Ačkoliv jsem, stejně jako mnozí, fascinován myšlenkou, že to skutečně dokázali, je třeba si přiznat, že je to celé s velkým otazníkem. Dokud se nenajde foťák, je stěžejní Odellovo svědectví. Znalci Everestu se dodnes neshodnou na tom, v jaké části hory je Odell naposledy spatřil. Nejdřív tvrdil, že to bylo u druhého stupně. Nakonec ho tak semleli, že se k tomu už dál nevyjadřoval. Zemřel v 97 letech. Faktem je, že druhý stupeň je na obtížnosti 5.10, Mallory prý zvládal 5.9, takže kdo ví... Ale je fajn věřit, že tam byli
Je to hnusné, ale co se týká paní starostky, nelze než dodat: kdo chce kam, pomozme mu tam. Jejich souhlas by ale stejně k ničemu nevedl, protože ekomagoři by to dál blokovali. Bohužel na to mají právo. Bohužel.
Každopádně teď by měli sedět v koutě a držet hubu. Jako paní starostka. Ta má alespoň tu minimální slušnost.
Velký vtip všech těch kontrol je jeden velký paradox, který si mnoho lidí neuvědomuje. Stále platí u všech vozidel určené tabulky emisí podle roku výroby, zjednodušeně řečeno. Zkrátka s emisí plynů, se kterou pustí do provozu starou Avii, už každé nové auto zaříznou. Proto neprojde emisemi spousta nových aut, protože limity jsou pro ně prostě moc přísné a výdrž jednotlivých součástek moc krátká a cena za výměnu vysoká. A proto s tím tolik lidí šmelí. Není to obrana, jen konstatování faktů.
A tak by mě zajímaly dvě věci. Proč není dotované pořízení filtrů pevných částic, stejně jako je třeba dotované pořízení elektromobilu. Ta logika by byla vlastně stejná.
A v neposlední řadě mě zajímá nějaká rovnost. Sám mám veterána, starého nafťáka. Na jednu stranu to auto je na světě skoro 50 let, sice kouří, ale pořád najelo za těch 50 let tolik kilometrů, že už se dávno ekologicky "splatilo". Když mě zastaví kontrola, bude vědět, co mi "má" vycházet z výfuku, nebo mi - podobně jako tomu nešťastníkovi z transitu řeknou, že nemám správně fungující filtr, ačkoliv ho auto nikdy nemělo?
Diskuze tady nikdy nezklame. Podle názorů většiny by to mělo vypadat v base asi jako v Guantanámu v dobách největší slávy. Aneb každé ráno pořádný šanghajský vodovod, vyšperkovaný festovními elektrošoky, odpoledne bičovaní a večer slalom v minovém poli. A pak ustlat na rákosovém loži.
Nevím, jestli je to projevem zvýšené agresivity ve společnosti, nebo projekcí vlastních neuspokojených tužeb pisatelů, kteří tajně touží dělat v takové base dozorce.
To auto vypadá jako kdyby někdo chtěl recyklovat 10 let starý Hyundai Tucson. A popisoval ho karosářům po telefonu. Alespoň, že zůstal mix 1,5 litrového čtyřválce s elektrickým motorem. To už je pod velkou zdí takový evergreen posledních let. Jenže majestátních 190 koní je u velkého povozu možná výzvou tak pro sedláka zvyklého na zapřaženého buvola. Ani parkovací asistenti to nezachrání. I když bývalí majitelé Felicií na ně budou zírat jak patnáctka na Titanic.
Je třeba vystřízlivět. A sundat rudé brýle po dědovi Mildovi. Ovčí bestseller stojí v základu už dost podobně jako tento komunista z Oxfordu. A u dealera koncernu asi nebudou LED světla prezentovat jako supermoderní výbavu. Mimochodem - onehda jsem za jedním takovým oxfordsko-šanghajským SUV jel a vypadalo to, jako by se někdo v neomylné říši spletl a spároval velké SUV s podvozkem Fordu Ka. Pod nafouknutou karoserií se rýsovala úzká kolečka zavěšena na tenkých ramenech. Vypadalo to jako kulturista s nožkami čínské gymnastky.
Tak nevím, snaživý soudruh možná dokáže někdy dohnat automobilový vývoj, ale když už má komouš vymyslet něco vlastního, raději se dejte na útěk do bezpečí. Ideálně za pořádně velkou zeď.
To právo národa na sebeurčení a suverenitu se dá tak krásně překrucovat. Když svobodný národ svhrne dosaženou figurku z Moskvy, odmítá nátlak a moskevský diktát, je to nacismus. Ale když napadnu jiný stát, kde je "moje" menšina a pod falešnou záminkou jej připojím ke svému území, je to projev práva národa na sebeurčení. A to už ponechme stranou, jak se menšina na Donbase vyvíjela a jak se identifikuje. A úplně stranou všechny ty bomby dopadající na téměř celou zemi. Zvrácené myšlení.
Vstupuje do toho tisíc proměnných. Analýza ale ještě zapomněla na jeden důležitý aspekt, a to je vztah kupujícího a prodávajícího. Vždycky na to musí být dva. A pokud se najde dost lidí, co cenu akceptují, těžko si na to stěžovat. To, že je to cenová politika Japonců, je druhá věc. Na druhou stranu, pivo není obraz od Renoira, když se vám nelíbí drahá Plzeň, můžete přejít na jiný patok.
To je teda konina. Vylezete na všechny nejvyšší hory na světě, a pak přijde nějaký pisálek a řekne 'nene, ten vrchol byl ve skutečnosti o dvacet metrů vedle, smůla'!? To je asi stejné, jako by přišli za Boltem, že jeho rekord na sto metrů neplatí, protože dráha měla jen 99 metrů a 99,5 centimetrů... Ne, Messner zůstane pro všechny králem Himálaje a nějaký jouza na tom nic nezmění.
Svoboda shromažďování je dána Ústavou a nepodléhá výslovnému povolení. Jen se ohlašuje a je velmi složité takové ohlášené shromáždění "zakázat". Jinak řečeno, můžu se volně shromažďovat, a pokud neohrožuji ostatní na jejich ústavních právech - třeba na osobní bezpečnosti v podobě třeba potenciálního konfliktu - skini vs. anarchisti - nebo třeba při shromáždění 20 000 lidí na malém prostoru bez únikových zón - nebo třeba neomezuji ostatní ve svobodě jejich pohybu a rozhodování, pak mi to nikdo nemůže zakázat. A to je právě ten kámen úrazu, kdy magistrát argumentuje tím, že pár desítek minut v ranní špičce není nepřiměřeným omezením lidí cestujících do centra Prahy. Já tedy nevím, ale nemohli by ten protest dělat třeba v devět večer? To by nemělo ten správný efekt, že jo? Ale účelem práva na shromažďování není, aby mělo "ten správný efekt"... Účelem je moci se shromažďovat. A všechna práva mají být vždy uplatňována za šetření práv druhých. Takže za mě - jo, blokujte si magistrálu, ale ne ve špičku.
S tím volebním právem to byl doufám vtip. Tak nejdřív paní Jochové vadí, že některé děti budou druhé kategorie proto, co mají napsáno v rodném listě (mimochodem - jak často se do rodného listu díváte, víte vůbec, co v něm je?), a na straně druhé by jí sebrání volebního práva polovině populace diskriminační nepřišlo. Zajímavě nastavené priority, kulantně řečeno.
Je štěstí, že to oba z pragovky přežili. Škoda je to ale nesmírná. Doufám, že má řidička dobrou pojistku a domluví se na likvidaci nákladově. Vlastní zkušenost - nejlepší je likvidace na fakturu. Nechci předejímat, ale předpokládám, že bude majitel chtít uvést auto do původního stavu. Já bych alespoň po tom, co něco takového zázrakem přežiju, chtěl. Pak může být oprava - hlavně v dnešní době - mnohem nákladnější než odhad likvidátora - hlavně u takového oldtimeru. Proto je zpravidla výhodnější nákladová metoda.
Páni redaktoři, víte, kde má auto nápravu? A jak vypadá dodávka? Vím, že tyto články píší asi častěji ženy. Paní redaktorky, chce to trochu příprav... Popis nehodového děje by asi pojišťovnu taky úplně neuspokojil. Hlavní ale je, že jsou všichni v pořádku. Ti ignoranti, co tady píší, že auto má jen pomačkané plechy, zřejmě nikdy bouračku nezažili, jinak by mluvili jinak...
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
V tom místě není SOS záliv v pravém slova smyslu. Je v odstavném pruhu a těsně před ním končí ten pomalý pruh pro kamiony. Ve velkém provozu vznikají často limitní situace, když se pomalá vozidla vracejí zpět z toho nejpomalejšího pruhu. Je to doslova recept na nehodu. V tomto případě to očividně řidič dodávky nestihl, "protáhl" si jízdu až do odstavného, nevšiml si, že je tam SOS a stojí tam kamion a bum... Čímž ho neobhajuji.
1 odpověď