený do bakteriální bílkoviny s virovým obalem mající za úkol sestříhnout lidskou DNA by byl fakt pekelný 😉
Celkem zajímavý rozhovor s Flégrem Odkaz kolem 15 minuty - pokud máte protilátky, tak máte celkem krátce po infekci a jste pravděpodobně lépe chráněni než lidé půl roku po covidu (tito lidé jsou považováni za imuní).
Tenhle rozhovor je pro mě dokonalým důkazem, že imunologii nikdo doopravdy nerozumí - imunolog (prof.) z UK se hádá z imunologem (PhD.) z nemocnice a nemůžou se shodnout, jak se tělo brání proti jednoduché respirační infekci.
A co teprve potom ti lékaři, kteří vystupují v televizi s jedním absolvovaným semestrem imunologie a tesají do kameny svoje názory.
Pokud má DM II. typu (což je se stravováním kamioňáků dost pravděpodobné), tak bere pravidelně léky, které nejsou na rozdíl od inzulinu dávkovány podle momentální glykémie. Stačilo se "zapomenout" najíst. Toliko k "100% se neléči"
Také některé další léky mohou způsobovat hypoglykémii a to včetně volně prodejných.
Mimochodem inzulin nic neštěpí...
Zajímavá úvaha, ale... Třeba taková drobnost, aby se uprchlíci integrovali nebo se nakonec vrátili zpátky. Musí alespoň částečně přijmout naše hodnoty a nadřadit naši kulturu své vlastní a pochopit, že jejich kulturu nikdo přijímat nebude.
Pokud sem budou přijímání uprchlíci, tak by se mělo hlídat, zda jsou společensky uplatnitelní (například ta zmiňovaná mladá vzdělaná generace - je jejich vzdělání vůbec srovnatelné nebo je jejich VŠ jako naše SŠ?). Ne žádní výrobci kebabu.
A poslední aspekt - pořád se zmiňuje potlačení ženských práv a kvóty na migraci. Podle tohohle klíče by přece měly vzniknout kvóty ve stylu 60% přijatých uprchlíků budou ženy...
Zejména ten poslední to zabil.
Mají vedle cyklostezku, tak mají jed tam. Nikoho nezajímá, že je zdržuje pomalejší cyklista. To se stává i na silnici - každou chvíli jede někdo pomalejší, ať už cyklista nebo řidič, který jede všude o 10 km/h pomaleji. Oni je hezký, že jeden jen 20 km a na finálním čase se to projeví tak 4 minutami, ale pokud jedete dál, tak už se taková rezerva rozumně udělat nedá.
Odevzdané léky se do oběhu nevrací. Na skladování léků jsou kladena poměrně přísná pravidla.
Každá krabička má vlastní EMVS kód a každý pohyb se hlásí do úložiště, aby se zabránilo výdeji léků jinde než v lékárně případně prodeji padělků po internetu. Právě díky tomuto systému máte v lékárně jistotu, že dostáváte registrované léčivo, u kterého je kontrolována čistota a koncentrace účinné látky. Z tohoto důvodu je riziko léky brát odkudkoliv jinudy než z lékárny - může se jednat o padělek koupený z Indie na internetu, staré léky, léky uchovávané při špatné teplotě atd...
Mimochodem všichni, kdo píšete, že se na tom někdo chce napakovat, tak před půl rokem milovaný isoprinosine jedno balení stojí cca 800,- jedna dávka comirnaty asi 300,-
Nákup pacienta v lékárně po transplantaci ledvin na 3 měsíce (selhání bývá i špatnou životosprávou) klidně 30 000,-. Levnější pacient s rozedmou plic (z kouření) klidně 5 000,- další prášky na tlak cholesterol atd.
Vzpomínám si jako by to bylo včera, když jsem dostal tu odpornou hexavakcínu a potom dalším - tetanovku, TBC, HVB... Jak jsem tehdy křičel, že nechci. A nikdo se mě neptal. Připadám si skoro až zneužitě.
Vlastně ne. Ani si nevzpomínám. Pravděpodobně jsem dělal scény jen kvůli jehle. Nevidím důvod, proč se vůbec někdo ptá. Prostě povinně naočkovat všechny jako ty dětské vakcíny a bude klid. Generace sněhových vloček, ať klidně klepne.
1
Sledujících
0
Sleduje
1
Sledujících
0
Sleduje
Mezi lékárníky se o zranitelnosti českého trhu s léky mluví už několik let.
Ceny léků jsou regulované přímo zastropováním cen a dále úhradou že zdravotního pojištění.
V podstatě čím víc máte na trhu léků že stejné indikační skupiny a v rámci jednotlivých molekul generických léků, tím víc tlačí pojišťovna úhradu dolů. Následkem toho musí výrobce zlevnit, aby byl doplatek srovnatelný s konkurencí. Pokud vlivem vysokého doplatku klesne obrat, přípravek končí. Pokud je buď strop nebo úhrada tak nízko, že se výroba nevyplatí, lék na trhu končí. Pokud výrobci zaplatí víc v zahraničí a zásoby jsou omezené, lék putuje do zahraničí. Pokud je cena v zahraničí výrazně vyšší, distributor nakoupí levně v ČR a dráze prodá v zahraničí (neboli reexport), proti čemuž se "bojuje" hromadu let.
Stesky na staré časy, kdy všechny léky byly jsou směšné. Před 70 lety byly třeba na tlak je diuretika, dnes je na trhu cca 7 skupin léků (v závislosti na tom jak tyto léky chcete dělit), každá s jednotkami až desítkami zástupců, které vyrábí jednotliky až desítky firem. Léky jsou navíc v různých silách a kombinace různých účinných látek v rámci jednoho přípravku. Je logické že nelze mít všechny varianty od všech firem. Dříve se prostě sehnalo jedno diuretikum a jeden beta-blokátor a bylo vymalováno. Dostali to všichni s vysokým tlakem.
Většina léků lze bezpečně zaměnit za jiné generikum (originály se mnohdy již na trh nedodávají nebo je pod licencí vyrábí někdo jiný). V horším případě lze zvolit ekvivalentní účinnou dávku, což může být nekomfortní a správné nastavení může chvíli trvat.
2 odpovědi