Dokud bude možnost práce na černo tak se nic nezmění.

Dokud bude veřejnosti předkládáno, že hradit svoje závazky není není potřeba tak se také nic nezmění.

Sociální sít´ má ochránit zranitelné a umožnit návrat do standartního života kde pracovat je normální

Ale volič je volič. Hlavně jej nenaštvat.

Každý hlas se počítá.

Pokud jsou propočty uveřejněné ve Světu myslivosti ohledně budoucí výše lovu v konkrétních honitbách správné tak při porovnání s mapou honiteb od ÚHULu a následnou identifikací držitelů a uživatelů honiteb vychází následující:

V honitbách VLS dojde k poklesu lovů ,(Libavá, Velichov)

V honitbách LČR které mají ve své režii LČR dojde k poklesu lovu

V ostatních spíše navýšení zejména ve společenstevních honitbách- značné 100%

K tomu více 70% jelení zvěře se loví honitbách držených LČR , VLS a v Národních parcích. U jelena siky je to více jak 50%(údaj získaný od Min zem na základě zákona o informacích)

Základem stanovení výše lovu má být stav porovnávacích okusových ploch a stav lesa dle NIL. ( důvodová správa k zákonu a mediální zdůvodňování )

Pokud je to takto tak je něco sakra špatně. A není to aktuální zákon o myslivosti.

A co takovýto pohled na tu samou záležitost.

Novela zákona o lesích jako nezbytné východisko ze stávajícího stavu .

Pokud novela nebude tak dojde k tomu že bude masivně porušován zákon stávající.

Lesy sežral kůrovec .Mediálně vysvětleno suchem.

Škody kůrovcem nikdo nevyčíslil

Vytěženo množství dřeva navíc za jak 6 let běžné roční těžby

Dřevní hmota vyvezena.

Finanční rezervy na budoucnost nevytvořeny.

Desetitisíce hektarů ploch je nezalesněno a nestačí se v zákonné době zalesnit.

Těžba v lesích převážně pomocí těžké mechanizace- důvod ekonomika těžby

Zkrátí se doba od zasazení stromku do řádné těžby ,aby bylo vůbec možné něco těžit.

Největším vlastníkem lesů je stát který je spravuje prostřednictvím LČR .

Dotace od státu ke státem zřízené firmě.

Redukce zvěře je nezbytná. Bez toho se neobejdeme. Můžete s tím nesouhlasit ale to je tak vše co s tím můžete dělat. A nebo vymyslet jak to řešit jinak..

I v menší skupině než je 72 000 držitelů loveckých lístků se najdou idioti.

Polovina obyvatel jim nadává že vůbec loví a druhá jim nadává že loví málo.

Taková je realita.

Jak českoslovenští myslivci. napochodovali....

To je docela hnusný úvod. Zavádějící.

Směřující úplně někam jinam než k žirafám.- k novele zákona o myslivosti.

Zda to bylo nutné nebo ne to už nikdo dnes neurčí. .Bylo to bezpochyby schváleno politickou reprezentací na základě stanoviska veterinářů.

Stádo mělo svou obrovskou hodnotu protože se jednalo o jedince z odchytů z volnosti

Nikdo však nedokázal předvídat co bude dál..

Usmrcení se dělo loveckou zbraní vzhledem k velikosti žiraf.

Počet lidí kteří byli přítomni byl vzhledem k možnému šíření viru omezen.

Institut následné moudrosti je některým lidem vlastní.

A za peníze se dá objednat cokoliv vždy se někdo najde ,kdo sedne a napíše .

Myslivci odhlasují na valné hromadě?

Valná hromada je uskupení vlastníků. Někteří vlastníci jsou myslivci.., možná i včelaři fotbalisti. Valná hromada rozhoduje většinově. Dle textu zákona a stanov společenstva. Rozhodování na základě většinového názoru je standartní záležitost.. Pokud máte s tímto problém tak ten problém není asi v jednání společenstva. . Tento princip je i součástí navrhované novely..

Jsou i lidé kteří mají problém vyjít sami se sebou.

Myslivost se provádí dobře nebo špatně.

Žádná lidová myslivost již neexistuje.

Více jak 20 let je myslivost pod kontrolou vlastníků.. Odsouhlasují sčítané stavy plány lovů. Rozhodují o tom kdo bude v honitbě myslivost provozovat..

Určují parametry nájemních smluv. Jaká smlouva takové plody.

Převážnými vítězi výběrových řízení u LČR jsou dnes obchodní společnosti které mají myslivost v předmětu podnikání. Výběrové řízení je nastaveno na docílení nejvyšší nabídky- ceny za roční pronájem.

Parametry odlovu- výši počtu kusů k odlovu bude centrálně pro všechny i pro honitby s převahou zemědělské půdy stanovovat UHUL přitom neví jak by to měl pro polní honitby udělat. Bude vycházet z toho jak vypadají porovnávací plochy někde v nějakém lese . Určovat plány lovu bude pro soubory honiteb.

Vlastník a uživatel zemědělských ploch bude muset přijmout jeho rozhodnutí.

Nikdo se jasně nevyjádřil k jakému navýšení -redukci zvěře by mělo dojít aby se dosáhlo cílového stavu. Pokud nejsou čísla jeví se to jako jakýsi experiment.

Vše se odehrává v kontextu lesy jsou vytěžené na roky dopředu, pily nemají co řezat, máme tisíce hektarů nezalesněných ploch, , na zalesnění nemáme peníze , lidi ani materiál. nemáme vytvořeny finanční rezervy .

Kvalita lesa je dána ziskem z hektaru.

Vše co může ukousnout větvičku je třídní nepřítel. Ještě že už nejsou zajíci. S těmi zbývajícími si poradíme v rámci nočního lovu.

Zákon je napsán v modu pro stát je každý podezdřelý, je třeba jej neustále kontrolovat a sankcionovat . To však dlouhodobě nefunguje .

Motivace strachem .

Sázka na hamižnost.

Jo, jo. Co Čech to odborník na vše. Na každou otázku, problém se nabízí jednoduché řešení, většinou však mylné.

Pár dat , informací

Škody zvěří na lesních porostech dle sdělení ministerstva zemědělství jsou cca 53 milionů za rok . Co je škoda a jak se vyčísluje určuje předmětná vyhláška ministerstva zemědělství

Držitelů loveckých lístků je v republice cca 72 000.

Snížení výměry honiteb v 90 letech ze strany Lesů České republiky nepřineslo snížení stavů býložravé spárkaté zvěře .

Více jak 20 let vlastníci pozemků odsouhlasujíc sčítání zvěře i plán lovu.

V ČR je cca 1479 honiteb vlastních o prům výměře 1000ha cca 30% plochy

4265 honiteb společenstevních o prům výměře 1010,-ha

Vlastníci provozují ve vlastní režii cca800 honiteb

Zbytek pronajato.

Jaká je nájemní smlouva takové jsou její plody. Zásadním kritériem ve výběrových řízení LČR byla výše nabídnuté ceny za roční pronájem.

Ve smlouvách s LČR je absence ujednání o cílových stavech zvěře a benefitech za jejich dosažení.

Největší pronájemce jsou Lesy České republiky . Pronajímají cca 700 honiteb. cca

Většinu nájemců tvoří firmy a. podnikatelé kteří mají v předmětu podnikání zapsanou myslivost .

Místní myslivecké spolky jsou dnes už v menšině.Nemají na to finance.

Cca 200 honiteb pak provozují sami.

Více jak 70% odlovu jelení zvěře a 50% jelena siky se loví v honitbách Lesů České republiky ,Vojenských lesů a Národních parků.

Zvěř se loví tam kde je.

Drobná zvěř již takřka není .

Spárkatá je převážně v lesích.

Plocha lesů je cca 35 % z plochy honiteb

V ČR je cca42 % lesů ve vlastnictví státu spravovaných LČR

Znova . Jsou lesáci v rámci svého zaměstnání se starají o les a přitom loví pokud mají povolenku pro lov v dané lokalitě.

Na to jsou obvykle nějak finančně motivováni ,aby šli lovit i nad rámec pracovní doby.

V rámci své práce i doprovázejí poplatkové lovce nebo jiné hosty.To mají většinou jako součást pracovní smlouvy -pracovní náplně.

Ale lov není jejich prioritní způsob obživy.

A o spratcích -když dochází argumenty tak se někdo takto vyjadřuje. Ale to je spíše o něm než o těch druhých.

Neříkám že všech 70 000 držitelů loveckých lístků je svatých. I v menší skupině najdete lidi kteří dělají nepochopitelné věci.

Kdo je prosím ten myslivec z povolání?. Asi někdo kdo se živý zejména lovem tedy je za něj placen . Možná zaměstnanci obor. Znám spoustu lesáků ,ale jejich obživou je zejména práce spojená s lesem nikoliv prioritně lov. . Pro některé je to i vopruz ,že musí lovit a jsou k lovu zaměstnavateli různým způsobem donucováni. Pak jsou samozřemě i ti které to baví, a dostávají za to finanční ohodnocení např .součást prémií , nebo zástřelné.

Máte představu kolik času zabere odlov cca 350 000 tisíc kusů spárkaté ročně?

To není jako jít na nákup do supermarketu.

Co kus to cca 30 hodin.Je na a to i zpracovaná-zakázka kterou si nechalo udělat min zemědělství. Dá se dohledat na stránkách ministerstva.

Znám několik honiteb kde se z různých důvodů několik let nelovilo a přál by jsem vám vidět jak to v lese a na polích vypadalo.

Je třeba řešit případné místní problémy a a hlavně je chtít řešit,aby to nebylo v modu na jaře počítáme ukousnuté větvičky, ale v srpnu již chceme mít za každým stromem schovaného jednoho jelena.. Podívejte se na stránky VLS, ,LČR za jakých podmínek a co tam nabízí k lovu za poplatek,

Ministerstvo zemědělství eviduje škody zvěří na lesních porostech lehce přes 50 milionů. to je cca 24 Kč na hektar plochy .Co je škoda určuje příslušná vyhláška .ministerstva zemědělství. Ukažte mi zaměstnance lesů který bude riskovat vyhození z práce a nevyčíslí škodu.

Dnes je situace že polovina lidí Vám nadává že lovíte málo a druhá polovina že lovíte vůbec. Troch schýza ve společnosti..

.

Není pravda že myslivci - jejich nejvíce viditelná část spolek Českomoravská myslivecká jednota(cca75%)je proti novelizaci zákona o myslivosti. Má problémy s určitými pasážemi v zákoně .

Připomínek k zákon z připomínkových míst bylo stovky.(EKLEP)

L RV vrátila zákon zpět k dopracování.

Výměrou honiteb- stačí pohled do minulosti kdy snížení výměr nepřineslo snížení stavů spárkaté zvěře( honitby LČR).

Honitba není jen územní jednotka lovu.

Vlastník honebního pozemku není vlastníkem zvěře.

Vlastníku pozemku má právo myslivosti -souhrn práv a povinností

Myslivost není jen lov.

Snížení výměry honiteb a umožnění lovu zvěře vlastníkům bez dalšího zavání byznysovým plánem .

Vlastník pozemků je ten kdo i dnes rozhoduje o tom komu a za jakých podmínek se honitba pronajme. Jaká je smlouva takové jsou její plody .

Plocha lesní půdy je cca 36% z honební plochy .

Honiteb vlastních je cca1480. Největším vlastníkem jsou LČR cca 950 honiteb .Společenstevních honiteb(honitby více sdružených vlastníků)je 4265. Ve vlastní režii tedy kdy vlastní i honitbu provozuje je 719 honiteb pronajatých je 5026.(Údaje 2021)

Více jak 70% jelení zvěře, 50% jelena siky se loví v honitbách které drží lesy České republiky, Vojenské lesy a v Národních parcích.

Plocha lesní půdy je cca 36% z honební plochy . Plány lovu pro všechny honitby má dělat organizační složka státu. Pravděpodobně Ústav pro hospodářskou úpravu lesa v Brandýse nad Labem. Jak se tedy posílí vliv vlastníků když rozhodující slovo ve všech honitbách bude mít úředník z organizace řízené ministerstvem zemědělství

Trochu matoucí pojem -lidová myslivost. Lidové byly milice

Za minulého režimu bylo nejvíce spárkaté zvěře v honitbách vyhrazených , režijních. Tam se běžný myslivec nedostal. Tyto honitby se staly zdrojem pro rozšíření spárkaté zvěře na další území. Stavy spárkaté zvěře stoupají ale stoupá i plocha na které se vyskytuje.

Problém je kumulace v některých územích.

Snížení výměry honiteb Lesy ČR v minulosti nepřineslo snížení stavů spárkaté zvěře.

Honitba není jen územní jednotka lovu.

Zvěř není vlastníka pozemku.

Vlastník má právo právo myslivosti které je spojené spojené s honebním pozemkem (souhrn práv a povinností, lov je jen jedna část)

Právo vlastník postupuje v nájmu honitby na toho komu honitbu pronajme pokud na ní neprovozuje myslivost sám.(fyzická, nebo právnická osoba-firma, sdružení vlastníků- honební společenstvo společenstvo

Vlastníci pozemků od více jak 20 let odsouhlasují sčítané stavy zvěře a odsouhlasují navrhovaný plán lovu a rozhodují kdo a za jakých podmínek bude honitbu užívat. tedy i lovit.

V honebním společenstvu(sdružení vlastníků pozemků) se rozhoduje hlasováním . Vlastník má hlasy podle velikosti pozemků v honitbě

Kdy je návrh přijat určuje zákon a stanovy honebního společenstva.

To že někdo nemusí být s výsledkem hlasování spokojen je legitimní

Rozhoduje určená většina..

Hlasování je nedílná součást demokracie.

A jsou lidé kteří se nedokáží dohodnout s druhými, a jsou i tací kteří se cítí ukřivděni když není podle nich. A také jsou lidé kteří svoje osobní zájmy vydávají za zájmy takřka celého vesmíru.

To bylo a bude.

Termín lidová myslivost je zavádějící . Myslivost provádějí spolky, fyzické a právnické osoby. A zejména ti posledně jmenovaní vyhrávají převážnou část výběrových řízení na pronájem honiteb u Lesů České republiky.

Od roku 2001 s musí každý uživatel honitby nechat odsouhlasit sčítané stavy a velikost odlovu vlastníkem(držitelem honitby) Vlastník je ten kdo rozhoduje o tom jak se bude honitba využívat. Vlastníci tak mají ve svém vlivu i nyní rozhodující atributy.

Co je škoda zvěří na lesním porostu uvádí vyhláška ministerstva zemědělství Evidované škody ministerstvem zemědělství jsou cca 24 Kč na ha .

To je cena cca 2. sazenic.

Problém je, že kůrovec sežral spoustu stromů(ponechme stranou diskuzi proč) zůstali tisíce hektarů nezalesněných ploch. Peníze jsou fuč. Dřevní hmota taktéž . Rezervy na obnovu nejsou .Na stav lesa se pohlíží podle dosaženého zisku.

Závěr zabijeme zvěř a ušetříme náklady na ochranu porostů .

Otázka . Mají například zemědělci kteří na ochranu svých plodin před tím aby je něco sežralo( způsobilo škodu na produkci) vynakládají min.5000,- Kč ročně na hektar (více jak 5 miliard ročně)postupovat tak že se budou ničit vše živé kromě svých pěstovaných rostlin? Nepřípustné. Nikomu nepřipadá podivné ,že musí na ochranu své produkce něco dělat a že je to něco stojí.

Spárkaté zvěře je více než před lety ale je také na větší ploše. Produkce,- (odlovené zvěřiny)na ha je takřka stejná jako v 70 letech. Je jen jiná druhová struktura.

Snížení výměr honiteb které provedli Lesy České republiky v minulosti ( sázka na chamtivost lovců) nepřinesly snížení zvěře .