Ten článek je podivný:

1. polární vír vzniká každou zimu.
2. silný polární vír naopak znamená, že se nebude rozpadat na dílčí víry, které mohou způsobovat popisované problémy
3. silný polární vír znamená i silné tryskové proudění mezi Ferrelovou a polární buňkou, což zmírňuje riziko náhlých propadů arktického vzduchu k jihu
4. na polární vír má větší vliv severoatlantická (NAO) a arktická (AO) oscilace než jihopacifická oscilace (ENSO). Stále se ale mluví o el ňiňo a atlantické jevy jakoby ani neexistovaly.
5. síla polárního víru a tryskových proudění je dána rozdílem teplot Arktidy a tropů

Jen malá drobnost ke kaňonu Housle a obdobným kaňonům a roklím, které jsou převážně suché. Nedávno se zjistilo, že nebyly vymodelovány nějakým již neexistujícím potokem, jak se v článku uvádí. Vznikly v průběhu Dansgaard-oeschgerových eventů v dobách ledových, v rámci kterých se na krátkou dobu výrazněji oteplilo, což způsobilo překotné tání permafrostu za vzniku přívalových povodní, které vymodelovaly mnoho roklí. Jen v poslední době ledové bylo na 25 takových událostí.

Jenomže Brusel za to nemůže. S principy ESG přišel nejdříve bankovní sektor, protože kvůli klimatickým dopadům přišel po celém světě o značné částky, a jen to takto celkem přímo potvrzuje, že klimatická změna problém je, hlavně ekonomický. Brusel na to musel reagovat až následně, protože i EU si musí od bank půjčovat.

0) ten titulek něčím straší? Jen ten popis fénového efektu je méně srozumitelný. Prostě nahoru jde vzduch vlhký, který snižováním teploty kondenzuje a otepluje se o 0,6 st C/100 m, za kopcem jde zase už jako suchý dolů a otepluje se o 1 st. C/100 m, takže se otepluje více než při stoupání, proto je ve stejné výšce za kopcem teplejší než před kopcem, čím vyšší pohoří, tím více.

1) Grónsko nebylo zelený ostrov ani v klimatickém optimu 11. století. Ten název vznikl jako "marketingový tah" Vikingů pro osídlení. Ani tehdy se ale vliv člověka neblížil k nule. Už zemědělství začínající před 8 - 5 tisíci lety zabránilo do značné míry ochlazování do nové doby ledové (např. W. Ruddiman).

1a) Ano, klima se na planetě vždy měnilo, což je argumentem popíračů změn způsobených člověkem. Avšak z tohoto faktu nevyplývá, že by změny způsobené člověkem byly něco, nad čím lze mávnout rukou, je to naopak vážný problém. Planetě je to ale opravdu jedno, nikoliv však civilizaci. Nejde tedy o ochranu přírody, ale člověka.

1b) ano, o klimatu by se mělo učit, aby nedocházelo k obdobným mylným tvrzením.

Odkazy nejsou datovány. Takto se to tvrdilo, nejnovější výzkumy ale říkají to, co sděluje paní Hadravová.

Dnes už se ví, že hluchota byla způsobena zánětem sluchového nervu jako důsledek úrazu z dětství. Ale žen měl hodně.

Jenže tady se mluví o geologických procesech, tedy jaké jsou kontinenty po této stránce. Z tohoto pohledu jsou kromě Antarktidy, Austrálie a Afriky dále kontinenty Severní Amerika, Jižní Amerika, Eurázie (tzv. sutura pod Uralem je totiž již uzavřená a není aktivní, takže oba kontinenty jsou již pevně spojené v jeden celek), Indie (rift pod Tibetem je naopak stále ještě aktivní a Indie se pod Eurázii stále ještě podsouvá a spojení tedy ještě není dokončeno). Dochází také ke kolizi Afriky s Eurázií, takže postupně vnikne Eurafrázie.

Přesně tak, článek zase jednou objevuje Ameriku. Nakonec obdobný proces se před 30 miliony lety odehrával i u nás doma, výsledkem je České středohoří (ohárecký rift), jen se tady ten proces díky tlaku Afriky na Evropu zastavil. Navíc v tom Africkém rohu ten oceán už existuje a jmenuje se Rudé moře, které se rozšiřuje směrem do Afriky. Navíc jedna věc je, jak jsou definovány oceány zeměpisně a druhá věc je, co jsou oceány geologicky. To se nedá zaměňovat.

Přesně tak, ten článek vše shrnul objektivně. Jen si pan Ziegler měl odpustit ta ponižující slova vůči oponentovi, to jeho argumenty bohužel snižuje.

Článek je pravdivý a dobře napsaný, s tím lze souhlasit. Jen je ale třeba dodat, že ani Poláci v meziválečném období nebyli žádní svatoušci. To zabrané ukrajinské území bylo výsledkem války 1919 - 1921 a na těchto územích jejich zacházení s Ukrajinci také nebylo nic moc. Ukrajinci z nich měli strach, což lze dokumentovat na Podkarpatské Rusi. Tato část Ukrajiny po 1. válce řešila, kam se přidat. Chtěli k Ukrajině, jenže ne té ovládané Bolševiky. S Maďary, kam v rámci Uherského království dosud patřili, měli velmi negativní zkušenosti. Negativní zkušenosti měli i s Poláky, proto se rozhodli připojit k Československu, protože to jim slibovalo autonomii, a mělo to navíc být dočasně, dokud se nedořeší ukrajinská otázka. Je pravda, že ani národnostní politika ČSR nebyla dokonalá, ale byla to demokracie, která jim zajistila rozvoj, ale tu slibovanou autonomii dostali jen na půl roku až za 2. republiky.

Zase tak úžasný ten článek není. Ten kritizovaný článek, na který se odkazuje, nezaslouží takovou kritiku, není v něm nic toxického a nepravdivého. Výpočty předvedené autorem a řada vývodů je nepřesných a zavádějících. Například odkaz na Mars postrádá jednu zásadní věc, a to, že skleníkový efekt není dán jen koncentrací skleníkových plynů, ale také atmosférickým tlakem. A ten je na Marsu 100x menší. Dále nelze počítat energetickou bilanci fotosyntézy, tedy kolik energie se váže v chemických reakcích a nevyzáří se do prostoru. Země totiž není izolovaný, ale otevřený termodynamický systém. Dále u uhlíkového cyklu je nutné rozlišovat cyklus redukovaného (organického) a oxidovaného (anorganického) uhlíku. I s tou vodou je to mnohem komplikovanější. Tak by se dalo pokračovat.

Přesně tak. Přitom je to kvalitní článek. Jen v něm chybí zmínka o tom, proč se ty tlakové útvary tak dlouho nepohybují, nejen Boris, ale i tlaková výše, která tu koncem srpna a počátkem září tak dlouho seděla. Měla by na to mít vliv oslabená trysková proudění (tady zejména proudění mezi Hadleyovou a Ferrelovou buňkou), která nemají sílu tlakové útvary posouvat. Oslabená jsou proto, že se rychleji než tropy otepluje severní polární oblast, takže se rozdíl teplot snižuje a proudění slábne. Za to už by klimatická změna mohla.

S tím klimatem se mýlíte. ČR je na rozhraní tří klimatických pásem - přímořské (převážně Čechy), kontinentální (převážně severní Morava) a středomořské (výběžek z Panonské nížiny na jižní Moravě). Jenže tohle všechno je na tak malém prostoru, že se jednotlivé klimatické režimy mohou všechny tři přesouvat kamkoliv na území ČR a rychle se měnit.

Tak to ale je. Pana Sochy si jako znalce druhohor moc vážím, nicméně toto jsou ničím nepodložené spekulace. Principem evoluce je, že kdyby se postavila znovu na začátek, vyvíjela by se úplně jinak. Proto nelze vůbec předvídat, co by bylo, kdyby bylo (vesmír je silně neergodický). Ono platí, že jednotlivé druhy žijí v průměru 4 miliony let, dle mocninového rozložení (hodně druhů žije kratší dobu a málo druhů velmi dlouhou dobu, v průměru pak právě ty 4 miliony). Obdobně na delších časových škálách to platí i pro vyšší taxony. Navíc biosféra a ekosystémy funguje na hranici chaosu na straně uspořádanosti, kde funguje nejefektivněji, občas ale překročí hranici chaosu, což způsobí vlnu vymírání (viz S.A.Kauffman). Nelze tedy považovat impakt planetky a dekkánské trapy za jedinou příčinu vymření dinosaurů. Kdyby byli stále v plné "kondici", určitě by to přežili stejně jako savci (dinosauři se neskládali pouze z velkých druhů, ale i malých).

Co pořád všichni mají s těmi dálnicemi. Oni dokončují spojení měst velikosti 400 - 700 tis. obyvatel, tj. Brno až Brno a půl. To je, jako bychom neměli dálnici Brno - Ostrava. My přitom dokoncujeme spojení měst 50 - 100 tis. obyvatel. To také odpovídá dopravním intenzitam. U nás kolony mimo města vznikají jen v případě uzavírek nebo nehod.

Přesně, před 4 mld. lety byla éra pozdního velkého kosmického bombardování. Takové srážky zažila všechna tělesa Sluneční soustavy. Na zjištění popisovaném v článku tedy není nic zvláštního.

D3 je zcela zbytečná dálnice. Do Budějovic se dá jet po D4 a se zkapacitnenim navazující I/20 se stejně počítá. D3 vede územím, kde nic není a současnou 1/3 stejně nenahradí, protože hlavní osídlení je u Benešova, takže současná silnice se stejně musí zkapacitnit. Jen budeme zbytečně fragmentovat další území.

Ještě silnější generace než Husákovy děti, byly poválečné ročníky, které se přitom z důchodů uživily a teď důchodový systém pomalu opouštějí. Husákovy děti (jejich potomci) měly dost dětí, což jsou silnější ročníky, které teď jdou na střední školy. Je to tak, že slabší válečné ročníky měly méně dětí v 60. letech, takže jsou tu střídající se vlny, které mají původ už v 1. světové válce.

Navíc i když jde o soukromou cestu a je na ní napojen pozemek jiného vlastníka, dle zákona o pozemních komunikacích musí vlastník cesty umožnit vjezd na tento pozemek.

Změny orbitu nikoliv, ale v případě DO eventů a Heinrichovych eventů na tom něco může být, v těchto událostech se teplé a studené epizody v rámci polokoulí skutečně přelévaly jako na houpačce.