Digitalizace je jako před 170 lety průmyslová revoluce. Také tehdy byla většina společnosti proti, než si uvědomili benefity, respektive společenský přínos nějak vyjádřený v penězích a činnosti se restrukturalizovaly.

Trochu promíchám jablka s hruškami, jen abych demonstroval, jak já se koukám na výhody a nevýhody. Vezmu příklad nových důchodců, kteří mohou požádat o důchod online. Pokud jich cca 40 procent využije tuto službu v průměru v období 10 let, tak při mediánu mzdy (38.529Kč), času stráveného dopravou na sociálku a zpět (cca 1,5 hodiny) a nákladu na dopravu (50kč) je „společenská úspora“ cca 148,5 mil Kč. Pokud se současně s tím ušetří 20 úředníků, bude další úspora 120mil Kč. To vše bez započtení inflace. Takže pokud se za 10 let za elektronizaci podání žádosti o důchod utratí 300mil Kč, dává mi to jasný signál, kolik má smysl za to utratit..

Problém vidím v tom, že se zde objevují články s jedním číslem a autor k tomu nedodá kontext. Taková informace pak vede k předčasným závěrům a neumožní, aby si každý mohl udělat skutečnou představu, co ta změna znamená.

Mám následující zkušenost z veřejného sektoru a implementace IT projektů:

1) U jednoho projektu zadání bylo navázáno na legislativu, jež byla schválena 20/12, s tím, že byla platná od 1/1 dalšího roku.

2) U jiného projektu, když jsme dodali reálný plán, tak byl roztrhán zákazníkem z veřejného sektoru, s tím, že politické očekávání je jiné.

3) Perlička z jednoho projektu nakonec. „Sice jste nám dodali přesně to, co jsme Vám zadali, ale není to, co jsme mysleli.“

Nedovolím si soudit dodavatele, ale mám bohaté zkušenosti, s tím, jak se v průběhu implementace projektů mění legislativa/zadání bez změny termínů, což má pak jasné negativní dopady na výsledek.

U hodinek Garmin se mi po 4 letech roztrhl řemínek. Původní cena hodinek okolo 6 tisíc, dnes 3.6 tisíc. Nic kompatibilního jsem u nás nenašel jen originál Garmin řemínek za 1600kč plus doprava. Na temu kompatibilní za 150kč, jak píšou v článku, žádná cena za dopravu. Nemám problém si ho koupit doma za 500kč, ale 1600kč je rozežranost. Asi to nebude jen TEMU, které vyhání lidi z českých/evropských web obchodů.

Z veřejných peněz jsou placení jen státní pojištěnci. Většina lidí si to platí přímo jako OSVČ, nebo částečně nepřímo prostřednictvím zaměstnavatele (a částečně přímo z platu). Problém je, že zde vztah dodavatel-zákazník je narušen pojišťovnou, tedy lékaři nevnímají, že pacient je i zákazník.

Jinými slovy, když já jako OSVČ dodám zákazníkovi špatný produkt, tak ho zadarmo opravím, hold moje chyba (klidně mohu pracovat i měsíc zadarmo). Když jsem měl problémy se slepákem a rok později se žlučníkem, tak ani v jedno případě mi neudělali první diagnostiku správně. Vždy jsem se trápil několik dní a až na druhý pokus se to podařilo správně diagnostikovat. Dle výpisu od pojišťovny, byly veškeré diagnostiky uhrazeny. Tedy celý systém zdravotního pojištění postrádá kvalitativní vyhodnocení na zodpovědnost vůči těm, co generuji příjmy do zdravotního pojištění.

Problém je v tom, že navyšováním platů se problematika může zhoršit. Jinými slovy, sociologický průzkum prokázal, že většina lidí má finanční komfortní zónu, při které již nechtějí více peněz, ale více volna. Zvyšování platů je pak kontraproduktivní. Pokud tedy mají tedy lékařské odbory zájem o snížení přesčasů, pak musí také a) hledat způsob restrukturalizace fungování zdravotnictví, b) požadovat více peněz pro lékařské fakulty, c) zasadit se rychlejší proces atestace nových lékařů, včetně příchozích ze zahraničí. Pokud tedy záměrem je nbudovat si konkurenci.

Osobně považuji také navázaní jakéhokoliv segmentu na násobek průměrného platu za diskutabilní. Tedy, pokud nějaký firma zvýší efektivitu, nebo přijde s novým úspěšným produktem, což je mohlo stát v předchozích letech nemalé investice, a promítne se to ve výších platech/odměnách, což ovlivní celkový půměrný plat, není mi jasné, jaký mají na tom podíl jiní lidé např. v daném případě lékaři.

Souhlasím s mnohými, že průměrná mzda je ovlivněna manažerskými platy, ale i historicky byly skupiny, které podobným způsobem ovlivňovaly platový průměr. V rodině jsme měli horníky, kteří brali 8 a když se zdařilo, tak i přes 10 tisíc. V těžkém průmyslu bylo zaměstnáno spoustu lidí, kteří byli výrazně nad průměrem, a tedy hodně ovlivnili průměrnou mzdu. Tim chci jen říci, že pro srovnání by to chtělo medián v obou případech.

Já měl v roce 1989 rok po maturitě a bral jsem čistého 1400kč, tedy 57 procent průměrné mzdy, což je procentuálně dnes velmi blízko minimální mzdě. Kamarádí brali i méně, tedy byli na úrovní dnešní minimální mzdy. Máslo jsme moc nejedli, bylo drahé. Kuře, když už bylo, tak jsme ho dělili minimálně na 8 porcí. Teplá voda na sprchování se také nepoužívala každý den, pokud tedy voda vůbec tekla a šla elektřina, protože u nás na vesnici to prostě standard nebyl. Na zřízení telefonní linky se čekalo několik let. Prostě je to celkový kontext a nedá se to jen ohodnotit přes jeden pohled.

Nevím, jak byl průzkum koncipován, takže se to těžko komentuje. Každá věc má svoji cenu. Řešení je tedy navýšit množství reklamy nebo převést ČT a ČR na placenou službu a poplatky zrušit. Je jasné, že se struktura obsahu ČT a ČR pak změní, ale asi to tak bude většině respondentů vyhovovat. Pokud byl dotaz jen formou, souhlasíte se zvýšením koncesionářského poplatku?, pak se divím, že není 100% respondentů proti. Mimochodem průměrný měsíční důchod v 2008, kdy se stanovily aktuální poplatky, byl 9.111Kč, v 2023 pak 19.557Kč.

V Německu je Rakouska enkláva, ve Švýcarsku je italská enkláva, v Belgii je německá enkláva, kaliningradskou oblast ani nezmiňuji atd. Tak co je tak zvláštního na naších obcích, prostě jsou světové.

Dopravní předpisy jsou jasné, cyklista musí na přechodu vést kolo. Mimochodem, cyklista na přejezdu pro cyklisty, který je mnohdy paralelně s přechodem pro chodce, může jet na kole, ale nemá přednost, zatímco chodec, vedle na přechodu, přednost má. To platí v ČR, pokud se nemýlím tak v Rakousku a SRN má cyklista přednost.

Takže, cyklista předpisy porušil, a to zásadní měrou, helma & nevedení kola. Dle mne to je augmentace pro 70/30. Situaci to nijak nevrátí a neštěstí si ponesou obě rodiny. Nicméně není možné principiálně udělat viníka z řidičky.

A proč NE znamená NE, jen při sexu? Není lepší zavést obecnou normu, že NE znamená NE? Respektive, rozumím tomu správně, že v ostatní situacích znamená NE, ANO případně MOŽNÁ?

Když se začte to bible nebo koránu, tak jsou tam pasáže, které také některým skupinám nejsou po chuti. Tak snad matematika nevadí, ale tam je Ludolfovo číslo, pí, a to by mohlo také někoho urazit. Takže hurá středověk, zakázat čtení a psaní, za porušení na hranici.

Doporučuji si udělat analýzu historie. Ano příjmy ve statním rozpočtu nejsou. Banky začaly navyšovat úroky v okamžiku, kdy se začalo hovořit o této dani. Správně se měla uplatnit daň retroaktivně, to je možné vládě vytknout (a také to, že úvaha budoucích zisků za účelem zdanění je chybná). Článek a tvrzení novinek je chybné. K navyšování došlo v 3 kvartálu 2022 a ne v listopadu, který použily novinky pro srovnání.

Pane Štroufe, omlouvám se za chybu ve jméně. Děkuji za Vaši odpověď. Přesto, že máme jiné názory, tak se mi Váš aktuální příspěvek libí. Takhle si představuji diskusi. Děkuji.

Jinak já si tu dobu dobře pamatuji. Nejprve mi nedovolili jít na střední s maturitou, pak jsem si ji přes učňák udělal. Pak mě nenechali jít na VŠ, protože jsem nebyl kádrová rezava. Nakonec jsem se tam dostal a naštěstí měl jen 2 měsíce marxismus-leninismus (povinný předmět). Šéf této katedry, nás nutil na základě dotazu „Jaký je Váš názor na … “ citovat názory z marxistické příručky, které se mi z lidského hlediska příčily (včetně fyzické likvidace nepřítele státu). Tento bezostyšný člověk pak přešel na jinou školu a po desetiletí učil sociální vědy.

Pro mě není rozdíl mezí NSDAP a komunisty. Stejné cíle, velmi podobné prostředky. A mimochodem, obě tyto filozofie se snažily zmocnit židovských majetků. Jinak nacistický režim byl ve španělsku až do 80 let (Franco). V itáli byl 30 let. V latinské americe také dlouho. Takže to není jen o druhé světové válce.

A také je dobré znát i náš podíl na nacistické historii. Největší vnitřní nepřátele Hitlera byli komuniké a sociální demokraté. Ty Hitler nevybíravě vraždil. Když němečtí sociální demokraté utíkali ze Sudet, při záboru Hitlerem, tak jsme je posadili hezky do vlaku a poslali zpět. Hitler je obratem poslal do koncentráku. Takže, je dobré na historii nezapomínat, i když je to dlouho a píší ji vítězové a co se jim nehodí o tom se nepíše.

Ještě jednou děkuji za diskusi.

Nevím, zdali lze, popravy vlastních lidí a popravy osob jiného státu, klasifikovat jak vraždy jiné kategorie. U mě ne. Navíc, když opomenu, že tyto socialistické státy nezřídka napadaly cizí státy (Finsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Polsko, Československo, Maďarsko, Tibet, ..), zní mi tato argumentace jako když trojnásobný vrah, který spáchá své činy najednou, je horší, než ten kdo je spáchá v rozmezí několika dekád. S tím se já osobně ztotožnit nemohu.

Dobrý den pane Šloufe. Neznám vás, ani vaše vzdělání, a ani jak ekonomicky a jinak připíváte v tomto státě a přesto anebo právě proto, mi mé vzdělání a sebeúcta nedovolí urážet jiné lidi, jako to děláte vy.

Celý článek v podstatě řeší novodobé antisemitské postoje a vztah společnosti. Jak vidno tato otázka ani po 180 letech nevymizela. Každá společnost má podobné problémy jen jiného jmenovatele.

Pokud si dobře pamatuji historii, tak antisemitismus vznikl z toho, že židé, v určitých oblastech, byli na tom ekonomicky lépe, než zbytek populace.

Je třeba se zeptat proč. Tím důvodem byl vědomostní rozdíl. Zatím co, v tradičních zemích jako Rakousko-Uhersko, byla většina nežidovského obyvatelstva navázána o obdělávaní půdy, a zcela logicky, jako pracující sílu potřebovali i děti, židé byli z této oblasti vyloučeni. Jejich děti nemusely tedy fungovat na poli a měly vetší prostor pro vydělávání (čtení a psaní se učili již od 3 let). Je jasné, že když se změnila společnost a umožnilo se podnikání, tak měli daleko lepší startovací čáru. V židovské kultuře je nutnost kvalitního vzdělání hluboce zakořeněná.

Tradici vzdělávání všech lidí mají židé téměř od biblických časů, zatímco u křesťanské Evropy se snažila církev maximálně, aby vzdělanost se týkala jen kněží, kteří pak budou říkat ostatním co a jak. Proto bylo 19tém století stěžejní oddělení státu od církve.

Dle způsobu vaší reakce se domnívám, možná mylně, že u Vás tato tradice také chybí. Spousta opomněných historických věcí, se následně materializovala.

Pojďme si udělat nejdříve pořádek doma. Dle statistik je celosvětových obětí nacismu cca 88 milionu. U komunismu je to přes 120 milionu. A hold, vše, co souvisí s nacismem je zakázáno (což je správně), ale u komunismu to neplatí. Takže ani my neměříme stejným metrem.

To je dáno tím, jak jsem mezi tím nastudoval, daný typ podprsenky obsahuje opravdu kovovou smyčku. Asi bude větší než běžný řetízek a pak to reaguje. Opět, nezpochybňuji, že systém je nastaveny příliš citlivě. Nicméně, každý je zodpovědný za to, co si vezme na sebe. Nemyslím si, že je fér vinit vedení školy. Každý systém, který se zavede, má období, než se vyladí na provozní potřeby. Nicméně rozumím tomu, že vydavatelé článků potřebují témata, které si přečte spousta lidí, protože u toho svítí hodně reklam a oni mají příjmy. Čím spornější článek bude, tím lépe. Technickou podstatu nikdo nehledá, bylo by to nudné. Takže se to prodá tak, aby z toho byla co největší diskuse, to je jejich práce.

Já Vaši pozici rozumím, ale ona se může změnit, až se nám na školách odehraje tragédie jako v jiných zemích. Nemyslím, si že škola instalovala rám z cílem identifikovat strukturu podprsenek. Jak jsem napsal výše, nemá to nic společného s etikou, je to o bezpečnosti a správně nastavené citlivosti technického systému. Veškerá diskuse ohledně podprsenek je irelevantní. Jinak bychom museli připustit, že studenti mohou jít do školy v brnění, protože je to součást oděvu. Já jsem sice podprsenky nikdy nestudoval, ale dovedu si představit, že kovová výztuha vytvoří kruh s dobrou indukcí, a pak ten systém správně reaguje. A na letišti jsem to již zažil, a následně byly dámy prohmatné jinou dámou, tak jak je to běžné. To se postupně odstraňuje tím, že letiště instalují 3D scenery. Otázkou je, zdali mají školy na to prostředky, aby požily nejmodernější technologie.

Já myslím, že to není o podprsence, ale o tom, že když vím, že je někde detektor kovu, tak se tomu přizpůsobím. Identicky jako na letišti. Mám pohodlné body, které mají zabudovanou pružinu. Takže buď si je na služebku vezmu, a počítám s tím, že je musím sundat, nebo si je nevezmu a je to bez problému. Identicky v daném případě na škole. Pokud bychom umožnili to, že se kontroluje přítomnost na kovy, ale pokud jsou v podprsence tak je to OK, pak je to super návod v krajním případě pro teroristy, i když v daném případě je záměr jiný. Nechápu, proč by se měla svolávat etická komise. Jedná se čistě o rovný přístup ke studentům.

Pro důchody platí minimální odpracovaná doba a na to si většina z nich nesáhne, přeci většinou jim je více 20 let. V každém případě, já osobně nic nemám proti tomu, aby se bez ohledu na státní příslušnost, dával důchod dle zásluh. Nebo aspoň jako v Německu, kde minimální odpracovaná doba pro přiznání důchodu je 5 let, u nás 35 a bude se prodlužovat. Navíc, pokud by se jim rychleji umožnilo využít svého vzdělání (spousta vysokoškoláků pracuje na dělnických pozicích kvůli jedněm z nejtvrdších podmínek, které máme v ČR ve srovnání s EU), tak by přispěli do rozpočtu a na sociální služby daleko více. Navíc mají velmi podobný žebříček hodnot, a jsou velmi dobře integrovatení do naší společnosti. Je to velká příležitost jak řešit klesající populaci bez kulturního otřesu.