Ten článek je podivný:

1. polární vír vzniká každou zimu.
2. silný polární vír naopak znamená, že se nebude rozpadat na dílčí víry, které mohou způsobovat popisované problémy
3. silný polární vír znamená i silné tryskové proudění mezi Ferrelovou a polární buňkou, což zmírňuje riziko náhlých propadů arktického vzduchu k jihu
4. na polární vír má větší vliv severoatlantická (NAO) a arktická (AO) oscilace než jihopacifická oscilace (ENSO). Stále se ale mluví o el ňiňo a atlantické jevy jakoby ani neexistovaly.
5. síla polárního víru a tryskových proudění je dána rozdílem teplot Arktidy a tropů

Jen malá drobnost ke kaňonu Housle a obdobným kaňonům a roklím, které jsou převážně suché. Nedávno se zjistilo, že nebyly vymodelovány nějakým již neexistujícím potokem, jak se v článku uvádí. Vznikly v průběhu Dansgaard-oeschgerových eventů v dobách ledových, v rámci kterých se na krátkou dobu výrazněji oteplilo, což způsobilo překotné tání permafrostu za vzniku přívalových povodní, které vymodelovaly mnoho roklí. Jen v poslední době ledové bylo na 25 takových událostí.

Toto tvrzení je celé nesprávné, a to nejen z pohledu doktorů geologie. Nejedná se totiž o kontinentální desky, ale o tektonické desky. Tady se jedná o oceánský ostrov, který nepatří k žádnému kontinentu (není to výstup z kontinentálního šelfu, tedy nejde o kontinentální desku, část kontinentu zaplaveného mořem, jedná se čistě o výstup z oceánské a nikoliv kontinentální kůry). Island leží na riftu, tedy místu, kde se rozestupují tektonické desky a vzniká nová oceánská kůra. Ale i to je třeba ještě upřesnit. Island sám je totiž plášťovým hřibem, který před 20 miliony lety vystoupal ze zemského pláště jakožto horká skvrna a to přesně do místa riftu (rift se kromě počáteční a koncové fáze existence vždy nachází na oceánském dně). Tato horká skvrna je stále aktivní a stoupá do ní stále magma z rozhraní jádra a pláště. Tím, že ostrov jako produkt horké skvrny nachází v místě riftu, je ostrov trhán a to se projevuje sérií těchto trhlin, nad kterými je i tento most. V žádném případě ale nejde o hranici mezi kontinenty, ale o ostrov nad horkou skvrnou na rozhraní tektonických desek. Island tak nepatří ani do Eurázie, ani do Severní Ameriky.

Hezký článek, jen malý detail: období před 90 - 92 miliony let odpovídá spíše jizerskému souvrství. Teplické souvrství je mladší a navazuje na jizerské, bylo v období 88 - 90 mil. let, tedy na přelomu turon - coniac.

Nejde jen o usínání, ale hlavně o ten melatonin a jeho tvorbu. A to povídání o vědě by si autor měl nechat až potom, co si nastuduje něco i filozofii vědy.

Se vzdalováním od Slunce se sluneční světlo nestává slabším, ale naopak. Jde o to, že tak, jak ve Slunci ubývá vodíku a přibývá helia, vedle snižování hmotnosti roste svítivost a objem Slunce. Vyšší svítivost výrazně převáží nad zeslabením v důsledku větší vzdálenosti. Např. před 4 mld. lety Slunce svítilo na zemi o cca 30 % slaběji než dnes.

Jedna věc je, jak staré fosilie sinic se podařilo prokázat, ale druhá věc je, kdy vznikly. V sedimentech starých 3,8 mld. let jsou evidovány řetízky připomínající sinice, ale nepodařilo se to bezpečně prokázat. Organická syntéza tu ale někdy před 3,8 mld. let být už musela, nejvíc asi jako fotolýza sulfanu, která je jednodušší, fotolýza vody je ale energeticky účinnější, proto asi vznikla rovněž. Atmosféra s převahou kyslíku se objevila před 2,4 mld. lety a fotolýza vody proto musela vzniknout dávno před tím, protože samotná fotosyntéza se vznikem kyslíku nestačí - kyslík by se záhy spotřeboval. Muselo dojít k ukládání organického uhlíku do země anebo zástupně redukované síry produkované sulfátovým dýcháním. Organický uhlík je nutné ukládat do země i nyní, protože vulkanické horniny se oxidují a kyslík by se postupně z atmosféry vytratil. I to je důvod, proč přestat spalovat fosilní paliva (krátkodobě to z pohledu kyslíku tolik nevadí, ale v geologických časech by to byl problém).

Ten cyklus není 11ti letý, ale 22ti letý, ale to není podstatné. Podstatné je to, že k vyšší aktivitě Slunce dochází pravidelně každých 11 let a pravidelně je tu i popisované riziko, jen s tím, že je velmi malé. Článek manipuluje, už tím nadpisem, který se tu používá velmi často: Vědci řekli... Vědci sice něco sdělují, ale tady se vždy z toho vybere nějaká nelogická zkratka, která se pak nafoukne. Je to neseriózní. A samozřejmě, nic to nemění na tom, že s tím lidstvo musí počítat a připravovat se na to, ale není to důvod ke strašení.

Vložením DNA mamuta do vejce slona vznikne jen zpotvořený slon a ne mamut. DNA je jen lineární text, návod. Ten ale musí přečíst čtecí zařízení - oocyt vejce, a ten bude DNA interpretovat dle slona a ne mamuta. Život není takto jednoduchý.

Místo prodlužování odchodu do důchodu nad 66 let by se měli podívat na zkracování přípravy na povolání. Odklady nástupu do 1. třídy zrušit 9. třídu pro středoškoláky a vysoká škola 5 let se 2 měsíci prázdnin. A při opakování ročníků by se to mělo platit.

To je zase článek, autor objevuje Ameriku a nic o tom neví. Že se kontinenty spojily jednou? Pangea, Panotie, Rodinie, Columbie, Kenorland, to všechno byly superkontinenty a život přitom nikdy nevymřel. Podmínky se výrazně měnily, to ano. Důvody konce života budou jiné (viz otázka C4 fotosyntézy, růstu energetického výdaje Slunce atd. - 700 milionů let tu mnohobuněčný život ještě bude, i když postupně bude "hloupnout" s tím, jak bude klesat koncentrace kyslíku).

Konečně to někdo pojmenoval. Ostatně omikron převládl proto, že má protein pro delší přežívání v suchém prostředí, a tudíž se lépe šíří aerosolem. Vysvětluje to i nižší přenos nákazy v létě, kdy je ultrafialové záření a to je účinnější dezinfekce v případě aerosolu než v kapénkách, kde virus chrání voda. Takže opatření místo dvou metrů rozestupu mělo být časté větrání a méně topit kvůli zachování vyšší relativní vlhkosti vzduchu (aerosol se uvolňuje jen tehdy, pokud se vypaří dříve, než kapénka klesne na zem). Jde ale i o to, že mnohem bezpečnější je proto MHD, kde se v každé zastávce větrá, než ve velkém obchodě, kde se vzduch mění jen pomalu vzduchotechnikou. Ale opatření skončila dříve v obchodech než v MHD a v MHD se zase začaly používat tlačítka pro otvírání dveří, takže už se tolik v každé zastávce nevětrá...

Článek nemá pravdu v tom, že se jedná o nepravý vodopád. O nepravý vodopád jde tehdy, pokud neteče po skále, ale po balvanech. Vodopád nemusí být zdaleka jen kolmý, naprostá většina vodopádů jsou vodopády šikmé.

Srovnání s Pančavským vodopádem poněkud kulhá na obě nohy. Pančava má 148 m a je karovým vodopádem norského typu a je nejvyšším vodopádem mezi Alpami a Skandinávií.

U animace týkající se obytné zóny je krásná ukázka jejího špatného provedení. V této zóně nesmí být vyhrazené chodníky, protože to vyvolává pocit, že auto je něco víc než ostatní aktivity, které je možné v této zóně provozovat. V těchto zónách se tedy nevyznačují chodníky, cyklostezky, přechody, hlavní a vedlejší komunikace, max. rychlost je v ČR 20 km/h, což je mimochodem pro tuto zónu nejvyšší hodnota v celé Evropě.

Nebylo to vyvážené, většina otázek je z jen z jižní poloviny Česka.

Bohužel ty škrty byly provedeny velmi necitlivě a celé provedení tak ztratilo logiku. Vynechat árii Do prachu s vámi, jeden jest Bůh... a další celkové vyznění výrazně poškodily, to je právě ten klíčový okamžik celého příběhu. Komu vlastně měla Ludmila zlíbat nohou prach, když tam nikdo modly nezbořil? Je to jakoby se v Libuši vyškrtl Libušin soud a přesto se Chrudoš rozčiloval, že ten soud z ženy jest.