Přirovnání k zaplacení oběda. Pan autor by měl napsat co je ten oběd. Ten oběd v energetice je 1 kWh. Jaderná elektrárna v té době vyráběla 1 kWh za 85 haléřů. Vy jste za 1kWh (ten Váš oběd) dostávali cca 12 Kč. Tak jste prodávali předraženou elektrickou energii (předražený oběd), a nyní chcete, aby ten předražený oběd Vám stát zaplatil.
Zálohování PET lahví je jen vytváření výhody pro určité výrobce, kteří mají spočítaný zisk z nevrácených PET lahví a kvalitní suroviny z těchto lahví a plechovek. Nevrácené lahve a další plastový odpad budou muset nadále uklízet obce, které přijdou o výhodně obchodovatelný odpad. Takže občan zaplatí 2x. Zavedení nového systému zaplatí MŽP, ale to jsou původní peníze všech občanů. Podruhé to zaplatí občan v poplatku za sběr odpadu, protože obce méně utrží za prodej odpadu a náklady na sběr odpadu zůstanou stejné.
Když jsou FVE pro ČR tak finančně výhodné, viz stát přijde o 141 mld. Kč, tak proč se na FVE dává dotace, když jsou FVE tak výnosné? Když energetická soustava v zimě potřebuje zdroje na pokrytí spotřeby odběratelů, tak FVE prakticky nic nedodávají. Proč se něco dotuje, když to nepomáhá zajistit službu pro provoz ČR. Stát by měl dotovat jen ty zdroje, co dokáží zajistit dodávku elektrické energie v každém okamžiku po celý kalendářní rok. Energetika je služba, kdy v každém okamžiku musí být rovnováha mezi spotřebou a výrobou elektrické energie, To FVE neumí. Potom se musí stavět další zdroje na výrobu elektrické energie a kdo tyto další zdroje za majitele FVE zaplatí ?
Neustále v tomto státě řešíme chyby předchozích vlád. Peněz energetika vytváří dost, jen se nesmyslně utrácejí na projekty, které energetickou soběstačnost ČR nezajistí. Za státní peníze byly postaveny 2 jaderné bloky v Temelíně, včetně příslušenství pro další dva bloky. Cena 100 mld. Kč. V ČR jsme uměli vyrobit a postavit skoro všechno. Jen málo zařízení pro JE se dovezlo z Ruska. Za stejnou cenu se mohly postavit bloky č. 3, 4. První chyba. Česká vláda pod vedením pana Petra Pikharta zrušila výstavbu 3. a 4. bloku v Temelíně. Další chyba je rozhazování zisků: 1) emisních povolenek, 2) nedobrovolná platba 7% příspěvek na OZE z prodané elektřiny, kterou musíme všichni platit. Stát podporuje zdroje, které dokáží vyrábět elektrickou energii v létě. Dodávka, elektrické energie je služba. Tuto službu nemá ČR zajištěnou v zimě a do zdrojů, které dokáží tuto službu v zimě zajistit, stát žádnou podporu nedal. Dle odhadů se takto neúčelně vyhodilo cca 800 mld. Kč. Dnes už má ČR nadbytek fotovoltaických elektráren. Finance, které stát získává z emisních povolenek a z nedobrovolné daně na podporu OZE měl stát investovat do státního podniku, např. Dukovany 2 a nepotřebuje řešit co udělá z ČEZem. Chyba začala již za vlády Petra Pikharta a další vlády neřeší energetiku jako základní služba pro chod státu. Stávající směřování ČR v energetice vede jen k zdražování a inflaci.
řeší se jen dva druhy odpadu. Celkem je plastů mnohonásobně více. Systém sběru odpadů lze ještě zlepšit. Např. někde jsou jen kontejnery na plasty, ale nejsou tam nádoby na plechovky. Někde by to chtělo častěji vyvážet kontejnery na plasty. Další rezervy jsou ve způsobu zpracování odpadu. V přírodě neleží jen lahve a plechovky. To co by se nevrátilo do obchodů, tak stejně musí zajistit úklid obce na svém území. Ve skutečnosti někdo vidí možný zisk z nevrácených plastů a plechovek a obcím to nic nepřinese. Služba pro občany se tímto novým způsobem spíše zhorší.
Obchod je služba jako jiná v rámci státu. Statisíce občanů jsou zaměstnáni ve směnných provozech, které jsou v provozu po celý týden, proč mají mít obchodní organizace výjimku? Zájem státu by mělo být zlepšovat služby pro občany ČR. Omezování prodejní doby není zlepšování služeb občanům. Vláda by měla nařídit, jak velký má dostat příplatek zaměstnanec za práci ve dnech pracovního klidu, alespoň by zisk obchodních společností neodcházel do zahraničí. Nelze se odvolávat na Německo, tam po válce mocná církev měla zájem, aby lidé chodili v neděli do kostela,
Jenomže ne vždy, takže je potřeba nějaký stabilní zdroj, čímž se to celé prodražuje.
Souhlas. K jedné postavené FVE, VTE potřebujeme postavit další dva zdroje. První co bude dodávat proud např. v noci, nebo když nebude foukat vítr. Druhý co bude dodávat proud v zimě, kdy FVE mají 1/10 výroby než v létě. To všechno zdražuje cenu elektrické energie pro spotřebitele. Např. výkonu FVE je na potřeby ČR již dostatek a další dotace jsou jen vyhazování financí. Je třeba dotovat zdroje špičkové a zdroje s trvalým výkonem po celý rok. Bohužel od roku 2005 řídí amatérské vlády českou energetiku. Nehmotné zboží nemohu řídit dle zákonů pro hmotné zboží. Např. elektrická energie je jen teď, ale sáček mouky může být v regále i půl roku, než jej koupí spotřebitel.
Když nechceme uhelné elektrárny, je si třeba říci, že žádný zdroj elektrické energie není ideální. Jen musíme budovat takové zdroje, které zajištují službu dodávky elektrické energie v každém časovém okamžiku po celý kalendářní rok. Fotovoltaika je nám v zimě k ničemu, když není schopna zajistit potřebný výkon do energetické sítě. Větrné elektrárny jsou lepší řešení, dokáží vyrábět elektrickou energii i v zimě i v noci.
Posledních pár let bydlím v krajině plné větrných elektráren, na severu Německa. Výkon OZE tu je nad 100% vlastní spotřeby, takže se většinou vyváží na jih.
Esteticky se mi v krajině líbí. Ano, novodobá podoba větrných mlýnů. Pomalé otáčky atd. V noci mi spíš vadí to divoké poblikávání ale I tomu má být konec protože už je zákon a nová technika.
Ano, nikdo to nechce mít přímo u domu. Pod vrtulí je určitý hluk (ačkoliv každá frenkvetovanější silnice je mnohem horší) a blikavý stín je nepříjemný, pro epileptiky nebezpečný. Proto to nikdo u domu nemá, vždy je to dál někde na poli.
Ty nejstarší vrtule jedou už skoro 30 let a vyměňují se jen proto, že ty nové jsou násobně účinnější.
Ano, i tady se to občas někomu nelíbí ale naprostá většina to nijak nevnímá. Je to součást kulturní krajiny, jako obdělávaná pole, silnice, železnice, elektrické vedení. Je to mnohem více akceptováno než uhelná či dokonce atomová elektrárna v podstatně větší vzdálenosti. Potud estetika.
Ohledně smysluplnosti:
Vítr dobře doplňuje soláry. Od listopadu do února je výkon solárních elektráren podstatně nižší. Není zdaleka nulový, i za zamračeného počasí nebo pod tenkým sněhem energie teče. Když je ale deštivo a vůbec na podzim a v zimě fouká hodně vítr. I v noci.
Přesto i to severní Německo má své uhelné a plynové elektrárny na pokrytí tzv. Dunkelflaute. A rostou exponenciálně nová bateriová úložiště v řádu stovek MW, investice do přenosové soustavy jsou 4x vyšší oproti 2021...
Češi s tím nemají zkušenosti a tvrdě jim ujíždí vlak. Za 2 až 3 roky se bude muset energie ve velkém dráze dovážet.
Souhlas.
Každá změna by měla zlepšit službu pro zákazníka. Toto zálohování PET lahví a plechovek, ale službu zákazníkům nezlepší spíše to bude horší. Tato změna řeší jen dva druhy odpadů, ale neřeší to další druhy odpadů. Bude to vyžadovat další náklady, které by bylo lepší investovat do zlepšení stávajícího systému sběru odpadů.
Reagoval jsem na jeden váš nesmysl, a tím je tvrzení, že máme dostatek instalací FVE. Držmě se tématu. Tvrdím, že nemáme, ale že je potřeba budovat současně i úložiště energie. Tím se z intermitentních zdrojů stávají zdroje sezónně stabilní, které se mohou zapojit i do SVR tím se dají vyřešit denní výkyvy, tj. denní špičky i noc. A ano, zimní období je potřeba řešit jinými zdroji, například VtE, které z nějakého důvodu nestavíme a které se do značné míry doplnují s FVE.
Další zdroje, záložní, například na zimu, nebo kvůli nečekanému výpadku, musíme stavět stejně. Hlavně, pokud budeme mít koncentrovanou výrobu elektrické energie v JE, tak je potřeba mít další decentralizované zdroje pro případ výpadku. Nedávno byl odstavený temelínský blok kvůli závadě asi na 14 dní. Pravidelně dochází k letní odstávce a údržbě. Něčím to musíte nahradit. Buď dovozem, nebo záložními zdroji. Výhodné jsou v tomto ohledu plynoparní zdroje s výhledem na spalovávání zeleného vodíku.
Děkuji za informaci. Zákonem č. 180/2005 se řešila jen výroba elektrické energie z OZE. Vůbec nebylo řešeno skladování elektrické energie a také regulace výroby elektrické energie. V prvních letech se tato chyba neukázala, protože bylo dost výkonu v klasických zdrojích. Nyní je třeba tuto chybu napravit a dát do rovnováhy výrobu, akumulaci, regulaci výkonu zdrojů zdrojů elektrické energie. Na toto je třeba zaměřit investice do energetiky a ne jen na FVE, jak se děje v ČR. Výrobu zeleného vodíku z energie FVE zatím nikdo nedokázal ekonomicky realizovat. Je to zatím jen iluze řešení energetické stability.
FVE není fenomén jen České republiky a těch pár procent, které vyrábíme, jsou velmi malý podíl. Pokud bychom měli řekněme oněch 30% vyrobené elektrické energie ve FVE, tak bych vaše námitky chápal, ale to, co píšete, při současné instalaci OZE nedává smysl. Na stabilizaci tak malého výkonu stačí pár bateriových úložišť.
Podívejte se do statistik ERÚ. Ano v zimě na výkon FVE by stačilo pár bateriových úložišť. V době intenzivního slunečního záření už dnešní kapacita FVE dokáže ovlivnit energetickou soustavu. Bohužel ji ovlivňuje většinou negativně, protože musí za FVE být připraven stejný výkon v jiných zdrojích. Tak ve skutečnosti musíme postavit dva zdroje. První je FVE a když FVE nedodává nic (noc, zima), tak musí dodávat elektrický proud záložní zdroje. Tak musíme v ceně elektrické energie platit dva zdroje. A ještě k této ceně musíme přičíst dotaci na OZE. To je potom skutečná cena výroby elektrické energie z FVE.
Autor článku si plete pojem " výkon (MW)" a pojem "práce (MWh)". Fotovoltaické elektrárny dávají většinou výkon v době (svítí slunce), kdy to spotřeba v ČR nepotřebuje. Někdy dokonce v energetické soustavě škodí. Výroba se musí rovnat spotřebě v každém časovém okamžiku. Efektivnost FVE z hlediska výkonu je cca 10%. ČR má dnes již dostatek výkonu FVE a proto jsou další dotace do FVE vyhozené finance. Práci FVE (MWh) neumíme ve velkém skladovat na noc, na zimu a pod. Hmotné zboží (mouka) a nehmotné zboží(elektřina) mají jiná fyzikální pravidla. Nelze řídit energetiku ČR podle znalostí výroby mouky, cukru atd., jak se nás někteří aktivisté snaží přesvědčit, včetně vedení EU.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Rektor řeší další neřešitelnou stížnost na Ševčíka. Celý článek je pochybný. Rektor může řešit jen to, co souvisí s výukou na fakultě (škole). Posezení v čajovně nebylo součástí výuky a rektor musí takovou stížnost studenta Sosny odmítnout. Tato stížnost nesouvisí s výukou na fakultě. Je to občanskoprávní spor, řešení to má. Pokud to rektor neudělal, tak je to chyba rektora, měl odkázat studenta Sosnu na příslušné veřejné orgány, které takové spory řeší. Je podivné proč se student Sosna neobrátil např. na Policii a obracel se na rektora VŠE?
1 odpověď