No ale ona ta samotná energie je v podstatě levná. MWh lehce přes 100 euro a někdy i pod. Někdy to vylítne, zrovna předevčírem 780 euro/MWh. Odkaz 1   V létě přes den, když to tam tlačí soláry, je i zadarmo a o víkendech za zápornou cenu. Odkaz 2   Jenže těmi dalšími poplatky, co jsou na tom nabalené, ta cena naroste neskutečně. A to ještě k tomu chtěli přilepit poplatek na provoz datových center. Vláda jim to naštěstí zatrhla.

Státy, které mají energii levnější, vychází ze stejných cen na burze. Jen si nenechaly tak nabobtnat ty další položky. Možná okolo energie mají méně úředníků, nemají tak předražené služby s tím, že zákazník to zaplatí a hlavně neudělali ten tunel jako u nás, kdy už 15 let platíme na staré solární barony. Je to 400 miliard a prý nikdo za to nemůže. Odkaz  

Je jasné, že už kvůli průmyslu je potřeba s tím něco udělat. Jinak se firmy budou stěhovat jinam.

To připojení na síť je důležité. Mám přebytky energie, tak jdou do sítě. Když se rozebíhá tepelné čerpadlo, kde je ještě klasický 3fázový motor, vezme si to obrovský proudový impulz a to by měnič nedal. Jak už to běží, toho 1,5 KW dá měnič v pohodě. Další problém - ženská nepřemýšlí co je na které fázi. Pustí pračku, myčku, troubu a nějaké vařiče a očekává, že všechno poběží. Měnič dá na každé fázi jen 3,3 KW a zbytek jde ze sítě.

Ostatně jak tomu seberete spojení se sítí, měnič se vypne a je to i v podmínkách, že se musí vypnout. To bych musel celý barák přepínat na backup výstup měniče podobně, jako se to dělá u ostrovních systémů. Backup se zase nesmí připojit k síti, vyhořela by výkonová část. A proč si komplikovat život, když mám možnost to provozovat připojené k síti.

Ano, to tepelná čerpadla vzduch-voda dělají. Když opravdu mrzne, klesne výkon i topný faktor a pak se přitápí elektrokotlem. Proto je lepší TČ zem-voda, které má menší spotřebu energie a topí stejně dobře, i když mrzne. A nehučí venku. Dávali jsme ho u přítelkyně, instalace svépomocí a popsané to mám tady Odkaz   Když jsem se o tom bavil s vrtařem, říkal že u nás si vrt pro TČ pořizují jen ti, kteří si dokážou spočítat, že se jim to vyplatí. Ti ostatní mají velké větráky u baráku. V Rakousku a ve Švýcarsku topí z vrtu mnohem víc lidí. Ale tam neměli socialismus, který změnil myšlení (některých) lidí a všechno tohle zabrzdil. U nás dělají hodně vrtů pro firmy pro vytápění velkých hal, pak pro hotely a wellnesy. Doma topím už 10 let vodou ze studně.

No pokud uvažujete uhelnou elektrárnu, tak topit tepelným čerpadlem je ohledně získané tepelné energie asi jako topit uhlím. Elektrárna má účinnost asi 35% a topný faktor TČ vzduch-voda může být asi 3,5. Ale dobrá zpráva je, že to uhlí pomalu končí.

Když si pořídíte TČ zem-voda, žádný hluk vám venku dělat nebude a spotřebu elektřiny budete mít 4x menší, než s elektrokotlem. Když si zateplíte barák, radiátory počítané pro uhelný kotel budou mít 30 stupňů, pro TČ ideální. U přítelkyně jsme dali TČ, rok se topilo v nezatepleném baráku a pak jsme to zateplili. Radiátory měly až 45 stupňů, jeď mají okolo 30 stupňů.

Mám TČ voda-voda, tam 1 KWh ze sítě udělá 5 KWh tepla. Mám spotové ceny a někdy během dne dost lítají. Předevčírem odpoledne byla MWh za 780 euro Odkaz 1   to je asi 20 Kč/KWh. Až bude platit LEX OZE3 a do podpory stability sítě se přes agregátoty zapojí lidi, co mají u FVE baterky, tyhle výkyvy cen se trochu vyrovnají. Odkaz 2   a časem by mělo dojít i k zlevňování energie.

Docela se bavím nad vaší zaslepeností. TČ mám už 10 let a od loňska i FVE. Půl roku jsem úplně energeticky soběstačný a třeba v lednu jsem měl ze solárů asi 40% energie. Měsíčně za elektřinu platím v zimě max. 2000 a v létě okolo 800 Kč (z toho asi 620 Kč jsou stálé poplatky). Mám spotové ceny. Elektrokotel jsem měl taky, ale mám v podlahovce trubky bez kyslíkové bariéry (tehdy se to ještě dávalo) s tím, že tam nikdy nebudu mít železo. Eletrokotel má železnou nádobku a měl jsem docela problém z toho ty usazeniny dostat. Tak odpočívá v dílně pod stolem.

Voda-voda a kvůli vrtům? To by jste chtěl vodu tahat z vrtané studny? To si nedokážu představit. Pro provoz TČ voda-voda potřebujete aspoň 1000 litrů za hodinu. Já jsem v polabí na písku, voda nasáklá v písku je v 1,5 metru a je jí tam opravdu hodně. Zrovna tak vsakování do písku není problém. Když jsem začal mít problém s jílovýma usazeninama, co se vyplavují z písku, studnař zjistil, že 30 cm pod dnem studny mám opuku. Studnu mi o půl metru prohloubil a utěsnil, aby to nešlo z písku. Teď mám vodu z opuky se spoustou kalcitu a velice slabě poděbradkovou. Ale topí to 🙂

Tak to nevím, co jste tím chtěl říct. TČ zem-voda a voda-voda se dnes dělají taky s "invertorem", přesněji s frekvenčním měničem pro řízení výkonu kompresoru. TČ vzduch-voda (aspoň ty lepší) navíc mají ekonomizér, který zlepšuje topný faktor (COP) při velkém rozdílu teplot. Je to vysvětlené třeba tady Odkaz   V TČ zem-voda a voda-voda ekonomizér není potřeba, rozdíly teplot jsou tam menší. Právě na rozdílu teplot mezi primárním a topným okruhem je závislý COP. Vychází to z Carnotova cyklu a fyziku fakt neohnete. TČ vzduch-voda má ještě další ztráty při pravidelném odmrazování výměníku, ale to je závislé na počasí.

Mě teď jde ze studny voda 13 st.C a do podlahovky jí ohřívám asi na 35, běží to asi 4 hodiny denně. Kdybych měl novější TČ s řízením výkonu, běželo by trvale a topná voda by měla určitě pod 30 stupňů. Takže menší teplotní spád na výměníkách v TČ i při předávání tepla mezi trubkama v podlaze a anhydritem. Pak je COP o dost vyšší.

Přítelkyně má TČ zem-voda a tam byl dost podstatný nárůst COP po zateplení baráku. Před tím vrt výkonově nestíhal a byla v něm teplota někdy i -5 stupňů a do radiátorů šlo 45 st.C. Po zateplení mají radiátory 30 a ve vrtu bývá tak +5. Odkaz  

Konečně jsme se dočkali. To to ale trvalo.

Vypočítanou tepelnou ztrátu mám pro venkovních -15 stupňů 5 KW a není to nic mimořádného, ve starém baráku u přítelkyně to po zateplení vycházelo ještě míň. Pokud máte zájem, tady Odkaz   si můžete ztáhnout excelovský výpočet, do kterého si dosazujete plochy stěn, oken a tepelný odpor stěn si spočítáte tady Odkaz 2   Když výkonovou ztrátu přepočítáte přes denostupně Odkaz 1   na roční spotřebu, těch 5 KW je asi 10 MWh tepla. S TČ voda-voda a s podlahovkou máte topný faktor 5 a kdyby to TČ mělo řízení výkonu kompresoru (to já bohužel nemám, kupoval jsem to před 10 lety), COP může být až 7. Odkaz   Pro porovnání, TČ vzduch-voda má COP běžně poloviční (dvojnásobnou spotřebu el. energie). Ono to sice topí dobře, dokud je venku těch +10. Ale jak mrzne, klesá COP i výkon. To u TČ voda-voda a zem-voda nehrozí.

To TČ voda-voda si raději dvakrát rozmyslete. Pokud máte čistou vodu, tak jo. Já mám ve vodě (polabí, kousek od Nymburka) spoustu železa, kalcitu a jílu. Zatím mám ve studni 13 stupňů, tak to topí i s trochu zanešeným výměníkem. Na začátku jara je ve studni 9 stupňů a aby mi to po zapnutí nevypadlo na "nebezpečí zamrznutí" musím to jednou za měsíc čistit. Odkaz   Elegantně by to vyřešilo TČ s regulací výkonu (s frekvenčním měničem). Vychází tam o dost vyšší topný faktor. Jednak je menší teplotní spád na výměníkách v TČ, ale i v podlahovce (tepelný odpor anhydritu). No a při polovičním až třetinovém trvalém výkonu proti tomu mému zap/vyp (7 KW nebo nic) to pojede i při větším znečištění výměníku. Jenže před těma 10 lety pro tyhle malé TČ nebyly kompresory s řízením výkonu. Pochopitelně řešil by to plošný kolektor pod zahradou (systém zem-voda). Do uzavřeného okruhu se nemá co dostat. Jenže to bych tu zahradu musel překopat, dokud tam nic nerostlo. Když tam mám stromy a v zemi trubky na zalívání, nechce se mi do toho.

Třeba že pokud máte rozumně postavený nízkoenergetický barák, případně i starší, dodatečně zateplený a topíte tepelným čerpadlem, ta spotřeba je tak malá, že vás menší změny v cenách energie prakticky nezajímají. Pokud si pořídíte i soláry, tak už vůbec. A to je cíl, ke kterému by to tady mělo směřovat. Já jsem stavěl před 10 lety a i když jsem měl v projektu 12 cm polystyrén, dával jsem 20. Dnes je to standard. Přítelkyně má 40 let starý barák po rodičích, stavěný ze škváráků. Byl tam původně 25 KW uhelný kotel, pak 20 KW a když už děda nemoh nosit uhlí, dali mu tam mladí 18 KW elektrokotel. Spotřeba neskutečná a bylo tam zima. TČ zem-voda snížilo energetickou náročnost asi 4x a zateplení snížilo ztráty domu možná 3x. Nevím, kolik teď platí za elektřinu, ale vím, že po zateplení jí spoustu peněz vraceli a snížili jí zálohu snad na polovinu.

To topení elektrikou za komančů - skoro všechno to bylo z uhelných elektráren. Ty mají účinnost okolo 35%. Takže místo aby jste doma spálil kilo uhlí, elektrárna za vás musela spálit tři kila uhlí. Fakt "úžasná" ekologie. Ty dnešní auta převážně na uhlí (tedy na baterky) na tom nejsou o moc líp. Odkaz  

Jej, změnili něco o pár halířů a emoce tady jen tečou. Pokud máte TČ co opravdu funguje i když mrzne (zem-voda, případně voda-voda) a k tomu zateplený barák, máte spotřebu takovou, že tyhle drobné nepotřebujete řešit. Případně i soláry na střeše, ale to už je investičně náročnější. I když i ty soláry mají dneska už docela rozumnou návratnost. Pořizoval jsem je loni a ty letošní ceny panelů a baterek jsou skoro poloviční. Sranda je, že ty panely jsou už i levnější, než střešní krytina. Dokázal bych si představit třeba zahradní domek jen jako jednoduchá konstrukce z jeklů a stěny i střecha jen ze solárních panelů 🙂.

Koukám do toho mého srandovního vyúčtování. Mám TČ voda-voda, to má s podlahovkou stálý topný faktor okolo 5. A to i když mrzne. To TČ mám už 10 let, koupené při stavbě domu a tedy bez dotace. Od loňska mám na střeše soláry 8 KWp. Mám sazbu D56d a jsem na spotu. Když jsem ještě soláry neměl, měl jsem roční spotřebu okolo 4-5 MWh a z toho cca 2 MWh na topení. Při COP=5 to je 10 MWh tepla, ochladil jsem při tom spoustu vody ze studně 🙂.

Platím měsíčně zálohu 1500 Kč. V zimě jsem skoro 500 doplácel a v létě mám okolo 600 přeplatek. Za leden tady vidím spotřebu ze sítě 319 KWh. Za distribuci jsem platil (je to všechno uváděné bez DPH) 131 Kč v NT (438,09 Kč/MWh) a 13 Kč ve VT (648,62 Kč/MWh). To už víc, 158 Kč platím za POZE (na staré solární barony).

A jen tak pro zajímavost, za leden jsem spotřeboval ještě 266 KWh ze solárů, 118 KWh mi to poslalo do sítě a za to mi poslali 149 Kč. Průměrná spotová cena byla 1,264 Kč/KWh. Ale v tom je i marže obchodníka, tuším že 0,50 Kč/KWh.

S BVP jsem se setkal v tankových opravnách v Prešově. Měl jsem v tom po opravě dát dohromady elektroinstalaci. Jsem dost vysoký a věčně jsem se tam o něco mlátil do hlavy a to to ještě nejelo. Nedokážu si v tom představit nějakou jízdu v terénu.

Ceny jádra neznám. Ale tady je nějaké porovnání z doby před 6 lety Odkaz 1   a FVE už tehdy proti jádru nevycházela až tak špatně. Dneska jsou ceny FV panelů i baterek podstatně nižší a rychle klesají. Loni by mě bez dotace vyšla FVE něco přes 500 tisíc (s dotací asi 270), při tom 500W panel AEG byl za 7500 Kč a baterka 14 KWh za 250 tisíc. Dnes panel 600W koupíte pod 2000 Kč a baterku pod 100 tisíc. I ta dotace se snižuje a za chvíli se to vyplatí i bez ní.

Ani ten vámi uváděný podíl OZE 3% nesedí. Bývávalo. Tady píšou, že 18% a letos by to mohlo překročit 20%. Odkaz 2   ale započítávají do toho i vítr a bioplynky. K OZE patří i hydroelektrárny, i když tady se do toho snad nepočítají.

Jen ve FVE máme instalovaných 3,6 GWp, v létě to přes den pokryje polovinu spotřeby ČR. Těch 3,6 GWp je v ročním průměru 400 MW a to je asi 5%. Dokud nebude dostatek akumulace, nemá význam instalovaný výkon FVE dál zvyšovat. Pro ukládání energie na zimu je potřeba řešit vodík. Ty technologie se postupně vyvíjejí a časem se budou zlevňovat. Tím netvrdím, že by jádro bylo zbytečné, nebo špatné. Je potřeba nějaký rozumný mix všeho. Jádro jako základní stabilni výkon a k tomu OZE, které pokryje vyšší spotřebu přes den. Plynové elektrárny na vykrytí doby, kdy nefouká a nesvítí. Po zvýšení výkonu FVE na těch 12 GW už bude jediné jejich rozumné využití dělat vodík na zimu.

To sice máte pravdu, ale... Uhlí jako stabilní zdroj končí a nic s tím neuděláme. To se ale vědělo dost dlouho předem, jen se s tím nic nedělalo. Jádro se mělo taky stavět už dávno, jenže to by s tím musely minulé vlády začít. Ale Babiš měl jiné nápady, do čeho utápět peníze 🙁 Ostatně jádro se nedá moc regulovat, takže i k němu bude potřeba akumulace na vyrovnání spotřeby během dne.

Takže u nás je situace, jaká je. Je představa, že těch 12 GWp solárů nám pomůže a budeme energii dovážet. 12 GWp je v ročním průměru 1,5 GW, takže jako náhrada za uhelky nic moc. Výkon uhelek se dá nejlíp regulovat a když nebudou, je potřeba tu regulaci něčím nahradit. Takže se staví plynové elektrárny, stejně jako jinde ve světě. K využití těch 12 GWp solárů bude potřeba vodíkové hospodářství - elektrolyzéry, stlačování, skladování... to je všechno taky drahé. Ale i to jádro je neskutečně drahé a problém je, že se bude dělat obojí. Na budoucnosti naší energetiky nevidím nic levného. A to ještě u nás nejsou takové extrémy jako v Německu, jde si jádro odstavili.

Nojo, ale taky s tím do toho šli. Solární panel, který dnes při výkonu 500 Wp koupíte za 2000, tehdy měl výkon 250W, výkon na m2 o třetinu menší a stál okolo 20 000 Kč. K tomu si připočítejte za tu dobu inflaci. Takže bez mohutných dotací by to nešlo udělat a vlastně ani nebyl důvod toho u nás tolik stavět. Jenže kdosi v EU to vymyslel (detaily neznám), Bursík se toho chytil a dotační podmínky prosadil neskutečně štědré, jako nebyly nikde jinde v Evropě. Je to všechno popsané tady Odkaz   Logicky se sem sjeli zlatokopové z celé Evropy a tihle lidi mají i dobré právníky. Prostě využili příležitost. Vydělávají na tom mohutně a právně to mají ošetřené, že s tím nejde nic dělat. Vláda se snažila už několikrát. Neví, co jiného s tím, než že to lidi zaplatí ve formě POZE. A pak nemáme mít drahou elektriku.

Pak se nadává na současné solárníky, kteří, když fakt v létě svítí, dodávají energii do sítě i zadarmo. Při tom uhlí má skončit, solárů máme mít 12 GW (máme 3,6) a k tomu je potřeba postavit akumulaci (baterky a přečerpávačky) a nějaké plynovky s perspektivou přechodu ze zemního plynu na vodík. Kdo to zaplatí a z čeho?

Dnes byly na spotu takové výkyvy cen, že jsem zíral. 780 euro za MWh. Odkaz 1   A asi bude hůř. To už se malým solárníkům vyplatí svýma baterkama podporovat síť, i když budou platit při nabíjení baterky za distribuci, POZE a DPH. Při prodeji energie do sítě je to jen za cenu silovky.