Ano, nevím, zda ve střevě, ale venku něco jako skafandr. má. Je hydrofobní, to znamená, že kapky vody po něm stečou.Takže mýdlová (ale i saponátová) voda mu znemožní dýchání , ta se k němu vsákne a nesteče. Ale stačí i olej,
Článek dobře uvozuje budoucnost konzumace členovců namísto masa. A teď mne omluvte, jdu se podívat do potoka, jestli jsou tam ještě ryby.
Bylo to v prosinci loňského roku, když jsem půl metru od postele, na které jsem spal, viděl obrys zloděje, který z mobilního telefonu vyndal SIM kartu a odešel. Vyrazil jsem tedy za firmou, ktrerá
službu provozuje a vyzvedl si kartu novou a ověřil si, že k jejímu zneužití ještě nedošlo. Nevím, zda bych si polepšil, kdybych měl po ruce nůž. Jen jsem pochopil, že zadření mechaniky zámku
přechozího večera nebylo náhodné (nešlo zamknout, v zámku byla zatlučena sirka).
Dnes mi přišel mail, že neznámý přítel opakovaně požadooval částku, která převyšovala denní maximum platební karty. Nakonec se mu podařilo denní limit podlézt , takže mám z počátečního zůstatku 67911 minus 12885 měnových jednotek. Můj omyl: Platnou kartu jsem měl přes noc v kapse u pyžama (ještě dnes v 18 hodin jsem s ní platil), ale mýlil jsem se v tom, že když nová karta nebyla aktivována předepsaným způsobem, že s ní nelze operovat. Jak je vidět, lze s ní sosat prachy.
Před nějakými deseti léty jsem trať procházel a ocelové pražce nesly letopočet 1939 a v kolejišti na německé straně rostly břízy dvacet centimetrů v průměru. Když jsem to říkial výpravčímu na ašském nádraží, prohlásil: když budou Němci chtít, za dva roky se bude jezdit. A ono už se jezdí.(německé soupravy)
O jaderné energii se toho v padesátých létech mnoho na veřejnosti nevědělo. Jen tak mohl Jan Masaryk prohlásit , že český uran bude sloužit výhradně mírovým účelům.(měl na mysli například medicinální vyžití rádiových zářičů). A ještě něco: většina uranových koncentrátů , použitá k vývoji a konstrukci sovětské jaderné pumy byla vytěžena na německé straně Krušných hor..Podrobněji v knize Lepka: Český uran (vedou veřejné knihovny).
Pane, to je to a), které do nás celé ty roky nalévaly. A teď to b), o kterém vůbec nepíšete a o kterém píšu já.
S těmi následky těžby se budeme potýkat ještě spoustu let a vůbec není jasné, jak dlouho. Byl to rozvoj? Nebo se časem ukáže, že to byla pěkně drahá zkušenost.
Narodil jsem se v uhelné pánvi (plzeňské). Ta měla to štěstí, že haldy hlušiny byly již vyhořelé a staré. Přišli Italové a Němci, změřili radioaktivitu a milé haldy si odvezli jako surovinu keramického průmyslu (lupek) , takže dneska rodný kraj nepoznávám, chybí orientační body. Ve Chvaleticích se těžil mangan a s několikaletým odstupem po ukončení těžby se připravuje obnovení těžby. Takové obory jako je těžba surovin jsou hlubokým zásahem do krajiny. Prohlédněte si dnešní Chvaletice.
Jak zodpovědně se zachováme k vytěženým haldám je na celé společnosti. Poznámka: Švýcarsko či Japonsko skoro žádné suroviny nemá a přesto je hospodářsky aktivní.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
V roce 1987 jsem byl povolán na mimořádné vojenské cvičení.Po výjezdu do terénu poblíž Příbrami (Obecnice) jsem si všiml, že vojáci základní služby prodávali v hospodě kanistry UNRRA (plné) za stovku.