Často slyším nářky spoluobčanů, že poctiví a slušní lidé nechtějí jít do politiky a pak to prý vypadá tak, jak to vypadá. Jenže být politik znamená mimo jiné neříkat veřejně věci, o jejichž pravosti je dotyčný přesvědčen, obalovat pravdu do bublinkové fólie slov, aby nevykoukly ostré rohy, a obecně zapomenout na možnost mluvit, jak mu zobák narostl. Tomuto způsobu politické komunikace se říká diplomacie.