Mluv za sebe. Děkuji.

Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. To, že studenti umí po 14 letech výuky trochu česky a anglicky, je tristní výsledek našeho školství. Hlavním důvodem pro zákaz mobilů na školách je konkurence zejména AI. Mohlo by se totiž brzy ukázat, že velká většina učitelů je na školách zbytných. A to je pro učitele zcela nepřípustné. Tak mobily prostě zakážou zákonem. Namísto restrikce je vždy lepší uplatňovat kvalitní osvětu. Sami učitelé dnes používají AI pro svůj výklad, takže je to i velmi pokrytecké.😔

Proč musí učitel u tabule pořád blábolit o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online zdroje z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Digitální obsah má mnohé výhody. Pomocí hypertextu lze obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. To bývá častý problém při frontálním výkladu, a proto se žáci často tak málo naučí a i to málo rychle zapomenou. Pokud má žák k dispozici psaný obsah výkladu, tak má větší šanci na osvojení látky než při pouhém pasivním poslechu téhož obsahu. Důkazem je, že básně se učíme z knih nikoli poslechem. Uvádím zde školství záměrně jako názorný příklad systému, kde jsou dlouhodobě vykazovány za mnoho peněz špatné výsledky. Samozřejmě úspory by měly začít na úřadu vlády, ministerstvech a dalších státních úřadech a institucích. To je zcela nepochybné. Ale to se nikomu nechce udělat.😪

Neplácám, jen mnohým mocně šlapu na jejich vředovitá kuří oka. Dokažte mi opak relevantními protiargumenty. Jestli jste ovšem učitel, tak je vše vysvětleno. Ale mně je to úplně jedno. Já vím, že mám pravdu. Na 110 procent.

Proč musí učitel pořád blábolit u tabule o něčem, co dnes v sekundě vyjede každý průměrný chatbot? Všechno je to otázka informací, technologií a financí. Dřív měli informace k dispozici zejména učitelé, dnes je může mít každý žák a student ve stejném rozsahu a kvalitě ve svém mobilu nebo tabletu. Pomocí hypertextových odkazů ve Wikipedii nebo Kiwixu lze nastudovat jakékoli téma i s kontextem a souvislostmi. Možný je i výklad a správná interpretace obsahu, pokud není zřejmý jeho přesný význam. Buď se dá doptat dobrého chatbota, nastudovat online materiály z referencí nebo zadat pokročilý dotaz do vyhledávače. Možností je mnoho. Takto si lze osvojit téměř každý tematický celek, zvláště pokud jde o popisné vědy. Jak je z textu výše zřejmé, až kolem 80 procent školních procesů lze už dnes efektivně nahradit používáním moderních elektronických prostředků a jejich aplikací. Tento obsah se narozdíl od klasického výkladu ve třídě dá zpomalovat a vracet podle potřeby žáka. Pomocí hypertextu lze také obsahem brouzdat kontextuálně, najít potřebné souvislosti a vysvětlit obsahové nejasnosti. Ve škole by se měla učit jen čistě aplikovaná teorie a praxe a ne cokoli, co kde koho právě napadne. Pak pro všechen balast se neumí téměř nic. Zkrátka kdo chce moc, nemívá často nic. Ve státním sektoru obecně by se racionalizací mohla ušetřit až polovina výdajů, čistě ve školství dokonce až dvě třetiny výdajů, tedy až 200 miliard. A výstupy a výsledky by se naopak celkově zlepšily. Tak funguje dobrá kvalitní efektivita procesů.👍👌👏

Učitelé zpravidla každý rok učí jedno a to samé. A často jen z osnov které jsou již předem připravené.