Na rozsah veřejných služeb, které čerpáme, a nízkou míru spoluúčasti na nich, platíme docela málo. Někteří, jako třeba OSVČ, pak žijí v daňovém ráji.

Když tak sleduji diskuzi, mám pocit, že si valná část diskutujících myslí, že rozpočet spotřebovávají politici. Ale ve skutečnosti jsme to my všichni, když požadujeme veřejné služby, na které si neplatíme dost daněmi.

Je třeba voliči říct, že deficit může být klidně nulový, ale za cenu nižších výdajů státu. Stačí třeba na pár let zmrazit důchody, snížit dávky, zavést různé spoluúčasti, prostě obecně osekat veřejné služby. Ono totiž ten deficit vzniká tím, že máme rozsah a kvalitu veřejných služeb a nevybereme na to dost na daních. Populismus politiků je v tom, že to před svými voliči různými způsoby zakrývají.

Tak pak byste se mohl dost divit. Ono totiž schválit vyrovnaný rozpočet technicky problém není. Akorát by to bylo za cenu třeba nižších důchodů, vyšších daní, osekání veřejných služeb...

Skutečný problém hospodaření tohoto státu nejsou nějaké platy poslanců, ale rozsah a kvalita veřejných služeb na straně jedné a té kupy peněz, která se na to vybere na straně druhé. Máme veřejné služby na mimořádné úrovni a daně nízké. To je systémová nestabilita tohoto státu.

A o kvalitě našich veřejných služeb se může přesvědčit každý, kdo občas vyrazí jinam. A nedívat se jen na anomálie typu Německa a Švýcarska, stačí si všímat, jak fungují věci třeba na jihu Evropy (třeba svoz odpadů v Itálii). Ukažte mi stát na světě s tak dlouhou mateřskou jako u nás, s takovým zdravotnictví s tak malou spoluúčastí, s tak hustou sítí veřejné dopravy...

Jenže to zvýšení platů politiků reaguje (a jen polovičním tempem) na růst mezd.

Tak politici a soudci můžou jít do té soukromé sféry, Vy se ale vraťte do školy a zaměřte se na zvládnutí mateřského jazyka.

Kouzlo je v tom, že zvyšování platů u poslanců a dalších reaguje až s dvouletým zpožděním na vývoj průměrné mzdy. Tj. třeba i na zvýšení platů policajtů a hasičů před 2 lety.

Jenže aby to nebylo tak jednoduché, ta minimální mzda se odvozuje (nově) od mzdy průměrné.

Včera ve zprávách byl přehled průměrných platů dle profesí. Tak třeba primář si vydělá kolem 170.000 Kč. Takových lépe placených povolaní tam bylo více. Třeba o manažerech a úspěšných podnikatelích ani nemluvě. Tyto lidi je třeba do politiky lákat, budou prospěšní. Budou mít tito lépe placení lidé zájem o politiku, když jim nabídneme 5 let ani ne 100 tis.? Za to, že se vzdají soukromí, často musí pendlovat, omezit působení ve svém oboru... A pokud ne oni, kdo o tu politiku bude mít zájem?

Je to jednoduché. Provozujeme stát s rozsahem veřejných služeb, které obecně vyžadujeme, ale které nejsme ze stávajících daní schopni ufinancovat. Řeči o řešení situace úsporami státu na straně úředníků apod. dost mimo, protože často pomíjíme, že nárůst státních zaměstnanců není na úřadech, ale ve školství, v armádě apod. Veřejné služby státem poskytované jsou poměrně kvalitní, často dosti velkoryse nastavené. Viz velmi dobré zdravotnictví s hustou sítí poskytovatelů, navíc s velmi malou spoluúčastí. Nebo, v jakém jiném státě může být matka doma s dítětem tak dlouho, jako u nás? Dále třeba důchody ve výši 50 % průměru hrubých mezd. Školství bez školného. V poslední době velkorysé příspěvky na bydlení. A tak bychom mohli pokračovat. Daňová zátěž je o několik % HDP nižší než v jiných zemích se srovnatelnými veřejnými službami. Zdanění majetku skoro nula. Zdaněni jsou výrazně jen více vydělávající zaměstnanci, zde je zdanění progresivní. OSVČ daň z příjmů skoro neplatí (a to jsou stovky tisíc osob), platí zdravotní a sociální, ale často v poměru k příjmům zaměstnanců taky v minimální výši. Takže než návrat k danění mzdy v rozsahu před tzv. zrušením superhrubé mzdy prosím odstranit tu největší nespravedlnost, a to ekvivalentně zdanit OSVČ a výrazněni zdanit majetek (třeba kapitálové příjmy a třeba progresivně nemovitosti). Zde jsou rezervy desítky miliard Kč.

jo