Poměrně podrobně jsem se tohle problematikou zabýval, a měl letos na tohle téma asi hodinovou přednášku (schválenou i mojí manželkou). Pro zájemce zde: Odkaz
Tak ono jde o volbu časopisu. Samozřejmě, že kdybyste takovou teorii chtěl publikovat v časopise fyzikálním, musel byste svou teorii podložit výsledky experimentů. Jaké vlastnosti má biotron, jestli se v magnetickém poli stáčí na opačnou stranu než elektron a podobně. Na ducha se zaměřují časopisy filosofické...
Jenže já mluvím o fyzice, protože hmotné poznání již dosáhlo svého limitu. Mechanismus vzniku zakřivení časoprostoru, mechanismus kterým se světlo šíří konstantní rychlostí vůči každému pozorovateli, vnitřní strukturu fotonu, a řadu dalších zásadních fyzikálních mechanismů nelze vysvětlit bez rozšíření hmotného poznání na to nehmotné. Když AE publikoval STR, bylo to bez jakýchkoliv důkazů - a přesto mu to díky Max. Planckovi otiskli. Dnes by se mu (s dnešním přístupem) vysmáli.
Pokud bude jeho teorie dávat smysl, tak ano. Pokud bude v souladu s pozorováním, tak ano. Tohle není inkvizice, ale vědecká metoda.
Ne. Jakmile jdete mimo mainstream (a ten se dnes klaní hmotě), můžete mít 100x pravdu a nemáte šanci. Zkuste napsat článek o tom, že duchovním ekvivalentem elektronu je biotron, a že duch je stejný jako hmota ale opačného znaménka. Vysmějí se vám.
Dnešní věda se propadla až na samotné morální dno. Vědec musí plodit zhola zbytečné a povětšinou nic neříkající články do impaktů (neb podle nich je hodnocen), tedy jde o šílené zaplevelení výzkumu. Když někdo přijde s originální myšlenkou mimo mainstream, je ohrožena jeho kariéra (takže si to dnes troufají jen někteří nobelisti). Zde řádí doslova inkvizice, a věda se nyní podobá spíše náboženství, než touze po novém poznání. Představte si, že dnes pošle nějaký neznámý úředník patentového úřadu článek do věhlasného impaktovaného časopisu, bez ověřujících důkazů, a zcela odporující současnému názoru. Myslíte, že mu to někdo zveřejní? Opravdu?
Uvádíte: „Je to ale přirozený proces - a ten člověku nikdy nemůže uškodit, naopak, je pro něj prospěšný a nutný. Člověka poškozuje pouze vše nepřirozené...“
I přirozený proces člověku může uškodit, tedy není pravdou, že „nikdy“ nemůže uškodit. Jako není pravda, že člověka poškozuje „pouze“ vše nepřirozené.
Škodlivé látky přirozeného původu a přírodní kontaminanty přirozeným procesem mohou člověku uškodit a tedy nejen „pouze“ vše nepřirozené člověka poškozuje.
Ve zkratce: Jedná se o látky, které nám škodí. Škodlivé přírodní kontaminanty jsou velmi početnou skupinou látek a způsobují např. salmonelózu. Nejčastěji jsou produkovány různými mikroorganismy plísněmi, bakteriemi, viry, parazity, a dostávají se i do poživatin a organismu člověka různým přirozeným procesem. Mezi další přirozené škodlivé látky patří např. některé uhlovodíky, lipidy.
V potravinách rostlinného i živočišného původu se mohou vyskytovat přirozené přírodní toxické látky různého typu a různého účinku, jako např. strumigeny, což jsou látky, které znemožňují vychytávání jódu nebo jeho využití štítnou žlázou. Mezi přirozené strumigeny patří např. některé látky obsažené v rostlinách z čeledi brukvovitých. Mezi tyto rostliny se řadí zelí, kapusta, ředkev, cibule, hrách, hořčice, květák, brokolice. Doporučuje se proto u podezření na zvětšenou štítnou žlázu omezit konzumaci těchto potravin. Další přirozené přírodní látky jsou např. alfatoxiny, atd., atd.
Tedy přirozenými přírodními procesy některé přirozené přírodní látky mohou člověku uškodit. A to jsem to zredukovala jen na několik málo příkladů.
Víte, zde jde o základní filozofickou abecedu, učivo první třídy:
1) Vše, co je druhově přirozené (kvalitativně i kvantitativně),
prospívá mu a nepoškozuje jej
2) Vše co je druhově nepřirozené (kvalitativně i kvantitativně),
dotyčnému druhu škodí.
Děkuji za diskusi a přeji vše dobré.
Už jsem Vám uvedla v jednom z příspěvků, že „onen výrazný obsah dusičnanů najdeme v uvedených potravinách i bez hnojení...“ Tedy BEZ používání dušičnanů v rámci hnojení ho na sebe přírodním způsobem vážou ve vysokém množství.
Nikam proto neuhýbám a co jsem zde doposud uváděla a dál uvádím se nevztahuje a nezahrnuje vliv hnojení dusičnany, to by bylo na mnohem rozsáhlejší diskuzi a tedy už velkým odbočením z téma článku.
Dusík prochází, zejména díky organismům, na Zemi neustávajícím koloběhem, tedy i přeměnou na dusičnany, atd. Rostliny přijímají dusík jako dusičnany, případně jako amonné ionty a při asimilaci se tak začleňuje dusík do těla organismů a i bez hnojení dusičnany ho některé rostliny přijímají a akumulují ve vysokém množství, což může být zdravotně rizikové pro lidi při konzumaci a to zejména popsanou přeměnou v dusitany a ty v karcinogenní nitrosaminy ke které dochází v trávicím traktu člověka, kdy karcinogennost nitrosaminů vzniká metabolickou aktivací v trávícím traktu.
Vlivem už popsané přeměny dusičnanů z rostlinných potravin se vysokým/zvýšeným obsahem dusičnanů, který nepochází z hnojení, potom rovněž dochází k přítomnosti karcinogenů v organismu. Tedy nejen z nevhodné úpravy masa nebo biologické agens, atp., tak dochází k přítomnosti karcinogenů v organismu. Karcinogen přítomný v organismu, bez ohledu na jeho původ nebo vznik, je rizikem ohrožení organismu vznikem rakoviny. Ale záleží na dalších různých faktorech zda za takové přítomnosti karcinogenů v organismu dojde (nebo nedojde) k rakovinnému bujení buněk vedoucímu k výskytu nádorů rakoviny.
No, pokud máme v atmosféře 78% dusíku, je jasné, že zcela přirozenými pochody (el. výboje, mikroorganismy) proniká do rostlin i formou dusičnanů. Je to ale přirozený proces - a ten člověku nikdy nemůže uškodit, naopak, je pro něj prospěšný a nutný. Člověka poškozuje pouze vše nepřirozené, hnojení, pesticidy, a samozřejmě i maso v jakékoliv formě.
Jdou-li vládnou lidé, toužící po moci, vždy selžou. Je jedno, zda budou napravo či nalevo, prostě každý kdo touží po moci není bytostně zralý na to, aby ji mohl mít. Potíž je v tom, že politici jsou vybíráni metodou soutěže, a tento způsob výběru zákonitě předurčuje k vládnutí mocichtivé. Tedy nutno je začít od kořene.
V podstatě takto:
Karcinogen je jakákoliv chemická látka, biologické agens, radionuklid nebo průmyslový proces, který způsobuje nebo napomáhá rakovinnému bujení buněk, které vede k výskytu rakovinných nádorů.
V rámci konzumace potravin rostlinného původu (syrový i tepelně upravený stav) se zvýšeným obsahem dusičnanů je prokázáno, že přináší i jejich přeměnu na karcinogenní nitrosaminy, tedy karcinogeny a vědecky verifikovatelně podloženo, že cestou přeměny dusičnanů v dusitany a ty v karcinogenní nitrosaminy dochází v trávicím traktu člověka, kdy karcinogennost nitrosaminů vzniká metabolickou aktivací v trávícím traktu.
Pokud se z různých důvodů do organismu různé karcinogenní látky dostávají, nebo vznikají metabolickou aktivací v trávícím traktu, tak jsou potom v organizmu přítomny. V těle přítomný karcinogen vede nebo nebo napomáhá rakovinnému bujení buněk, které vede k výskytu rakovinných nádorů.
Vlivem popsané přeměny dusičnanů z rostlinných potravin se zvýšeným/ vysokým obsahem dusičnanů potom taky dochází k přítomnosti karcinogenů v organismu.
Je ale potřeba uvést, že ať se v těle nachází karcinogen např. z nevhodné úpravy masa, z přeměny dusičnanů v rostlinách, biologické agens, atd., záleží na různých dalších faktorech zda za takové přítomnosti karcinogenů v organismu dojde (nebo nedojde) k rakovinnému bujení buněk vedoucímu k výskytu nádorů rakoviny.
Každopádně - karcinogen přítomný v organismu, bez ohledu na jeho původ nebo vznik, je rizikem ohrožení organismu vznikem rakoviny.
Dusičnany (jako je dusičnan amonný nebo dusičnan draselný) jsou často používány jako hnojiva pro zeleninu. Dusičnany dodávají rostlinám dusík, který je nezbytný pro jejich růst a vývoj. Dusík pomáhá při tvorbě bílkovin, enzymů a chlorofylu, což je klíčové pro zdravý růst rostlin.
Je však důležité používat dusičnanová hnojiva správně a v přiměřeném množství. Nadměrné množství dusičnanů může vést k jejich akumulaci v rostlinách, což může být zdravotně rizikové pro lidi při konzumaci. Správné dávkování a aplikace jsou proto klíčové pro zajištění bezpečné a zdravé úrody.
Pokud hnojíme něčím nepřirozeným, inu zde je onen problém, že. Samotná zelenina by nás poškodit nemohla.
V podstatě takto:
Karcinogen je jakákoliv chemická látka, biologické agens, radionuklid nebo průmyslový proces, který způsobuje nebo napomáhá rakovinnému bujení buněk, které vede k výskytu rakovinných nádorů.
V rámci konzumace potravin rostlinného původu (syrový i tepelně upravený stav) se zvýšeným obsahem dusičnanů je prokázáno, že přináší i jejich přeměnu na karcinogenní nitrosaminy, tedy karcinogeny a vědecky verifikovatelně podloženo, že cestou přeměny dusičnanů v dusitany a ty v karcinogenní nitrosaminy dochází v trávicím traktu člověka, kdy karcinogennost nitrosaminů vzniká metabolickou aktivací v trávícím traktu.
Pokud se z různých důvodů do organismu různé karcinogenní látky dostávají, nebo vznikají metabolickou aktivací v trávícím traktu, tak jsou potom v organizmu přítomny. V těle přítomný karcinogen vede nebo nebo napomáhá rakovinnému bujení buněk, které vede k výskytu rakovinných nádorů.
Vlivem popsané přeměny dusičnanů z rostlinných potravin se zvýšeným/ vysokým obsahem dusičnanů potom taky dochází k přítomnosti karcinogenů v organismu.
Je ale potřeba uvést, že ať se v těle nachází karcinogen např. z nevhodné úpravy masa, z přeměny dusičnanů v rostlinách, biologické agens, atd., záleží na různých dalších faktorech zda za takové přítomnosti karcinogenů v organismu dojde (nebo nedojde) k rakovinnému bujení buněk vedoucímu k výskytu nádorů rakoviny.
Každopádně - karcinogen přítomný v organismu, bez ohledu na jeho původ nebo vznik, je rizikem ohrožení organismu vznikem rakoviny.
Zase uhýbáte. Dusičnany (jako je dusičnan amonný nebo dusičnan draselný) jsou často používány jako hnojiva pro zeleninu. Dusičnany dodávají rostlinám dusík, který je nezbytný pro jejich růst a vývoj. Dusík pomáhá při tvorbě bílkovin, enzymů a chlorofylu, což je klíčové pro zdravý růst rostlin. Je však důležité používat dusičnanová hnojiva správně a v přiměřeném množství. Nadměrné množství dusičnanů může vést k jejich akumulaci v rostlinách, což může být zdravotně rizikové pro lidi při konzumaci. Správné dávkování a aplikace jsou proto klíčové pro zajištění bezpečné a zdravé úrody. Tedy právě ono hnojení dusičnany je zdravotně závadné, nikoliv zelenina sama.
European Food Safety Authority
Via Carlo Magno 1A, 43126 Parma - ITALY
Tam se můžete obrátit, kde mají k dispozici vědecké výzkumy, kdy je z nich vědecky verifikovatelně podloženo, že k přeměně dusičnanů v dusitany a ty v karcinogenní nitrosaminy dochází v trávicím traktu člověka, kdy karcinogennost nitrosaminů vzniká metabolickou aktivací v trávícím traktu. A to nemluvím o poškození DNA a mutacích z toho.
Ostatně, je to již po nějakou dobu obecně známo a kdo má zájem, může věnovat svůj čas a na některých, především zahraničních, odborně zaměřených webech může výše uvedené dohledat.
Ne, to není to co hledám. Studie, kde bude prokázán negativní vliv těchto samovolně vznikajících látek (ony klidně mohou vznikat, ale v míře a nastavení kdy na zdraví člověka nepůsobí negativně). Víte, to co vy zde předkládáte vůbec nezpochybňuji, ale to samo o sobě nedokazuje, že je díky tomu člověk více ohrožen rakovinou. Existuje něco jako přirozená míra. Představa samosebeničícího a přitom přirozeně fungujícího těla je pro mne naprosto nepřijatelná. Zato maso je jasné, vážená paní.
Uvádíte: „Argument, že si sami zdraví ohrožující karcinogeny vytváříme, je (nezlobte se), podle mého názoru hluboký a smysl nedávající omyl. Takto jsme stvořeni nebyli. Vědecké doložení něčeho takového velmi pravděpodobně neexistuje.“
Onen výrazný obsah dusičnanů najdeme v uvedených potravinách i bez hnojení, a že k přeměně dusičnanů v dusitany a ty v karcinogenní nitrosaminy dochází v trávicím traktu je vědecky nepochybně jednoznačně prokázaný fakt.
Tedy ano, v trávícím traktu si z dusičnanů uvedenou přeměnou vytváří organismus karcinogen, konkrétně nitrosamin. Ač se nám to líbí nebo ne, holt to tak je.
Prosím pěkně, není možné, aby se tělo samo ničilo. To je zcela elementární úvaha. Pokud si tělo něco samo vytváří, pak je to jen proto, že to potřebuje. Pokud snad máte k dispozici nějakou vědecky podloženou studii na téma přirozeně samoničícího se těla, prosím sem s ní, děkuji.
K „jedlým“ rostlinám ve vztahu ke karcinogenům: konzumace potravin rostlinného původu (syrový i tepelně upravený stav) se zvýšeným obsahem dusičnanů přináší jejich přeměnu na karcinogenní nitrosaminy, tedy karcinogen.
Výrazný obsah dusičnanů najdeme především v salátu, špenátu, ředkvičce, celeru, reveni, kukuřici, bramborách, mrkvi, brokolici, petrželi, lilku, květáku, zelí, kapustě.
K přeměně dusičnanů v karcinogenní nitrosaminy dochází v trávicím traktu, kde se dusičnany nejprve přemění na dusitany.
Pokud by syrová i tepelně upravená zelenina/rostliny s výrazným obsahem dusičnanů třeba neobsahovala karcinogeny, stejně dochází i tak po její konzumaci v trávícím traktu k přeměně dusičnanů na dusitany a z nich přeměnu na jednoznačně karcinogenní nitrosaminy.
Lze tedy říct, že konzumace živočišných i rostlinných potravin = tak nebo onak v organismu karcinogeny.
Pokud hnojíme dusitany, pak jde o nepřirozený vliv, a nepřirozenost lze vnímat jako poruchu. Zamořili jsme celou planetu, vším možným, a jedna z forem tohoto nepřirozeného projevu je také rakovina. Argument, že si sami zdraví ohrožující karcinogeny vytváříme, je (nezlobte se), podle mého názoru hluboký a smysl nedávající omyl. Takto jsme stvořeni nebyli. Vědecké doložení něčeho takového velmi pravděpodobně neexistuje. Ponechte si ale Vaše názory, a já si s dovolením nadále ponechám náhled můj.
Uvádíte: Pokud by bylo maso přirozenou potravou, karcinogenní by nemohlo být.“ Potom ale platí, že pokud by byl rostlinný původ přirozenou potravou, karcinogenní by nemohl být. Přitom ale je.
Karcinogenní jsou i potraviny rostlinného původu. On karcinogen je v podstatě jakákoli látka nebo složka, která má tendenci vyvolat vznik a rozvoj nádoru.
Zhruba: Vznik a rozvoj nádorového onemocnění způsobuje nádorová transformace – vícestupňový proces, který vyžaduje změny v genetickém materiálu. Změny v genetickém materiálu mohou být buď zděděné nebo vznikají "de novo" jako důsledek expozice karcinogenu v životním prostředí.
Nitrosaminy jsou nejznámější karcinogeny, vznikají nitraci aminů. Nitrosaminy se skládají hlavně z nitritů a vysoký obsah nitr. je, světe div se, v zelenině! – např. červená řepa, špenát, ředkvičky, košťálová zelenina. Dokonce i v pitné vodě v případě, že se získává z povrchových vrstev půdy. Dále, když se škrobové potraviny (např. brambory) vaří při vysokých teplotách, tvoří se sloučenina zvaná akrylamid, která vzniká i při smažení, pečení a opékání potravin, jak živočišného původu, tak rostlinného. Zvláště vysoký obsah akrylamidu mají taky smažené bramborové produkty. Výzkumy ukázaly, že akrylamid je karcinogenní.
Tedy nejen maso, ale i některé další potraviny rostlinného původu jsou karcinogenní. Karcinogen jednoznačně souvisí s vysokými teplotami a přímým kontaktem s otevřeným ohněm při jejich zpracování a úpravě.
Karcinogenní tedy není jen maso.
No tak jistě, existují rostliny co jíme, a existují i rostliny jedovaté. Asi se nebudeme živit rulíkem, když má jedovaté plody. Ale o tom, že by klasická syrová zelenina byla karcinogenní si dovolím pochybovat. Například AI na toto téma říká: Dotaz - "Může být klasická zelenina v syrovém stavu karcinogenní?" Odpověď -
"Ne, klasická zelenina v syrovém stavu není karcinogenní. Naopak, syrová zelenina je bohatá na živiny, vitamíny a minerály, které jsou pro naše zdraví prospěšné. Zelenina obsahuje antioxidanty, které pomáhají bojovat proti volným radikálům v těle a mohou snížit riziko rakoviny."
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Jsem abstinent od roku 2008, a cítím se po všech stránkách skvěle.
2 odpovědi