T - 50,neboli Su - 57 byl problém už od vzníku.

Vzdušně-kosmické síly Ruské federace požadovali něco, jako modernizovaný Mig 29.

Tedy jednomotorový, lehký, letoun, který bude levný, a bude se dát vyrábět ve velkých sériích, podobně, jako třeba tank T-34.

Jak říkal Černomirdin : „ Mysleli jsme to dobře,ale dopadlo to jako vždy ".

Vznikl z toho předražený mastodom, kterého bylo vyrobeno snad dva tucty. Minimálně dva kusy měly havárii.

Pátá generace bez motorů IZ 30 to není ani náhodou.

To raději nemluvím o draku a avionice.

Daleko lepší STEALTH letadla, F 117 , USA vyřadila jako zastaralé.

Umíte číst? Tam je jasně napsáno, proč padá kurz koruny. Vláda s tím nemá co dělat. Kurz mohou upravit i intervence naší centrální banky, která je na vládě nezávislá. To, že koruna takto lítá, je výsledek všech vlád, které oddálily přijetí eura. Současné i těch minulých. Kdybychom euro měli, nestalo by se to. Nikdo by s naší měnou spekulativně neobchodoval. Naši nacionalisti, co se drží koruny jako klíště, mají, co chtěli. Na nikoho jiného to házet nejde.

Pokud půjde ke dnu Německo, půjde ke dnu i ČR a celá EU. Drahé energie, nesmyslný Greendeal a válka na Ukrajině vyčerpává finančně nejen Německo. Navíc je tu obchodní válka s Čínou, kterou v tomto prostředí nemůžeme vyhrát. Čína je ta, která ve válce s Ukrajinou vítězí a to na všech frontách. Získala levný plyn, ropu a suroviny. Ona v podstatě ovládá východ Ruska, o čemž se USA může je zdát. Západ i USA chrlí desítky , stovky miliard na podporu Ukrajiny a ta končí v prachu bojů, v rukách oligarchů a v rukou obchodníků se zbraněmi. Čína neutratila ani jeden Juan. Nesmyslná politika EU a válka na Ukrajině je pro Čínu zlatý důl, kde navíc pro ni zlato těžíme my sami a zdarma. S vidinou poražení Ruska nevidíme draka , který na východě roste a mohutní. Rusko možná porazíme, ale jeho bohatství nám nepřipadne. To už drží pevně ve spárech drak z východu a hned tak ho nepustí. Navíc máme-li problém přeprat Rusko, jak chceme likvidovat 1,5 miliardovou Čínu v době , kdy díky válce na Ukrajině a naší vlastní hlouposti i my meleme z posledního ? Je tu stará pravda:,, Když 2 se perou , třetí se směje". A tady se směje, že se sotva za břicho popadá. Ono to v USA není až o tolik lepší. Propouští se i tam i když to zatím není tak drastické, jako krize v Evropě. Vyřeší to další světová válka , nebo to bude poslední hřebík do rakve Evropy ? Kdo a koho nakonec bude ovládat ? Kdo a komu bude sloužit ?

Proč musí učitel pořád blábolit u tabule o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se lze doptat dobrého chatbota, nastudovat online materiály z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud se jedná o popisné vědy. U technických a odborných předmětů lze dostat teoretický základ jako definice, věty, vzorce, značení a manuály činností, ale často i výklad technických zákonů a pouček. Jak je z textu výše zřejmé, až kolem 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Naučit žáky a studenty za 14 let výuky trochu česky a anglicky je velmi žalostný výsledek současného školství. A nezachrání to ani 15 až 20 procent studentů přirozeně nadaných na technické předměty. Výklad na školách bývá často překotný, nepřehledný, nesrozumitelný a vágní, ale i neatraktivní, stereotypní a fádní. Vykládaná témata jsou často pro jedince i společnost nedůležitá a nepotřebná. Měla by být ale naopak zásadní a klíčová. Proto se nedivme, že naše školství se nachází těsně na pokraji propasti. Jen přidání peněz nepomůže.😔🤕

Na panely opravdu nijak daleko nedojedete. I pokud máte bateriové úložiště, dobijete denně v létě kolem 30% - enyaq 80. Denně jezdím 120 - 150 km a panely to opravdu neutáhnou. Od října do března nedáte ani 10%.

Takový dálkový řidič kamionu běžně denně ujede 400-700 km. Maximální reálná rychlost 90km/h, samozřejmě na dálnici. Jinde jede pomaleji. Záleží i na naložení a provozu.

Pokud někdo jezdí normálně s osobakem, může v klidu ujet 1000 km, vejde se do těch samých hodin jako řidiči kamionů a nemělo by to tedy být víc nebezpečnější než řidič kamionu. Tím myslím únavu apod. Možná byste se zhrozil, co jezdí dodavkari na expresní přepravě zboží. Ti nechodí pod 20 tisíc km měsíčně, když jezdí dálky a nemusí pořád skládat a nakládat někde.

Problém nevidím v dojezdu, ale v nabíjení a cenách EV. Reálný dojezd kolem 300 - 400 km za každého počasí zcela stačí, protože málokdo vydrží sedět v autě v kuse déle než tři hodiny. Muselo by ale být možné EV do deseti minut nabít nad 90 % kapacity baterie. A to aspoň ve stejné hustotě nabíjecích bodů, jaká je dnes pro benzínky. Plus by jejich cena musela být někde na úrovni aut se spalovacími motory, protože cena elektřiny půjde stále nahoru (už jenom pro budoucí nutnost najít někde náhradu za výnos ze spotřební daně z PHM) , takže argumentace nižší cenou za kilometr jízdy s rozmachem elektromobility brzy po padne.

Já bych k tomu ještě dodal málo elektrické energie na dobíjení a značně omezená dobíjecí síť.

Je to tak, jak píšete. Jen bych v neprospěch elektromobilu zmínil ještě tři značně nepraktické věci ve srovnání s klasickým autem. Zásadně delší doba čerpání energie, a to řádově hodiny vs. desítky sekund až nízká jednotka minut. Dále velký rozptyl možného dojezdu v závislosti na vnějších podmínkách (kopcovitý terén, okolní teplota) a stárnutí drahého zdroje energie. K tomu neefektivnímu spalovacímu motoru (a já s tím naprosto souhlasím) jen malá poznámka - ještě mnohem neefektivnější parní lokomotivy se používaly také více než sto let, dokonce paralelně s jinými, dávno osvědčenými, trakcemi.

Já tedy nevím, asi tomu nerozumím, mám na elektromobilu naježděno teprve 23000km z toho polovinu dálky. Asi něco dělám špatně ale neplánuji dovolenou jinak než jsem to dělal a přískoky taky nejezdím. Ale co já vím, nejlépe to vždy ví ti co v tom ani neseděli.

Dám vám jednu radu zdarma: uložte si vaše příspěvky o elektromobilech ať pak až to jednou poznáte uvidíte jak jste byl směšný.

Ještě jedna věc. Dojezd EV s 1000 km nebude nikdy, nedává to totiž žádný smysl. Každý by radši zvolil lehčí, menší a tudíž levnější baterii.

Kolik % majitelů osobních aut má možnost nabíjet auto doma ?

Jste mimo mísu. A co Německo, které na Ruském plynu stavělo své bytí?

Mohl byste mi odpovědět jak velký je zájem migrantů u nás žádat o azyl abyste se nemusel snižovat jen k urážení?

spíš na to nemá a nemá to hlavně kde dobíjet, každej nebydlí v baráku.... to je věda že. 😄

Evropsky kun a americky ma jiny prepocet. NIkde jinde jsem nevidel prepocet wattu na kone, treba u zarovky a ani u elektromotoru a to uz neco pamatuji.

Výroba vodíku je, sice, drahá (zatím), ale postupem času může zlevnit, neboť se dá vyrábět kdekoli na světě, kde hodně svítí Slunce a fouká vítr nebo bouří oceán. To je všechno energie, kterou umíme přeměnit na elektrickou. A vodík je plyn a dá se stlačit a tím pádem ho v jistém objemu dopravit kdekoli na světě. A stačí k tomu elektrárna a netřeba plundrovat planetu těžbou lithia a vzácných kovů v masové míře jakou by bylo potřeba pro obří baterie elektromobilů. Totiž, zatímco baterie elektromobilů potřebují kapacitu mnoha desítek až jednotky stovek kWh, vodíkovému autu stačí baterka o kapacitě 2 kWh, neboť je určena pouze na vyrovnávání spotřeby energie při akceleraci, jinak se stále dobíjí během jízdy a rekuperací při brzdění. A jak se tu někdo zmínil, vodík bouchá, ale výkonné LiON zase rády hoří. A protože se pro nákladní dopravu baterie moc nehodí, neboť by vozidla byla moc těžká a zmenšovala by se užitná hmotnost, tyto budou jezdit na vodík. A s rozvojem nákladní dopravy se i rozvine infrastruktura tankovacích míst H2 a nic nebude bránit tomu, aby na něj jezdily i osobní automobily, které by byly lehčí než bateriové tím pádem i menší spotřebou elektřiny, neboť v obou případech je zapotřebí nejdříve elektřinu vyrobit, aby se mohly nabít akumulátory nebo provést elektrolýza H2O. A nabíjení elektromobilů v důsledku velmi zatíží přenosovou soustavu, neboť ta bude muset být schopna najednou přenést obrovské množství energie, kdežto vyvíjecí stanice H2 mohou být "krmeny" přímo elektrárnami k tomu určenými. A to elektrárnami ekologickými a bezemisními.

Spousta nevýhod. Drahá výroba, obtížné a neekonomické skladování a bouchá. takže další nafouklá bublina.

Dobšíku, v Mišelince by ti to slušelo !!!