Ve špatnou chvíli na špatném místě, bohužel. Upřímnou soustrast pozůstalým.
Přesně tak. Ve špatnou chvíli na špatném místě. Pořád si kladu otázku kdyby se třeba zastavil na benzině, kdyby někde zpomalil nebo naopak zrychlil.... Mohl by žít!! ❤️ Ale na KDYBY se nehraje... Takhle vyhasl člověk jednoho z nejúžasnějších lidí v mém životě. 💔
Který zákon umožňuje komukoliv (nejen dítěti) odebrat legálně drženou věc?
P.S.: Chtěl bych poprosit chytráky, kteří nechápou, co je to zákon, aby se raději nevyjadřovali. I škola musí dodržovat zákony a školní řád není žádnému zákonu nadřazen.
Jako do školky si dítě přinese autíčko. Já mu ho ale vezmu, aby se nepletlo s ostatními školkovými autíčky a hned porušuji zákon?? 😃
V první řadě výkon trestu nefunguje, kriminál má být už z podstaty věci depresivní místo a s vězni zacházeno tvrdě, každý závažný prohřešek, by měl být exemplárně řešen, aby ostatní vězni viděli, že tam nejsou za odměnu, ale proto, že někomu venku ublížili a to jakýmkoliv způsobem, který je považován za protiprávní. Dále většina programu zacházení neplní svůj účel a jestli ano, jde pouze o zanedbatelné číslo. Co se týče zaměstnanců v některých věznicích hlavně v důstojnických hodnostech je to další kapitola sama o sobě. Bývali doby kdy šel dozorce domů s čistou hlavou a vězeň brečel do polštáře, jenomže doba humanizace ve vězeňství už pokročila do té míry, že dnes jde dozorce domů vystresovaný z nadřízených,kteří se třepou o své fleky, a často nesmyslně šikanují své podřízené, což vězňům vyhovuje a maji pocit zastání, což v dnešní době řadový příslušník nemá a tkz. mukl si spokojeně usíná. Já si hrozně vážím řadových příslušníků vězeňské služby, za jejich mimořádně těžkou práci a co musí snášet z obou stran za neskutečně směšné peníze. Jednu věc jsem za roky, kdy jsem sloužil pochopil a to, že každý člověk na této planetě ať je jakéhokoliv intelektu, vzdělání nebo společenského postavení, rozumí pouze jedné věci, která ho donutí k nápravě a to je fyzická bolest. Je. To smutné ale v některých případech nezbytné.
Je poznat, že do "toho" vidíte. Myslím, že jste to vystihl naprosto přesně!
V něčem má mamina pravdu. například v tom, že děti předškolní výchovu potřebují, jako sůl. Ano rok před školou, to je prospěšné. Ale, určitě ne tam nechávat dítě takto dlouho. Vždy v tomto případě předškoláci chodili po obědě. Přednost na školku mají maminky chodící do práce, ne matka, která si dítě pořídila a musí se postarat. Musí fungovat výběrový systžém, kde to má logiku a kde ne
Asi Vás chápu, ale špatně to formulujete !! Píšete, že přednost na školku mají maminky, které chodí do práce. A že musí fungovat výběrový systém, který má logiku. Ano, souhlasím, že by přednost měly mít pracující maminky a že by měl být logický výběrový systém. Ale tak to bohužel není. Výběrový systém je podle věku dítěte. Kdyby to bylo podle pracujících či nepracujících rodičů, tak je to diskriminační.
19
Sledujících
1
Sleduje
19
Sledujících
1
Sleduje
Ano, takový život si zařídila a také se k tomu postavila tak, že se o děti postarala. Poznámka syna, že si nikoho nenašla. Vážn? Chtěla patrně pro děti konečně klid a ne zástupy strýcků, kdyz zažily hádky. Samozřejmě dnes je to in, děti pomalu neví kde mají domov, protože pendkuji mezi rodiči, ale dnešním pohledem je to in. Má poznámka o moři nebyla až tak od věci. Je to starší paní, o které syn prohlásil, že je zakysla. Proto jsem položila řéčnickou otázku, zda ji udělal radost. Každý rodič se snaží udělat pro své děti maximum a chybám se nevyhne, ať chce nebo nechce. Neodsuzujte nikoho, v jehož botách jste nechodila. Snad pan výchova alespoň jedno dítě a nedočká se žádné výčitky.
2 odpovědi
0
Sledujících
0
Sleduje
0
Sledujících
0
Sleduje
Úplně s Vámi souhlasím!!! Děti se teď přehazují jak brambory. Od rodičů slyší vždy na toho druhého samá negativa a pak to tak vypadá. Já jsem kupodivu z úplné rodiny a všechny mé kamarádky mají také rodiče pořád spolu. A zároveň už jsme všichni rodiči většinou dvou dětí a také všichni žijeme v manželství. Asi to nebylo lehké tehdy ani teď, ale jde to. A o tom moři.... Můj taťka je taky takový trochu negativní člověk, do všeho brble.... Ale před léty jsme je poslali k moři (mámě bylo 50, když to dostala k narozeninám). A oni od té doby jezdí každým rokem někam. Někdy dál, někdy třeba jen Maďarsko nebo Slovensko. Ale vždy se spoustou zážitků.