Digitalizace je jako před 170 lety průmyslová revoluce. Také tehdy byla většina společnosti proti, než si uvědomili benefity, respektive společenský přínos nějak vyjádřený v penězích a činnosti se restrukturalizovaly.

Trochu promíchám jablka s hruškami, jen abych demonstroval, jak já se koukám na výhody a nevýhody. Vezmu příklad nových důchodců, kteří mohou požádat o důchod online. Pokud jich cca 40 procent využije tuto službu v průměru v období 10 let, tak při mediánu mzdy (38.529Kč), času stráveného dopravou na sociálku a zpět (cca 1,5 hodiny) a nákladu na dopravu (50kč) je „společenská úspora“ cca 148,5 mil Kč. Pokud se současně s tím ušetří 20 úředníků, bude další úspora 120mil Kč. To vše bez započtení inflace. Takže pokud se za 10 let za elektronizaci podání žádosti o důchod utratí 300mil Kč, dává mi to jasný signál, kolik má smysl za to utratit..

Problém vidím v tom, že se zde objevují články s jedním číslem a autor k tomu nedodá kontext. Taková informace pak vede k předčasným závěrům a neumožní, aby si každý mohl udělat skutečnou představu, co ta změna znamená.

Mám následující zkušenost z veřejného sektoru a implementace IT projektů:

1) U jednoho projektu zadání bylo navázáno na legislativu, jež byla schválena 20/12, s tím, že byla platná od 1/1 dalšího roku.

2) U jiného projektu, když jsme dodali reálný plán, tak byl roztrhán zákazníkem z veřejného sektoru, s tím, že politické očekávání je jiné.

3) Perlička z jednoho projektu nakonec. „Sice jste nám dodali přesně to, co jsme Vám zadali, ale není to, co jsme mysleli.“

Nedovolím si soudit dodavatele, ale mám bohaté zkušenosti, s tím, jak se v průběhu implementace projektů mění legislativa/zadání bez změny termínů, což má pak jasné negativní dopady na výsledek.

U hodinek Garmin se mi po 4 letech roztrhl řemínek. Původní cena hodinek okolo 6 tisíc, dnes 3.6 tisíc. Nic kompatibilního jsem u nás nenašel jen originál Garmin řemínek za 1600kč plus doprava. Na temu kompatibilní za 150kč, jak píšou v článku, žádná cena za dopravu. Nemám problém si ho koupit doma za 500kč, ale 1600kč je rozežranost. Asi to nebude jen TEMU, které vyhání lidi z českých/evropských web obchodů.

Problém je v tom, že navyšováním platů se problematika může zhoršit. Jinými slovy, sociologický průzkum prokázal, že většina lidí má finanční komfortní zónu, při které již nechtějí více peněz, ale více volna. Zvyšování platů je pak kontraproduktivní. Pokud tedy mají tedy lékařské odbory zájem o snížení přesčasů, pak musí také a) hledat způsob restrukturalizace fungování zdravotnictví, b) požadovat více peněz pro lékařské fakulty, c) zasadit se rychlejší proces atestace nových lékařů, včetně příchozích ze zahraničí. Pokud tedy záměrem je nbudovat si konkurenci.

Osobně považuji také navázaní jakéhokoliv segmentu na násobek průměrného platu za diskutabilní. Tedy, pokud nějaký firma zvýší efektivitu, nebo přijde s novým úspěšným produktem, což je mohlo stát v předchozích letech nemalé investice, a promítne se to ve výších platech/odměnách, což ovlivní celkový půměrný plat, není mi jasné, jaký mají na tom podíl jiní lidé např. v daném případě lékaři.

Souhlasím s mnohými, že průměrná mzda je ovlivněna manažerskými platy, ale i historicky byly skupiny, které podobným způsobem ovlivňovaly platový průměr. V rodině jsme měli horníky, kteří brali 8 a když se zdařilo, tak i přes 10 tisíc. V těžkém průmyslu bylo zaměstnáno spoustu lidí, kteří byli výrazně nad průměrem, a tedy hodně ovlivnili průměrnou mzdu. Tim chci jen říci, že pro srovnání by to chtělo medián v obou případech.

Já měl v roce 1989 rok po maturitě a bral jsem čistého 1400kč, tedy 57 procent průměrné mzdy, což je procentuálně dnes velmi blízko minimální mzdě. Kamarádí brali i méně, tedy byli na úrovní dnešní minimální mzdy. Máslo jsme moc nejedli, bylo drahé. Kuře, když už bylo, tak jsme ho dělili minimálně na 8 porcí. Teplá voda na sprchování se také nepoužívala každý den, pokud tedy voda vůbec tekla a šla elektřina, protože u nás na vesnici to prostě standard nebyl. Na zřízení telefonní linky se čekalo několik let. Prostě je to celkový kontext a nedá se to jen ohodnotit přes jeden pohled.

Nevím, jak byl průzkum koncipován, takže se to těžko komentuje. Každá věc má svoji cenu. Řešení je tedy navýšit množství reklamy nebo převést ČT a ČR na placenou službu a poplatky zrušit. Je jasné, že se struktura obsahu ČT a ČR pak změní, ale asi to tak bude většině respondentů vyhovovat. Pokud byl dotaz jen formou, souhlasíte se zvýšením koncesionářského poplatku?, pak se divím, že není 100% respondentů proti. Mimochodem průměrný měsíční důchod v 2008, kdy se stanovily aktuální poplatky, byl 9.111Kč, v 2023 pak 19.557Kč.

V Německu je Rakouska enkláva, ve Švýcarsku je italská enkláva, v Belgii je německá enkláva, kaliningradskou oblast ani nezmiňuji atd. Tak co je tak zvláštního na naších obcích, prostě jsou světové.

Dopravní předpisy jsou jasné, cyklista musí na přechodu vést kolo. Mimochodem, cyklista na přejezdu pro cyklisty, který je mnohdy paralelně s přechodem pro chodce, může jet na kole, ale nemá přednost, zatímco chodec, vedle na přechodu, přednost má. To platí v ČR, pokud se nemýlím tak v Rakousku a SRN má cyklista přednost.

Takže, cyklista předpisy porušil, a to zásadní měrou, helma & nevedení kola. Dle mne to je augmentace pro 70/30. Situaci to nijak nevrátí a neštěstí si ponesou obě rodiny. Nicméně není možné principiálně udělat viníka z řidičky.

A proč NE znamená NE, jen při sexu? Není lepší zavést obecnou normu, že NE znamená NE? Respektive, rozumím tomu správně, že v ostatní situacích znamená NE, ANO případně MOŽNÁ?

Když se začte to bible nebo koránu, tak jsou tam pasáže, které také některým skupinám nejsou po chuti. Tak snad matematika nevadí, ale tam je Ludolfovo číslo, pí, a to by mohlo také někoho urazit. Takže hurá středověk, zakázat čtení a psaní, za porušení na hranici.

Pojďme si udělat nejdříve pořádek doma. Dle statistik je celosvětových obětí nacismu cca 88 milionu. U komunismu je to přes 120 milionu. A hold, vše, co souvisí s nacismem je zakázáno (což je správně), ale u komunismu to neplatí. Takže ani my neměříme stejným metrem.

Pane Šabato, situaci asi všichni rozumíme a nepotřebujeme shrnutí. Jaký je váš názor, jak dát více peněž do školství, a ostatních sektorů, a přitom nenavýšit státní dluh, tedy dluh naších dětí. Ti samí, co vyjmenovávají, co všechno je podfinancováno, současně pranýřují vládu za strašně vysoké úhrady za obsluhu státního dluhu. Nejsem ekonom, ale pokud si půjčím více peněz, abych přidal tu a tam, tak tím navýším jednak státní dluh a také podpořím inflaci která opět zvýší náklady na úhradu státního dluhu. Tedy prosím nejen o postěžování si, ale i o návrh na řešení. Nebo je to jako opozice, která by všude přidala, protože nemá žádnou zodpovědnost a současně před pár lety rušením super hrubé mzdy (společně s částí dnešní vlády) a vytvořila díru do státního rozpočtu? Ono, když někde přidám, tak musím jinde vzít a pořád mi zde chybí solidní názor, která skupina obyvatel, nebo podnikatelů, to bude platit.

Považuji vzdělání za nezbytně nutné pro rozvoj hospodářství. Sám se vzdělávám celý život a souhlasím s tím, že je nutné mít kvalitní lektory. A to je to, co mi v té diskusi chybí. Máme kvalitní lektorky? Jak se jejich kvalita promítá do kvality vzdělanosti? Je tady nějaká sebereflexe? Tedy jinými slovy, propustit nekvalitní, přidat kvalitním a technickému personálu. Když jsem byl na základní škole, tak nás bylo 38 ve třídě. Na oboru s maturitou 36. Dnes je průměr na základní škole dle statistik 20,1 žáka na třídu (Odkaz   ) Navíc třídy jsou na spoustu oblastí stále dělené. Od svých bývalých spolužáků, kteří dnes učí na VŠ, mám opakující se informace, že maturanti nemají zdaleka kvalitu, kterou by měli být. Zajímala by mne tedy vnitřní analýza odborů, proč sníženi zátěže učitelů nevede vyšší kvalitě vzdělání.

Nafta ve srovnání s předchozím rokem klesla o 10-12 korun a momentálně klesá. Pro 200 aut s odhadem 20 tisíc km/rok na autě při spotřebě 10 litrů na 100/km ušetří na naftě 4 miliony, dálniční známky pro všechny auta je budou stát o 16 tisíc více. Takže na dopravě ušetří 3,984 milionu. Tak se ptám, zdali mi něco nedochází u této části argumentace ohledně zvýšení cen?

Zajímaly by mne metriky, na měření kvality školství. Já chodil do třídy, kde bylo 38 žáků bez dělených jazyků. Učil jsem se ruštinu, která mi k ničemu nebyla. Až následně, během práce, jsem se naučil angličtinu a němčinu, které potřebuji pro profesní dráhu. Jsem schopen velmi dobré konkurence v evropském prostoru ve svém oboru. Synové chodili do tříd o 15, respektive 18 žácích, jinými slovy, 2x větší náklady na vzdělávání v přepočtu na žáka. Výsledky mladé generace, jak se všeobecně tvrdí, jsou horší než u starší. Tak mi nějak nejde do hlavy argumentace o snížení kvality. Asi ale tuším, kde bych našel prostor pro šetření.

Možný by se Fico měl na to pdívat jinak. Třeba nám může být také jedno jestli stát na východ od nás se jmenu Slovensko nebo Horní Uhry. Horní Uhry budou určitě levnější, bude jen jedna vláda pro dnešní dvě země a jedny úřady. A nebo to bude celé západní rusko, a nebudou potřebovat ani učitele Slovenštiny.

Osobně bych zakázal veškeré dotace do zemědělství v celé EU a dal příspěvky potřebným. Díky různé dotační politice v různých zemích jednak neexistuje konkurence (respektive je velmi pokřivená) a zadruhé, vlastně nevíme, co kolik reálně stojí.

Nárůst zisků uvedení v článku je typický efekt zdražování díky potenciálnímu riziku trhu (navýšení cen energií, atd. ) aniž by to bylo založeno na faktech, což je opět umožněno pokřivenou konkurencí.

Koukám, že stačí přestal kouřit a budou mít o 25 tisíc víc než před balíčkem. Příklad nemá hlavu a patu. Pokud normální rodina žije za uvedených podmínek, a přitom utratí ročně 47 tisíc za cigarety, tak si myslím, že na to v pohodě mají. Příklad také vychází z toho, že podkladová cena pro dva roky po sobě bude stejná. Předpokládám, že u potravin a energií to tak nebude. Tato simulace opravdu nemá logiku. Další příklad je nafta: daň na této úrovní tam byla před covidem a sleva měla pomoci během covid období, takže proč se tato část vůbec řeší?

Proč novinky podávání pořád informace bez kontextu. Jaká byla cena před zdražením? Byla stejná startovací základna? Já vidím, že 1 kg krystalu je v Tescu nebo Lidlu za 32,90Kč. Na Slovensku v Tescu za 1,4 EUR, což je při dnešní kurzu o něco dražší než v ČR. V Německu a Rakousku je také po přepočtu dražší než u nás. Můžete prosím poskytovat relevantní informace na místo bulváru?

Pokud jsem to četl dobře a správně si prohlédl vyúčtování, tak 2 dospělí mají roční náměr TUV 109 kubíků. My jsme 4 dospělí a máme necelých 40 kubíků TUV. Paní s manželem má tedy více než 5x větší spotřebu TUV na osobu. Žádná vana, jen sprcha. Takže to nebude jen o vysokých cenách.