• komentoval
    Před 1 dnem

    To není o tom, co se nám hodí. Agresorem a jediným viníkem je tady Hamás, stejně jako Rusák na Ukrajině. Nebo snad schvalujete upalování dětí za živa a další zvěrstva která Hamás v Izraeli před vypuknutím konfliktu spáchal?

    Přestaňte se chovat jako komunistický politruk za socialismu. .... Ostatnè diktatury potřebují právě takto smýšlející, nepřemýšlet, nezjišťovat, jen věřit.

  • je právě proto, že je vše na rodičích, kteří, pokud jsou existenčně tak, že přežívají, nebo potřebují příspěvky na domácnost, tak děti jednak žádnou aktivitu nevykazují, a vím, že např. v Praze je běžné, že lidé mají i dvě souběžná zaměstnání, aby zaplatili nájem, zaplatili základní věci, nebo nějaké školní aktivity, jako výlety, školu v přírodě, atd., tak tito toho času na to si s dětmi povídat, moc času nemají. A vystresovaný a přetížený rodič si s dítkem o tom, co dělá, jak se mu daří, moc nepopovídá. A co je úplný nešvar až zrůdnost, když konflikt rodičů odnáší děti tím, že jeden rodič brání setkání s druhým, nejčastějším jevem je to u matek, které se tak mstí partnerům a tím to odnáší hlavně děti. Vzpomínám si, že když jsem byl malý v první třídě, tak dokonce "souška" přišla se podívat, jestli mám doma nějaké pracovní místo na přípravu do školy, samozřejmě zkontrolovala co mohla a tak věděla, jak to funguje v domácnostech. Dnes? Se akorát řeší problémy tak, že se hodí na rodiče, kteří pokud nejsou profesionálové, nebo vyrůstali sami v narušeném prostředí, sami nevědí, co je správně, protože jim to nikdo neukázal. .. To mě zaujalo v Irsku, když jsem tam byl na studijní cestě, že pro takové ty rodiny vzešlé z narušeného prostředí mají samostatné domácnosti s plným vybavením, kde je maximálně po dobu 1,5 roku učí a dohlíží na ně, jak vedou domácnost, zda chodí do práce, jak hospodaří s penězi, v areálu je školka. Vstup do areálu není umožněn každému, aby se nesjížděli další příbuzní z rodiny na nekonečné návštěvy. Cílem bylo dosáhnout běžných návyků. U nás se to řeší

    omezováním sociálních dávek a pohrůžkou odebrání dětí. A pak chtějte od rodičů, kteří mají sami nedostatky ve vlastní výchově, aby suplovali učitele. Víte já to vidím u těch mých učitelek, jak je to mnohdy o vyhoření, nadměrná ochrana osobních údajů neumožňuje účinnější kroky k narovnání chyb rodičů e výchově, ale rozhodně by pedagog neměl fungovat "tak, mám dnešek z krku" a zbytek ať si vyřeší rodiče. Kdyby to fungovalo, nebyly by problémy, ale jsou a pokud dítko ve školském zařízení denně tráví od 4 hodin až po 8, tak školní zařízení má stejnou odpovědnost jako ta rodina. ... Pokud nesouhlasíte, pak si položmě otázku, jakou mají učitelé odpovědnost za výkon své práce? Učí a děti nic neumí, nic nevědí? To je jako kdyby jiní v zaměstnání by produkovali zmetky. To by pak byli učitelé těmi do děti a mládež po uvedenou dobu pouze hlídají, než se rodiče vrátí ze zaměstnání. Možná se to jeví jako divné, ale to jak prezentujete požadavek na odpovědnost za výchovu dětí na rodiny, tak degradujete učitele na někoho kdo hlídá děti, než si je rodiče vyzvednou. Pak se nedivte, že spousta lidí ve společnosti je na učitele vysazena. Hlavně, když jim učitel sdělí, že to musí zajistit rodiče a ne pedagogové ve škole.

  • Je zajímavé, že mnou prezentované souvislosti, které lze ve společnosti vysledovat, máte potřebu personifikovat. Moje žena je středoškolská pedagožka již 32 let. Dcera, které je teď v očekávání, a před odchodem na mateřskou byla rovněž středoškolská pedagožka, syn studuje Masarykovu univerzitu a měl by být z něj učitel tělocviku a občanské nauky. Takže já se svým dětem věnoval, dcera hudbě tak a syn hokeji, tenisu a rovněž hudbě. A hlavně jsme se jim věnovali proto, že nejsme rozvedeni, s hodou okolností dnes máme výročí 32 let. Ale to, co já popisuji, je to, s čím jsem se setkával, kdy na dítka působil problém rozvedených rodičů, kdy jeden rodič financoval vše a druhý se na financování aktivit nepodílel, ale také jsem se setkal s tím, že některé aktivity, jako třeba hru na hudební nástroj provozovat všechny děti nemohly přestože by i chtěly. V rodinách k tomu nebyly podmínky tím, že to nebylo zvyklostí rodiny. Zkuste si všimnout, že aktivity provozují děti, které provozovali jejich rodiče. Když půjdete na koncert do hudebky dětí, zjistíte, že všichni ti rodiče v minulosti minimálně ve svém dětství na nějaký hudební nástroj hráli, u sportu je to rovněž, že hokej, hradí děti rodičů, kteří si k hokeji minimálně v žákovských kategoriích "přičuchli". A pak se objevují konflikty mezi rodiči a trenéry, protože by si trenéři přáli, aby jim do toho rodiče "nekecali", ale rodiče jsou těmi, bez nichž by neměl koho trenér trénovat. Nechci se opakovat, již jsem to tu psal, jen je problém v tom, že se texty nezobrazují celé, ale ten nedostatek tělesně zdatných pro výkon povolání

    je právě proto, že je vše na rodičích, kteří, pokud jsou existenčně tak, že přežívají, nebo potřebují příspěvky na domácnost, tak děti jednak žádnou aktivitu nevykazují, a vím, že např. v Praze je běžné, že lidé mají i dvě souběžná zaměstnání, aby zaplatili nájem, zaplatili základní věci, nebo nějaké školní aktivity, jako výlety, školu v přírodě, atd., tak tito toho času na to si s dětmi povídat, moc času nemají. A vystresovaný a přetížený rodič si s dítkem o tom, co dělá, jak se mu daří, moc nepopovídá. A co je úplný nešvar až zrůdnost, když konflikt rodičů odnáší děti tím, že jeden rodič brání setkání s druhým, nejčastějším jevem je to u matek, které se tak mstí partnerům a tím to odnáší hlavně děti. Vzpomínám si, že když jsem byl malý v první třídě, tak dokonce "souška" přišla se podívat, jestli mám doma nějaké pracovní místo na přípravu do školy, samozřejmě zkontrolovala co mohla a tak věděla, jak to funguje v domácnostech. Dnes? Se akorát řeší problémy tak, že se hodí na rodiče, kteří pokud nejsou profesionálové, nebo vyrůstali sami v narušeném prostředí, sami nevědí, co je správně, protože jim to nikdo neukázal. .. To mě zaujalo v Irsku, když jsem tam byl na studijní cestě, že pro takové ty rodiny vzešlé z narušeného prostředí mají samostatné domácnosti s plným vybavením, kde je maximálně po dobu 1,5 roku učí a dohlíží na ně, jak vedou domácnost, zda chodí do práce, jak hospodaří s penězi, v areálu je školka. Vstup do areálu není umožněn každému, aby se nesjížděli další příbuzní z rodiny na nekonečné návštěvy. Cílem bylo dosáhnout běžných návyků. U nás se to řeší

  • Celé to dlouhatánské povídání je jedna velká výmluva, proč neděláte jako rodič, něco, do čeho se vám nechce. Moje mladší dcera byla v jezdecké reprezentaci - to obnášelo 5 x v týdnu 4 hodiny času (půl hodiny cesty na jízdárnu, připravit a odjezdit dva koně - což je u každého hodina a půl - a pak půl hodiny autem cesta zpět). Kromě toho je ADHD, takže se opravdu do školy připravovat musela. Přesto jsme měly čas na každodenní povídání (totéž se starší dcerou, která měla zase 4 x v týdnu taneční trénink). Je to prostě otázka priorit. Když mám dítě, tak můj volný čas přichází teprve tehdy, když jsou všechny potřeby dítěte naplněné - tedy i ta komunikační a výchovná. Od naplnění sociální a komunikačních potřeb je opravdu především rodina, škola to suplovat nemůže. A odpověď na otázku - jak moc mám poučit dítě, je velice jednoduchá: Dokud se ptá. Odpovídám, dokud se dítě ptá (a dokud znám odpověď). A to platí jak u dětí vlastních, tak u mých žáků. A pokud se vaše dítě neptá - tak jste něco sakra ve výchově pokazil. Obvykle to znamená, že si dítě neváží vás jako autority, nemá k vám důvěru a nevěří vašemu zájmu o něj. A poslední poznámka: v pornu žádné informace NEJSOU.

    Je zajímavé, že mnou prezentované souvislosti, které lze ve společnosti vysledovat, máte potřebu personifikovat. Moje žena je středoškolská pedagožka již 32 let. Dcera, které je teď v očekávání, a před odchodem na mateřskou byla rovněž středoškolská pedagožka, syn studuje Masarykovu univerzitu a měl by být z něj učitel tělocviku a občanské nauky. Takže já se svým dětem věnoval, dcera hudbě tak a syn hokeji, tenisu a rovněž hudbě. A hlavně jsme se jim věnovali proto, že nejsme rozvedeni, s hodou okolností dnes máme výročí 32 let. Ale to, co já popisuji, je to, s čím jsem se setkával, kdy na dítka působil problém rozvedených rodičů, kdy jeden rodič financoval vše a druhý se na financování aktivit nepodílel, ale také jsem se setkal s tím, že některé aktivity, jako třeba hru na hudební nástroj provozovat všechny děti nemohly přestože by i chtěly. V rodinách k tomu nebyly podmínky tím, že to nebylo zvyklostí rodiny. Zkuste si všimnout, že aktivity provozují děti, které provozovali jejich rodiče. Když půjdete na koncert do hudebky dětí, zjistíte, že všichni ti rodiče v minulosti minimálně ve svém dětství na nějaký hudební nástroj hráli, u sportu je to rovněž, že hokej, hradí děti rodičů, kteří si k hokeji minimálně v žákovských kategoriích "přičuchli". A pak se objevují konflikty mezi rodiči a trenéry, protože by si trenéři přáli, aby jim do toho rodiče "nekecali", ale rodiče jsou těmi, bez nichž by neměl koho trenér trénovat. Nechci se opakovat, již jsem to tu psal, jen je problém v tom, že se texty nezobrazují celé, ale ten nedostatek tělesně zdatných pro výkon povolání

  • Proboha nejste ve škole! A nikdo vás nehodnotí. Škola může hodnotit z toho, co odučila. Ale vaše děti by měly obstát v životě, a to je vaše zodpovědnost. Asi mluvíme každý o něčem jiném. Na shledanou.

    Že mě nikdo nehodnotí? Že lidi nehodnotí a neporovnávají ty druhé? Na jednu stranu píšete o obstání v životě, a to se přece ověřuje porovnáváním, nebo jak chcete poznat, že někdo v žitově obstál a někdo ne? Píšete ode zdi ke zdi. Na jednu stranu vnucujete povinnost rodičům vzdělávat děti a na druhou stranu se domníváte, že rodiče nikdo nehodnotí? Jak jste na to došla? To byste viděla kolik je závisti a nenávisti. Co myslíte, kde se generuje šikanování u dětí? Protože doma slyší, jak někdo na někoho nadává a pak zjistí, že má spolužáka, jehož rodič je tím nenáviděným, a ve škole je najednou šikana a nakonec se zjistí, že děti vyslechly nenávistné řeči rodičů proti některému z rodičů šikanovaného spolužáka. Vím co píši, synátor to zažil.

  • Já bych právě tyhlety podružnosti, jako jsou různé předměty ve škole, nechala klidně na učitelích, ale otázky zdraví a rozmnožování jsou tak zásadní, že si je ráda odučím doma sama.

    A v tom je ten problém. Vy a někteří další rodiče ano, jiní ne. Není k tomu žádná povinnost rodiče, aby se mohla vyžadovat. A kantor bude hodnotit neznalost, nebo zanedbání rodičů? ... To je jak v tom Kameňáku: " A Pepíčku vyřiď tatínkovi, že Wolker byl Jiří a ne Johny."

  • Trochu to s tou důvěrou v instituce přeháníte. Vy jste rodič, veďte děti podle sebe a hlavně svobodně žijte. Proč byste se měl pořád někým řídit? Opravdu nehodlám čekat s hovory o antikoncepci a pohlavních nemocech, až to budou probírat ve škole, mohlo by být pozdě.

    To není o důvěře. Naopak, já chci, aby si ti, co si mají plnit nějaké povinnosti, si je plnili. Víte kolik je keců o tom, co všechno musí rodina? Vzniká pak otázka, pokud má všechno suplovat rodina, tak opravdu nemůže žít a k čemu jsou ti ostatní, kteří své povinnosti, které plynou z jejich ustanovení, hází na rodiny a domáhají se toho, aby rodiny za ně něco řešily. Chápete? Buď budu s dítkem jezdit na kole, nebo si půjdeme zabrusil, nebo s ním mám sedět na objasňováním fungování pohlavních orgánů lidí, hledat hranici, co mohu sdělovat a co nemohu, aby dítko nebylo příliš poučené, nebo naopak za blbce. Pokud se domníváte, že to co popisuji, je důvěra v instituce, tak je to přesně to opačné, je to požadavek na to, aby si instituce a jimi hrazeni lidé, kteří se tváří jako profesionálové, opravdu tak chovali. Nejsem zastáncem toho, že by se děti neměly doma připravovat na výuku, že by se měly domácí úkoly zakázat. To ne, zopakovat si co bylo probíráno, co je třeba se naučit, to je potřeba. Tak jako se cizí jazyk nenaučíte bez slovíček, tak rovněž matematika, fyzika, chemie, biologie se neobejdou bez naučení se těch základů, těch dogmat, bez kterých se nedají znalosti rozvíjet. Je chyba se domnívat, že např. v přírodních vědách se nedá věc naučit, když ji studující nepochopí. U spousty věcí je to právě naopak, když se naučí ta neměnná dogmata, ty zákonitosti, pak teprve lze věci pochopit. A to je právě to. Co lze vysvětlit ve škole a nevyžaduje složité soustředění, drilování, nasoukání do hlavy, lze ve škole zvládnout. Doma by to mělo být o klidu ke šprtání.

  • Na tak dlouhý text jich bylo poměrně málo. Ale když už otevřeme obecně otázku humanitního a technického vzdělání. Jsem přesvědčen o tom, že přestože text obsahoval dvě pravopisné chyby, všichni, kteří jej četli, pochopili obsah, obsah sdělení pochopili. ... Co chci sdělit. Podívejme se na problematiku růstu teploty klimatu, přívalové deště, tornáda, povodně a záplavy. Jde o fyzikální jevy a fyzikové jsou schopni popsat lži, které exaktně nevzdělaní lidé, byť rovněž lidé s nejvyšším vzděláním, nedokáží posoudit a lži nedokáží odhalit. Jaké důsledky na lidské životy, zdraví, majetek, ale i věci a přírodu, vzniknou, když napíši děti se naučili, nebo naučily, na Slovensku píší potravinu sir a my v češtině máme sýr. A další. Jsou to jen pravidla, která si upraví skupinka jazykovědců a rozhodne, zda bude syrup, nebo sirup, zda bude filosofie, nebo filozofie. Ale kdo z těchto vědců ví, že teplota klimatu roste protože roste nadměrná spotřeba elektřiny. Že elektrická energie se přeměňuje v konečném stádiu na tepelnou a digitalizace je jednou z negativních příčin poškozování klimatu. Který humanitní pedagog je schopen vysvětlit, že teplotu klimatu významně ovlivňuje voda na pevnině. Např. problém záplav třeba eď konrétně ve Španělsku. Voda je a to i ta mořská je látkou, která ke svému ohřátí spotřebuje nejvíce tepla jako přírodní látka. Vlastnost se nazývá měrná kapacita tepla a udává kolik energie je třeba dodat nějaké hmotnosti látky na to, aby se ohřála o 1 stupeň. Z toho plyne, že voda hodně energie spotřebuje. Je tak schopna bránit přehřívání pevniny. Ale rovněž pomalu to velké

    množství tepla, které do sebe naakumulovala, opět vyzařuje. A pokud by ve Španělsku na pevnině měli dostatečný objem vody v přehradách, vodních korytech, tak ohřátá voda z léta svou tepelnou setrvačností vytvářela teplo, které by zpomalilo kondenzaci vodní páry obsažené v oblačnosti, která se odpařuje z vyhřátého moře. Oblačnost by se posunula dál nad pevninu a rovnoměrně se pak ochladila a vypršela na velké ploše pevniny, kde by vsákla do podloží, do země a další rok, by pak svým odpařováním zpomalovala růst teploty klimatu. A takto na fyzikálních jevech, jejich pochopení, jak fungují, můžeme řešit problém klimatu, ale pokud na fyzikální záležitosti humanitní pedagogové reagují " ... to je fyzika, tomu já nerozumím.. ", pak i v politice mají šanci nedouci, kterých chybí všeobecné vzdělání, a nejsou schopni přijít na to, že problém klimatu není CO2, které spotřebovávají zelené rostliny, ale oblačnost, která tvoří tepelně izolační vrstvu a brání vyzáření tepla z povrchu země do kosmu víc, než CO2 a methan, které zadržují jen určitou část tepelného spektra. Jednoduchým důkazem je to, že jasná noc je vždy chladnější, než s oblačností. Nahradíme-li CO2 teplem z elektromagnetického vlnění a odpadního tepla z elektrických zařízení, tak nám ho žádná fotosyntéza neodstraní. ... Tak teď, co má větší dopad na lidi, přírodu, chyby v "i" a "y", nebo v "s" a "z", nebo neznalost přírodních věd a fungování přírody?

  • Na tak dlouhý text jich bylo poměrně málo. Ale když už otevřeme obecně otázku humanitního a technického vzdělání. Jsem přesvědčen o tom, že přestože text obsahoval dvě pravopisné chyby, všichni, kteří jej četli, pochopili obsah, obsah sdělení pochopili. ... Co chci sdělit. Podívejme se na problematiku růstu teploty klimatu, přívalové deště, tornáda, povodně a záplavy. Jde o fyzikální jevy a fyzikové jsou schopni popsat lži, které exaktně nevzdělaní lidé, byť rovněž lidé s nejvyšším vzděláním, nedokáží posoudit a lži nedokáží odhalit. Jaké důsledky na lidské životy, zdraví, majetek, ale i věci a přírodu, vzniknou, když napíši děti se naučili, nebo naučily, na Slovensku píší potravinu sir a my v češtině máme sýr. A další. Jsou to jen pravidla, která si upraví skupinka jazykovědců a rozhodne, zda bude syrup, nebo sirup, zda bude filosofie, nebo filozofie. Ale kdo z těchto vědců ví, že teplota klimatu roste protože roste nadměrná spotřeba elektřiny. Že elektrická energie se přeměňuje v konečném stádiu na tepelnou a digitalizace je jednou z negativních příčin poškozování klimatu. Který humanitní pedagog je schopen vysvětlit, že teplotu klimatu významně ovlivňuje voda na pevnině. Např. problém záplav třeba eď konrétně ve Španělsku. Voda je a to i ta mořská je látkou, která ke svému ohřátí spotřebuje nejvíce tepla jako přírodní látka. Vlastnost se nazývá měrná kapacita tepla a udává kolik energie je třeba dodat nějaké hmotnosti látky na to, aby se ohřála o 1 stupeň. Z toho plyne, že voda hodně energie spotřebuje. Je tak schopna bránit přehřívání pevniny. Ale rovněž pomalu to velké

  • Dceru s fungováním pánského těla se začátkem menstruace / počátkem rozmnožování a kluka bych přibrzdila znalostí práva (pod 15 let atd.) Když chtěla holka jít k doktorce o atk, tak jsem jí řekla ať nechá odpovědnost na opačném pohlaví a každému to předem takto sdělí 😆 a má svatý klid a odpovědnost a finance jsou na správné straně genderu 🤣ps: momentálně 6 letá známost Pro ftipálky..

    Buďte v klidu, v dnešní době kluci mají zmáklé porno již na začátku puberty, což je tak kolem 10 až 11 let. Ve sportu jsou to starší žáci. Pak se všichni diví, že v 7. třídě z lyžařského výcviku přijede žačka v jiném stavu. On totiž sex mezi nezletilými není trestným činem a ani přestupkem, takže spolužáci před 15 tým rokem si mohou vesele užívat. Problém je, když jeden má 15 a druhý ještě nikoliv. A je jedno, zda jde o kluka nebo holku. Takže pořád mi vychází důležitý prvek školy, protože učitelé na hromadných školních akcích nemohou spoléhat na to, zda žáci vědí, jak s kondomem, aby se rodičům nevrátili ve větším počtu, než odjížděli. A pak s rodiči řešit, jestli a jak své děti poučili? .... Na koho se může člověk spolehnout je spíše o sobě samém, a pak řešit nějaké popotahování nebo vyhazov s argumentem, že jako kantor spoléhal na rodiče. Myslím že se obecně používá "důvěřuj, ale prověřuj".

  • Tak to se omlouvám za odbočku. V životě dítěte bývá ale nejbližší vychovatel rodič, a tak nezávisle na osnovách a vědeckých poznatcích by ho měl připravit alespoň na tyto bazální situace a jevy.

    Ony by se měli školit i ti rodiče. Ti aktivní mohou být popotahováni za to, že děti vzdělávají předčasně, což se vymyká tomu obvyklému, nebo s tím nespechají, a pak jsou za nějaké pomatené puritány. Těch vlivů je příliš mnoho a právě školy a učitelé by měli rodiče na schůzkách informovat o tom, co by měli rodiče a co bude škola. Pro zvýšení atraktivity schůzky a větší účast, když se zařadí do pozvánky projednání postupu sexuálního vzdělávání, určitě to zvýší zájem rodičů se schůzky účastnit než to kolik se bude vybírat na sdružení rodičů, nebo do nějaké fondu třídy.

  • Já nehájím Rusko. Moje práce přímo ze zákona vyžaduje nestrannost, neovlivnitelnost. A vše co uvádím je proto, že je třeba si zamést před svým prahem. Ne vydět chyby na na těch druhých, ale uvědomit si chyb vlastních. Kdysi jsem diskutoval s jedním Romem, který za příčinu sporů romů s většinovou společností označoval to, že chyba je na straně té většinové společnosti, že ona má povinnosti, ale to, že ta práva nelze oddělit od povinností nechápal. A byl přesvědčen o své pravdě. Stejně tak je to se všemi, kteří věří těm oficiálním, tak je to přesně jak to již sdělili jiní moudří. Dnes se nehledá pravda, dnes se připouští pouze ideologická pravda, která byla úplně to samé jako za doby vedoucí úlohy KSČ. Soudruhu, ty nejsi s námi, ty jsi proti nám.... Takže chceme-li něco změnit, nemůžeme to chtít měnit u toho druhého a sami nedělat nic a být přesvědčeni o své neomylnosti. Těch hlupáků je hodně moc a je třeba se vrátit k selskému rozumu a odstranit máslo z vlastní hlavy. Takže šetřete psaní o Rusku, pište co je třeba změnit u nás, aby válka, která nemá budoucí řešení a jen generuje nenávist na další období, co nejrychleji zkončila, nebo zastavila a pak se našla přijatelná řešení. Válka je selháním. A pořád můžeme děkovat někomu, že neztratil trpělivost a nezachoval se jako ti soufalci, kteří přitupují ke krajním řešením bez ohledu na následky pro budoucnost. Všimněte si třeba stavu p. Kováře, který střílel na lidi v Uherském Brodě v únoru 2015, nebo střelce ve Fakultní nemocnici v Ostravě v prosince 2019, ale i střelec z filozofické fakulty. Šlo o lidi, které vyloučila

    společnost, byli diskriminovaní, nepochopení a nikdo jim nenabídl pomoc. A to co se děje jedincům se ději i proti etnikům, rasám, národům, které přistupují k zoufalým činům, kdy již nevidí perspektivu změny. Pokud Rusko doposudk neodpálilo jaderné zbraně, můžeme si říct, že ještě nejsou tak zoufalí, aby neviděli nějakou perspektivu. To, že by se Rusko vzdalo, si již s ohledem na historické tradice a skutečnosti, může myslet jen ten, kdo trpí nedostatečnou rozumovouu vybaveností.

  • A jak jste schopen posoudit, že jde o lži. Vy máte více přesnějších a pravdivých informací? Já myslím, že ne. Ale je to o ochotě uvěřit. Ono uvěřit je mnohem jednodušší, než se nad věcmi zamýšlet, zjišťovat a dávat do souvislostí. .... Vše totiž vychází z toho elementárního, které je jak rostlinné tak živočišné oblasti života. Podívejte se na rostliny. Co dělají, jak žijí? Klidně se rozpínají na plochy, které užívají jiné rostliny s cílem ovládnout jejich plochy, aby si rostlinky zvětšily životní prostor a zlepšili podmínky pro přežití. A to stejně se děje i v živočišné oblasti. Jsou živočichové, kteří mají potřebu si zvětšovat svá teritoria, samci zvětšovat stáda samic, aby měli více potomků a ty pak mohli ovládat a podmaňovat si je. A to samě se děje v lidské společnosti. Ti co jdou do politiky nejsou motivováni tím, aby dělali dobro těm druhým, ctili jejich práva, svobody, respektovali je brali jako sobě rovné. Dokonce i protestanté ale i islám rozděluje svět na ty věřící, tedy ty, kteří poslouchají a konají podle vůdců, kteří se kariérně dostali na posty, díky kterým pak mohou ovládat a podmaňovat si ty další lidi. Liberalismu je politika stejná jako komunistická internacionála. Na jednu stranu se vyzdvihují se rovná práva všech, ale není to s cílem jim ty práva skutečně dát, ale naopak zvětšin skupinu, se kterou lze manipulovat, ovládat je. Dnešní doba je postavena na idelogii, kterou v praxi aplikoval už ministr propagandy hitlerovského Německa Joseph Göbbles. Podívejte se na to, co píšete o Rusku. Byl jste tam? Viděl jste to doopravdy? Žil jste v té zemi? ...

    Já nehájím Rusko. Moje práce přímo ze zákona vyžaduje nestrannost, neovlivnitelnost. A vše co uvádím je proto, že je třeba si zamést před svým prahem. Ne vydět chyby na na těch druhých, ale uvědomit si chyb vlastních. Kdysi jsem diskutoval s jedním Romem, který za příčinu sporů romů s většinovou společností označoval to, že chyba je na straně té většinové společnosti, že ona má povinnosti, ale to, že ta práva nelze oddělit od povinností nechápal. A byl přesvědčen o své pravdě. Stejně tak je to se všemi, kteří věří těm oficiálním, tak je to přesně jak to již sdělili jiní moudří. Dnes se nehledá pravda, dnes se připouští pouze ideologická pravda, která byla úplně to samé jako za doby vedoucí úlohy KSČ. Soudruhu, ty nejsi s námi, ty jsi proti nám.... Takže chceme-li něco změnit, nemůžeme to chtít měnit u toho druhého a sami nedělat nic a být přesvědčeni o své neomylnosti. Těch hlupáků je hodně moc a je třeba se vrátit k selskému rozumu a odstranit máslo z vlastní hlavy. Takže šetřete psaní o Rusku, pište co je třeba změnit u nás, aby válka, která nemá budoucí řešení a jen generuje nenávist na další období, co nejrychleji zkončila, nebo zastavila a pak se našla přijatelná řešení. Válka je selháním. A pořád můžeme děkovat někomu, že neztratil trpělivost a nezachoval se jako ti soufalci, kteří přitupují ke krajním řešením bez ohledu na následky pro budoucnost. Všimněte si třeba stavu p. Kováře, který střílel na lidi v Uherském Brodě v únoru 2015, nebo střelce ve Fakultní nemocnici v Ostravě v prosince 2019, ale i střelec z filozofické fakulty. Šlo o lidi, které vyloučila

  • Hele, já nemám v plánu ztrácet desítky minut hledáním něčeho, co nejspíše ani neexistuje. Je spousta nesmyslů, které se na dezinformační scéně šíří ohledně Ukrajiny, Zelenského, apod...V prodstatě pokud zavítám na nějakou stránku pseudovlastenců, tak 80% jsou lži a 20% nepochopená pravda.

    A jak jste schopen posoudit, že jde o lži. Vy máte více přesnějších a pravdivých informací? Já myslím, že ne. Ale je to o ochotě uvěřit. Ono uvěřit je mnohem jednodušší, než se nad věcmi zamýšlet, zjišťovat a dávat do souvislostí. .... Vše totiž vychází z toho elementárního, které je jak rostlinné tak živočišné oblasti života. Podívejte se na rostliny. Co dělají, jak žijí? Klidně se rozpínají na plochy, které užívají jiné rostliny s cílem ovládnout jejich plochy, aby si rostlinky zvětšily životní prostor a zlepšili podmínky pro přežití. A to stejně se děje i v živočišné oblasti. Jsou živočichové, kteří mají potřebu si zvětšovat svá teritoria, samci zvětšovat stáda samic, aby měli více potomků a ty pak mohli ovládat a podmaňovat si je. A to samě se děje v lidské společnosti. Ti co jdou do politiky nejsou motivováni tím, aby dělali dobro těm druhým, ctili jejich práva, svobody, respektovali je brali jako sobě rovné. Dokonce i protestanté ale i islám rozděluje svět na ty věřící, tedy ty, kteří poslouchají a konají podle vůdců, kteří se kariérně dostali na posty, díky kterým pak mohou ovládat a podmaňovat si ty další lidi. Liberalismu je politika stejná jako komunistická internacionála. Na jednu stranu se vyzdvihují se rovná práva všech, ale není to s cílem jim ty práva skutečně dát, ale naopak zvětšin skupinu, se kterou lze manipulovat, ovládat je. Dnešní doba je postavena na idelogii, kterou v praxi aplikoval už ministr propagandy hitlerovského Německa Joseph Göbbles. Podívejte se na to, co píšete o Rusku. Byl jste tam? Viděl jste to doopravdy? Žil jste v té zemi? ...

  • ukázalo, jak se hraje hokej, mají bezplatné školství od základní až po střední školu, a to včetně učebních pomůcek. Sport mají implementován do systému vzdělávání, tedy neřeší to, že by dítko přicházející ze školy ještě někam s rodičem utíkalo na trénik nebo kroužek. A rovněž mají mobily ve školách omezeny. U nás se kritizuje špatná fyzická zdatnost žáků, dokonce že již děti z venkova, kde se přirozeně sporotovalo, jsou na tom fyzicky hůře, než děti z měst, kde jsou vedeny rodiči do sportů. "Smrtí pro sportování dětí" je proces přijímání na střední školy. Aby žáci měli dobré výsledky a udělali přijímačky, jsou nuceni omezovat sport, aby se více věnovali učení. A pak střední školy nemají provázanost na sporty. V republice je pár sportovních gymnáziích, ale střední odborné školy nebo učiliště spojení se sportem nemají žádné, maximálně má někdo povolen individuální režim, ale např. kolektivní sporty jsou již problémem. A pak se divíme, že nemáme záchranáře, policisty, vojáky, protože i případní zájemci nemají fyzickou přípravu. .... A je taková zajímavost při studiu sportovního zaměření. Hokej je dynamický sport se zátěží sportovce, což se projevuje tím, že tělo má snížené těžiště. Na druhou stranu gymnasté, jejichž cvičení je postaveno na silé horní části těla mají výhodu, pokud spodní část těla není příliš osvalena, není těžká. A v rámci studia tělovýchovy se vyžaduje ke zvládnutí zápočtů jak bruslení, tak i gymnastika. A málokoho napadne, že připravit se na tyto zápočty je spojeno dokonce se změnou tělesné konstituce, kdy je cílem pro zvládnutí gymnastiky odlehčit nohy.

    Takže musí být zařena cvičení vedoucí ke snížení objemu svalů na nohách, ale jejich zvýšení v horní části těla. A to je je mnohem komplikovanější a časově náročnější, než zvládat teoretické zkoušky, kdy je možné, když se zkouška nepodaří v jednom termínu, jít na opravu klidně i v tom dalším za týden. Tělesnou schránku nelze během týdne přetvarovat. Tak to jen takové poznatky z oblasti vzdělávání a sportu. Dalo by se psát o chybějícím sportovním manažerovi, který by sledoval sportování konkrténích dětí. V rámci dotací spolky žádající o příspěvky podle počtu sportovců nebo sportujících dětí, a není vyjímkou, že hlavně v úrovni obecné školy, kdy probíhají přípravky, navštěvují děti i více sportů najednou. Ale už nikdo nesleduje, jestli souběh více sportů není dítěti na škodu, zda nejde o jednostranné namáhání, nebo dokonce přetěžování, které vede ke vzniku mikrotrhlin ve svalech a permanentní únavu, nebo hromadění kyseliny máselné ve svalech, která může vyvolat i předčasnou pubertu a zastavení růstu dítěte, kdy díkto, které má díky genetickým předpokladům podle rodičů šanci dorůst potřebné výšky optimální k provozování sportu, má zastaven růst a malá výška pak sportovce omezuje v dosahovaní lepších výsledků. Proto je třeba, aby se sportu věnovali profesionálně vzdělaní lidé a nadšení aktivní rodiče byli těmi pomocníky a asistenty, a nikoliv hlavními trenéry.

  • Ale pokud jde o ten čas. Tak si vzpomínám, že tak z práce jsem docházel v pondělí a ve středu po 17-té hodině. V úterý a ve čtvrtek kolem 16-tí hodiny, v pátek ve 12,30 hodin. Odpoledne v týdnu probíhala hudebka, tedy nauka se střídala se hrou na nástroj. A vedle toho ještě tu byly tréninky, které byly spojeny s dojížděním tak, že cesta trvala 0,5 hodiny, v kabině byla povinnost se dostavit nejméně 0,5 hodin před nástupem na led, treénink trval 1,15 hodiny na ledě, pak regenerační cvičení 0,15 hodiny, osprchovat, obléct, další 20 minut, a pak cesta zpět další 0,5 hodiny. Takže trénink zabral bez mála 3 hodiny, tedy výjezd v 17 hodin, návrat před 20 tou hodinou. To bylo v době 7 a 8 třídy. Ve dny mimo tréninky hokeje byla hudebka, tedy hra na nástroj jak individuálně, pak s ostatními v rámci orchestru. A když zkončila hokejová sezona, nastoupil tenis, jako letní alternativa. Takže do školy se řešily jen ty kritické věci, kde bylo třeba poradit a to většinou v rámci cesty autem. Prohlížet sešity nebo učebnice byl problém. A takto to mohlo fungovat v období, kdy po dobu 2 měsíců neprobíhaly schůze s klienty, většinou 3 až 4 schůze po hodině, po standardní pracovní době. A když to převedu na peníze, tak jen hokejka je za 2,5 tis. Kč, výstroj, kterou bylo třeba zakoupit tak 35 tis. je skromná cena. Hodina tenisového tréninku byla 350 Kč, za měsíc faktura na 2,5 až 3 tisíce korun. O ceně hudebního nástroje nemá cenu psát. Takže jestli se mě chce někdo zeptat, co je třeba v systému vzdělávání změnit, tak mohu posloužit. ... Když vzpomenu hokej, tak ve Finsku, které nám před 14-ti

    ukázalo, jak se hraje hokej, mají bezplatné školství od základní až po střední školu, a to včetně učebních pomůcek. Sport mají implementován do systému vzdělávání, tedy neřeší to, že by dítko přicházející ze školy ještě někam s rodičem utíkalo na trénik nebo kroužek. A rovněž mají mobily ve školách omezeny. U nás se kritizuje špatná fyzická zdatnost žáků, dokonce že již děti z venkova, kde se přirozeně sporotovalo, jsou na tom fyzicky hůře, než děti z měst, kde jsou vedeny rodiči do sportů. "Smrtí pro sportování dětí" je proces přijímání na střední školy. Aby žáci měli dobré výsledky a udělali přijímačky, jsou nuceni omezovat sport, aby se více věnovali učení. A pak střední školy nemají provázanost na sporty. V republice je pár sportovních gymnáziích, ale střední odborné školy nebo učiliště spojení se sportem nemají žádné, maximálně má někdo povolen individuální režim, ale např. kolektivní sporty jsou již problémem. A pak se divíme, že nemáme záchranáře, policisty, vojáky, protože i případní zájemci nemají fyzickou přípravu. .... A je taková zajímavost při studiu sportovního zaměření. Hokej je dynamický sport se zátěží sportovce, což se projevuje tím, že tělo má snížené těžiště. Na druhou stranu gymnasté, jejichž cvičení je postaveno na silé horní části těla mají výhodu, pokud spodní část těla není příliš osvalena, není těžká. A v rámci studia tělovýchovy se vyžaduje ke zvládnutí zápočtů jak bruslení, tak i gymnastika. A málokoho napadne, že připravit se na tyto zápočty je spojeno dokonce se změnou tělesné konstituce, kdy je cílem pro zvládnutí gymnastiky odlehčit nohy.

  • Tak v první řadě, to starší dítě je středoškolským pedagogem, to mladší dítko, se na dráhu pedagoga připravuje. Manželka je středoškolská učitelka. Takže to co jsem napsal, jsou poznatky, se kterými se setkávají mí pegagogicky pracující blízcí. Ještě jsem neuvedl i fenomén, který vyústil na střední škole v tom, že rodiče, kteří neobstáli v konkurenci těch úspěšných, nemají u dětí autoritu. Rodiče si na schůzkách s pedagogy, kteří je pozvali do školy, aby si nimi řešili nekázeň, absence, jejich potomků, tak si stěžují, že pro jejich děti nejsou autoritami, protože sami v životě nic nedokázali na rozdíl od jiných rodičů. Menší problémy s tímto fenoménem je na gymnáziích, kam chodí děti z více či méně fungujících rodin, kde rodiče mají nějaké společenské uplatnění, odpovídající sociální zajištění na to, aby se děti mohly účastnit školních aktivit. Horší je pak situace na učilištích, kdy mají učni rodiče, kteří za celou dobu jejich přípravy na vzdělání, se ani jednou nedostavili do školy, aby se zajímaly o úspěchy svého dítěte. Jak to mají doma je pak možné vidět na učini, nebo studentovi, že byť rodič na schůzky nechodí, protože je nestíhá a právě z důvodu více zaměstnání, nebo pracovní doby od nevidím do nevidím, a pak jsou ti "aká matka, taková Katka" a zvát takové rodiče na jednání o potomkovi do školy postrádá smysl.

    Ale pokud jde o ten čas. Tak si vzpomínám, že tak z práce jsem docházel v pondělí a ve středu po 17-té hodině. V úterý a ve čtvrtek kolem 16-tí hodiny, v pátek ve 12,30 hodin. Odpoledne v týdnu probíhala hudebka, tedy nauka se střídala se hrou na nástroj. A vedle toho ještě tu byly tréninky, které byly spojeny s dojížděním tak, že cesta trvala 0,5 hodiny, v kabině byla povinnost se dostavit nejméně 0,5 hodin před nástupem na led, treénink trval 1,15 hodiny na ledě, pak regenerační cvičení 0,15 hodiny, osprchovat, obléct, další 20 minut, a pak cesta zpět další 0,5 hodiny. Takže trénink zabral bez mála 3 hodiny, tedy výjezd v 17 hodin, návrat před 20 tou hodinou. To bylo v době 7 a 8 třídy. Ve dny mimo tréninky hokeje byla hudebka, tedy hra na nástroj jak individuálně, pak s ostatními v rámci orchestru. A když zkončila hokejová sezona, nastoupil tenis, jako letní alternativa. Takže do školy se řešily jen ty kritické věci, kde bylo třeba poradit a to většinou v rámci cesty autem. Prohlížet sešity nebo učebnice byl problém. A takto to mohlo fungovat v období, kdy po dobu 2 měsíců neprobíhaly schůze s klienty, většinou 3 až 4 schůze po hodině, po standardní pracovní době. A když to převedu na peníze, tak jen hokejka je za 2,5 tis. Kč, výstroj, kterou bylo třeba zakoupit tak 35 tis. je skromná cena. Hodina tenisového tréninku byla 350 Kč, za měsíc faktura na 2,5 až 3 tisíce korun. O ceně hudebního nástroje nemá cenu psát. Takže jestli se mě chce někdo zeptat, co je třeba v systému vzdělávání změnit, tak mohu posloužit. ... Když vzpomenu hokej, tak ve Finsku, které nám před 14-ti

  • My jsme třeba s dětmi odjakživa mluvili, takže tito puberťáci přijdou ze školy a rovnou nám všechno říkají (vč. neúspěchů), jsou tak naučení odmala. Pokud s tím začínáte z nuly v devítce, co jste dělali dosud?

    Naprosto souhlasím s paní Kopřivovou a jejím údivem, proč má děti někdo, kdo se jim nevěnuje. Devět hodin s cestou jste teda měl na práci, ok, osm hodin máte na spánek+hygienu, ale to vám pořád sedm hodin na dítě zbývá - co děláte v nich? Za SEDM HODIN nestihnete prolítnout, co brali ve škole? Tomu se mi nechce věřit. A to určitě nemáte tolik dětí jako my.

    Tak v první řadě, to starší dítě je středoškolským pedagogem, to mladší dítko, se na dráhu pedagoga připravuje. Manželka je středoškolská učitelka. Takže to co jsem napsal, jsou poznatky, se kterými se setkávají mí pegagogicky pracující blízcí. Ještě jsem neuvedl i fenomén, který vyústil na střední škole v tom, že rodiče, kteří neobstáli v konkurenci těch úspěšných, nemají u dětí autoritu. Rodiče si na schůzkách s pedagogy, kteří je pozvali do školy, aby si nimi řešili nekázeň, absence, jejich potomků, tak si stěžují, že pro jejich děti nejsou autoritami, protože sami v životě nic nedokázali na rozdíl od jiných rodičů. Menší problémy s tímto fenoménem je na gymnáziích, kam chodí děti z více či méně fungujících rodin, kde rodiče mají nějaké společenské uplatnění, odpovídající sociální zajištění na to, aby se děti mohly účastnit školních aktivit. Horší je pak situace na učilištích, kdy mají učni rodiče, kteří za celou dobu jejich přípravy na vzdělání, se ani jednou nedostavili do školy, aby se zajímaly o úspěchy svého dítěte. Jak to mají doma je pak možné vidět na učini, nebo studentovi, že byť rodič na schůzky nechodí, protože je nestíhá a právě z důvodu více zaměstnání, nebo pracovní doby od nevidím do nevidím, a pak jsou ti "aká matka, taková Katka" a zvát takové rodiče na jednání o potomkovi do školy postrádá smysl.

  • Já prvotně neřeším rozmnožování, já řešil to, že žákyně nevěděla jestli je matka starší než byla II. sv. válka, nebo ne. A pokud jde o to rozmnožování. On je tu celkem společenský problém. Kdo jediný je schopen sdělit stejným způsobem všem dětem stejně jak probíhá např. rozmnožování, je pedagog. On je ten, co dvaceti dětem podá stejnou informaci, kterou lze označit za obvyklou. Rodiče nevědí, co je obvyklá informace, protože si ze svého dětství informaci nemusí pamatovat, dále ale rovněž podávání informací je podrobeno vývojovým poznatkům. Jak má vlastně rodič vědět, kde je hranice toho, co je pro dítě odpovídající informace jeho věku a stupni chápání, a kdy je ta informace nedostatečná, nebo naopak již naplňuje stavu narušující duševní vývoj dítěte. Za doby socialismu bylo zobrazování nahého těla bráno jako pornografii a i akty podléhaly pravidlům, pro zobrazování. Po roce 1990 se dětem dostávaly před oči obrázky většinou obnažených žen, ale pořád to neřešilo problematiku rozmnožování. A pokud vím, tak i zvířata potřebují k rozmnožování zvětšení podle druhu zvířete různě označovaného údu, který mění svou velikost, ale obecně platí zobrazení možského penisu ve stavu erekce již do kategorie pornografie. Takže ať chceme nebo ne, tak v první řadě pokud se nepletu je zobrazování těla připraveného k rozmnožovacímu aktu nadále povoleno po dovršení 18 ti let věku. Přitom sexuální výchova probíhá ve školách před dovršením 15-ti let a to, že už jsem i slyšel, že si žáci krátili volnou hodinu sexem. Takže jak to vlastně je? Ukázat ztopořený penis mládeži mladší 15-ti let je nebo není

  • Problémem západu, na který poukázala i česká novinářka žijící v zahraničí, je to, že se vměšuje do jiných zemí a určuje jim co mají a nemají, co je a není správné. V Saudské Arábii uplaťnují právo šaria, které se základními lidskými právy, jako je integrita těla, nemá nic spolešného a nikdo se do této islámské země nemontuje proto, že si najala US vojska na ochranu a platí mu za obranu. .. Já řeším nesmyslnost války na Ukrajině, která dostala Ukrajince do situace, že na rozdíl od uprchlíků z Afrických zemí nemají kam uprchnout před tím, aby nemuseli do války. I ten afričan má větší možnosti, než Ukrajinec. Před válkou jakože mohl utéct, ale před nasazením na frontu nikoliv. Nás to, jestli něco v Rusko rozkrádá, bolet nemusí, my nikoho v Rusku nepodporujeme, nikomu nic neplatíme. Ale jinak je to s Ukrajinou. Vláda slibuje, jak je pomoc výhodná. V čem, když dluhy Ukrajiny nesplatítí ani desítka generací, když se rozpadla RVHP a zkončil Sovětský svaz, tak nám Rusko splácelo dluhy, které splatilo, Ukrajina? Nemá čím splatit. Ukrajina se uvrtala do války v podstatě proto, aby se podle nacistické ideologie redukovalo slovanské obyvatelstvo. Vždyť Ukrajina žila ve lži, že si členství v EU vyválčí, a všichni vědí, že jestliže v roce 2014 Janukovič nepodepsal listiny o zahájení přístupových jednáních ke vstupu do EU, věděl moc dobře, že těch změn by bylo tolik, že by je Ukrajina ani za deset let nesplnila. Ukrajina žila v omylu, že když připustí válku, že přijedou vojáci zemí NATO a budou válčit na straně Ukrajiny, vždyť se všem podsouvalo, že válčí za nás. Ale nás nikdo nenapadl.

    A ať chci nebo ne, tak tak o tom, proč se učí historie se říká, aby se další generace poučily z chyb. A v čem se tedy liší dnešní agresivní politika s cílem zničit RF s politikou ujednanou ve Versailleské dohodě v roce 1920 proti Německu? V ničem. Čím víc se usiluje o nějaké zásahy v Rusku, tím větší odpor vyvolávají, a generují nárdní hrdost a vlastenectví. Nikdo v soukromém životě nechce a nenávidí to, že by mu chodili sousedi vykládat jak má žít, co má dělat, s kým může obchodovat, s kým se bavit s kým spolupracovat. A pokud se toto děje k celé skupině obyvatel, které spojuje národnostní nebo státní sounáležitost, tak výsledkem je odpor, vzdor. Takže vaše argumenty k Rusku, na to je jediná odpověď: "Co necheš sám, nečiň druhému". Proberte se použijte empatii. Zkuste si obrátit pozici a zjistíte, že tak jak nenávistně se tu vyjadřujete vy, tak stejně tak mají právo s vyjdřovat ti, o kterých se vyjadřujete vy.