„Záchod ucpaný chlebem se sádlem? Bylo jasné, kdo ho tam nacpal,” vzpomíná tatínek Sandry PogodovéA já to zapřela. Jednu dobu jsem pořád lhala,” přiznává herečka. „Každý den aspoň jedna lež,” říká Blance Kubíkové. Ve škole nevydržela sedět, tak už od třetí třídy záškolničila. A na konzervatoři? „Na herectví jsem chodila, budova ,na teorii’ mě znala hlavně díky reparátům.” Jak vzpomíná na Miroslava Horníčka, kterému její tatínek dělal dvorního pianistu? Proč do ní sestra strčila tak, že vysklila okno? A co na ní obdivuje Nela Boudová?
