To je nějaká pitomost. Pochybuji, že Baba Vanga se na konci 80. let minulého století jmenovitě zmiňovala o Putinovi, když ten byl prakticky neznámý až do roku 1999, kdy se stal premiérem. Chtěl bych vidět, co v těch "předpovědích" je přesně. Co jsem se ale díval do Nostradama, všechno je to dost vágní a až když se něco konrétního stane, tak se dá zjisit, že se na to dá napasovat nějaká předpověď. Klidně mohu udělat přepověď, že například v roce tom a tom "vzplane velký oheň". A jsem si jistý, že se toho roku něco stane, co půjde nazvat velkým ohněm. To může být požár, výbuch sopky, oheň ale také může například znamenat válku. Ono se pořád něco děje, takže když je předpověď dostatečně vágní a máte dost fantazie, zjistíte, že předpověď vychází.
Je to situace, kdy je těžké říci, co je správně, ale jde říci, co je chybně. Jedna chyba by byla za každou cenu pokračovat ve válce. Jenže jít cestou, že se bude Rusku jenom ustupovat, to by vedlo by to k tomu, že by Putin chtěl více a více, a to by byla také chyba. Kam vede politka míru za každou cenu, to už jsme si v Evropě vyzkoušeli před druhou světou válkou. Mnichovská dohoda nejen válce nezabránila, ale navíc ta válka byla mnohem horší, než když by se hned na začátku proti hitlerovskému Německu spojily ostatní státy. Měla by se konat mírová konference, ale ne po vzoru Mnichova. Musí tam být oficiální zástupce jak Ruska tak Ukrajiny, v ideálním případě prezidenti. Je potřeba to na té konferenci probrat od začátku, obě strany by např. měly vysvětlit, proč nebyly dodržovány Minské dohody. A to má zase druhou stranu. Totiž aby se ta konference vůbec konala a aby na ní došli zástupci obou stran a aby nikdo nejednal z pozice vítězící strany, bude nutné vojensky udržet patovou situaci.
Ono nejde až o to, kdo bude další na řadě. Může to být Česko, mohou to být pobaltské státy. Hlavně jde ale o to, že zkušenost z historie je ta, že diktátoři, kteří rozpoutali válku, nikdy neměli dost. Takže jde o to, jestli a kde Rusko zastavíme.
Nelze si v této diskusi nevšimnout, že odpůrcům článku chybí logické argumenty, pouze článek označují za "strašení" nebo "kecy" apod.
Také chci mír, ale ten nebude, pokud ho nebudou chtít obě strany.
"Autobus" mi přijde v pohodě, a to ho vidím poprvé. Píše se zde o nastupování a vystupování a zastávkách. Píše se o tom, že jedna zastávka je označena D. Písmeno D je v tabulce jen jedno a víme, že to je označení zastávky. Nebude to tedy náhodou tak, že písmena A až E označují zastávky? Asi ano, protože na začátku je nula a na konci také nula.Takže V a J jasně znamená, že V je počet pasažérů, kolik vystoupilo a N je počet pasažérů, kolik nastoupilo. To vychází, v zastávce A vystoupilo 0 pasažérů a v zastávce E nastoupilo 0 pasažérů. Zbývá rozlušit, co je J, ale to už může být jen a pouze počet pasažérů, kolik v autobuse jede.
Otázka 9: "I když s pokračováními to někdy bývá těžké a kvalit „jedniček“ nedosahují, rozhodně to není případ snímku Slunce, seno a pár facek. I ten je nabitý hláškami a vtipy. Pamatujete na scénu, kdy chce farář Otík svým „ovečkám“ pustit náboženský film, ale dojde k záměně videokazet a farář omylem pustí film pro dospělé? Jak se jmenuje ten opravdu náboženský snímek, který měl Otík v plánu promítat?"
Správná odpověď zní "Pokušení svatého Antonína". To je ten film, který byl omylem zaměněn za porno. Utrpení svatého Šebastiána ve filmu Slunce, seno a pár facek je také, ale ten zaměněn není, ten farář Otík sleduje se svými "ovečkami".
Podle mě je problém v tom, že i když připustíme, že vznik života je nějakým způsobem zákonitý proces, vyžaduje mimořádně příznivou shodu okolností. Navíc možná ne všude dosáhl vývoj života formy, kterou nazýváme inteligentní (ať si už o tomto označení myslí kdo chce, co chce, použiji ho). Je možné, že na mnoha planetách třeba život vznikal, ale ustrnul ve stadiu mikroorganismů. Nebo ho zničila nějaká katastrofa, například srážka planety s jiným tělesem. Také je možné, že na mnoha planetách inteligentní život byl, ale tamní obyvatelé zničili sami sebe nějakou katastrofou, kterou sami vyvolali (k čemuž máme sami úspěšně "našlápnuto", ale to je na jinou diskusi). Ve výsledku je to otázka statistiky - vezmu v daném čase (teď) vzorek x hvězd a ptám se kolem kolika hvězd z tohoto x krouží planeta, kde je inteligentní život. Tento poměr bude zcela jistě malý. Pokud tento poměr je například že jedna z bilionu hvězd má planetu s inteligentním životem, pak to znamená, že s velkou pravděpodobností jsme v Galaxii sami, neboť počet hvězd v Galaxii se odhaduje na 100 až 400 miliard. I kdybychom tu sami nebyli, třeba je druhý inteligentní život v této Galaxii 50 000 světelných let daleko. Třeba už mají technologie k efektivnímu cestování mezihvězdným prostorem a hledají jiný inteligentní život. Což ovšem znamená, že musí postupně zkoumat těch 100 až 400 miliard hvězd, než nás najdou. Přesná čísla neznáme, ale šance, že se dva inteligentní životy potkají, pokud vůbec jich více existuje, je asi fakt malá.
Autoři testu by si měli nejdříve sami doplnit vzdělání. Úloha doslovně zněla "Poznejte podle fotky brouky, motýly a další hmyz". No a hned první otázka je na pavouka. Jenže pavouci nepatří do třídy hmyz. Pavouci patří do třídy pavoukovci. Oboje patří do rozsáhlého kmene členovci. Poznal jsem samozřejmě všech 10.
Citace z článku:"Jenže kdo jej naučí správně předjíždět, odhadovat vzdálenost, podřadit, akcelerovat a až teprve před zádí předjížděného vozidla – tedy v momentě rozdílů rychlostí obou vozů – vybočit s už aktivovanou směrovkou ze svého pruhu?"
Tak rozhodně bych nedoporučil to "až teprve před zádí předjížděného vozidla...vybočit...". Je potřeba mít na paměti, že jakékoliv vozidlo může kdykoliv a z důvodů nejrůznějších začít prudce brzdit - například že před něj skočí zvíře. Takže i při předjíždění je potřeba respektovat pravidlo bezpečné vzdálenosti.
Mě zarazila věta "Ideální je brzdit těsně před hranicí, kdy spíná ABS. Tečka. " Tohle se nesrovnává s většinou jiných článků, co jsem četl. Většinou se při krizovém brždění s ABS doporučuje sešlápnout brzdu maximální silou, jakou dokážu a neleknout se odskakujícího pedálu a neustále na brzdový pedál tlačit maximální silou, jakou to dokážu.
Nedává mi to smysl i z toho hlediska, že pokud bych měl sledovat hranici, kdy spíná ABS, pak přítomnost ABS by nedávala smysl.
Pak je z toho to, co se učilo kdysi - při krizovém brždění sešlápnout brzdový pedál maximální silou, jakou dokážu a ve chvíli, kdy je na chování auta cítit, že se blokují kola, tak jemně povolit a hned zase přišlápnout. Kdysi jsem to i na sněhu a ledu trénoval a dokázal jsem takhle povolovat a přišlapovat brzdu s frekvencí i několikrát za sekundu a skutečně to brzdnou dráhu výrazně zkracovalo.
Pak jsem měl za to, že se do aut začlo montovat ABS, aby ABS toto řešilo za řidiče. Takže s ABS by mělo stačit zašlápnout brzdu maximální silou, jakou dokážu a držet.
Nemluvím o brždění na suchém soudržném povrchu, to je samostatný problém, o tom se už vedlo mnoho diskusí, toto řešit nechci, článek je o jízdě na sněhu.
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Naprosto nesmyslná stavba. Mrhání penězi nás daňových poplatníků.
K těm 19 minutám je potřeba přičíst to, že mi nějakou dobu potrvá, než zaparkuji, pak chvíli potrvá, než se od auta dostanu ke vlaku. Tan vlak také nepojede hned. A to nejhorší ze všeho - ten vlak nemá jezdit do centra Prahy, ale do Běchovic. Takže k tomu času je potřeba přičíst dobu, než se z Běchovic dostanu do centra a znamená to další přestupy.
Pro srovnání: Podle mapy.cz od bodu na D8, který je k Řípu nejblíže jsem autem na P+R Ládví za 22 minut. Je to rovnou na metru C, kterým jsem bez dalších přestupů za pár minut v centru.
Jestli si někdo myslí, že tohle sníží počet aut, které pojedu do Prahy, tak se hluboce, ale hluboce mýlí.